Rizikovost svářečských prací z pohledu hygienika

Vydáno: 7 minut čtení

Přestože žijeme v moderní době plné robotických technologií, stále jsou činnosti a profese, které roboty nenahradíme. Jedná se o práce svářečů a montéru různých kovových konstrukcí, energetických zařízení, strojních zařízení apod. Spolu s členitostí a unikátností jednotlivých zařízení a konstrukcí, je prakticky nemožné tyto činnosti robotizovat. Umění kvalitního svářeče a montéra není jen v dovednosti svařování ale také ve čtení výkresů a okamžité reakce na chybné údaje s následnou opravou. V případě montáží různých konstrukcí jsou jednotlivé svařované díly zhotoveny z kovových plátů, kdy prakticky záleží na každém milimetru. Ruku v ruce s touto přesností je i nutnost obrušování a v neposlední řadě i rozpalování a nahřívání plamenem. V souvislosti s různorodostí těchto činností, je vhodné shrnou jednotlivá rizika, která se mohou ve větší či menší míře vyskytnout u svářečů, montérů kovových konstrukcí a jim podobným profesím.

Svářečské dýmy

Svářečské dýmy spadají do rizikového faktoru prach s možným fibrogenním účinkem, hodnocený dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Produkci a složení svářečských dýmů ovlivňuje několik faktorů. Jde především o technologii svařování, svařovaný materiál, složení tavidla a teplotu. V praxi se můžeme setkat i s vyšší koncentrací určité chemické látky, podle svařovaných materiálů, kterou je třeba zhodnotit v návrzích ke kategorizaci prací. Jedná se hlavně o nikl, mangan, chrom, hliník, měď, berylium, cín a jiné. Obalované elektrody bývají zdrojem fluoridů, manganu nebo chromanů. Vlivem ultrafialového záření se tvoří ze vzdušného kyslíku ozón, reakcí vzdušného kyslíku a dusíku dochází při vysokých teplotách ke vzniku směsi oxidů dusíku. Mezi nejúčinnější snížení výskytu škodlivin na pracovišti je technické opatření v podobě kvalitního lokálního odsávání. V případě, že je odsávání nedostatečné, následuje používání vhodných OOPP typu kukla apod.

Neionizující – UV záření

Vedlejším jevem svařování, kromě svářečských dýmů, je emise elektromagnetického záření, jak v oblasti tepelné, tak i v oblasti ultrafialového spektra. Nejvyšší přípustné hodnoty (NPH) UV záření stanovuje nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Kontrolním měřením u profesí svářeč, zámečník – svářeč, strojírenský dělník – svářeč bylo zjištěno, že při běžné činnosti pracovníků je doba expozice UV záření vyšší než doba, za kterou je dosaženo NPH. Do kategorie třetí rizikové pro faktor NIZ-UV tedy spadají profese, kde je svařování běžnou a časově významnou součástí pracovní náplně. S ohledem na skutečnost, že při svařování se historicky poměrně důsledně používají OOPP pro ochranu očí a kůže, je nutno individuálně posoudit zařazení profesí, kde je svařování jen občasnou a krátkodobou činností. Aby nedocházelo k expozici NIZUV u ostatních pracovníků na pracovišti, je zaměstnavatel povinen pracoviště svařování oddělit stavebně (přenosné zástěny, svařovací koutky) nebo režimem střídání práce, pravidly pro pohyb v hale při svařování apod.

Fyzická zátěž – lokální svalová zátěž (LSZ)

Při obloukovém svařování je elektroda a ochranný plyn veden ze svařovacího agregátu pomocí hadice do svařovací pistole. Aby došlo k posunu elektrody a uvolnění ochranného plynu, je zapotřebí zmáčknou a držet spínač pro svařovací proud, ochranný plyn a posuv drátu. Při potřebě delších svárů, může držení spínače hrát důležitou roli v hodnocení statické složky LSZ. V případě použití kovové netavené elektrody, kdy se do tavné lázně přidává jiná elektroda držena v druhé ruce, může docházet k přetěžování obou horních končetin. Pro kompletní hodnocení LSZ je nutné provést objektivizaci měřením. Účinnou prevencí je střídání pracovních činností a zaměstnanců.

Vibrace přenášené na ruce a hluk

Významnou součástí svařování je broušení. Ať už jde o přípravné práce nebo následné opravy či začišťování svárů, je práce s bruskami běžnou součásti práce. Pro hodnocení vibrací přenášených na ruce je třeba si uvědomit, že rázy způsobené údery kladiva do svárů se podílejí na výsledné hladině vibrací. Limitní hodnoty a rozhodné časové úseky jsou stanoveny v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro snížení zdravotního dopadu na organismus je vhodné střídání prací a bezpečnostní přestávky. U tohoto rizikového faktoru lze těžko uplatnit technická opatření, avšak je při výměně starého a opotřebovaného přístroje či zařízení za novější, můžeme snížit hladiny výsledných vibrací. K dispozici je rovněž široký výběr antivibračních rukavic, které umožňují i jistý úchopový komfort. Spolu s expozicí vibrací jde ruku v ruce expozice hluku. Pokud se na pracovišti vyskytuje více pracovníků vykonávající obdobné činnosti, může na pracovišti docházet k překračování limitních hodnot. Vhodnými OOPP jsou špuntové zátky nebo mušlové chrániče sluchu. V rámci režimových opatření bezpečnostní přestávky. Technická opatření jsou těžko uplatnitelná.

Pracovní polohy

U zakázkových výrobků se můžeme setkat s natolik specifickým výrobkem, že nelze zajistit optimální pracovní podmínky. Ať už jde o práci ve výškách, ve stísněných prostorách nebo při výrobě atypických výrobků, může docházet k výskytu podmíněně přijatelných až nepřijatelných poloh horních a dolních končetin, trupu, krku či jiných částí těla. Hlavním kritériem hodnocení pracovních poloh je posouzení vychýlení trupu a hlavy od srovnávací roviny těla, nevhodné polohy paží, ramen, kloubů dolních končetin a jiných částí těla. Rovněž nesmí být opomenuty polohy vleže, v kleče, v dřepu, zpětné ohnutí paže a extrémní flexe daných kloubů. I zde je třeba brát v úvahu statickou a dynamickou složku činnosti. Daná kritéria jsou uvedena v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Díky různým druhům zdvihacích a polohovacích zařízení, je možné se mnohým nevhodným pracovním polohám vyhnout.

Doporučení

V rámci nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou stanovena minimální opatření k ochraně zdraví pro jednotlivé rizikové faktory zvlášť.

Související dokumenty

Související články

Svařování
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
Karta BOZP pro profesi: Svářeč kovů
Proces normalizace a užití ergonomických norem v praxi
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Hot works a povolování prací se zvýšeným nebezpečím
Rizika a příležitosti kognitivní automatizace
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Elektromagnetická kompatibilita zdravotnických elektrických přístrojů
Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Posouzení spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Expozice karcinogenům na pracovištích
Azbest a zdraví
Staveniště je stále jedno z nejrizikovějších pracovišť
Problematika psychické zátěže, stresu a násilí na pracovišti
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Digitalizované školení a inteligentní ochrana budoucnosti

Související otázky a odpovědi

Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Pracovní úraz
Práce přesčas
Praktická výuka u těhotných studentek
Zrušení vstupu zaměstnanců zaměstnavatele do areálu pronajímatele
Pracovnělékařské služby - prohlídka
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Odbornost zaměstnance školícího na zařízení HYRA
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka
Pes na pracovišti
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ

Související předpisy

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
291/2015 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací