Hot works a povolování prací se zvýšeným nebezpečím

Vydáno: 41 minut čtení

1. Úvod

Pracujeme-li ve výškách, pravděpodobně si uvědomujeme existenci rizika pádu a jeho případné následky. V případě provádění činností, u kterých nejsou již tak zřetelná nebezpečí, nemusíme být již tak obezřetní, a právě z tohoto důvodu, o to více potřebujeme relevantních informací.

Ve světě často dochází k smrtelným pracovním úrazům při pracích na nádobách obsahujících hořlavé látky nebo v prostorech s nebezpečím výbuchu. Příkladem závažnosti těchto nebezpečí může být závažný pracovní úraz při likvidaci potrubí vedoucího k čerpadlu, které původně sloužilo k přepravě hořlavých látek. Zaměstnanec se prvotně pokusil odstranit šroub z příruby potrubí za pomocí klíče, a jelikož to nešlo, použil plamen. Došlo k výbuchu. Zaměstnanec byl vážně popálen na celém těle.

Ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii nebo Velké Británii se v souvislosti s těmito činnostmi setkáváme s pojmem „Hot work“.

2. Nebezpečí a řízení rizik spojených s Hot works

Ve stručnosti, hot work je jakákoliv činnost, která vytváří plamen, vysoké teplo nebo jiskry, jako je například svařování, pájení, pálení, řezání, broušení, vrtání, tj. činnosti, které za jistých podmínek jsou schopné způsobit požáry nebo výbuchy v případě přítomnosti hořlavé látky.

Zaměstnanec při provádění hot works je vystaven negativnímu působení odlétajících pevných částic, prachů, plynů, hluku, teplu, záření, výbuchů a požárů.

Na mnoha pracovištích se nacházejí hořlavé kapaliny jako je benzín, motorová nafta, topný olej, barvy, rozpouštědla, lepidla, laky a čisticí prostředky. V případě použití svařovacího hořáku nebo rozbrušovací pily na povrchu nebo v blízkosti nádrže, sudu nebo nádoby obsahující hořlavý materiál (pevný, tekutý nebo výpary) může dojít k výbuchu.

DŮLEŽITÉ:

Nádoby a sudy, které se zdají být prázdné, obvykle stále obsahují jejich zbytky na dně, ve spojích a ostatních dutinách. Uvědomme si, že pouze čajová lžíce benzínu v sudu může být dostatečná ke způsobení exploze v případě jeho zahřátí.

Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost hodnotit rizika a přijímat všechna proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti zaměstnanců a ostatních, kteří mohou být ohroženi riziky na jejich pracovištích.

DŮLEŽITÉ:

Před provedením hot works by mělo být provedeno důkladné hodnocení rizik. Měly by být zváženy bezpečnější způsoby provedení práce, jako jsou například „opravy za studena“ nebo použití hydraulických nůžek.

Jeli však provedení hot works jedinou možností, musí být riziko sníženo na minimum za použití bezpečných postupů, jako je například inertizace nebo gas-freeing (vhánění vzduchu).

Poučení:

Zaměstnanec byl vážně zraněn, když válcová nádrž na palivo explodovala. Použití kyslíko-propanového hořáku při rozřezávání nádrže.

Mezi technicko-organizační opatření patří:

  • systém povolení k práci
    Povolení uvádí podmínky, za kterých může být práce provedena. Písemné povolení k práci vede k vyššímu standardu péče o zaměstnance a dohledu. Systém by měl být také platný pro dodavatele a subdodavatele. Hot work by neměla být provedena, pokud není povolena oprávněnou osobou a řádně dohlížena zkušeným zaměstnancem se znalostmi o způsobu práce, spojených rizicích a přijatých opatřeních.
  • školení
DŮLEŽITÉ:

Sudy, nádrže a ostatní nádoby, pokud obsahovaly nebo mohly obsahovat hořlavé materiály, by neměly být opravovány nebo rozřezávány, pokud zaměstnanec neobdržel adekvátní školení o spojených rizicích a přijatých opatřeních.

  • alternativní metody
    Studené řezání a oprava by měla být použita, pokud je to možné. Studené řezání zahrnuje použití hydraulických nůžek nebo pneumatického sekáčku, méně obvyklou metodou je abrazivní vodní tryskání a použití pneumatické pily na kov. Studené metody opravy zahrnují použití materiálů jako je epoxidová pryskyřice a skleněného vlákna (laminát) k utěsnění prasklin a děr. I studené řezání však může vytvářet nějaké teplo a není tak úplně bez rizika (důkladné posouzení v rámci hodnocení rizik).
    Dále může být použita chladicí voda na místo, které bude řezáno. Samozřejmě je prvotní vyčištění nádoby. Je-li nádoba rozřezávána, je doporučeno odstranit všechny vrchní části studenými metodami řezání, což umožní kontrolu vnitřního prostoru a rovněž poskytne snížení tlaku.
Poučení:

Hodnocení rizik specifikovalo použití pneumatického sekáčku k odstranění horní části sudu, obsahujícího motorový olej. Zaměstnanec se rozhodl, že rychlejší způsob bude použití řezacího hořáku. Zbytky oleje v sudu se zplynily a zapálily. Sud vybuchl a zaměstnanec byl vážně zraněn víkem sudu.

DŮLEŽITÉ:

Příprava nádrže nebo sudu před hot works by měla být považována jako důležitá část hodnocení rizik (identifikována příslušná opatření).

  • izolace (zdrojů zapálení)
    Nádrže by měly být izolovány od ostatního zařízení (preferuje se například odstranění potrubního úseku). Jeli možné, odpojte malé nádrže a převezte je na bezpečné místo. Nespoléhejte pouze na izolaci ventilů, dokonce malé úniky můžou mít závažné následky.
  • vyprázdnění
    Vypouštění kapaliny do vhodné nádoby.
  • čištění
    Ve většině případů bude nutné čištění nádoby. Čištění zahrnuje mytí nebo tryskání vody nebo mycího roztoku a parní čištění. Zavedení opatření, k ujištění toho, že čištění je prováděno bezpečně.

„Gas-freeing“

Výpary a další těkavý materiál může být v některých případech odstraněn vháněním vzduchu nebo páry do nádrže (gas-freeing). Ovzduší by mělo být monitorováno.

Samotné gas-freeing je zřídka dostatečné, neboť většina nádrží a sudů bude stále obsahovat kapalinu nebo pevné zbytky zachycené ve spojích a dutinách. Detektor plynů nemusí být schopen identifikovat tyto zbytky, které však mohou být stále schopné vyprodukovat nebezpečné hořlavé páry v případě zahřátí při hot works.

Poučení:

Zaměstnanec použil sud k podložení nádoby, kterou rozřezával. Sud explodoval a zaměstnanec byl vážně popálen. Další podobná událost se stala, když zaměstnanec seděl na sudu, zatímco prováděl hot work. Sud explodoval, zaměstnanec utrpěl závažné popáleniny.

  • kontrola
    Kontrola nádoby nebo sudu s omezenými otvory je obtížná (zrcátko, baterka). Použité osvětlení musí být v nevýbušném provedení, tj. navržené pro použití v hořlavých atmosférách.
DŮLEŽITÉ:

Nikdy nepředpokládejte, že nádrž je čistá. Vždy řádná kontrola.

Detektor plynů nebo explosimetr muže být použit ke kontrole par. Důkladné školení k použití měřicího přístroje. Myslete na to, že přístroj nedetekuje pevné materiály nebo netěkavé kapaliny.

  • inertizace (zajištění nevýbušného prostředí, vytlačení hořlavých médií)
    Jedná se o další způsob snížení rizika exploze. Náhrada vzduchu v nádrži nebo sudu vyplněním prostoru vodou nebo inertním plynem, jako je například dusík. Užitečné v případech, kdy čištění je obtížné. Přesto, nádrž by měla být vyčištěna tak, jak je jen možné. Používá-li se voda, větrací otvor pro páru nutný. Používá-li se inertní plyn, je složité zabránit úniku plynu a vzduch se dostává zpět, proto je zapotřebí měřit koncentraci kyslíku.
DŮLEŽITÉ:

Žádný zaměstnanec by neměl opravovat nebo rozřezávat nádrže, pokud neobdržel adekvátní školení o spojených rizicích a přijatých opatřeních.

Poučení:

Zaměstnanec utrpěl smrtelné zranění hlavy při explozi sudu, když používal kyslíko-propanový řezací hořák k odpálení víka sudu, který obsahoval zbytky barvy. (1), (2)

3. Povolení k Hot works

Povolení k hot works je dokumentovaný systém sloužící ke kontrole určitých typů práce, které jsou potenciálně nebezpečné. Povolení přitom specifikuje konkrétní práci a opatření, která musí být přijata. Povolení je důležité organizační opatření zajišťující bezpečné provádění prací v rámci mnoha údržbářských činností. Povolení umožní začít práci pouze po definování bezpečných postupů práce a poskytuje doložitelný záznam, že všechna předvídatelná nebezpečí byla zvážena.

Zjednodušeně můžeme hovořit o potřebě povolení prací se zvýšeným nebezpečím v případech, kdy není možné provést údržbu za standardních provozních podmínek a opatření nebo v případech nebezpečí, která jsou způsobena samotnou prací. Systém povolování prací je prostředkem komunikace mezi obsluhou zařízení a údržbou.

DŮLEŽITÉ:

Nehody v chemickém průmyslu jsou často spojené s údržbou. V mnoha případech byla příčinou právě absence nebo nedostatky v povolování prací.

Při povolování prací se zaměřte na:

  • adekvátní kontrolu systému povolování prací,
  • dostatečnou identifikaci potencionálního nebezpečí,
  • řádnou izolaci zařízení,
  • správný výběr osobního ochranného pracovního prostředku,
  • důkladné převzetí pracoviště po ukončení prací.
DŮLEŽITÉ:

Nepředpokládejte, že systém je nastaven správně, jen proto, že jste ještě neměli vážný pracovní úraz nebo nehodu.

V případě povolení k hot works si položte následující otázky (seřazeno podle oblastí).

Oblast poskytnutých informací

  • je systém povolování plně dokumentován, je stanoveno, jak systém pracuje, uvádí práce, pro které je určen, zodpovědnosti a školení zúčastněných a jak provádět kontrolu činností?
  • je možné jednoznačně identifikovat, kdo může povolit danou činnost, včetně případných omezení jejich pravomocí?
  • je možné jednoznačně identifikovat, kdo je zodpovědný za určení příslušných opatření (například izolaci a havarijní připravenost a reakci)?
  • vyhýbá se prohlášením nebo otázkám, které by mohly být dvouznačné nebo matoucí?
  • pokrývá povolení rovněž i dodavatele?

Oblast výběru a školení

  • mají zaměstnanci, kteří vydávají povolení k práci potřebné znalosti o nebezpečích a přijatých opatřeních spojených s používaným zařízením a navrženou prací? (mají dostatek zkušeností k zodpovězení otázky „co když?“, která jim umožní identifikovat všechna potencionální nebezpečí),
  • rozumějí zaměstnanci a dodavatelé důležitosti systému povolování prací a jsou vyškoleni v jeho použití?

Oblast popisu práce

  • identifikuje povolení jednoznačně práci, která má být provedena a s ní spojená nebezpečí?
  • je možné použit plány a diagramy k podpoře popisu vykonávané práce, jejího umístění a omezení?
  • je zařízení, na kterém je práce prováděna, jednoznačně identifikováno, například číslem nebo visačkami?

Oblast nebezpečí a opatření

  • vyžaduje systém prvotně odstranění nebezpečí a v případě, že to není rozumně proveditelné, efektivní kontrolu?
  • znají příslušnou legislativu ti, kteří povolení vydávají, a je postupováno podle ní?
  • uvádí povolení přijatá opatření, včetně těch, která jsou zapotřebí v průběhu práce? (například specifikaci způsobu izolování a použití osobních ochranných pracovních prostředků),
  • pokrývají všechna nebezpečí, včetně těch, která můžou vznikat samotnou činností, například svařovací plyny?
  • jsou aplikovány požadavky na bezpečnost v uzavřených prostorech? (v případě, že ano, bylo provedeno úplné hodnocení rizik a identifikována signifikantní rizika a alternativní pracovní metody nebo příslušná opatření?)

Oblast pracovních postupů

  • obsahuje povolení jednoznačné požadavky na to, jak práce by měla být kontrolována nebo ukončena v případě mimořádné události?
  • má povolení způsob předávání, zahrnující prohlášení o tom, že údržbářské práce skončily a že zařízení bylo předáno výrobě v bezpečném stavu?
  • jsou uvedena časová omezení a zabývá se předáváním směn?
  • jsou jednoznačné postupy, které musí být dodrženy, v případě, že práce musí být přerušeny?
  • je nastaven systém křížových kontrol, v případě, že jsou prováděny více než dvě práce podléhající povolení, které se můžou navzájem ovlivnit?
  • je povolení k dispozici na pracovišti?
  • je práce pravidelně kontrolována, k zajištění toho, že příslušný systém povolování je stále odpovídající a pracuje správně?
DŮLEŽITÉ:

Povolení napomáhá komunikaci mezi všemi zúčastněnými. Podpisy a jména musí být čitelná.

Kontrolní list pro monitorování používaných povolení
(tj. zda odpovídají požadavkům kladená na tato povolení):

  • je rozsah práce jednoznačně specifikován?
  • jsou potřebná hodnocení rizik k dispozici a kontrole?
  • jsou identifikovaná nebezpečí a příslušná opatření uvedena?
  • je uvedena doba platnosti povolení? (jsou prodloužení řádně autorizovány?)
  • jsou případné certifikáty připojeny k povolení?
  • je křížový odkaz, v případě provádění dalších činností?
  • jsou kopie povolení, certifikáty a přílohy čitelné?
  • jsou podpisy a iniciály sledovatelné a čitelné?
  • jsou kopie povolení a certifikátů vyvěšeny na správných místech?
  • jsou přílohy, výkresy, atd. k dispozici na správných místech?
  • jsou zúčastnění zaměstnanci instruováni o povolení a rozumí uvedeným požadavkům?
  • vědí zaměstnanci, co dělat, v případě mimořádné události?
  • je způsob provedení izolace odpovídající práci, jasně specifikován a realizován (křížová kontrola)?
  • jsou příslušní zaměstnanci si informováni o izolovaném zařízení?
  • je příslušný vedoucí si vědom, že se práce provádí?
  • je práce prováděna v souladu s povolením?
  • jsou opatření a osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající úkolu?
  • je používané nářadí a zařízení vhodné a v dobrém stavu?
  • jsou zavedené standardy jejich údržby adekvátní? (1), (2)

4. Související legislativa

  • Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách

Svařováním podle této vyhlášky se rozumí – § 1 odst. 1 písm. a):

  • tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp.

Pro účely této vyhlášky se rozumí (§ 2):

  • nebezpečnou koncentrací – koncentrace směsi hořlavých plynů, par nebo prachů se vzduchem nebo jiným oxidovadlem od 25% hodnoty dolní meze výbušnosti pro plyny, páry a prachy,
  • prostorem s nebezpečím výbuchu s následným požárem – prostor stavebně oddělený i neoddělený včetně zařízení nebo jeho části (např. zásobník, větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém může vzniknout nebezpečná koncentrace nebo se nacházejí výbušniny nebo látky obsahující výbušniny anebo jiné látky a materiály a v kombinaci s danou svářečskou technologií mohou být příčinou výbuchu s následným požárem,
  • prostorem s nebezpečím požáru – prostor stavebně oddělený i neoddělený včetně zařízení nebo jeho části (např. zásobník, větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující látky tuhé, kapalné nebo plynné anebo hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích či zařízeních a v případě používání dané svářečské technologie může dojít k jejich zapálení a vzniku požáru,
  • přilehlým prostorem – prostor nacházející se nad, pod a vedle svářečského pracoviště, který může být ohrožen vznikem nebo rozšířením požáru vlivem činností vykonávaných na svářečském pracovišti,
  • základními požárně bezpečnostními opatřeními – technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v průběhu a po skončení svařování, zahrnující opatření vyplývající z použitého druhu svářečského zařízení,
  • zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními – technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v průběhu a po ukončení svařování s ohledem na konkrétní druh nebezpečí (prostor s nebezpečím výbuchu s následným požárem, prostor s nebezpečím požáru), umístění svářečského pracoviště, požárně bezpečnostního zajištění stavby, systému zabezpečování požární ochrany nejen na svářečském pracovišti, ale i v přilehlých prostorech,
  • svařováním vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření – svařování v prostoru s nebezpečím požáru nebo výbuchu s následným požárem, včetně přilehlých prostor, vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření.

Podmínky pro zahájení svařování (§ 3)

  • před zahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat, jakož i v přilehlých prostorech, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření,
  • změní-li se podmínky požární bezpečnosti v průběhu svařování, lze v něm pokračovat až po novém vyhodnocení a zajištění odpovídajících základních nebo zvláštních požárně bezpečnostních opatření.
  • pro svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření se jejich zajištění prokazuje písemně (přitom se vychází i z požadavků vyplývajících ze zákona a předpisů o požární ochraně),
  • při stanovení zvláštních požárně bezpečnostních opatření se vychází také z podkladů týkajících se požární bezpečnosti technického vybavení i technologického procesu, které nejsou součástí svářečské technologie, a vyskytují se na svářečském pracovišti, jakož i v přilehlých prostorech.

Před zahájením svařování se:

  • stanoví a vyhodnotí možné požární nebezpečí ve vztahu k druhu svařování, stavu svářečského pracoviště a přilehlých prostorů, použitých zařízení a materiálů a reaguje se na ně v požárně bezpečnostních opatřeních,
  • vymezí oprávnění a povinnosti osob k zajištění požární bezpečnosti při zahájení svařování, v jeho průběhu, při přerušení svařování a po jeho skončení,
  • stanoví požadavky na účastníky svařování vyžadujících zvláštní požárně bezpečnostní opatření a na osoby provádějící požární dohled, včetně intervalů pro výkon tohoto dohledu při přerušení a po skončení svařování, pokud není požární dohled nepřetržitý,
  • stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů,
  • zabezpečí volné únikové cesty včetně přístupu k nim,
  • určí provozní podmínky technických zařízení a technologického procesu, včetně podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,
  • stanoví další opatření s ohledem na druh činnosti, případně specifické riziko svářečského pracoviště.

Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatření a dle konkrétního nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní opatření. S ohledem na dané provozní podmínky se může jednat o jedno nebo více opatření spočívajících zejména v:

  • odstranění hořlavých nebo hoření podporujících nebo výbušných látek,
  • překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno hořlavým materiálem (stupeň hořlavosti A nebo B podle ČSN 73 0862) izolujícím hořlavou látku od zdroje zapálení tak, aby nedošlo k vznícení. Při obloukovém svařování lze pro závěsy, pásy nebo zástěny použít materiál odpovídající požadavkům normových hodnot, a to způsobem a ve vzdálenosti, která bezpečně chrání proti žhavým částicím ze svářečských prací dle určení výrobce nebo dovozce; překrytí se provede tak, aby nedocházelo k nasáknutí hořlavé látky do krycího materiálu,
  • úpravě dopadové plochy nebo krytí dráhy vedení přímého i odraženého laserového záření z laserů III. b) a IV. třídy,
  • vybavení hasebními prostředky podle charakteru pracoviště a použité technologie svařování,
  • měření koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin a prachů ve směsi se vzduchem nebo jiným oxidovadlem a udržování koncentrace pod hranicí nebezpečné koncentrace,
  • ochlazování konstrukce,
  • provětrávání pracoviště pro odstranění nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par, prachů,
  • rozmístění technického vybavení proti rozstřiku žhavých částic tak, aby spolehlivě zabraňovala působení jisker, částic kovu i strusky.

Provádí-li se svařování, které vyžaduje zvláštní požárně bezpečnostní opatření opakovaně a na stavebně či konstrukčně obdobných svářečských pracovištích, pro které lze stanovit tato požárně bezpečnostní opatření jednotně, může se tak učinit v příslušném pracovním nebo technologickém postupu.

Při svařování je třeba zabránit takovému ohřátí svařovaných i dalších materiálů, které by vedlo ke ztrátě těsnosti nebo celistvosti zařízení, jejímž důsledkem by byl únik hořlavých látek nebo hoření podporujících látek.

Překrytí a utěsnění hořlavé látky se provede tak, aby mezi jednotlivými díly použitého materiálu nezůstaly nechráněné otvory umožňující průnik žhavých částic, plamene nebo přenos tepla.

Při svařování vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření je nutná účast nejméně dvou osob, včetně svářeče. Obsadit pracoviště jednou osobou lze pouze tehdy, jedná-li se o svařování, kdy svářeč je schopen všechny úkony spojené s vlastním svařováním i požárně bezpečnostními opatřeními sám obsáhnout.

Svařování se nesmí zahájit, jestliže:

  • nejsou stanovena požárně bezpečnostní opatření s ohledem na druh a místo těchto prací,
  • svářeč a pracovníci zúčastnění na svařování a souvisejících činnostech nejsou prokazatelně seznámeni s podmínkami požární bezpečnosti,
  • nejsou splněny podmínky požární bezpečnosti,
  • svářeč na svářečském pracovišti nemůže prokázat svou odbornou způsobilost ke svařování doklady odpovídajícími normovým požadavkům nebo normativním dokumentům dle ČSN EN 45020 nebo vydanými v rámci oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného v České republice; v případě, že není pro určitý druh svařování těmito předpisy odborná způsobilost stanovena, pak oprávněním odpovídajícím návodům výrobce nebo dovozce zařízení.

Podmínky po skončení svařování (§ 4)

Po skončení svařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní opatření se v rámci požárního dohledu zkontroluje požární bezpečnost svářečského pracoviště i přilehlých prostorů a zajistí se požární dohled ve stanovených intervalech – viz příloha č. 1. Intervaly se stanoví se zřetelem na základní, případně specifické riziko svářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního dohledu je 8 hodin. V odůvodněných případech, zejména při tepelném dělení kovů a u členitých prostorů, je třeba při stanovování doby, po kterou je třeba požární dohled provádět, přihlédnout k možnosti vzniku požáru i po 8 hodinách.

Požární dohled je vykonáván osobou k tomu předem určenou s písemně stanovenými právy a povinnostmi při tomto dohledu. Požární dohled je vykonáván v průběhu svařování nepřetržitě. Při přerušení svařování nebo po jeho skončení se požární dohled vykonává po určenou dobu nepřetržitě nebo vzhledem k charakteru prací a prostoru po určenou dobu v intervalech stanovených zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními.

Svářečská pracoviště (§ 5)

Svářečská pracoviště určená ke svařování projektovou dokumentací stavby se považují za svářečská pracoviště stálá; jiná se považují za svářečská pracoviště přechodná.

Svářečská pracoviště se zabezpečují tak, aby se předešlo zejména

  • vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem a šíření požáru,
  • vytvoření překážek, které ztěžují nebo znemožňují únik osob,
  • ohrožení životů a zdraví osob základními a specifickými riziky.

Uvedené požadavky se vztahují i na přilehlé prostory. Přechodná svářečská pracoviště jsou vybavena vhodnými hasicími přístroji a jinými hasebními prostředky podle zvláštních právních předpisů. Mimo tyto hasicí přístroje se vybaví ještě nejméně dvěma přenosnými hasicími přístroji s vhodnou náplní, z toho jedním přenosným hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg.

Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření (Příloha 1)

  • přesné označení místa, kde se svařování provádí,
  • přesné stanovení pracovního úkolu,
  • určení technologie, která se použije,
  • jmenovité určení svářečů s uvedením dokladu o odborné způsobilosti,
  • datum a čas zahájení svařování,
  • datum a čas ukončení svařování,
  • podrobná specifikace potřebných požárně bezpečnostních opatření, kontrola jejich plnění, způsob prokazování plnění opatření včetně měření koncentrace hořlavých látek, prokázání jejich splnění, uvedení jmen odpovědných osob a jmen osob určených k jejich provedení,
  • určení formy požárního dohledu, počet osob, vymezení povinností, způsob seznámení s povinnostmi, uvedení jmen osob určených k výkonu požárního dohledu v průběhu svařování, při přerušení práce i po skončení svařování a jeho dokladování,
  • potvrzení toho, že účastníci svařování byli před jeho započetím seznámeni s požárně bezpečnostními opatřeními a osoby provádějící požární dohled s vymezenými povinnostmi; doklad obsahuje jména osob a jejich podpisy stvrzující seznámení,
  • určení druhu a počtu hasebních prostředků,
  • uvedení jiných možností hašení v místě (např. existence stabilního hasicího zařízení, zařízení pro technologické hašení, přítomnost jednotky požární ochrany s příslušným technickým vybavením),
  • jméno osoby, které se ohlásí skončení svařování,
  • místo a podmínky k ukládání svařovací soupravy po dobu přerušení svařování a při předávání svářečského pracoviště,
  • jméno, funkce, podpis osoby, která příkaz vydala, a datum, kdy byl vydán,
  • osoba, které byla uložena nějaká činnost, potvrdí splnění úkonu podpisem a uvede vždy čas a datum; předávání nebo ohlašování činnosti (např. požární dohled, ohlášení skončení svařování) potvrdí podpisem předávající a přebírající, případně osoba ohlašující a osoba, které je činnost ohlášena; u záznamů se uvede čas a datum.

Bezpečnostní opatření při svařování kovů – Provoz – ČSN 05 0601:1993 (práce se zvýšeným nebezpečím)

Práce se zvýšeným nebezpečím jsou takové práce, během nichž hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (elektrickým proudem, popálením, zadušením, otravou) nebo trvalého poškození zdraví (svářečským aerosolem, zářením, hlukem, apod.), požáru nebo výbuchu.

Jedná se zejména o práce:

  • v uzavřených a těsných prostorech (např. tlakové nádoby, nádrže, kotle apod.),
  • v mokrých, vlhkých nebo horkých podmínkách snižujících elektrický odpor ochranného oděvu, pomůcek i pokožky lidského těla,
  • na nádobách, potrubích a zařízeních, které jsou znečištěné, obsahovaly nebo je podezření, že obsahovaly látky ohrožující zdraví včetně žíravin a toxických látek,
  • v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu,
  • na nádobách, potrubích a zařízeních pod tlakem, nebo které obsahovaly hořlavé nebo hoření podporující látky, nebo uvnitř těchto nádob, potrubí a zařízení,
  • pod vodou,
  • v pracovním prostředí s překročením průměrných hodnot nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) škodlivin v pracovním prostředí nebo s překročením přípustného množství svářečských dýmů, přičemž není překročena ani pro jednu škodlivinu mezní hodnota NPK-P,
  • v prostředí s vyšší intenzitou záření než je hygienicky přípustné (vysokofrekvenční, infračervené, viditelné, ultrafialové, ionizující),
  • na pracovišti s lasery třídy III a IV nebo s elektronovým svařováním v atmosféře, pokud technická opatření nevylučují nebezpečí zasáhnutí pracovníka přímým nebo odraženým paprskem,
  • při nichž ekvivalentní hladina hluku překračuje nejvyšší přípustnou hladinu hluku,
  • při nichž největší přípustná dlouhodobá rovnoměrná zátěž pracovníků překračuje stanovené hygienické limity (mikroklimatické podmínky).

Před zahájením svářečských prací se musí vyhodnotit, zda v prostorech, v nichž se bude svařovat, nepůjde o práci se zvýšeným nebezpečím!!!

Příkaz pro práce se zvýšeným nebezpečím

Při zvýšeném nebezpečí se smí svařovat pouze na písemný příkaz ke svařování a po provedení v něm nařízených doplňujících bezpečnostních opatření. Pokud se změní podmínky práce nebo určení pracovníci, musí se vystavit nový příkaz. Za vystavení písemného příkazu a za provedení nařízených doplňujících bezpečnostních opatření odpovídá zplnomocněný pracovník.

Bezpečnostní opatření stanovují v příkazu pracovníci s odbornou způsobilostí v příslušné oblasti. V příkazu musí být vymezena doba platnosti a stanovený dohled dalších pracovníků. Písemný příkaz může být pro opakovanou činnost nahrazen pracovním postupem, který však nesmí být v rozporu s bezpečnostními ustanoveními pro svařování kovů.

Bezpečnostní opatření pro práce v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu

Bezpečnostními opatřeními jsou:

  • odstranění hořlavých a výbušných látek nebo přikrytí hořlavin nehořlavou látkou a vyvětrání pod nebezpečnou koncentraci.

Při svařování na nádobách, potrubích a zařízeních se z povrchu a z vnitřku svařenců musí odstranit hořlavé a výbušné látky, aby při svařování nevzplanuly.

Pozor

S nádobami, potrubím a zařízením, u kterých se nedá spolehlivě zjistit, zda jejich předchozí obsah není nebezpečný, se musí zacházet tak, jako by jejich obsah byl nebezpečný!!!

Při přerušení svařování na delší čas se musí zabránit vytvoření výbušné směsi.

Místo svařování a přilehlé prostory musí být z hlediska nebezpečí požáru nebo výbuchu i znečištění ovzduší kontrolované:

  • během práce a při jejím přerušení,
  • po skončení svařování nebo řezání během chladnutí svařence nebo materiálu po nezbytnou dobu, nejméně však 8 hodin.

Pro svářečské práce s nebezpečím požáru nebo výbuchu platí, že bezprostředně před započetím práce nebo po pracovní přestávce, nebo je-li to zapotřebí i v průběhu svařování se zvýšeným nebezpečím otravy a zadušení se musí provést analýza ovzduší a dále se musí uskutečnit opatření, které zajistí, že koncentrace plynů, pár nebo prachů nedosáhnou nebezpečné koncentrace z hlediska otravy a zadušení. Dále při těchto pracích musí být vždy přítomny dvě osoby. Zařízení pro vyprošťování svářeče musí být nehořlavé. Druhý, případně třetí pracovník, musí mít tvář a ruce chráněné proti popálení.

Pozor

Osobní ochranné pracovní prostředky nesmí být znečištěné olejem, tukem nebo jinými lehce zapalitelnými látkami!!!

Související dokumentace – prostory s nebezpečím vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem:

  • Zajištění požární bezpečnosti při svařování na přechodných svářečských pracovištích
  • Zajištění požární bezpečnosti při pracích s možnými zdroji iniciace,
  • Příkaz k práci s otevřeným ohněm,
  • Příkaz k práci se zdroji iniciace,
  • Příkaz ke svařování,
  • Dokumentace o ochraně před výbuchem,
  • Příkaz k provedení prací (příkaz V). (3)

5. Příklady mimořádných událostí

Dále uvedené události mohou být zdrojem informací i pro ty, kteří přímo neskladují danou látku. Sledujte principy, mechanismy a způsoby řízení rizik, které vedly k dané události. Ve všech případech došlo k jejich porušení.

Události, při kterých nebylo prováděno monitorování plynů v ovzduší

 

Událost č. 1:

Výbuch zásobníku obsahujícího zbytky uhlovodíků

Dva zaměstnanci používali kyslíko-acetylenový hořák k povolení armatury na starém zásobníku paliva, který organizace chtěla renovovat pro skladování nafty. Zaměstnanci však nevěděli, že zásobník obsahoval zbytky uhlovodíků v kapalném a plynném stavu. Zásobník nebyl vyčištěn před započetím práce. Krátce po započetí hot-work zásobník explodoval, přičemž jeden konec zásobníku byl odhozen. Oba zaměstnanci byli převezeni do popáleninového centra s popáleninami na 30 až 50 % těla.

Zjištění:

  • na pracovišti nebyl zaveden systém povolování prací, ňneprovádělo se měření hořlavých plynů před započetím a v průběhu hot work,
  • zaměstnanci nebyli proškoleni.

 

Událost č. 2:

Výbuch při opravě dvoukomorové automobilové cisterny

Exploze smrtelně zranila smluvního svářeče a dalšího zaměstnance při opravě dvoukomorové automobilové cisterny. Zaměstnanec svařoval přepravní potrubí do cisterny, když zbytky par uhlovodíků byly zapáleny a nastala exploze.

Zjištění:

  • zhotovitel prací neprováděl měření koncentrace hořlavých plynů, přičemž spoléhal na zadavatele,
  • zadavatel prací, zase spoléhal na to, že monitorování ovzduší bude provádět zhotovitel, ačkoli zadavatel vlastnil multifunkční detektor plynů, který byl používán pouze při vstupu do uzavřených prostorů,
  • zadavatel prací neměl zavedený systém povolování prací.

 

Událost č. 3:

Výbuch při svařování roštové lávky u zásobníku

Smluvní svářeč utrpěl smrtelné zranění a další tři byli zraněni při svařování na roštové lávce umístěné nad zásobníkem s odpadní naftou. V průběhu svařování jiskry dolétly k místu odvětrávání zásobníku a způsobily explozi a požár.

Zjištění:

  • zadavatel tvrdil, že zhotoviteli nebylo vydáno povolení k práci,
  • zhotovitel věřil, že práce byla povolena a že zadavatel provedl měření hořlavých plynů před započetím práce.

 

Událost č. 4:

Výbuch u vzájemně propojených zásobníků

Exploze smrtelně zranila dva smluvní zaměstnance při svařování nad třemi vzájemně propojenými zásobníky s ropou, a to konkrétně poblíž odvětrávání zásobníku jednoho z nich. Z důvodu propojení jednotlivých zásobníků došlo k tomu, že hořlavé páry se dostaly do svařovaného zásobníku a následně přes větrací otvor ven, kde byly zapáleny.

Zjištění:

  • před započetím práce ani v jejím průběhu nebylo prováděno měření hořlavých plynů,
  • rozporný důkaz o tom, zda byly práce povoleny zadavatelem,
  • zadavatel neměl zavedený systém identifikace hot works prostřednictvím povolení k práci,
  • zadavatel neměl systém výběru a kontroly zhotovitelů,
  • zhotovitelé postrádali dokumentované školení k těmto pracím.

 

Událost č. 5:

Výbuch při rozkladu organického materiálu

Tři zaměstnanci byli smrtelně zraněni a jeden utrpěl menší poškození při explozi ve výrobním závodu na výrobu dřevovláknitých desek. Zaměstnanci prováděli svařování na poškozené připojovací přírubě. Příruba byla umístěna na zásobníku, který obsahoval odpadní vodu a vlákno. Zaměstnanci si nebyli vědomi případného výskytu hořlavého plynu, vznikajícího při rozkladu organického materiálu. Z tohoto důvodu nebylo požadováno nebo prováděno měření před započetím práce. Zaměstnanci byli na roštové lávce nad zásobníkem, přičemž jeden z nich začal svařovat přírubu. Jiskry zapálily hořlavé páry uvnitř zásobníku a následně došlo k explozi.

Zjištění:

  • rozbor obsahu zásobníku stanovil, že se anaerobní baktérie uvnitř znásobily (bakterie pravděpodobně vyprodukovaly vodík, vysoce hořlavý plyn, který byl svařováním zapálen),
  • vedoucí zaměstnanci ani řadoví zaměstnanci si nebyli vědomi rizika spojeného s anaerobním rozkladem organického materiálu,
  • organizace neprovedla hodnocení rizik, jelikož nepovažovala odpadní vlákno jako potencionálně nebezpečné.

 

Událost č. 6:

Výbuch neizolovaného sousedního zásobníku

Tři smluvní zaměstnanci byli smrtelně zraněni a jeden vážně zraněn při výměně potrubí mezi dvěma zásobníky, když jiskry při svařování plamenem zapálily hořlavé výpary unikající z jednoho ze zásobníku, obsahujícího ropu, zdroj hořlavých výparů. Práce byly prováděny na prázdném zásobníku. Zaměstnanci nezaslepili (neizolovali) potrubí zásobníku s ropou.

Zjištění:

  • zaměstnanci neprováděli měření hořlavých plynů, přičemž spoléhali na nebezpečnou a nespolehlivou praxi, kdy za použití plamene si ověřovali přítomnost hořlavých plynů ve vyprázdněném zásobníku,
  • zaměstnanci nevyčistili a neizolovali zásobník, který byl v blízkosti zásobníku, na kterém byly prováděny svářečské práce,
  • zadavatel ani zhotovitel nevyžadoval povolení k hot work,
  • zadavatel neměl stanovené bezpečnostní požadavky pro externí zaměstnance,
  • zhotovitel neposkytl zaměstnancům školení.

 

Událost č. 7:

Výbuch metanolových výparů

Dva zaměstnanci byli smrtelně zraněni a jeden vážně zraněn při explozi zásobníku s metanolem v závodě na čištění odpadních vod. Exploze nastala, když zaměstnanci rozřezávali plamenem kovovou střechu nad odvětráváním zásobníku. Jiskry zapálily unikající výpary a zkorodovaná a neúčinná protizášlehová pojistka umožnila rovněž zapálit i výpary uvnitř zásobníku.

Zjištění:

  • nebyl zaveden systém povolování prací pro hot work, ani pro další nerutinní práce, jako jsou údržby a opravy,
  • zaměstnanci neobdrželi školení o nebezpečích spojených s metanolem,
  • měření nebylo prováděno, ani vyžadováno.

Události, při kterých bylo prováděno nesprávné monitorování plynů v ovzduší

DŮLEŽITÉ:

Špatně provedené měření může mít stejné následky, jako v případech, kdy se měření vůbec neprovádí.

 

Událost č. 8:

Výbuch v zásobníku benzínu

Tři smluvní zaměstnanci byli smrtelně zraněni při používání řezacího hořáku na povrchu vnitřní plovoucí střechy zásobníku benzínu. Zaměstnanci vyřezávali otvor do plovoucí střechy, což způsobilo zapálení hořlavých par v zásobníku.

Zjištění:

  • před započetím práce zhotovitelé obdrželi povolení k práci v uzavřeném prostoru a povolení k hot work,
  • na povolení bylo uvedeno, že měření bylo provedeno v 7:00 (na začátku směny),
  • neexistuje však záznam, že měření bylo provedeno poté, co se zaměstnanci vrátili z obědu nebo před pokračováním v práci, tj. přibližně v 14:30,
  • jelikož ovzduší na pracovišti se může změnit velmi rychle, musí být prováděno měření před započetím a v průběhu práce.

 

Událost č. 9:

Výbuch v rámci procesu čištění brambor

Smluvní svářeč byl smrtelně zraněn při opravě trhliny ve spodní části zásobníku, který sloužil k oddělení nečistot z vody v rámci procesu čištění brambor. Zásobník byl v horní části otevřený, zatímco svářeč pracoval uvnitř. Došlo k výbuchu.

Zjištění:

  • znečištěná voda unikala z trhliny a nahromadila se ve skrytém prostoru zásobníku,
  • rozbor vzorku kapaliny odhalil, že bakteriálním rozkladem organického materiálu došlo pravděpodobně k vývinu hořlavého plynu, který byl následně zapálen svařováním,
  • měření před započetím práce bylo provedeno, ale pouze u vstupního otvoru do zásobníku (žádný hořlavý plyn nebyl detekován),
  • měření nebylo provedeno v bezprostřední blízkosti trhliny, kde byly hořlavé plyny přítomny (místo práce),
  • zaměstnanci byli neadekvátně školeni v používání detektoru hořlavých plynů,
  • nebylo vydáno povolení k práci.

 

Událost č. 10:

Výbuch zásobníku s otvory, vzniklými korozí

Masivní exploze zničila zásobník obsahující směs kyseliny sírové a hořlavých uhlovodíků. Jeden smluvní zaměstnanec byl smrtelně zraněn a dalších osm zraněno. Exploze nastala při opravě roštové lávky nad zásobníkem, kdy hořlavé páry uhlovodíků byly zapáleny jiskrami při svařování. Došlo k explozi uvnitř zásobníku, který měl otvory ve střeše a nedostatečný systém inertizace.

Zjištění:

  • měření hořlavých plynů bylo prováděno pouze na počátku práce a nebylo prováděno v jejím průběhu,
  • v průběhu pěti hodin došlo k ohřátí okolního vzduchu o 14 stupňů, zvýšilo se tak odpařování uhlovodíků uvnitř zásobníku a tím došlo k úniku hořlavých plynů skrz otvory,
  • organizace měla nedostatečný systém povolování prací,
  • práce byly prováděny v blízkosti zásobníků hořlavých látek, včetně těch zásobníků s otvory, vzniklých korozí,
  • nebylo vyžadováno kontinuální měření ovzduší.

 

Událost č. 11:

Exploze a požár způsobil smrtelná zranění pěti zaměstnancům při svařování schodiště mezi dvěma zásobníky, které obsahovaly směs odpadních uhlovodíků a vody. Exploze byla způsobena zapálením hořlavých par jednoho z nich.

Zjištění:

  • zásobníky obsahující hořlavé páry nebyly dostatečně izolovány před možnými účinky hot work,
  • měření před započetím práce nezjistilo přítomnost hořlavých par, avšak oteplování ovzduší mohlo zvýšit pravděpodobnost jejich výskytu,
  • měření v průběhu práce nebylo pravděpodobně prováděno.

Sedm zásadních ponaučení z těchto nehod

  • používejte alternativní způsoby práce (vyhněte se hot work a zvažte jiné alternativní metody, pokud je proveditelné),
  • analyzujte nebezpečí!!! (před započetím hot work proveďte hodnocení rizik, které identifikuje rozsah práce, potencionální nebezpečí a způsoby jejich řízení, tj. opatření, která musí být přijata k eliminaci nebo minimalizaci rizika poškození zdraví zaměstnance)
  • monitorujte pracoviště!!! (provádějte účinné měření plynů na pracovišti a rovněž v oblastech, kde se výskyt hořlavé atmosféry neočekává, za použití řádně kalibrovaného detektoru, a to před a v průběhu práce!!!),
  • monitorujte okolní prostředí (na pracovištích, kde jsou skladovány nebo je nakládáno s hořlavými kapalinami nebo plyny, vypusťte a vyčistěte zařízení a potrubí před započetím hot work; v případě práce v okolí zásobníků a jiných nádob, skladujících hořlavé látky, řádně změřte nebo kontinuálně monitorujte tyto zásobníky nebo nádoby z hlediska přítomnosti hořlavých plynů a eliminujte jejich případné zdroje),
  • používejte písemné povolení k práci (zajistěte, že pouze kvalifikovaný zaměstnanec, znalý specifických nebezpečí na pracovišti, povoluje a vydává povolení k hot work, které přesně identifikuje způsob provedení práce a požadovaná opatření),
  • zajistěte důkladné školení (seznamte zaměstnance se způsobem práce, použitím a kalibrací detektoru hořlavých plynů, bezpečnostním zařízením a specifickým nebezpečím a přijatými opatřeními pro danou práci, a to srozumitelným způsobem pro zaměstnance),
  • provádějte dohled nad dodavateli, kteří provádějí hot work (informujte dodavatele o specifických nebezpečích na pracovišti, včetně přítomnosti hořlavých materiálů).
DŮLEŽITÉ:

Správné monitorování, tj. správný způsob měření, správný a řádně kalibrovaný detektor, může zachránit životy zaměstnanců.

Samozřejmě u mnoha organizací v ČR jsou přijata taková technicko-organizační opatření, která minimalizují možnost uvedených událostí, jelikož úroveň a stav bezpečnosti a ochrany zdraví v různých zemích světa se může lišit, přesto je dobré se zamyslet „k čemu vlastně došlo a kde systém selhal“. (4)

6. Závěr

Podíváme-li se na příčiny vzniku pracovních úrazů nebo nehod ve světě, můžeme zde nalézt téměř totožná selhání, která k těmto událostem vedla. Možná, že to vyplývá z toho, že člověk je tvor chybující, nezávisle na tom, zda je to občan Spojených států, Kanady, Austrálie nebo Evropské unie. Tak proč se z toho nepoučit.

POUŽITÁ LITERATURA

  1. Hot work on small tanks and drums, published by HSE, INDG314 (rev1), 2013
  2. Permit-to-work systems, published by HSE, INDG98 (rev3), 2002
  3. ČSN 05 0601:1993 Zváranie, Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov, Prevádzka
  4. Seven Key Lessons to Prevent Worker Deaths During Hot Work In and Around Tanks, Effective Hazard Assessment and Use of Combustible Gas Monitoring Will Save Lives, February 2010, CSB, U. S. Chemical Safety and Hazard Investigation Board, Safety Bulletin, No. 2009-01-SB

Související dokumenty

Související články

Svařování
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
Rizikovost svářečských prací z pohledu hygienika
Zajištění BOZP a PO při svařování
Posouzení spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
Udušení nebo otrava zaměstnanců vlivem vzniku nebezpečné atmosféry
"Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou"
Problém suchého vzduchu v zimních podmínkách
Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Horká léta na pracovištích
Psychosociální rizika při práci, 11. část
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Psychosociální rizika při práci, 12. část
Rizika pracovního prostředí v Moravskoslezském kraji
Ochrana před nanočásticemi v pracovním ovzduší
Předcházení stresu na pracovištích
Není to jen prach, je to oxid křemičitý

Související otázky a odpovědi

Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Hasicí přístroj v budově
Umístění požární značky
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Krácení dovolené, pracovní úraz
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Náhrada za pracovní úraz
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Dopravně psychologické vyšetření a pracovní doba
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Zaměstnanec u lékaře