Udušení nebo otrava zaměstnanců vlivem vzniku nebezpečné atmosféry

Vydáno: 22 minut čtení

1. Úvod

Některá nebezpečí jsou snadno identifikovatelná pouhými lidskými smysly, jako je například zrak nebo čich. U některých nebezpečí to však tak úplně neplatí, a jako příklad je možné uvést nedostatek kyslíku nebo přítomnost toxických plynů v uzavřených prostorech. Vstupujeme-li do uzavřeného prostoru, musíme si být jisti, že tento prostor je pro zaměstnance bezpečný.

I když tato skutečnost je u odborné veřejnosti všeobecně známa, stále v praxi dochází ke smrtelným pracovním úrazům v uzavřených prostorech, kde vlivem nedostatku kyslíku dochází k udušení nebo v případě výskytu toxického plynu k otravě zaměstnance.

Zaměstnavatelé stále hledají sofistikovanější způsoby ochrany zdraví a životů svých zaměstnanců a často zapomínají na ten klíčový prvek v prevenci rizik na pracovištích, tj. „na člověka ve výrobním procesu“. V dnešní době uspějí jen ty organizace, které vsadí na „Leadership“, „Commitment“, „Culture“ and „Communication“ (Vedení, Závazek Kultura a Komunikace).

2. Uzavřený prostor jako „zdroj smrtelných pracovních úrazů“

Uzavřené prostory, jako takové, nejsou řešeny v České republice žádným obecně závazným právním předpisem ani technickou normou. V tomto případě má zaměstnavatel povinnosti stanovené zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP) a jeho provádějícími právními předpisy.

Zaměstnavatel je tak povinen:

  • zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (§ 101 odst. 1 ZP),
  • vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházením rizikům (§ 102 odst. 1 ZP),
  • soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění (§ 102 odst. 3 ZP),
  • není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno (§ 102 odst. 4 ZP).

Za uzavřený prostor se považuje každý prostor, který je dostatečně veliký pro vstup a práci zaměstnance v něm, má omezené možnosti vstupu, výstupu, případně evakuace v případě mimořádné události a za běžných provozních podmínek je do něho vstup zakázán nebo omezen a není stálým pracovištěm zaměstnanců.

Jedná se například o nádrže, jímky, potrubí, kanalizace, technologická zařízení, prostory pod úrovní terénu, technologické kanály, zásobníky sypkých hmot, železniční a silniční cisterny. Za uzavřené prostory se rovněž považují i prostory částečně uzavřené, v kterých se můžou hromadit ve spodních částech nebezpečné plyny a páry těžší než vzduch.

U prací prováděných v uzavřených prostorech je zvýšené riziko poškození zdraví nebo úmrtí zaměstnance. Nebezpečným aspektem těchto prací je, že podmínky uvnitř uzavřeného prostoru se můžou velice rychle měnit, a to z bezpečného na životu nebo zdraví ohrožující. Například stačí, když dojde ke zvýšení venkovní teploty, následkem čehož se mohou podmínky uvnitř uzavřeného prostoru podstatně změnit. Uzavřené prostory by tak měly být považovány za potencionálně zdraví a životu nebezpečné, a to až do okamžiku, kdy je jednoznačně kompetentním zaměstnancem potvrzeno, že prostory jsou bezpečné. Pro vstup do uzavřených prostorů by měl být zaveden „systém povolování vstupu“, a to na základě provedeného hodnocení rizik.

