Skončení pracovního poměru - strana 7

Zaměstnanec v roce 2021 nenastoupil do zaměstnaní.Od 1. 1. 2021 do 18. 1. 2021 byl na ošetřovném z důvodu uzavření škol a 19. 1. 2021 nastoupil na nemocenskou do 30. 4. 2021, pak ukončil pracovní poměr. Má nárok na poměrnou část dovolené v roce 2021?   

Jaký typ daně bychom měli prosím použít v případě, že zaměstnanec skončil hlavní pracovní poměr 30. 4. 2021 a za měsíc 06/2021 mu byl zúčtován a vyplacen dodatečný příjem po skončení pracovního poměru? Hrubý příjem byl ve výši 2 000 Kč. Do 30. 4. 2021 měl podepsané prohlášení u nás. Od 05/2021 má podepsané prohlášení u nového zaměstnavatele. Měli bychom zdanit srážkovou či zálohovou daní? Změnila by se situace v případě, že by zaměstnanec nikde za měsíc 06/2021 neměl podepsané prohlášení (tedy by k žádnému novému zaměstnavateli nenastoupil)?

Zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr zaměstnanci k datu 1. 11. 2021. Zaměstnanec napadl toto zrušení pracovního poměru u soudu a informoval zaměstnavatele, že chce, aby ho nadále zaměstnával. Soud rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru je platné. Zaměstnavatel do té doby vyplácel zaměstnanci náhradu mzdy. Musí nyní zaměstnanec zaměstnanci vyplacenou náhradu mzdy vrátit? Pokud ano, za jakou dobu?

Zrušení ve zkušební době vnímají zaměstnavatelé i zaměstnanci jako jednoduchý a rychlý způsob rozvázání pracovního poměru. Svádí k tomu fakt, že obě smluvní strany tak mohou dle ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, učinit z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušení pracovní kázně“). Jednou z překážek v práci na straně zaměstnance, kvůli které je zaměstnanec z výkonu práce omluven, je jeho dočasná pracovní neschopnost. Jak správně posoudit situaci, kdy zaměstnanec do zaměstnání sice dorazí, ale odmítne vykonat pracovní úkol, opustí pracoviště a svůj postup obhajuje následným rozhodnutím ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti k témuž dni?

Naše zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené do 15. 5. 2021, Věděla, že její místo bylo zrušeno a po návratu dostane výpověď pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným. Dokonce jsme jí řekli o místě v jiné firmě a i doporučili jí, aby se o něj ucházela. V pondělí 17. 5. 2021 ji dostala, končí 31. 7. 2021. Dostala i nový platový výměr na 31 200 Kč hrubého. Je na překážkách zaměstnavatele za 100 % mzdy. Dne 17. 5. 2021 si zlomila nohu, a přestože jsem jí říkala, že je pro ni výhodnější být na překážkách, dne 20. 5. 2021 mi přišla její pracovní neschopnost. Pokud by neměla PN, kolik hodin dovolené by jí vzniklo (nárok máme 5 týdnů, pracuje pravidelně 40 hod. týdně po 8 hod. PO-PÁ)? Je pro ni výhodnější být v pracovní neschopnosti než na překážkách? Pokud bude pracovní neschopnost prodlužovat např. do 15. 6. 2021, pak bude končit 15. 8. 2021? Kolik bude pak činit odstupné? Jak se u ní spočítá pravděpodobný výdělek?

Zaměstnankyně má smlouvu na dobu určitou od 3. 8. 2020 - 30. 9. 2021. Otěhotněla a 1. 6. 2021 nastupuje na mateřskou dovolenou. Můžu s ní k 30. 9. 2021 ukončit pracovní poměr při vypršení smlouvy na dobu určitou, nebo to v tomto případě není možné? Nárok na dovolenou jí budu za rok 2021 počítat za období od 1.1 . - 30. 9. 2021? Může ji celou vybrat před nástupem na MD? 

Jaký je nárok na dovolenou za rok 2021 u zaměstnankyně, které od 1. 2. 2021 začala běžet výpovědní doba z důvodu výpovědi pro nadbytečnost tj. do 31. 3. 2021, kdy měl skončit pracovní poměr, ale 22. 2. 2021 začala pobírat OČR při uzavření škol. Roční nárok na dovolenou 25 dní, FPD 37,5. Za leden odpracovala 142,5 hod, 15hod placeno v PHV z důvodu překážky na straně zaměstnavatele (výpověď pro nadbytečnost), za únor dovolená 37,5, překážka na straně zaměstnavatele 75 hod, očr 37,5, březen celý měsíc OČR. 1) Jaký je postup při ukončení PP o prodloužení výpovědní doby o OČR? Bude se čekat až zaměstnankyně ukončí PP a poté se prodlouží PP o 38 dní (nevyčerpané výpovědní doby)? 2) Jaký je nárok na dovolenou za rok 2021? 

Z důvodu zajištění řádného výkonu funkce zástupců zaměstnanců jsou členové orgánů odborových organizací chráněni před jednostranným ukončením svého pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v době výkonu této funkce a jeden rok po skončení jejího výkonu. Zaměstnavatel může dát takovémuto zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze se souhlasem odborové organizace (který může být dán i nečinností v 15denní lhůtě). Rozvázání pracovního poměru bez vyžádání tohoto souhlasu je neplatné.

Pokud zaměstnavatel propouští větší počet zaměstnanců – s ohledem na celkový počet jeho zaměstnanců - z organizačních důvodů v období 30 dnů, uplatní se na něj pravidla pro hromadné propouštění upravená v § 62 a 63 ZP. V souvislosti s hromadným propouštěním ukládá zákoník práce zaměstnavatelům několik důležitých povinností, a to jednak ve vztahu k zástupcům zaměstnanců nebo k zaměstnancům samotným – informování a projednání; jednak k Úřadu práce ČR – doručení úvodní písemné zprávy a závěrečné písemné zprávy. Doručení závěrečné zprávy má zásadní vliv na běh výpovědní doby - jak vyplývá z § 63 ZP, pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů od doručení této písemné zprávy, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (to neplatí jen v případě, bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele).

Pokud se v průběhu řádně sjednané zkušební doby ukáže, že některé ze stran pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nevyhovuje, mohou přistoupit ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle § 66 ZP. Zaměstnanec může pracovní poměr zrušit kdykoli v průběhu zkušební doby. Zaměstnavatel smí zrušit pracovní poměr zaměstnance kdykoli, s výjimkou doby prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.

Pokud zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď, okamžité zrušení nebo zrušení ve zkušební době a zaměstnanec je považuje za neplatné (případně pokud zaměstnanec považuje za neplatnou dohodu o rozvázání pracovního poměru - § 71 ZP), je třeba, aby dle § 72 ZP neplatnost uplatnil u soudu v 2měsíční prekluzivní lhůtě ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. V případě, že zaměstnanec oznámí písemně zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, v případě úspěchu ve sporu pracovní poměr pokračuje a zaměstnanec má právo na náhradu mzdy dle § 69 odst. 1 ZP až do okamžiku, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračování v práci nebo je pracovní poměr platně ukončen. Má-li být tato náhrada mzdy poskytnuta za dobu delší než 6 měsíců, může ji soud na návrh zaměstnavatele přiměřeně snížit.

Pokud zaměstnanec dal zaměstnavateli výpověď, okamžité zrušení nebo zrušení ve zkušební době a zaměstnavatel je považuje za neplatné (případně pokud zaměstnavatel považuje za neplatnou dohodu o rozvázání pracovního poměru - § 71 ZP), je třeba, aby dle § 72 ZP neplatnost uplatnil u soudu v 2měsíční prekluzivní lhůtě ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. V případě, že zaměstnavatel oznámí písemně zaměstnanci, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, trvá při úspěchu ve sporu pracovní poměr i nadále. Pokud zaměstnanec nevyhoví výzvě zaměstnavatele k dalšímu výkonu práce, má zaměstnavatel nárok dle § 70 odst. 1 ZP na náhradu škody, která mu tím vznikla, a to ode dne výzvy.

Zaměstnance jmenované na vedoucí pracovní místa ve veřejném sektoru (§

V této rubrice pravidelně upozorňujeme na významná a pro pracovněprávní praxi důležitá rozhodnutí vyšších soudů. Častým předmětem soudního sporu se stává platnost rozvázání pracovního poměru (především ze strany zaměstnavatele) a v té souvislosti právo zaměstnance na náhradu mzdy (platu) ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pokud byl se svojí žalobou úspěšný a soud shledal rozvázání pracovního poměru jako neplatné.

Zaměstnankyně má 2 chlapce 9 a 12 let, do školy tedy z důvodu jejich uzavření nechodí. Dotyčná zaměstnankyně od 4. ledna 2021 čerpá ošetřovné, na mladšího z nich. Na které ovšem dne 29. 1. 2021, v době pololetních prázdnin nemá nárok, tento den byla v práci. Je platná výpověď ze strany zaměstnavatele dle § 52 odst. c) ZP - organizační důvody, snížení stavu zaměstnanců, kterou v uvedený den - 29. 1. 2021, když byla v zaměstnání, obdržela? Skončí její pracovní poměr 31. 3. 2021? V čerpání ošetřovného i nadále, k dnešnímu dni 24. 2. 2021 zaměstnankyně pokračuje.

Pozbyde-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě zdravotní způsobilost, vede to často k výpovědi z pracovního poměru. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby. Jak posoudit dobu od nabytí účinnosti takového lékařského posudku do skončení pracovního poměru, kdy zaměstnanci není a nemůže být zaměstnavatelem přidělována práce? Jakou povahu má překážka v práci a jak je to s náhradou mzdy (platu)?

Již léta panuje v HR praxi úzus, že pro okamžité zrušení pracovního poměru je potřeba zpravidla 5 neomluvených absencí zaměstnance v práci. Tato praxe však nevychází z litery zákona, ale opírá se o rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde je právě číslovka 5 často zmiňována. Tato problematika přitom není tak černobílá, jak se na první pohled může zdát. HR specialisté proto musí počítat s tím, že každý případ bude soudem posouzen individuálně. Někdy tak na okamžité zrušení může stačit méně než 5 dnů neomluvené absence, jindy naopak více. Autorky pro vás vybraly dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde je právě onen úzus 5 dnů prolomen.

Zaměstnankyně podala výpověď z pracovního poměru v listopadu 2020. Pracovní poměr měl být ukončen výpovědí z její strany k 31. 1 .2021. Od 27. 1. 2021 je zaměstnankyně v karanténě, která stále běží. Jedná se o pedagogického pracovníka, který je v karanténě z důvodu, že se ve školce objevila nákaza Covid a školka je po dobu 10 dní uzavřená a všichni zaměstnanci v karanténě. Chtěla jsem se zeptat, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 1. 2021 nebo až po ukončení karantény? Náhradu budeme platit do 31. 1. 2021 nebo do konce karantény?

V roce 2018 jsme zrušili místo „účetní" zaměstnankyni na RD. S jejím návratem 18. 8. 2020 (po 3 letech věku dítěte) jsme spojili odstupné 7 mezd.  Od září 2019 ale začala zaměstnankyně spolupracovat na DPP na zcela jiné pozici. V lednu 2020 podepsala dohodu o odchodu z HPP účetní. Od 1. března 2020 jsme s ní DPP změnili na DPČ. V dubnu 2020 jí bylo vyplaceno 7 mezd za zrušené místo. Spolupracuje s námi nadále. Myslíte, že by měla odstupné vrátit? Doplnění dotazu: 1. 3. 2020  měníme DPP na DPČ zaměstnankyně na její žádost – nikdy nepřekročena minimální mzda záznam v SAPu  - 1. 4. vyplaceno 7 mezd 30. 4. 2020 nástup do zaměstnání (byť RD končí až 18. 8. 2020) výpověď s nárokem na 7 mezd v rámci optimalizace 1. 5. 2020 výstup