Skončení pracovního poměru - strana 8

Pozbyde-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě zdravotní způsobilost, vede to často k výpovědi z pracovního poměru. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby. Jak posoudit dobu od nabytí účinnosti takového lékařského posudku do skončení pracovního poměru, kdy zaměstnanci není a nemůže být zaměstnavatelem přidělována práce? Jakou povahu má překážka v práci a jak je to s náhradou mzdy (platu)?

Zaměstnankyně podala výpověď z pracovního poměru v listopadu 2020. Pracovní poměr měl být ukončen výpovědí z její strany k 31. 1 .2021. Od 27. 1. 2021 je zaměstnankyně v karanténě, která stále běží. Jedná se o pedagogického pracovníka, který je v karanténě z důvodu, že se ve školce objevila nákaza Covid a školka je po dobu 10 dní uzavřená a všichni zaměstnanci v karanténě. Chtěla jsem se zeptat, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 1. 2021 nebo až po ukončení karantény? Náhradu budeme platit do 31. 1. 2021 nebo do konce karantény?

V roce 2018 jsme zrušili místo „účetní" zaměstnankyni na RD. S jejím návratem 18. 8. 2020 (po 3 letech věku dítěte) jsme spojili odstupné 7 mezd.  Od září 2019 ale začala zaměstnankyně spolupracovat na DPP na zcela jiné pozici. V lednu 2020 podepsala dohodu o odchodu z HPP účetní. Od 1. března 2020 jsme s ní DPP změnili na DPČ. V dubnu 2020 jí bylo vyplaceno 7 mezd za zrušené místo. Spolupracuje s námi nadále. Myslíte, že by měla odstupné vrátit? Doplnění dotazu: 1. 3. 2020  měníme DPP na DPČ zaměstnankyně na její žádost – nikdy nepřekročena minimální mzda záznam v SAPu  - 1. 4. vyplaceno 7 mezd 30. 4. 2020 nástup do zaměstnání (byť RD končí až 18. 8. 2020) výpověď s nárokem na 7 mezd v rámci optimalizace 1. 5. 2020 výstup

Když už zaměstnavatel přistoupí k tak výjimečnému způsobu rozvázání pracovního poměru, jakým je jeho okamžité zrušení pro porušení „pracovní kázně“ zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem, musí si být velmi jistý, že zaměstnanec porušil svoji povinnost právě touto intenzitou a že po zaměstnavateli nelze za daných okolností spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, byť jen po výpovědní dobu.

Zaměstnanci končil pracovní poměr ve zkušební době 30. 11. 2020. Ale od 27. 11. 2020 do 1. 12. 2020 měl karanténu a od 2. 12. 2020 do 18. 12. 2020 měl pracovní neschopnost. Ke kterému dni mu správně měl skončit pracovní poměr a kdo vyplácí náhradu za nemoc od 2. 12. 2020? 

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli odstoupit od konkurenční doložky jen po dobu trvání pracovního poměru. Nejvyšší soud už dříve vyložil, že účelem tohoto pravidla je vymezit časové období, v němž je odstoupení přípustné, a vyloučit tak možnost zrušení konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele až v době, kdy už pracovní poměr netrvá. Součástí každého odstoupení od konkurenční doložky musí být jeho důvod. Jelikož zákoník práce ani jiný právní předpis důvod pro odstoupení od konkurenční doložky neupravuje, musejí si ho zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat. Jaké jsou limity pro sjednání takového důvodu?

Nyní mám uzavřený pracovní poměr a pobírám rodičovský příspěvek na dítě a dále k tomu jsem uzavřela DPP na tři měsíce. K 31. 1. 2021 bych chtěla pracovní poměr ukončit z důvodu péče o dítě, neboť už to prostě nestíhám pracovat na plno, ale dále bych si pak chtěla najít nějaký zkráceny pracovní úvazek. Je možné ukončit pracovní poměr např. k 31. 1. a jít na pracovní úřad např. od května? Měla bych nárok podporu v nezaměstnanosti, budu-li hledat nějaký zkrácený úvazek? Pokud ano - počítala by se mi podpora z mého nynějšího zaměstnání, které ukončím k 31. 1. a na pracovní úřad půjdu např. až od května či dubna, kdy mi skončí DPP? Z čeho by se mi počítal případný výměr pro podporu z PP či i z DPP, kterou mám uzavřenou od ledna-března? Nebo bych nárok na podporu již neměla a pouze by mě úřad zaevidoval jako uchazeče o zaměstnání? 

Jak známo, pokud zaměstnanci skončí pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přísluší mu (zaměstnavatel je povinen mu zaplatit) odstupné. Zákon sám stanoví jen minimální výši odstupného, a to ve výši jedno až trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance podle doby trvání pracovního poměru.

Pracovnice před nástupem na mateřskou dovolenou onemocněla. Mezitím porodila, ale jelikož nemá odpracovaný potřebný počet dnů, nemá nárok na náhradu za mateřskou. Lékař ji ukončil nemocenskou. Kdy s ní můžeme ukončit pracovní poměr dohodou?

Rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, z toho vyplývající nadbytečnost zaměstnance, výpověď z pracovního poměru a běh výpovědní doby – může mít na platnost zmíněné výpovědi nějaký vliv skutečnost, která se přihodí ještě do skončení pracovního poměru a která se vztahuje k cíli sledovanému organizační změnou?

Máme zaměstnankyni na pozici vedoucí laboratoře. Měla na starosti odebírání vzorků, které se měly odebírat v průběhu celého roku, dle plánu odběrů vzorků schváleného ASLABem. Koncem října jsme přišli na to, že zaměstnankyně nesplnila plán odběrů. Vyhodnotili jsme to jako závažné porušení pracovních povinností a napsali jí vytýkací dopis s možností výpovědí. Můžeme jí z tohoto důvodu rozvázat pracovní poměr?

Jak postupovat v případě úmrtí zaměstnance? Je nutné mít úmrtní list nebo stačí ukončená DPN (pokud tam bude vyznačeno úmrtí)? Komu předat zápočtový list, výplatní pásky a ELDP? Poslední plat zasíláme na nám poslední známý účet zaměstnance nebo zatím neodesíláme a čekáme na rozhodnutí notáře vyřizující pozůstalost? 

Zaměstnankyně, která je nyní na rodičovské dovolené, se dohodla se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodou. Jak to bude s nárokem na dovolenou? Průběh roku 2020: 1. 1. - 26. 3. 2020 - čerpala mateřskou, 27. 3. - 19. 5. 2020 čerpala dovolenou, 20. 5. - 31. 10. 2020 čerpá rodičovskou. 

Pokud chce zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením s tzv. odborovým funkcionářem, potřebuje k tomu předchozí souhlas příslušné odborové organizace. Absence tohoto souhlasu může mít totiž vliv na platnost rozvazovacího právního jednání. Stejně jako skutečnost, že o něj zaměstnavatel vůbec nepožádá.

Může dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci v pracovní neschopnosti? Vím, že v prvních 14 dnech nelze dát výpověď, ale jde mi o dobu po uplynutí prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, kdy nemocenskou proplácí OSSZ.

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Jako zaměstnavatel jsme zrušili dne 7. 9. 2020 pracovní poměr bez udání důvodu zaměstnanci ve zkušební době s určením ukončení pracovního poměru ke dni 30. 9. 2020, přičemž pracovní poměr vznikl 1. 7. 2020 na dobu určitou do 31. 12. 2020 a den 30. 9. 2020 je poslední den zkušební doby. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal 11. 9. 2020. Dne 29. 9. 2020 jsme obdrželi oznámení o počátku pracovní neschopnosti zaměstnance (od něj samého i od lékaře). Za jaké období náleží zaměstnanci náhrada za pracovní neschopnost od zaměstnavatele a kdy je v tomto případě ukončen pracovní poměr?

Ve zdravotním pojištění se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), za předpokladu, že jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob ve smyslu tohoto zákonného ustanovení. Mimo příjmů této povahy však zákonná úprava uvádí další plnění, která zaměstnavatel do vyměřovacího základu zaměstnance naopak nezahrne.

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru dne 1. 4. 2016, dne 16. 11. 2016 nastoupila na mateřskou dovolenou a poté čerpala rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte (do 30. 12. 2019) a následně požádala o neplacené volno do 31. 12. 2020 (do této doby bude pobírat rodičovský příspěvek). Organizace chce se zaměstnankyní k 31. 12. 2020 ukončit pracovní poměr dohodou z důvodu nadbytečnosti. Na kolik měsíců odstupného má zaměstnankyně nárok? Jaký mzdový průměr se použije pro výpočet odstupného. V případě, že půjde na úřad práce nebude nějak krácena na podpoře?

Zaměstnanec zruší pracovní poměr dle § 56 odst. 1b. V době zrušení je zaměstnán u zaměstnavatele 11 měsíců. Náleží mu při zrušení náhrada ve výši průměrného výdělku, který odpovídá délce výpovědní doby (zpravidla 2 měsíce). Náleží mu i odstupné ve výši 1 měsíce z důvodu toho, že u zaměstnavatele pracoval do 1 roku?

Nad filozofií propouštění zaměstnanců v době krize se nyní moc zaměstnavatelů nezamýšlí, málokdo přemýšlí skutečně strategicky a efektivně. Je to dáno tím, že již málo firem má jednoho konkrétního vlastníka, je málo rodinných firem, firmy jsou v dnešní době vlastněny různými fondy, finančními skupinami a ty často přemýšlí pouze v dimenzích aktuálních zisků.