Ing. Jiří Kysela

O jakých technických zařízeních hovoříme? V zásadě lisy na kov jsou tvářecí stroje, které jsou určeny k mechanickému zpracování různých polotovarů tlakem nebo tlakovým rázem a mohou být například mechanické, hydraulické. pneumatické, vřetenové, výstředníkové. Z pohledu bezpečnosti práce jsou obecně lisy na kov, pokud se například nevěnuje dostatečná pozornost oblasti bezpečnosti práce, lidskému zdraví velmi nebezpečné stroje, a mohou obsluze nebo i nepovolaným osobám způsobit velmi vážný pracovní úraz.

Příspěvek navazuje na předcházejí prezentace pracovních úrazů u motorových manipulačních vozíků, zejména však reaguje na řadu dotazů, resp. na požadavky od školitelů motorových vozíků, kteří opět přivítají informace o pracovních úrazech v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků. Podstatou tohoto příspěvku je, mimo jiné, i poukázat na oblasti pracovních úrazů, ve kterých by měli být zaměstnavatelé, školitelé, dle mého názoru, více pozorní – důslednější. Pro informaci také i sděluji, že vývoj pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, a to za sledované období leden až červenec 2024 se liší od předcházejícího období tím, že evidujeme v informačním systému o pracovních úrazech SÚIP narůst u pracovních úrazů ostatních cca o 18 %. Uvádím dále tedy pouze vybrané příklady pracovních úrazů v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků.

Kontrolní činnost orgánů inspekce práce a pracovní úrazovost v ČR u zdvihacích zařízení, dále vybrané charakteristické pracovní úrazy v souvislosti s provozem zdvihacích zařízení a informace k problematice bezpečnosti práce

Opětovně se podceňuje riziko, kterým je například zachycení a následné vtažení horních končetin a dále také i riziko zachycení volně vlajících vlasů.

Bezpečnost práce při provozu motorových dopravních prostředků (vozíků) ve vnitropodnikové dopravě se opětovně podceňuje, jak vyplývá z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce za rok 2023.

Žebřík ve své podstatě umožňuje překonávat určitý výškový rozdíl tzn. umožňuje stoupat nebo sestupovat. Žebřík lze charakterizovat jako dvě dlouhé svisle postavené stojiny, mezi kterými jsou po celé jejich délce, v pravidelných vzdálenostech, umístěny vodorovné příčky – příčle, a to v rozsahu 25-30 cm. Při šplhání po žebříku osoba pokládá nohy na dolní příčle a po jednotlivých příčlích stoupá vzhůru. Rovnováhu udržuje tím, že se může držet buď příčlí nad sebou, nebo se může držet svislých stojen. Žebřík se opře o stěnu či jiný předmět pod ostrým úhlem, čímž vzniká nakloněná rovina, po které se dá šplhat nahoru. Provedení žebříků může být například jako jednodílný opěrný příčkový žebřík, dále nastavovací, výsuvný, několikadílný, teleskopický atd. Materiál žebříků je různorodý a může být vyroben například ze dřeva, což ustupuje. V současnosti se používají lehčí materiály jako např. hliníkové slitiny (vysoká odolnost, jsou lehké a mají dlouhou životnost), plastové – využívají se tam, kde se pracuje například s elektřinou, dále i v chemickém a farmaceutickém průmyslu.

Je nutné problematiku pracovních úrazů (PÚ), kde příčinou jsou pády z výšky, uklouznutí, zakopnutí a seskakování prezentovat? Dle mého názoru určitě ano, a to proto, že i v tomto případě jsou evidovány v informačním systému o pracovních úrazech nejen pracovní úrazy ostatní, závažné, ale i smrtelné (cca 8 % ze všech smrtelných PÚ), viz tabulky.

Příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu se ve většině případů jedná například o nedodržení pracovního postupu a návodu k obsluze, dále odstranění bezpečnostních prvků (krytů, vypínačů) a provádění úkonů za chodu stroje. Další významnou příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu jsou také i například nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, nedostatečná teoretická a praktická příprava k výkonu povolání.

Na základě velmi častých dotazů k zákonu č. 250/2021 Sb. , o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů („zákon o VTZ“) a k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. , o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti („nařízení vlády“) sdělujeme informace k vybraným částem zákona o VTZ a k nařízení vlády.

I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u manipulačních vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Považujeme tedy za vhodné a účelné, z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP, uvést například instruktorům, školitelům atd. vybrané příčiny pracovních úrazů u manipulačních vozíků a také i prezentovat vybrané příklady pracovních úrazů a sdělit i několik informací, které s danou problematikou velmi úzce souvisí.

Ruční manipulace je opakovaně zdrojem závažných pracovních úrazů. Jedním ze zdrojů závažných pracovních úrazů u ruční manipulace jsou i pojízdné kruhové stoličky. Dle našeho názoru příčinou závažných pracovních úrazů, resp. úrazů obecně u stoliček je například neseznámení se s návodem k montáži/k používání stoličky, dále kluzká, nerovná nebo znečištěná podlaha, ale také i nevyhodnocení konkrétních rizik.

Obsahem příspěvku je upozornit provozovatele, dále také i odborníky v oblasti zdvihacích zařízení na některé nové změny požadavků na zajištění bezpečnosti, a to v návaznosti na zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o VTZ) a nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti (nařízení vlády), které nabylo účinnosti dne 1. 7. 2022. V příspěvku také i uvedeme vybrané otázky a odpovědí, které k dané problematice obdržel Státní úřad inspekce práce (SÚIP).

Státní úřad inspekce práce v informačním systému o pracovních úrazech eviduje, i u ručních paletových vozíků, řadu pracovních úrazů, a to smrtelných, závažných i ostatních. Rozumíme tomu, že jako každé jiné manipulační zařízení, tzn. i ruční paletové vozíky, mohou být zdrojem pracovních úrazů. Co je však znepokojující, je jejich nárůst, jak uvádí Tab. č. 1.

Tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení (Tab. č. 1, Tab. č. 2), ale také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále pak z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce u zdvihacích zařízení a související manipulací s břemeny značně podceňují.

Bezpečnost práce při provozu motorových vozíků se opětovně podceňuje a když se něco stane, bývá už pozdě. I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u motorových vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu Z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce, pak je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce při provozu motorových vozíků značně podceňují. Budeme-li konkrétní, pak jedním ze zdrojů pracovních úrazů u motorových vozíků může být nejen technický stav motorových vozíků, zejména se však jedná o nedostatečnou přípravu nejen teoretickou, ale i velmi krátká praktická příprava. Praktická příprava v zásadě neodpovídá reálným podmínkám daného provozu (skladu, výrobní haly apod.).

Zpracování tohoto příspěvku vychází zejména z opakujících se nedostatků u zdvihacích zařízení zjištěné při kontrolní činnosti v rámci hlavního úkolu pro rok 2021, ale také i z kontrolních zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále také z vysoké pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení a činnostech souvisejících s manipulací s břemeny pomocí jeřábů, a to i přes jisté omezení výroby vlivem výskytu virového onemocnění COVID-19. Dalším důvodem jsou také velmi časté dotazy z řad odborníků v oblasti bezpečnosti práce. V úvodu příspěvku sdělíme zásadní informace o hlavním úkolu v oblasti zdvihacích zařízení pro rok 2021 včetně jeho průběžného vyhodnocení. Ve druhé části tohoto příspěvku se s Vámi podělíme o informace týkající se pracovní úrazovosti v ČR a u zdvihacích zařízení.

Domníváme se, že je účelné a vhodné se zaměřit na nejzávažnější pracovní úrazy a tím jsou pracovní úrazy smrtelné. Informujeme Vás tedy, že v předcházejícím období zaznamenal Státní úřad inspekce práce 106 smrtelných pracovních úrazů. Což znamená nárůst oproti 95 případům z roku 2019.

V návaznosti na zvýšený počet evidovaných pracovních úrazů u ruční manipulace s břemeny, dále také i u obráběcích a tvářecích strojů bylo tedy zřejmé, že některý z příspěvků se zaměří na příslušnou oblast. Jsme však toho názoru, že je vhodné z pohledu bezpečnosti práce zareagovat na zvýšené nároky na přepravní společnosti například na e-shopy, logistická centra a zásilkové služby, a tím i používání dopravníků. Logicky tyto a podobné aktivity spojené s používáním dopravníků tzn. technických zařízení vedou i ke zvýšenému počtu pracovních úrazů, což také evidujeme. Navážeme-li dále na kontrolní zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, pak z toho vyplývá, že je určitě vhodné se důkladněji věnovat bezpečnosti práce a bezpečnému provozu transportních zařízení tzn. dopravníkům. Cílem příspěvku je tedy v této oblasti zvýšit osvětu a snížit pracovní úrazovost.

Manipulaci s břemeny různých tvarů a rozdílné hmotnosti pomocí zdvihacích zařízení, kterými mohou mostové nebo mobilní (automobilové) a hydraulické nakládací jeřáby, ale i používání pracovních plošin, dále stavebních výtahů apod. se z pohledu možných rizik a vzniku pracovních úrazů řadí mezi odvětví, která zaujímají po stavebnictví, lesnictví jedno z čelních míst.

Cílem příspěvku je seznámit se základním legislativním rámcem vztahující se k bezpečnému provozu motorových vozíků, dále s problematikou možných příčin vzniku pracovních úrazů a s vývojem pracovní úrazovosti v této oblasti. Dále také uvádíme vybrané příklady pracovních úrazů při provozu motorových vozíků.