MV GŘ HZS ČR uveřejnilo na svých webových stránkách 28. února 2018 sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení1), které nahradilo původní text z roku 2017. Sjednocení aplikační praxe se opírá o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., a o rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1502/2016-1382).
V dané věci nejvyšší soud judikoval, že kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se sice provádí v rozsahu a způsobem stanoveným mj. průvodní dokumentací jeho výrobce, nicméně oprávnění výrobce nelze chápat tak, že by v průvodní dokumentaci k určitému typu vyrobeného požárně bezpečnostního zařízení mohl určit konkrétní právnickou nebo fyzickou osobu, která by jako jediná měla výhradní právo provádět kontrolu provozuschopnosti tohoto zařízení. Stanovení „rozsahu a obsahu“ podmínek pro provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení by v takové podobě mohlo vést k neoprávněné monopolizaci výrobce určitého typu požárně bezpečnostního zařízení k provádění činností souvisejících s kontrolou provozuschopnosti vyrobeného požárně bezpečnostního zařízení, ačkoliv zákon o požární ochraně výslovně opravňuje k provádění těchto činností (bez zřetele na výrobce) kteroukoli osobu, která je držitelem osvědčení Ministerstva vnitra o odborné způsobilosti, že je minimálně technikem požární ochrany.
Na základě tohoto závěru je zřejmé, že výrobce požárně bezpečnostního zařízení nemůže jakýmkoliv svým „aktem“ limitovat oprávnění shora uvedených osob k provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení.
Uvedený judikát Nejvyššího soudu nemůže proto aplikační praxe přehlížet. Signalizuje totiž adresátům práva, jak mají být vykládány a aplikovány psané prameny práva.
Odborná veřejnost se s rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1502/2016-1382 účinného od 20. 3. 2017 jistě seznámila a udělala si vlastní názor. Nicméně názor na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, kdo může kontrolovat požárně bezpečnostní zařízení či věcné prostředky PO, si udělali i příslušníci hasičských záchranných sborů od územních odborů po krajská ředitelství. Jejich názor, dle sdělení odborné veřejnosti, se bohužel liší kraj od kraje, a hasič od hasiče.
Čeho se tady žalobce pan L. L., jako technik PO, ve své žalobě vztahující se ke kontrolám světlíků jako PBZ, proti žalované FIRECON CZ s.r.o., Praha 2, domáhal a jak zní rozsudek?
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce L. L., zastoupeného Mgr. Janem Svobodníkem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, proti žalované FIRECON CZ, s.r.o. se sídlem v Praze zastoupené JUDr. Kateřinou Martínkov