1. Příklad z praxe:

Udušení v kanalizační šachtě

Čtyři zaměstnanci se podíleli na výstavbě ještě neaktivního kanalizačního systému, na kterém se nepracovalo po dobu více než jednoho týdne. Několik minut po započetí práce si zaměstnanci uvědomili, že vedoucí výstavby není na pracovišti přítomen, a dále že poklop od kanalizační šachty je odstraněn. Zaměstnanci se podívali do kanalizační šachty a uviděli vedoucího výstavby, jak leží bez známek života na dně šachty. Jeden zaměstnanec okamžitě zavolal pohotovostní službu a druhý zaměstnanec vstoupil do kanalizační šachty. Zaměstnanec, který vstoupil do kanalizační šachty, začal po chvíli projevovat známky dezorientace a z tohoto důvodu další zaměstnanec za pomocí ventilátoru přivedl do kanalizační šachty, o hloubce přibližně 6 m, čerstvý vzduch a zaměstnanec byl poté schopný vylézt z kanalizační šachty. Vedoucí výstavby zemřel na následky udušení po vstupu do kanalizační šachty, ve které se vyskytovala nebezpečná atmosféra („nedostatek kyslíku“).

DŮLEŽITÉ:

I když, kanalizační šachta ještě nebyla napojena na kanalizační systém, přesto se zde vytvořila nebezpečná atmosféra. Stačilo totiž, že se jednalo o dlouhodobě neodvětrávaný uzavřený prostor.

Pravděpodobné příčiny

Ačkoli kanalizační systém byl ještě ve výstavbě a nenapojen na aktivní kanalizaci, obsahovala kanalizační šachta v době nehody nebezpečnou atmosféru, která vedla k udušení zaměstnance. Zaměstnavatel tak nezajistil, aby toto „skryté nebezpečí“ v pracovním ovzduší bylo dopředu identifikováno a před započetím práce byla přijata adekvátní opatření pro bezpečné provedení práce. Dále bylo zjištěno, že zaměstnanci nebyli vyškoleni k rozpoznání nebezpečí v uzavřených prostorech a k nutnosti a důvodům přijetí příslušných preventivních opatření. Rovněž nebylo ověřeno, zda pracovní prostředí (kvalita ovzduší) odpovídá požadavkům na bezpečné provedení práce. Uzavřený prostor nebyl rovněž odvětráván a nebyl prováděn dohled nad zaměstnancem provádějící práce v kanalizační šachtě.

K udušení zaměstnance došlo z důvodu nedostatku kyslíku, tj. nízké koncentrace kyslíku v ovzduší z důvodu vysoké koncentrace oxidu uhličitého. I když přesné atmosférické podmínky v šachtě v době incidentu nebyly známy, měření provedené po incidentu naznačovalo, že úroveň kyslíku byla příliš nízká a koncentrace oxidu uhličitého příliš vysoká.

V době, kdy pohotovostní služba dorazila na místo, obsah kyslíku v kanalizační šachtě byl 19,1 %. Nicméně toto měření bylo provedeno poté, co zaměstnanci vháněli vzduch do kanalizační šachty pro poskytnutí čerstvého vzduchu dezorientovanému zaměstnanci. Jeden den po incidentu však již obsah kyslíku v kanalizační šachtě dosahoval jen 16,5 % a 4 dny po incidentu koncentrace kyslíku klesla až na 7,7 % (normální obsah kyslíku je mezi 20,8 až 21 % a při obsahu kyslíku nižším než 19,5 % je prostor podle americké legislativy považován za prostředí s nedostatkem kyslíku). Dále bylo zjištěno, že naměřená koncentrace oxidu uhličitého v kanalizační šachtě 4 dny po incidentu byla 6,5 %, přičemž atmosféra s obsahem oxidu uhličitého 4 a více % je považována jako akutně nebezpečná pro život nebo zdraví.

K změnám v atmosférických podmínkách v uzavřených prostorech v průběhu času může dojít vlivem různých příčin, jako je například v důsledku rozkladu organické hmoty v půdě, zvířat nebo živočišného odpadu, při kterém je spotřebováván kyslík a produkovány nebezpečné plyny, jako je oxid uhličitý a sirovodík.

DŮLEŽITÉ:

Ačkoli podmínky uvnitř kanalizační šachty se mohly zprvu jevit jako přijatelné, v průběhu času mohlo dojít k takovým změnám, které vedly ke smrtelnému pracovnímu úrazu zaměstnance.

