Skončení pracovního poměru - strana 9

Pracovní smlouva na dobu určitou (2 roky) - pracovní poměr dle smlouvy končí 31. 8. 2020. Zaměstnankyně je těhotná a od 27. 7. 2020 je v pracovní neschopnosti (v té pravděpodobně zůstane až do nástupu na MD). Končí pracovní poměr k 31. 8. 2020 tak, jak bylo sjednáno v pracovní smlouvě? Nebo je nutno vyčkat na ukončení pracovní neschopnosti zaměstnankyně?

Důsledky jarní koronavirové vlny mají mnoho podob a tváří. Je realitou, že rozvazování pracovních poměrů výpovědí v důsledku organizačních opatření ze strany zaměstnavatele mezi ně patří (a nejspíš i nadále patřit bude). Tato situace je vhodnou příležitostí pro uvedení několika praktických poznámek - k řádnému vymezení výpovědních důvodů, k jednomu upozornění na možné neblahé důsledky nesprávné právní kvalifikace výpovědního důvodu a k vyhodnocení významu pohnutky zaměstnavatele při rozvazování pracovního poměru v důsledku organizačních opatření.

V souvislosti s pandemií koronaviru nemůžeme vyloučit případy, kdy bude docházet k hromadnému propouštění proto, že zaměstnavatelé nebudou mít pro zaměstnance práci nebo odbyt na vyrobenou produkci, anebo nebude zájem o jimi poskytované služby.

Ve Sbírce zákonů již vyšla dne 26. 6. 2020 dlouho očekávaná novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony), která přináší pro personální praxi mnoho zajímavých a praktických novinek. Systematicky tato novela navázala na plánovanou novelu z roku 2016, která nakonec nebyla schválena.

Ačkoliv ze zákoníku práce byla nabídková povinnost zaměstnavatele před dáním výpovědi z pracovního poměru vypuštěna s účinností od 1. 1. 2007, lze se s ní občas setkat jako se závazkem zaměstnavatele vyplývajícím z kolektivní smlouvy. Může nedodržení tohoto závazku vést až k neplatnosti zmíněné výpovědi?

Téma hromadného propouštění zaměstnanců nebylo v uplynulých deseti letech vzhledem k hospodářskému vývoji příliš aktuální, přestože s předvídanou blížící se recesí se v poslední době náznaky zájmu o příslušnou právní úpravu opět začínaly pomalu objevovat. Současná situace způsobená šířením koronaviru nicméně doslova ze dne na den zcela znemožnila nebo významně zkomplikovala podnikání značnému počtu subjektů. I navzdory opatřením na podporu ekonomiky a postupnému uvolňování restrikcí tak řada zaměstnavatelů, zejména v sektoru služeb, bude zřejmě nucena přistoupit k propouštění zaměstnanců ve větším rozsahu, při němž bude nezbytné zohlednit požadavky stanovené zejména § 62 a § 63 zákoníku práce.

HPP na dobu určitou začal 2. 7. 2018, následně byl 2x prodloužen. Nyní se blíží lhůta posledního prodloužení, tj. 31. 7. 2020. Lze se zaměstnancem ukončit pracovní poměr uplynutím doby a následně s ním uzavřít dohodu o provedení práce?

Zaměstnanec, v současné době starobní důchodce. V dubnu 2018 měl pracovní úraz, který zanechal trvalé následky, se kterými se stále léčí. Starobní důchod mu byl přiznán v říjnu 2019. V současné době řešíme jeho návrat do zaměstnání na jeho původní pracovní pozici. V případě, že nám zaměstnanec předloží potvrzení od našeho lékaře poskytovatele pracovně-lékařských služeb, že není schopen jeho dosavadní práci dále vykonávat z důvodu pozbytí jeho zdravotní způsobilosti, ke které by došlo i bez pracovního úrazu, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu zaměstnance, může zaměstnavatel postupovat tak, že dá zaměstnanci výpověď § 52 písm. e) zákoníku práce, nebo musí postupovat tak, že pracovní poměr ukončí výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 d) zákoníku práce, kde je uvedeno, že zdravotní způsobilost pozbyl vlivem pracovního úrazu a náleží mu odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. 

V současné době jsou nuceni někteří zaměstnavatelé situaci, kdy nemají dostatek zakázek, řešit propouštěním zaměstnanců. Nejčastějšími výpovědními důvody jsou v takové situaci organizační důvody.

Může se stát, že skončení pracovního poměru předcházejí postupně dvě rozvazovací právní jednání, přičemž na základě jen jednoho z nich pracovní poměr skončí. Typickým příkladem je situace, kdy zaměstnanec obdrží výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících mu z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázně“), ve výpovědní době „se neudrží“ a pracovní kázeň poruší znovu, navíc zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnavatel na to zareaguje okamžitým zrušením pracovního poměru a doručením písemnosti o tom pracovní poměr skončí.

Na co se v současné době zaměstnavatelé (a vlastně i zaměstnanci) ptají vůbec nejvíce, jsou samozřejmě otázky vztahující se k problémům, které do pracovněprávní praxe přinesla pandemie COVID-19. Mezi těmito otázkami vévodí (alespoň tedy u zaměstnavatelů z tzv. mzdové sféry) logicky ty, které se týkají finanční podpory zaměstnavatele prostřednictvím cíleného programu podpory zaměstnanosti příznačně nazvaného „Antivirus“ a v té souvislosti povahy překážek v práci, jejichž existence může – za splnění dalších podmínek – právo na takovou podporu založit.

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů nastává automaticky v těch případech, o nichž to právní úprava stanoví, a dochází k němu nezávisle na vůli zaměstnance. Není přitom vyloučeno, že v důsledku změny zaměstnavatele z toho vyplývající se zaměstnanci mohou po přechodu změnit také pracovní podmínky, za kterých není ochoten práci nadále konat. Má možnost se z takového pracovněprávního vztahu vyvázat, a přitom odejít s nějakým finančním plněním?

Zaměstnanec má 5 exekucí (nepřednostní) z toho první se vyplácí - ukončení PP/výplata včetně odstupného. Při skončení PP bude mít nárok i na výplatu odstupného (jelikož ukončuje PP dle § 52 písm. c) ohledně výpočtu exekuce/srážky, dle novely o exekucích z 4/2020 by měla zaměstnanci zůstat část (dle vyplaceného odstupného průměrných výdělků/rozděleno měsíčně) nezabavitelná část, ale při jeho poslední zúčtovatelné mzdě 40 000 Kč/hrubého+ odstupného 160 336 Kč, 200 336 Kč/hrubého celkem = čistého celkem 161 651 Kč mi k výplatě zůstává po srážce/ex 20 724 Kč, proč ? Pochopila jsem tedy špatně, že mu nezůstane alespoň rozdíl z hrubé mzdy/před odstupným + (4 x 6 908 Kč nezabavitelná část).

Pracovník, pracovní smlouva na dobu určitou do 31. 12. 2019. V důsledku opomenutí, mzda za měsíc leden, únor, březen 2020 v běžném režimu. Nyní řešíme vazbu Zákoníku práce § 65 ve vazbě na § 48 odst. 2) - pracovník se domnívá, že mu vznikla Pracovní smlouva na dobu neurčitou. - my se domníváme, že pracovní poměr skončil 31. 12. 2019, Tři měsíce roku se pokryjí prodloužením smlouvy na dobu určitou. Automatické překlopení pracovní smlouvy s dobu neurčitou by se vztahovala původní pracovní smlouva na dobu určitou, bez uvedení přesného datumu, ale byla by vymezena " sjednání úkolem ke konkrétní práci". Kdy pracovníkovi nebylo 3 dny předem oznámeno, a nadále vykonává práci s vědomím zaměstnavatele. Tedy, že § 48 odst. 2 se váže i k odstavci 1, nevztahuje se na pracovní smlouvu s přesně vymezeným dnem ukončení pracovního poměru. Se zaměstnancem jsme se shodě, jen potřebujeme dát do správného pracovního rámce.

Lze ukončit pracovní poměr z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance v době pracovní neschopnosti? Dne 22. 4. 2020 zaměstnanec nepřišel do práce a ten den jsme mu do vlastních rukou odeslali okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu hrubého porušení povinností - neuposlechnutí příkazu nadřízeného a jeho verbální napadení z předchozího dne a následně neomluvená absence. Toto ukončení bylo zaměstnanci zasláno do vlastních rukou, které převzal 24. 4. 2020. Tento den bych považovala za ukončení pracovního poměru, ale protože nám bylo doručeno elektronicky oznámení o pracovní neschopnosti od 22. 4. 2020, tak si nejsem jista, jestli opravdu končí pracovní poměr převzetím dokumentu dne 24. 4. (Podle dokladů o pracovní neschopnosti je zřejmé, že lékařka vystavila pracovní neschopnost nejdříve od 24. 4, pak přišlo hlášení o opravě počátku neschopnosti od 22. 4.).

Období registrace pojištěnce na Úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž se na něho po celé období registrace nevztahuje povinnost placení pojistného. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy si musí (od následujícího kalendářního měsíce) řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Zákoník práce chrání zaměstnance pro případ rozvázání pracovního poměru různými způsoby. Jsou jimi mj. ochranná doba v režimu právní úpravy zákazu výpovědi (ze strany zaměstnavatele), ale ve vztahu k tzv. odborovým funkcionářům též podmínka předchozího souhlasu odborové organizace s výpovědí nebo okamžitým zrušením jejich pracovního poměru. Je mezi nimi nějaká spojitost?

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 21 Cdo 238/2019, ve kterém přijal dovolací soud závěr, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není s odkazem na ustanovení § 147 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přípustné, se s pozitivní reakcí u odborné veřejnosti nesetkal. Také Ústavní soud při projednávání ústavní stížnosti projevil určité pochybnosti, ale důvod ke zrušení daného rozhodnutí nakonec neshledal.

Dohodou k pracovní smlouvě jsme s vedoucími zaměstnanci (§ 73 ZP, jedná se o akciovou společnost) sjednali dohodu o možnosti odvolání/vzdání se pracovního místa. Na rozdíl od úpravy ZP § 73a odst. 2 uvádíme, že zaměstnanec při odovlání má nárok na odstupné podle kolektivní smlouvy (jako při zrušení podle § 52c ZP, v kolektivní smlouvě uvedeno pro § 52c ZP i zvýšené odstupné nad limit stanovený v ZP) + fixní částku, přestože jeho místo není zrušeno v důsledku organizační změny. Pro zaměstnance nemáme vhodné místo odpovídající jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Pojišťuje se takto vyplacené odstupné sjednané individuálně v pracovní smlouvě s odkazem na kolektivní smlouvu (zdravotně a sociálně)? 

Máme zaměstnance, který u nás končí pracovní poměr a od příštího měsíce mu budeme vyplácet konkurenční doložku. Může se přihlásit na úřad práce a bude mu vyplácena podpora, anebo nemůže a musí si platit zdravotní pojištění sám, i když my jako plátce budeme z doložky pojistné odvádět? Bude rozhodným obdobím pro stanovení průměrné mzdy kalendářní čtvrtletí únor - duben, nikoliv předchozí uzavřených kvartál?