Příspěvek v době částečné práce

Vydáno: 45 minut čtení

Dne 1. 7. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a kterým bylo do systému politiky zaměstnanosti v části páté, nové hlavě VII v § 120a až 120f zakotveno nové opatření – „příspěvek v době částečné práce“. Jeho hlavním cílem je zmírnit dopady hospodářských krizí či jiných mimořádných událostí na sociální a ekonomické prostředí v České republice. Neméně podstatné je zachování know-how v dotčených firmách. Jedná se o opatření, pro které se v zahraničí používá pojmu short-time work (STW) či německého termínu „kurzarbeit“.

Základní ideou je sdílení odpovědnosti a nákladů zaměstnavatele, zaměstnanců a státu v situacích, kdy je ohrožena hospodářská a sociální stabilita státu. Cesta k příspěvku v době částečné práce však nebyla jednoduchá. Výsledkem však je opatření, na jehož podobě se shodla odborná i politická reprezentace. Při jeho tvorbě byly maximálně využity jak zahraniční modely, tak zejména domácí praktické zkušenosti s realizací opatření, která doposud suplovala STW schéma v České republice – zejména z programu Antivirus.

Geneze opatření na podporu a udržení zaměstnanosti

Vzdělávejte se! (2009)

Příspěvek v době částečné práce není prvním opatřením v českém prostředí, jehož posláním je zmírnit negativní dopady hospodářských disturbancí na trh práce. Prvním významnějším nástrojem této povahy byl projekt „Vzdělávejte se!“ připravený Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v době hospodářské krize v roce 2009. Fungoval od března 2009 do února 2011, zprvu v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a následně Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v celkové alokaci téměř 3 mld. Kč. Hlavní princip opatření spočíval v tom, že v době, kdy zaměstnavatelé nebyli schopni zaměstnancům přidělovat práci, zajišťovali s finanční podporou úřadů práce pro své zaměstnance vzdělávání. Z projektu byly poskytovány příspěvky jak na zajištění vzdělávací aktivity, tak mzdové náklady zaměstnanců za dobu jejich účasti na školení. Přestože tento nástroj neměl charakter STW, plnil obdobný účel. Význam tohoto projektu však spočívá zejména v tom, že zavedl do aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen „APZ“) alternativní model podpory vzdělávání zaměstnanců k existujícímu § 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZoZ“) – zaměstnanecké rekvalifikaci a položil základ pro návazné projekty podpory odborného vzdělávání zaměstnanců používané doposud – „Vzdělávejte se pro růst!“, „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ a „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců.“

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti (2015)

Jak je uvedeno v předcházejícím odstavci, uvedené projekty nemají charakter STW, a tak se prvním takovýmto opatřením stal až „příspěvek v době částečné nezaměstnanosti“. Součástí nástrojů APZ se stal s účinností od 1. 10. 2015, kdy byl zákonem č. 203/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, implementován do zákona o zaměstnanosti, a to v § 115 zákona. Tento příspěvek mohl být zaměstnavateli poskytnut k částečnému krytí nákladů, které mu vznikly výplatou náhrady mzdy zaměstnancům za dobu, kdy z důvodů ukotvených v § 207 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), tj. z důvodu živelní události, nebo § 209 zákoníku práce, tj. omezení odbytu (tehdy označováno jako tzv. částečná nezaměstnanost) nemohl zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. Minimální rozsah těchto překážek v práci byl stanoven na 20 % stanovené pracovní doby, přičemž výpadek práce byl posuzován na úrovni konkrétního zaměstnance. Dále byla zaměstnavateli dána povinnost, pokud by chtěl příspěvek čerpat, vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy ve výši minimálně 70 % jejich průměrného výdělku.

Příspěvek bylo možné poskytnout pouze za dobu trvání uvedených překážek v práci, a to ve výši 20 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně však do částky 0,125násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku dle příslušného sdělení MPSV. Maximální doba poskytování příspěvku činila 6 měsíců s možností jednoho opakování po stejnou dobu.

K realizaci nástroje mohlo dojít až po jeho aktivaci prostřednictvím nařízení vlády. Tímto měl být stanoven začátek a konec období, ve kterém by zaměstnavatel mohl o příspěvek požádat, důvody jeho poskytnutí, některé další podmínky poskytnutí a způsob realizace opatření. Zcela nestandardně pak bylo vládě dáno právo rozhodovat o poskytnutí příspěvku konkrétním žádajícím zaměstnavatelům – příspěvek by totiž mohl Úřad práce ČR (dále jen „ÚP ČR“) zaměstnavateli poskytnout jedině na základě dohody, kterou bylo možné uzavřít až po předchozím souhlasu vlády. Zároveň je nutno uvést, že příspěvek v době částečné nezaměstnanosti byl nástrojem APZ, a zaměstnavateli tedy na něj nemohl vzniknout právní nárok, resp. nevznikl nárok na uzavření dohody o jeho poskytnutí.

Podmiňovací způsob je v předcházejících odstavcích zvolen zcela záměrně, neboť aktivace tohoto nástroje nikdy nenastala. Předmětná právní úprava totiž nabyla účinnosti až v době, kdy došlo k definitivnímu překonání dopadů hospodářské krize z roku 2009. Z výše uvedeného způsobu realizace a nastavení nástroje je zjevné, že jeho praktická použitelnost i v době jeho vzniku byla značně diskutabilní. Dlužno dodat, že finální podoba příspěvku v době částečné nez

Související dokumenty

Související pracovní situace

Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru

Související články

Příspěvek v době částečné práce aneb kurzarbeit
Několik poznámek ke kurzarbeitu
Daňové aktuality
Pracovnělékařské služby v době pandemie
Novinky od 1. 9. 2020 v sociálním zabezpečení
Příspěvek v době částečné práce aneb kurzarbeit
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Podpora zaměstnavatelů úlevami v pojistném na sociální zabezpečení
Vymezení důvodu a pohnutka zaměstnavatele u výpovědi v důsledku organizačních opatření
Zvláštní opatření v sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných
Pandemie COVID-19 a pracovněprávní dopady
Několik poznámek ke kurzarbeitu
Pracovnělékařské prohlídky v nouzovém stavu podzim 2020, a to v souvislosti s onemocněním COVID-19
Vybrané problémy v souvislosti s nouzovým stavem
Pandemie COVID-19 a daň z příjmů ze závislé činnosti
Daňové aktuality
Změny ve firemní kultuře způsobené pandemií covid-19
Povinné testování zaměstnanců
Daňové aktuality
Dostali jste oznámení o nové covidové odborové organizaci?
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od roku 2021
Pracovnělékařské prohlídky a posudky v nouzovém stavu od 8. 12. 2020

Související otázky a odpovědi

Antivirus C, pozdní úhrada sociálního za měsíc červen, červenec
Antivirus C
Covid 19 - náhrada mzdy, překážka v práci
Pracovní neschopnost z důvodu covid-19- karanténa, nemoc
Home office a stravenky
Zavření škol - překážka na straně zaměstnavatele u zaměstnanců pracujících na DPP nebo DPČ
Program Covid-nájemné a paušální výdaje
Program Antivirus - cukrárna s vlastní výrobou
Ošetřovné a výsluhový příspěvek
Náhrada mzdy v době vládních nařízeních
Čerpání řádné dovolené při uzavření poboček kvůli koronaviru
Kompenzační bonus pro OSVČ a spolupracující manželku a podpora Covid - nájemné
Rozdíl mezi karanténou a izolací
Dotace na ubytování z programu COVID-Ubytování
Krácení dovolené - ošetřovné při uzavření školských zařízení kvůli covid-19
Úspora Antivirus C
Covid-nájemné, kompenzační bonus
"Pětadvacítka" a spolupracující osoba
Náhrada za nemoc u zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance a karanténa (učitelka ve školce)

Související předpisy

248/2021 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
203/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce