BOZP pro OZO - strana 7

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí být látky zařazené do kategorie nebezpečnosti akutní toxicita 1 a akutní toxicita 2 skladovány v uzamykatelných prostorách, nepřístupných nepovolaným osobám, pro zabránění jejich odcizení, záměny, společné reakce atd.  1) Jako uzamykatelný prostor stačí trezor, klec, nebo je potřeba mít tento např. trezor ještě v uzamykatelné místnosti?  2) Jak se k tomuto požadavku postavit v souvislosti s látkami přímo v provozu? Pokud mám např. výrobní linku, ve které je lázeň obsahující zmíněné chemické látky, má být tato lázeň také zabezpečena, zamknuta?

Mám otázku ohledně uložení tlakové nádoby CO2 u externího sodobaru, umístěného v prostoru jídelny výrobního podniku. Tato lahev je umístěna a zajištěna v uzavřené skříňce z dřevotřísky. Do skříňky jsou z boku vyvrtány otvory k odvětrávání, podle externího OZO PO to ale nestačí a toto umístění je nevhodné. Prosím, podle jakého pravidla či požadavku tomu tak je?

Současná společnost se stále více zaměřuje na ekonomiku 24/7 a očekávání lidí, že budou pracovat ve kteroukoli denní dobu. Mnoho lidí pracuje na směny, pracuje v noci nebo pracuje velmi dlouhou dobu, což může mít nepříznivé účinky na zdraví. Práce na směny a nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků. Únava, která je s touto formou práce spojena, musí být řízena, jako každé jiné nebezpečí, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti vystaveni.

V předchozích částech minisérie na téma osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) inspirované změnou prováděcího nařízení vlády platnou od 1. listopadu loňského roku jsem uvedl příběhy, se kterými jsem se setkal při kontrolách OIP v prostředí těžkého průmyslu a chemie. V tomto, zatím posledním, dílu bych rád téma odlehčil. Budu se tedy věnovat lehčím OOPP než je kožený slévárenský nákrčník nebo gumový protichemický oblek. Zůstává zde moje snaha upozornit na univerzální aspekt každého příběhu, který lze promítnout do úplně libovolného prostředí.

Dosahovanou úroveň bezpečnosti práce bychom měli, ve všech možných případech, hodnotit komplexně – včetně ekonomického pohledu.

V dnešním článku se zaměříme na otázku, která v praxi nebývá zcela jasná, a to který úraz je považován za pracovní a který úraz již za pracovní považován není – byť se třeba stane i na pracovišti nebo v době, kdy je zaměstnanec přítomen v práci.

Článek se věnuje problematice vyhrazených technických zařízení a jejich celkové rekodifikaci v návaznosti na závěrečnou fázi legislativních procesů. Nutno předeslat, že v době odevzdání článku nebyly prováděcí právní předpisy, které jsou předmětem tohoto článku platné, a je možné, že dojde k jejich úpravám v rámci schvalování Vládou ČR. Článek se věnuje vyhrazeným zdvihacím technickým zařízením, vyhrazeným technickým plynovým zařízením a vyhrazeným technickým tlakovým zařízením a jejich připravované právní úpravě.

Pojem alkoholický nápoj definuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V ustanovení § 2 písm. f) se definuje alkoholický nápoj, jako nápoj obsahující více než 0,5 % objemových etanolu.

Ve světovém měřítku se stále častěji objevují způsoby dětské práce, které se v mezinárodních dokumentech nazývají „nejhorší formy dětské práce“. I v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod.

Mikropodniky a malé podniky tvoří téměř 99 % podniků v Evropské unii a zaměstnávají téměř 50 % pracovníků v EU. Značná část mikropodniků a malých podniků používá z důvodu přežití na trhu strategie snižování nákladů. Slabé ekonomické postavení mnoha mikropodniků a malých podniků, omezené znalosti, povědomí a kompetence jejich vlastníků-manažerů v oblasti BOZP, mohou ovlivňovat způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na jejich pracovištích. Mnoho pracovníků, kteří jsou v těchto podnicích zaměstnaní, s největší pravděpodobností čelí horším pracovním podmínkám, nižší kvalitě pracovních míst a poměrně větším rizikům pro zdraví, bezpečnost a pohodu při práci. [1]

