Požadavky nařízení vlády č. 406/2004 Sb.

Vydáno: 12 minut čtení

Tématem článku jsou obecné povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. V článku jsou dále zmíněny nejčastější chyby, s nimiž se lze setkat u dokumentů hodnotících prostředí s nebezpečím výbuchu, jako je protokol o určení vnějších vlivů a dokumentace o ochraně před výbuchem.

1. Požadavky nařízení vlády č. 406/2004 Sb.

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. ukládá zaměstnavatelům, jejichž provozy spadají do skupiny provozů, ve kterých nelze zcela vyloučit vznik nebezpečné výbušné atmosféry, povinnost přijímat technická a organizační opatření s cílem:

  • předcházet vzniku výbušné atmosféry,
  • zabránit iniciaci výbušné atmosféry,
  • snížit škodlivé účinky výbuchu takovým způsobem, aby byla zajištěna bezpečnost zaměstnanců.

Zaměstnavatel, jakožto subjekt zodpovídající za zajištění bezpečnosti práce, je povinen přijímat technická a organizační opatření přiměřená povaze provozu, a to na základě provedení důkladné analýzy rizik.

Cílem těchto opatření je především předcházení vzniku výbušné atmosféry, čehož lze dosáhnout například snížením koncentrace vyskytujících se hořlavých látek vhodným odsáváním od míst úniku, inertizací, apod.

Nelze-li při provozu vznik výbušných atmosfér vyloučit, je zaměstnavatel povinen učinit opatření s cílem eliminace účinných zdrojů iniciace přítomných výbušných atmosfér. V praxi je však značně obtížné za všech okolností (jako je například najíždění a odstavování technologie, předpokládané poruchové stavy, působení lidského faktoru), přítomnost možných iniciačních zdrojů zcela vyloučit.

Vyplyne-li z provedené analýzy, vztažené k hodnocení pravděpodobnosti výskytu výbušných atmosfér a pravděpodobnosti její iniciace, že v technologii nelze za všech provozních stavů zcela vyloučit možnost výbuchu, je zaměstnavatel povinen přejít k zabezpečení této technologie vhodnými opatřeními konstrukčního charakteru. Konstrukční protivýbuchová opatření připouštějí možnost vzniku výbuchu v dotčených zařízeních, jejich cílem je však snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby byla zajištěna dostatečná míra bezpečnosti zaměstnanců, ale také minimalizace ekonomických ztrát.

Dokumentace o ochraně před výbuchem

Ve věci posouzení a vyhodnocení rizik výbuchu je zaměstnavatel, dle § 4 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. povinen zpracovat a vést písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem (dále DOPV), která musí zahrnovat zhodnocení rizik výbuchu a návrh opatření pro jejich minimalizaci.

Při změnách technologie, které mají vliv na zajištění bezpečnosti, musí být pravidelně DOPV aktualizována. DOPV by měla být zpracována přehledně a upravena s přihlédnutím k podmínkám v dané společnosti. Legislativně není přesně definováno, jakou kvalifikaci musí splňovat osoba, která vypracovává DOPV. Je však nutné, aby zpracovatel měl dostatečné odborné znalosti a zkušenosti v daném oboru.

Závěry DOPV musí být implementovány do vnitropodnikových směrnic – např. provozních řádů, pracovních a technologických postupů. Zaměstnavatel je dále povinen zajistit školení zaměstnanců pracujících v prostorech s nebezpečím výbuchu, v jehož rámci budou poučeni jednak o správné obsluze technologie a ostatních zařízení v uvedených prostorech, ale také o nebezpečí vzniku výbušné atmosféry a o přijatých ochranných opatřeních proti výbuchu. Součástí školení musí být mimo jiné seznámení se zpracovanou dokumentací o ochraně před výbuchem, vysvětlení bezpečnostního značení a používání osobních ochranných pracovních prostředků (např. nutnost používání antistatického oděvu a obuvi v prostorech s nebezpečím výbuchu).

Povinnost zajišťovat školení zaměstnanců pracujících v prostorech s nebezpečím výbuchu se vztahuje i na zaměstnance externích firem, kteří se v těchto dotčených prostorech pohybují a vykonávají zde požadované činnosti.

2. Nedostatky ve zpracování dokumentace

Protokol o určení vnějších vlivů

Jedním ze stěžejních dokumentů, které pokrývají oblast ochrany proti výbuchu, je protokol o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. Stanovení vnějších vlivů je důležité pro návrh, zhotovení a revizi elektroinstalací v dotčených prostorech. Protokol musí být uchován a archivován po celou dobu životnosti zařízení, provozu nebo objektu a musí odrážet aktuální stav technologie, tzn. v případě změny využití jednotlivých prostorů, či v případě změny zpracovávaných látek musí být aktualizován.

Protokol popisuje intenzitu působení jednotlivých vnějších vlivů, jako například povětrnostních podmínek, vody, prachu, chemických látek, apod. na elektrické instalace. Přítomnost prostředí s nebezpečím výbuchu v daném prostoru určuje třída vnějšího vlivu BE3. Níže jsou uvedeny nejčastější nedostatky ve zpracovávání protokolů o určení vnějších vlivů, se kterými se setkáváme v rámci naší činnosti:

Absence požárně technických charakteristik

Jedním z nedostatků ve zpracovávání protokolů o určení vnějších vlivů je absence požárně technických charakteristik vyskytujících se látek. Znalost parametrů jako je teplota vzplanutí, teplota vznícení, či spodní mez výbušnosti je zásadní pro adekvátní posouzení možnosti vzniku výbušné atmosféry v konkrétním prostoru, či technologii. Povinnost mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů je také stanovena § 6 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (2).

Nedostatky v klasifikaci prostorů s nebezpečím výbuchu

Dalším z nedostatků je uvedení vnějšího vlivu BE3 v daném prostoru, avšak bez konkrétního označení druhu a hlavně rozsahu dané Zóny prostoru s nebezpečím výbuchu. V případě určení vnějšího vlivu BE3N1 – Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů, či BE3N2 – Nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par je nutno vždy uvést také druh a rozsah konkrétní zóny prostoru s nebezpečím výbuchu. Od druhu stanovené zóny se odvíjejí specifické požadavky na zařízení, která jsou v tomto prostoru instalována.

Zařazováním prostorů s nebezpečím výbuchu do konkrétních zón se zabývají normy ČSN EN 60079-10-1 (pro hořlavé plyny a páry) a ČSN EN 60079-10-2 (pro hořlavé prachy). Druhy zón a jejich definice jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka 1: Zóny prostorů s nebezpečím výbuchu (1)

Plyny a páry Prachy Charakter prostoru
Zóna 0 Zóna 20 Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra přítomna trvale, po dlouhou dobu nebo často.
Zóna 1 Zóna 21 Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry pravděpodobný.
Zóna 2 Zóna 22 Prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek.

(Ne)aktuálnost protokolu

V mnoha případech se setkáváme se situací, že pro konkrétní prostory jsou protokoly o určení vnějších vlivů zpracovány, ty však již neodrážejí jejich aktuální využití. Problematické je v tomto ohledu zejména zřizování skladů hořlavých kapalin, skladů technických plynů, či instalace technologie, ze které může docházet k únikům hořlavých plynů, par, či prachů v prostorech, které původně sloužily zcela jinému účelu. Protokol tedy u prostoru, ve kterém se může vyskytovat prostředí s nebezpečím výbuchu, žádnou takovouto informaci neuvádí.

Prostorové ohraničení působení jednotlivých vlivů

V mnoha případech jsou třídy vnějších vlivů, popisující výskyt vody, prachu a nebezpečí požáru či výbuchu (třídy AD, AE, BE2Nx, BE3Nx), stanoveny v celých objemech místností či dokonce výrobních hal. Uvedení konkrétní vzdálenosti, do jaké můžeme od místa zdroje úniku očekávat výskyt látky (vody, prachu, hořlavé látky), je důležité pro efektivní návrh elektrických instalací v hodnocených prostorech.

Dokumentace o ochraně před výbuchem

Nedostatky ve zpracování tohoto dokumentu se zčásti kryjí s již zmíněnými nedostatky při zpracování protokolu o určení vnějších vlivů. Je to tedy neuvedení požárně technických charakteristik látek, nedostatečné prostorové vymezení zón prostorů s nebezpečím výbuchu a neaktuálnost dokumentace. Častým jevem je také nesoulad těchto dvou dokumentů. V DOPV je uvedeno zařazení jednotlivých prostorů do konkrétních zón, tyto však nejsou zmíněny v protokolu o určení vnějších vlivů. Při provádění revizí elektrických instalací je pro revizního technika stěžejním dokumentem protokol o určení vnějších vlivů, o zpracované DOPV a stanovených zónách prostorů s nebezpečím výbuchu nemusí vůbec vědět, nenajde tedy závady ani u elektrických instalací, které jsou ve vztahu k přítomnému prostředí s nebezpečím výbuchu ve zcela nevhodném provedení. Na tomto místě je nutno upozornit, že revize elektrických instalací v prostředí s nebezpečím výbuchu mohou být prováděny pouze revizním technikem s patřičným osvědčením (pro skupinu zařízení B).

Nedostatečné hodnocení iniciačních zdrojů

Dále je možné uvést nedostatečné zhodnocení iniciačních zdrojů, které se v dané technologii mohou nacházet. Není provedena analýza iniciačních zdrojů pro různé provozní stavy technologie. Je nutno vzít v úvahu možnost výskytu iniciačních zdrojů nejen při normálním provozu, ale i při očekávaných a výjimečných poruchách. Podrobná analýza rizik iniciačních zdrojů v kombinaci s vhodně stanovenými zónami prostorů s nebezpečím výbuchu je základem pro návrh vhodných bezpečnostních opatření.

Absence konkrétních opatření

V neposlední řadě by se dala vytknout přílišná obecnost dokumentací bez vhodně stanovených technických a organizačních opatření. V dokumentu jsou stanoveny zóny prostorů s nebezpečím výbuchu, ovšem bez návrhu konkrétních opatření, a to i přes nutnost jejich stanovení na základě provedené analýzy iniciačních zdrojů.

U DOPV lze dále vypozorovat nedostatečné hodnocení instalovaných stávajících konstrukčních prvků protivýbuchové ochrany, popřípadě není hodnocení provedeno vůbec. Takovéto hodnocení je požadováno především z důvodů konfrontace s novými legislativními, normativními požadavky a z důvodů zhodnocení provozuschopnosti a dostatečné míry ochrany, již instalovaných konstrukčních prvků ochrany proti výbuchu.

Na tomto místě je zejména nutno zmínit nutnost dodržování bezpečnostních zón od prvků pro odlehčení výbuchu, jako jsou odlehčovací membrány a klapky. Často se lze také setkat s nevhodným umístěním prvků pro odlehčení výbuchu, kdy je případné odlehčení výbuchu z technologie (např. filtru, či zásobníku sypkých hmot) směřováno do místa s trvalým pracovním místem, či s výskytem hořlavých látek. Rozsah bezpečnosti zóny musí být stanoven dodavatelem ochranného zařízení. Často se lze setkat také s případy, kdy jsou prvky pro odlehčení výbuchu zastavovány materiálem, či dokonce překrývány mřížemi, čímž je naprosto znemožněna jejich správná funkce.

3. Závěr

Při posuzování možnosti vzniku výbuchu na konkrétním pracovišti, či technologickém procesu je v první řadě nutná znalost požárně technických charakteristik a technicko-bezpečnostních parametrů zpracovávaných látek. Pro hodnocení nebezpečí vzniku výbušné atmosféry je dále nutno zohlednit podmínky a množství hořlavé látky v technologickém procesu. Pro potvrzení či vyvrácení přítomnosti výbušné atmosféry lze provést konkrétní výpočty koncentrací látek v závislosti na větrání prostoru nebo provést přímá měření koncentrací látek v daném prostoru.

Pokud se prokáže přítomnost nebezpečné výbušné atmosféry v daném prostoru nebo je její přítomnost vzhledem k povaze technologického procesu možno očekávat, je nutno klasifikovat jednotlivé prostory s nebezpečím výbuchu do zón a přijmout účinná technická a organizační opatření. Opatření mohou vést k omezení rozsahu zón, případně k jejich eliminaci nebo k vyloučení účinných zdrojů iniciace výbušné atmosféry. Klasifikace prostorů do zón, analýza rizik výbuchu a stanovení technických a organizačních opatření pro snížení rizika musí být uvedena v písemné dokumentaci o ochraně před výbuchem.

Problematika řešení výbušného prostředí v technologických provozech je značně komplexní a zdaleka přesahuje rozsah tohoto krátkého článku. V následujících článcích bychom se proto zaměřili na nejběžnější prostory a technologie, kde se s výbušným prostředím můžeme setkat, a na konkrétní opatření pro snížení rizika výbuchu v těchto prostorech.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, v platném znění.

[2] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění.

[3] ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 – Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení, Kapitola 51: Všeobecné předpisy.

[4] ČSN EN 60079-10-1 – Výbušné atmosféry – Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné plynné atmosféry.

[5] ČSN EN 60079-10-2 – Výbušné atmosféry – Část 10-2: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné atmosféry s hořlavým prachem.

Související dokumenty

Související články

Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování hořlavých kapalin
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Kontroly VP PO a PBZ již pouze jen jako odborně způsobilé osoby v PO a technici PO
Právo požární ochrany, 10. část - Dokumentace zdolávání požáru
Právo požární ochrany, 11. část - Posouzení požárního nebezpečí
Právo požární ochrany, 4. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně, 1. část
Právo požární ochrany, 5. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně, 2. část
Právo požární ochrany, 6. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně, 3. část
Právo požární ochrany, 7. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona požární ochraně - 4. část
Právo požární ochrany, 8. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob provozujících činnosti se zvýšeným (a vysokým) požárním nebezpečím, 1. část
Právo požární ochrany, 3. část - Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (část 1.)
Právo požární ochrany, 3. část - Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (část 2.)
Právo požární ochrany, 9. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob provozujících činnosti se zvýšeným (a vysokým) požárním nebezpečím, 2. část
Právo požární ochrany, 1. část - Historie, bezpečnostní systematika a právní základ
Právo požární ochrany, 2. část - Zákon o požární ochraně - významné a aktuální novely
"Utajené" zpřísnění požární bezpečnosti
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Novelizace mezinárodní dohody pro přepravu nebezpečných věcí po silnici - ADR 2019
Co by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli znát o pracovní době
Postup legislativních prací při rekodifikaci vyhrazených technických zařízení
Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., s účinností od 20. 5. 2021

Související otázky a odpovědi

Umístění požární značky
Bezpečnostní listy na pracovišti
Provoz spalinové cesty podokenních topidel do 7 kW s vývodem přes fasádu
Práce ve ztíženém prostředí
Školení první pomoci
Aktualizace směrnic BOZP
Hasicí přístroj v budově
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Stávka a její vliv na dovolenou
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Krácení dovolené, pracovní úraz
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR

Související předpisy

406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
133/1985 Sb. o požární ochraně