Prevence

Zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci mají provádět práce v prostorech, u kterých je zaveden systém povolení k práci (například v uzavřených prostorech), musí zajistit, že uzavřené prostory na pracovištích (staveništích) jsou identifikovány již před započetím práce. V USA je dokonce stanovena povinnost tyto uzavřené prostory označit bezpečnostním značením.

DŮLEŽITÉ:

Zaměstnanci, kteří vstupují do uzavřených prostorů, musí obdržet informace a pokyny srozumitelným způsobem. V mnohých případech byli zaměstnanci určitě „prokazatelně seznámeni“, přesto došlo k úmrtí.

Vstup do uzavřených prostorů musí být zakázán, pokud podmínky v těchto prostorech nejsou identifikovány a vyhodnoceny. Jedním ze základních preventivních opatření je měření ovzduší před vstupem do uzavřeného prostoru a v průběhu prací v uzavřeném prostoru, k ověření toho, že podmínky jsou stále přijatelné. Rovněž je nezbytné poskytnout zaměstnancům záchranné prostředky, a to pro případ mimořádné události. Dále je bezpodmínečně nutné, aby byl nad zaměstnancem vykonávajícím práce v uzavřeném prostoru nepřetržitý dohled, alespoň jedním zaměstnancem, a nastaven způsob komunikace mezi těmito zaměstnanci.

2. Příklad z praxe:

Otrava sirovodíkem po vstupu do kanalizační šachty

Tři zaměstnanci zahynuli 23. ledna 2017 při práci v kanalizaci v oblasti Florida Keys, na ostrově Key Largo. První zaměstnanec otevřel poklop šachty a sestoupil do kanalizační šachty. Jelikož tento zaměstnanec pracující v kanalizační šachtě nereagoval na volání svých kolegů, vydal se mu na pomoc další zaměstnanec. Rovněž i tento zaměstnanec po vstupu do šachty téměř okamžitě ztratil vědomí. V zoufalém pokusu o záchranu svých spolupracovníků vstoupil do kanalizační šachty i třetí zaměstnanec. Tyto tři zaměstnance se dále pokusil zachránit jeden ze zasahujících hasičů. Tento zasahující hasič vstoupil do kanalizační šachty bez dýchacího přístroje, jelikož otvor byl příliš úzký. Rovněž i on prakticky okamžitě ztratil vědomí a byl vytažen až svými kolegy a letecky v kritickém stavu přepraven do nemocnice.

Komentář:

„Pokud bych to nečetl, tak tomu nevěřím, že je to vůbec možné. I když?“

Zdrojem těchto tří smrtelných pracovních úrazů byla kanalizační šachta, hluboká cca 4,5 m, ve které došlo k nahromadění sirovodíku a metanu vznikajících při procesu tlení vegetace. Tři zaměstnanci, kteří tragicky zahynuli v kana­lizaci, byli subdodavatelé. Zaměstnanci nebyli vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky.

DŮLEŽITÉ:

Tento příklad nám přináší důležitou informaci o tom, že u některých toxických látek dochází ke ztrátě vědomí a následné smrti prakticky okamžitě a že rizikové jsou práce prováděné subdodavatelsky.

3. Příklad z praxe:

Udušení nedostatkem kyslíku v zásobníku

Údržbář na farmě zemřel poté, co vstoupil do zásobníku z polyetylénu, který obsahoval v době incidentu nebezpečnou atmosféru. Jednalo se o zásobník s kapalnou syrovátkou, u níž při rozkladu této organické hmoty dochází k vývinu oxidu uhličitého. Zaměstnanec měl vyměnit poškozený kulový ventil uvnitř zásobníku. Do zásobníku se dostal za pomocí řidiče vysokozdvižného vozíku, a to přes horní otvor na zásobníku. Řidič vysokozdvižného vozíku neměl žádný vizuální kontakt se zaměstnancem uvnitř zásobníku. Z důvodu zjištění postupu prací uvnitř zásobníku, vylezl řidič vysokozdvižného vozíku na sousední objekt a spatřil, jak zaměstnanec uvnitř zásobníku leží na dně zásobníku obličejem dolů. Pro jeho záchranu hasiči vyřezali do zásobníku otvor, přesto již bylo pozdě a zaměstnanec zemřel na následky udušení.

Pravděpodobné příčiny

Vysoká venkovní teplota a přímé sluneční světlo pravděpodobně způsobilo urychlení rozkladu kapalné syrovátky uvnitř zásobníku, následkem čehož došlo k vývinu oxidu uhličitého, který snížil obsah kyslíku v zásobníku.

Prevence

Identifikovat všechny uzavřené prostory na pracovištích (staveništích). Příkladem uzavřených prostorů v zemědělství můžou být sila, jímky, tunely a jímky čerpadel, skládky, zásobníky hnojiva, mlýny, fermentační nádoby, nádrže pro skladování kapalin, studny, cisterny, septiky, sušičky zrna a nádrže na palivo. Vyhodnotit všechny uzavřené prostory a stanovit, zda obsahují nebo mohou obsahovat nebezpečnou atmosféru a vyškolit zaměstnance.

Nikdy nevstupujte do uzavřených prostorů, pokud nejsou identifikována nebezpečí a přijata jednotlivá preventivní opatření. Zajistěte, že zaměstnanci rozumí pokynům a podmínkám pro bezpečný vstup do uzavřených prostorů. Zaměstnanci musí například vědět, jak a kdy prostor opustit, a musí mít k dispozici prostředky pro bezpečný vstup a výstup.

Rovněž zvažte i případné chemické reakce uvnitř uzavřeného prostoru, které by mohly vytvořit nebezpečnou atmosféru. Zajistěte, že je provedeno měření před vstupem do uzavřeného prostoru a že měřicí přístroj může změřit všechny vyskytující se škodliviny v atmosféře, a to včetně vedlejších produktů. Použijeme-li například měřicí přístroj k měření 4 škodlivin (obvykle obsah kyslíku, hořlavost, CO a H2S), nic víc již nezměříme.

3. Neviditelný nepřítel skrytý v uzavřených prostorech

Jedinou možností jak odhalit tohoto „skrytého nepřítele v uzavřených prostorech“ je provádění kontinuálního monitorování škodlivin, které byly stanoveny v rámci hodnocení rizik. Vzhledem ke skutečnosti, že v uzavřeném prostoru je ztíženo přirozené větrání, dochází v nich často k akumulaci toxických plynů a plynů, které mají schopnost vytěsňovat kyslík, jako je například oxid uhličitý, vznikající při rozkladných procesech.

Více než 50 % smrtelných pracovních úrazů je způsobeno nebezpečnou atmosférou v uzavřeném prostoru. Častou příčinou je neprovádění důsledného monitorování ovzduší nebo nezajištění dostatečného větrání. Mezi smrtelně zraněnými zaměstnanci jsou ve velké míře i osoby, které mají provádět dozor nad těmito pracemi nebo záchranné a evakuační práce.

Důvodem mnohých smrtelných a závažných pracovních úrazů je i nedostatečná informovanost zaměstnanců o rizicích, jejich následcích a přijatých opatřeních pro minimalizaci rizik souvisejících s touto prací. Dále nejsou zaměstnanci adekvátně vybaveni ochrannými a záchrannými prostředky, nejsou dostatečně seznámeni s používáním těchto prostředků a záchranné a evakuační práce nejsou pravidelně procvičovány.

Nebezpečí v uzavřených prostorech

Jedním ze základních nebezpečí při práci v uzavřeném prostoru je nedostatek kyslíku (obsah kyslíku pod 19,5 %). Příčinou nedostatku kyslíku může být jeho vytěsnění jinými plyny, jako jsou například plyny z rozkladných procesů nebo spotřebování kyslíku při termických a oxidačních procesech. Jediný způsob detekce nedostatku kyslíku je monitorování ovzduší.

Je-li obsah kyslíku pod 16 %, nastanou vážné potíže s dýcháním, je-li pod 10 %, přichází bezvědomí a následně smrt (údaje jsou pouze orientační).

Nikdy nekončící práce s identifikováním nebezpečí a řízením rizik

Řízením rizik docílíme jejich minimalizaci. Při řízení rizik pak vycházíme ze všeobecných preventivních zásad.

Vyhodnocení rizika a přijmutí opatření k minimalizaci rizik:

  • zamezení neoprávněnému vstupu (například uzavřením a označením vstupu),
  • vyčištění, vypuštění nebo vyčerpání obsahu, a to bezpečným způsobem,
  • zajištění bezpečného uzavření technologických vstupů látek do zařízení,
  • zajištění bezpečného uzamčení pohybujících se částí, zajištění bezpečného odpojení elektrických částí,
  • zajištění dostatečného a spolehlivého větrání (pozor na neefektivní ventilaci) a nastavení způsobu monitorování,
  • zavedení systému povolování vstupu a prací v nebezpečném prostoru a systému komunikace,
  • zavedení systému evakuace v případě mimořádné události,
  • zajištění dozoru nad pracemi (zaměstnanec u vstupu do nebezpečného prostoru jistící zaměstnance uvnitř prostoru a zaměstnanec provádějící dozor),
  • zavedení systému přezkumu a aktuálnosti dokumentace,
  • stanovení způsobu archivace.

Prevence rizik

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Zaměstnavatel musí:

  • předcházet rizikům, tj. nevytvářet uzavřené prostory, prvotně provádět práce z pracovišť před uzavřeným prostorem („eliminovat rizika“),
  • pokud nelze toto riziko eliminovat, musí přijat veškerá opatření k jeho minimalizaci.

Opatření k minimalizaci rizik

Mezi základní opatření k minimalizaci rizik patří technická, organizační a výchovná opatření.

Technická opatření:

  • zamezení neoprávněnému vstupu do uzavřeného prostoru, například tím, že pro vstup je vždy zapotřebí překonat určitý druh zabezpečení,
  • opatření, kterými se odstraní nebezpečné látky z uzavřených prostorů, a to například vyčištěním, vypláchnutím, inertizací, atd. (pozor na výběr těchto opatření - nesmí vytvořit další riziko),
  • odstavení zařízení z provozu, uzavření médií (například zaslepením, vyjmutím části potrubí, odpojením elektrické energie) a označení (systém LogOut, TagOut),
  • zajištění dostatečného a nepřetržitého větrání (zakázáno vhánět kyslík - zvyšuje riziko požáru); je-li nebezpečná atmosféra detekována nebo větrání přerušeno, musí se prostor okamžitě opustit, dále je důležité si uvědomit, že přirozené větrání je obvykle nedostatečné a nespolehlivé; přiváděný vzduch musí být prost škodlivin a musí být zaveden systém identifikace a informování o nefunkčnosti zařízení (ventilace má své charakteristiky a parametry, tj. pozor na účinnost ventilace a vytváření neodvětraných prostorů),
  • poskytnutí nářadí z nejiskřivého materiálu, zařízení v nevýbušném provedení,
  • provádění kontinuálního měření obsahu kyslíku a měření koncentrace toxických a hořlavých plynů a par (nejlépe osobními detektory s nastaveným alarmem), a to před vstupem a během prací,
  • vybavení adekvátními a účinnými osobními ochrannými pracovními prostředky - OOPP - podle druhu rizik za účelem minimalizace kontaktu s nebezpečím (ochranné přilby, protiprašné respirátory, masky s příslušnými filtry pro ochranu před identifikovanými škodlivinami, izolační dýchací přístroje v případě nedostatku kyslíku - rozsah a druh vždy na základě hodnocení rizik),
  • vybavení dozorujícího zaměstnance stejnými prostředky; tento zaměstnanec nesmí vstoupit do uzavřeného prostoru, pokud není přítomna jiná pověřená osoba zajišťující dozor.

K mnoha smrtelným pracovním úrazům dochází, když dozorující zaměstnanec vstoupí do uzavřeného prostoru, aby zachránil jiného zaměstnance a většinou, už tam také zůstane. Zaměstnanec ve snaze pomoci svému kolegovi vstoupí do tohoto prostoru bez jištění dalším zaměstnancem a bez použití adekvátních OOPP. Z toho plyne, nikdy nevstupovat do uzavřeného prostoru bez jištění dalším zaměstnancem a bez použití příslušných OOPP. Dalším opatřením jsou pravidelná cvičení zaměstnanců provádějících záchranné práce, tj. zaměstnanci by měli být psychicky a prakticky připraveni na řešení těchto událostí.

Příklad pořadí testování atmosféry uzavřeného prostoru:

  • ověřte přítomnost kyslíku a jeho množství,
  • ověřte přítomnost hořlavých látek a par,
  • ověřte přítomnost toxických látek, jako je například H2S a CO.

Při nastavení způsobu monitorování musíme vzít v úvahu fyzikálně-chemické vlastnosti škodlivin:

  • plyny lehčí než vzduch, například metan, amoniak,
  • těžší než vzduch, například H2S, CO2,
  • přibližně rovné, například CO.

Monitorování ovzduší musí potvrdit, že:

  • obsah kyslíku je dostatečný (19,5 až 23,5 %),
  • nejsou přítomny toxické, výbušné a hořlavé plyny a páry,
  • větrání je dostatečné, účinné a funkční,
  • prostředí je bezpečné.

Monitorování se provádí kontinuálně před vstupem a v průběhu prací v prostoru a to ve všech částech tohoto prostoru (ze strany na stranu a shora dolů). Naměřené údaje se zapisují do „povolení ke vstupu“, společně s měřící metodou, která byla použita.

DŮLEŽITÉ:

Pokud naměříme hodnoty škodlivin nepřesahující pro ně stanovené limity jen u vstupu do nebezpečného prostoru, neznamená to, že celý prostor je bezpečný.

U hořlavých nebo výbušných plynů a par je důležitým indikátorem bezpečnosti ovzduší dolní a horní mez výbušnosti. U látek toxických je to pak přípustný expoziční limit a nejvýše přípustná koncentrace.

Mezi základní technické vybavení pro vstup do uzavřených prostorů patří:

  • účinný systém pro odvětrání prostoru,
  • detektor k monitorování ovzduší v uzavřeném prostoru,
  • zařízení k vyproštění zaměstnance v případě mimořádné události.
DŮLEŽITÉ:

Nikdy nevěř svým smyslům (zrak a čich), že prostor je bezpečný.

Příklad z praxe:

Zaměstnanec při vstupu do uzavřeného prostoru použil přidělenou obličejovou masku s filtrem proti plynům a parám, avšak si neuvědomil, že v prostředí s nedostatkem kyslíku je tento způsob ochrany nefunkční. V těchto případech většinou není zaměstnanec dostatečně informován o riziku a způsobu ochrany před tímto nebezpečím a následky nesplnění této povinnosti ze strany zaměstnavatele jsou pak fatální.

Organizační opatření:

  • nastavení limitu nebo situace, při které se musí prostor opustit (např. 10 % dolní meze výbušnosti, přípustný expoziční limit, nejvýše přípustná koncentrace),
  • stanovení postupu v případě mimořádné události (havarijní plán),
  • příkaz, povolení ke vstupu a k pracím v uzavřeném prostoru.

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. První pomoc by měla být včasná a adekvátní. Z uvedeného důvodu je nutné nastavit systém záchranných a evakuačních prací v souladu s uvedenou povinností.

Povolování ke vstupu a k pracím v uzavřeném prostoru:

Důležitým organizačním opatřením pro prevenci rizik v uzavřených prostorech je povolování ke vstupu a pracím v těchto prostorech („povolení k pracím“). Využití tohoto druhu opatření vychází z posouzení rizik v daném uzavřeném prostoru. Pokud nebude tento systém využíván je vstup možný, pouze když budou všechna nebezpečí odstraněna nebo zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnance jiným adekvátním způsobem.

Požadavky na povolení k pracím:

  • určení prostoru, do kterého se bude vstupovat,
  • doba trvání prací,
  • nebezpečí v prostoru,
  • způsob izolace prostoru od médií,
  • podmínky vstupu do prostoru:
  • způsob komunikace,
  • způsob monitorování,
  • přijatá technická opatření,
  • přijatá organizační opatření,
  • přijatá výchovná opatření,
  • způsob schvalování a seznámení,
  • způsob evakuace,
  • nástroje, zařízení používané při práci,
  • použité OOPP.

Všeobecně se systém povolování používá v prostorech s následujícími charakteristikami:

  • nebezpečná atmosféra,
  • nebezpečí uváznutí,
  • vnitřní konfigurace (svažující se nebo šikmé stěny a podlahy),
  • případně další nebezpečí ohrožující bezpečnost a zdraví zaměstnanců.

Výchovná opatření:

  • informování zaměstnance o riziku a jeho následcích a umístění bezpečnostního značení u vstupu do uzavřeného prostoru (zaměstnanci odborně a zdravotně způsobilí, seznámeni, včetně praktického výcviku).

Zajistěte, že zaměstnanci jsou podrobně seznámeni a pochopili důvod pro přijatá bezpečnostní opatření spojená se vstupem do uzavřeného prostoru a související rizika a jejich následky.

DŮLEŽITÉ:

Toto seznámení a „pochopení“ si prokazatelně ověřte a dokumentujte.

Uvědomte si, že zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením a že informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.

4. Závěr

Samozřejmě, že v uzavřených prostorech se vyskytují i mnohá další nebezpečí, která zde nebyla zmiňována. Vždy však záleží na tom, aby před vstupem do těchto prostorů bylo provedeno řádné hodnocení rizik a přijata příslušná opatření. Ovšem, někdy vzhledem ke složitosti a množství podmiňujících faktorů, to není v praxi tak jednoduché, jak se může zprvu zdát. Doufám, že uvedené příklady z praxe upozorní na rizika spojená se vstupem do uzavřených prostorů, což bylo cílem.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Asphyxiation in Sewer Line Manhole, OSHA FatalFacts No. 12 - 2015

[2] Jan Lhotský, Tři mrtví po vstupu do kanalizační šachty, 24. 1. 2017, dostupné z http://www.vakinfo.cz/bozp-po-vtz/tri-mrtvi-po-vstupu-do-kanalizacni-sachty/

[3] Confined Space Entry on a Farm, OSHA FATALFacts No. 16 - 2018

Související dokumenty

Související články

Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
Pracovní úrazovosti specifických ohrožených skupin zaměstnanců v ČR
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Expozice karcinogenům na pracovištích
Nanočástice, nanotechlonogie a nanoprodukty a jejich vazba na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
"Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou"
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Rizika pracovního prostředí v Moravskoslezském kraji
Není to jen prach, je to oxid křemičitý
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Zdroje a příčiny smrtelných pracovních úrazů a vybrané příklady
Předcházení opakování pracovních úrazů efektivním LFI systémem
Znalostní systém prevence rizik v BOZP
Ochrana zaměstnanců před účinky obloukového výboje
Důsledky zanedbávání prevence rizik
Bezpečnost strojů na skupinové a sekundární balení
Bezpečnost páskovacích strojů
Pracovní úrazovosti specifických ohrožených skupin zaměstnanců v ČR
Prevence a příčiny uklouznutí a zakopnutí na pracovištích

Související otázky a odpovědi

Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Pes na pracovišti
Krácení dovolené, pracovní úraz
Náhrada za pracovní úraz
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Zaměstnanec u lékaře
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní postup
Hasicí přístroj v budově
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Pracovní úraz a daňový náklad
Nehoda zaviněná mikrospánkem - pracovní úraz

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce