BOZP pro OZO - strana 9

Nelékařský zdravotnický personál poskytovatelů zdravotní péče, zejména sestry, patří mezi významnou skupinu zaměstnanců ohrožených muskuloskeletálními poruchami. Škála procesů, při nichž musí sestry manipulovat s pacientem, je poměrně rozsáhlá, jedná se tedy o velice komplexní proces. Při manipulaci s pacientem je zatěžován pohybový aparát sestry, jedná se zejména o přetěžování ramen a bederní páteře, které může vést k závažným zdravotním problémům s možným následkem pracovní neschopnosti. Při nesprávné manipulaci je taktéž zvyšováno riziko poškození pacienta. Tato rizika lze do jisté míry eliminovat použitím manipulačních pomůcek, dodržováním bariérové péče a pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Údaje z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné. Ukazují, že se stále více objevuje nákaza covidem-19, kterou mnohdy můžeme posuzovat jako nemoc z povolání. Není málo ani případů, kdy při home office dojde u zaměstnance k úrazu. Jak tyto otázky posuzovat, má zaměstnanec nárok na odškodnění?

Podstata agenturního zaměstnávání Definici pojmu agenturní zaměstnávání práce obsahuje jak zákoník práce, tak zákon o zaměstnanosti. Zákoník práce ji vymezuje v souvislosti s definicí závislé práce, když nejprve stanoví,...

Bezpečnost práce při provozu motorových vozíků se opětovně podceňuje a když se něco stane, bývá už pozdě. I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u motorových vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu Z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce, pak je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce při provozu motorových vozíků značně podceňují. Budeme-li konkrétní, pak jedním ze zdrojů pracovních úrazů u motorových vozíků může být nejen technický stav motorových vozíků, zejména se však jedná o nedostatečnou přípravu nejen teoretickou, ale i velmi krátká praktická příprava. Praktická příprava v zásadě neodpovídá reálným podmínkám daného provozu (skladu, výrobní haly apod.).

V letním dvojčísle našeho časopisu byl otištěn článek Skid Belt = posunovač palet, společnosti s ručením omezeným Skid Belt, ke kterému autor cítí potřebu se vyjádřit (1). V článku je úvodem konstatováno, že současné techniky vykládky ložených palet a zboží z dodávkových vozidel, jsou jednak ekonomicky nerentabilní, a současně představují bezpečnostní rizika pro zúčastněné osoby. K posouzení ekonomické otázky nemá ale autor potřebnou kvalifikaci, proto je nucen ji ignorovat.

Člověk je při práci vystaven působení rizikových faktorů, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví. Tyto faktory pracovního prostředí se mohou projevit vznikem nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v České republice. Příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu může být jednostranné a nadměrné přetěžování ruky a zápěstí, působení vibrací přenášených na ruce, nebo kombinace obou těchto faktorů.

Významnou povinnost ukládá zaměstnavatelům zákoník práce v ustanovení § 104. Jsou povinni poskytovat těm zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví spoluobčanů, k bezplatnému používání potřebné ochranné pracovní prostředky a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, jsou povinni zaměstnancům rovněž poskytovat jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Seriál rozhovorů pokračuje již desátým dílem. Představujeme zde osobnosti oboru BOZP se zajímavými názory na stav a vývoj bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Dále chceme dát prostor lidem, kteří se nebojí dát své know-how k dispozici ostatním a tímto způsobem zvyšují úroveň celého oboru. A to je i případ osobnosti tohoto čísla. Před časem jsme narazili na zajímavý e-book „Jak na úspěšné podnikání bezpečáka: Osvědčené tipy pro rozjezd i cestu na vrchol“. Autorem tohoto e-booku je pan Luboš Pok.

V našem článku se zastavíme několika poznámkami u jedné dílčí otázky pracovní doby, a tou je nepřetržitý odpočinek mezi směnami. V závěru se pak seznámíme s výkladem, který v otázce nepřetržitého odpočinku mezi směnami zastává nejvyšší evropská soudní instituce – Soudní dvůr EU. Jde o výklad, který by nás měl z hlediska BOZP velmi zajímat.

S dalším dílem seriálu rozhovorů s osobnostmi oboru BOZP se přesuneme z oblasti vzdělání a práce oblastního inspektora BOZP do řad interních bezpečnostních techniků. O rozhovor jsme požádali Ing. Petra Jelínka., který v oblasti BOZP působí od roku 2007 jako bezpečnostní technik ve strojírenské firmě na Vysočině.

V článku 29 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je zakotveno právo mladistvých na zvláštní pracovní podmínky. Jde o velice důležité sociální právo mladých lidí, jehož realizace jim umožňuje, aby se zapojili do učebního nebo pracovního procesu, aniž by to bylo na újmu jejich zdraví a rozvoji. V souladu s ustanovením článku 29 odst. 2 Listiny základních práv a svobod mají mladiství právo na ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.

Úvodem je třeba poznamenat, že problematika bezpečnosti a ochrany zdraví dětí ve školách je velice závažným problémem. Závažným proto, že úrazovost dětí ve školách dosahuje neustále vysokých čísel. Podle údajů Česká školní inspekce zveřejněných ve zprávě „Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020“ bylo v tomto školním roce České školní inspekci zasláno 29 864 záznamů o úrazech. Toto množství – významně menší než v jiných školních letech – bylo velmi výrazně ovlivněno skutečností, že v části školního roku probíhalo vzdělávání distančními formami bez přítomnosti žáků ve škole. Ve srovnání s předcházejícím školním rokem 2018/2019 bylo zaznamenáno o 15 862 školních úrazů méně. Tím se ale nesmíme nechat uspokojit.

Gramatický a systematický výklad ustanovení § 102 zákoníku práce vede k závěru, že povinnost vést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních k omezení jejich působení se týká pouze neodstranitelných rizik. Pokud kontrolní orgán vztahuje povinnost vést dokumentaci také na odstranitelná rizika, dovozuje ji nad rámec zákonného zmocnění, a tedy v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy a s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Povinnost vést dokumentaci také o odstranitelných rizicích nelze dovodit ani z ustanovení § 108 odst. 6 písm. a) zákoníku práce. Toto ustanovení se vztahuje k účasti zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2021, sp. zn. 1 As 488/2020)

Zemní a výkopové práce mohou vést k závažným či smrtelným úrazům zaměstnanců na staveništi. Tyto práce jsou obzvláště nebezpečné, jelikož k sesutí výkopu může dojít velice rychle, což omezuje schopnost zaměstnanců rychle uniknout. V České republice mezi nejrizikovější činnosti na staveništi patří práce ve výškách, kdy tyto činnosti vykazují i nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů (cca 65 %). Na dalším místě, mezi činnosti vykazující vysokou úrazovost ve stavebnictví, pak patří zemní práce (práce v nezajištěných výkopech). Zavalení zaměstnanců ve výkopech v důsledku náhlého sesutí stěn výkopu je tak závažným rizikem, které může hrozit při provádění zemních prací na staveništích.

V posledních letech lze pozorovat dramatické změny ve světě práce. Změny a transformace, včetně zvýšené složitosti podnikání, technologického pokroku, gigové ekonomiky a vyvíjejících se platforem a procesů jsou rovněž i výzvy pro nové schopnosti profesionálů v oblasti BOZP. Požadavky a tlak na profesionála v oblasti BOZP bude stále vzrůstat, a to jak ze strany organizací, tak společností. Dnešní profesionálové v oblasti BOZP tak potřebují k ovlivňování a řízení změn v organizacích širší škálu dovedností, znalostí a chování. To je nyní důležitější než kdy dříve, protože ekonomiky se zotavují z globální pandemie.

Digitalizace ekonomiky výrazně změnila povahu a organizaci práce v celé Evropě, včetně pracovní doby, místa výkonu práce, využívání informačních a komunikačních technologií (jako je například práce na dálku s využitím IT, teleworking a práce na platformě), a forem zaměstnaneckého statusu.

V předchozích číslech časopisu BHP jsem se věnoval dvěma novinkám, o nichž jsem měl za to, že by mohly čtenáře zajímat, respektive o nichž by měli být informováni. Ve svém třetím a závěrečném článku této minisérie se zaměřím na problematiku sociálních zařízení, konkrétně na šatny. Možná se to může někomu jevit jako téma okrajové, avšak opak je pravdou. Se šatnami se přeci setkáváme na většině pracovišť, a tudíž by mělo být v zájmu každého "bezpečáka" o této záležitosti něco vědět. Zvláště pak, když od konce roku 2020 platí nová norma ČSN 73 4108, která neřeší jen šatny samotné, ale také definuje postup pro stanovení míry znečištění pracovních oděvů zaměstnanců.

Zpracování tohoto příspěvku vychází zejména z opakujících se nedostatků u zdvihacích zařízení zjištěné při kontrolní činnosti v rámci hlavního úkolu pro rok 2021, ale také i z kontrolních zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále také z vysoké pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení a činnostech souvisejících s manipulací s břemeny pomocí jeřábů, a to i přes jisté omezení výroby vlivem výskytu virového onemocnění COVID-19. Dalším důvodem jsou také velmi časté dotazy z řad odborníků v oblasti bezpečnosti práce. V úvodu příspěvku sdělíme zásadní informace o hlavním úkolu v oblasti zdvihacích zařízení pro rok 2021 včetně jeho průběžného vyhodnocení. Ve druhé části tohoto příspěvku se s Vámi podělíme o informace týkající se pracovní úrazovosti v ČR a u zdvihacích zařízení.

Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému, jak je ukázáno v článku, se prosazují postupem založeným na analýze ergonomických rizikových faktorů a posléze jejích eliminací s cílem dosáhnout komfortu v pracovní činnosti člověka Všeobecné ergonomické zásady jsou stanoveny rámcově v českých technických normách ergonomické povahy (třídy 83 35...) a právně ošetřeny legislativně.

Osmý díl našeho seriálu osobností oboru BOZP představuje Ing. Petra Kurtina, inspektora bezpečnosti práce OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj. Čtenáři časopisu BHP jej znají jako autora zajímavých článků – například v číslech 11/2020, 3/2021 nebo 5/2021.