Jako inspektor OIP se při kontrolní činnosti musím vyjadřovat pouze ve stylu „zaměstnavatel nesplnil“. Pouze v rámci publikační činnosti se mohu zabývat přesahem k osobní odpovědností konkrétních lidí, kteří svými chybami stojí za pracovními úrazy. Moje články jsou postavené na příbězích s ponaučením. Čtenář by se měl zamyslet, promítnout si univerzální moment příběhu do své praxe a stejné chybě předejít. Takže, milý čtenáři, i když si v dnešním článku série na téma OOPP přečtete o chemičce, jistě v příběhu odhalíte nějaký univerzální moment a ten si promítnete do vašeho provozu.

Státní úřad inspekce práce v informačním systému o pracovních úrazech eviduje, i u ručních paletových vozíků, řadu pracovních úrazů, a to smrtelných, závažných i ostatních. Rozumíme tomu, že jako každé jiné manipulační zařízení, tzn. i ruční paletové vozíky, mohou být zdrojem pracovních úrazů. Co je však znepokojující, je jejich nárůst, jak uvádí Tab. č. 1.

Článek 31 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý pracovník 1) má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost a na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou. Nejde však jen o uvedené právní nároky. O těchto aspektech pracovněprávního vztahu by měli být zaměstnanci zaměstnavatelem informováni. Proto byla schválena a vydána směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20.června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Předmětem článku jsou některé názory vyslovené Nejvyšším správním soudem v oblasti § 102 odst. 3 a 4 zákoníku práce 1), které se týkají prevence rizik, přičemž současně bude také upozorněno na problematiku institutu opatření k odstranění nedostatků, ke kterému přistupuje inspektor na základě § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci práce 2). K náležitému zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) patří povinnost zaměstnavatele vyhledávat a vyhodnocovat rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce zcela zásadní. Jedná se o zcela klíčovou činnost zaměstnavatele v rámci BOZP, od které se odvíjejí veškeré další aktivity a povinnosti na zaměstnavatele i dalších subjektů na úseku BOZP. Tato povinnost má i své zákonné zakotvení v § 101 3) a § 102 zákoníku práce.

Neustále narůstající požadavky na objemy skladovaných materiálů, produktů, resp. výrobků, si v průběhu úsvitu minulého období vyžadovaly vytváření stále větších ploch, a později budování stále objemnějších objektů, určených ke skladování. Původní volné skladování stálo dokonce na samém prvopočátku snahy člověka o uchování základních statků pro pozdější potřebu. Skladovaný materiál byl tehdy volně ukládán na libovolnou podlahu/zem, při minimálním rozsahu mechanizace prováděných manipulačních prací. Od tohoto způsobu skladování bylo nutno postupně upouštět, zejména pro těžko splnitelné požadavky na stále narůstající rozsah skladovacích ploch a přímo extrémně nízkou produktivitu práce.

Některá odvětví evropského hospodářství, zejména zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví cestovního ruchu, jsou závislá na podpoře sezónních pracovníků, kteří v konkrétních obdobích roku přijíždějí z jiných členských států nebo třetích zemí. V rámci této skutečnosti je důležité si uvědomit, že sezónní pracovník má právo na bezpečné a zdravé podmínky, ať pracuje v jakémkoliv státě Evropské unie.

Seriál rozhovorů pokračuje již patnáctým dílem. Tentokrát jsme dali prostor nastupující generaci, kterou bychom také mohli nazvat „budoucností oboru bezpečnosti práce a ochrany zdraví“. Pan Karel Řípa je vhodný příklad zástupce skupiny, která bude rozvíjet obor BOZP v následujících letech.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2021.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.

Tento díl seriálu představuje pana Petra Markla. Čtenáři se s ním mohou potkat na seminářích a prezentacích, kde představuje produkt své firmy, aplikaci RISCON. Tato aplikace slouží ke zpracování dat a vedení agendy v oblasti BOZP a PO u zaměstnavatele. Účelem tohoto článku nemá být prezentace produktu, ale osobnosti. Jak se tedy dívá na obor bezpečnosti práce „bezpečák-programátor“?