BOZP pro OZO - strana 8

Tento díl seriálu představuje pana Petra Markla. Čtenáři se s ním mohou potkat na seminářích a prezentacích, kde představuje produkt své firmy, aplikaci RISCON. Tato aplikace slouží ke zpracování dat a vedení agendy v oblasti BOZP a PO u zaměstnavatele. Účelem tohoto článku nemá být prezentace produktu, ale osobnosti. Jak se tedy dívá na obor bezpečnosti práce „bezpečák-programátor“?

Výčet práv a povinností zaměstnance na úseku BOZP obsahuje § 106 ZP a toto ustanovení plně koresponduje s povinnostmi zaměstnavatele v § 101 až 105 ZP. Při aplikaci a výkladu jednotlivých zásad obsažených v tomto ustanovení je třeba přihlížet zejména k „souvztažným“ ustanovením upravujícím povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a dále pak k ostatním ustanovením ZP.

Jako inspektor OIP se při kontrolní činnosti musím vyjadřovat pouze ve stylu „zaměstnavatel nesplnil“. Jiný úhel pohledu na problematiku BOZP umožňuje publikační činnost, při níž se mohu zabývat přesahem k osobní odpovědností konkrétních lidí. Ať už jsou schovaní za pojmem „zaměstnavatel“, anebo jde o řadové zaměstnance. Prostřednictvím příběhů chci přimět čtenáře k zamyšlení a poučení z chyb jiných. Nyní jsem využil příležitosti vydání nařízení vlády č. 390/2021 Sb., které od 1. listopadu 2021 nahradilo nařízení vlády č. 495/2001 Sb. ohledně osobních ochranných pracovních prostředků, a připravil jsem minisérii článků na téma OOPP. První z nich bude z hutnictví a slévárenství, ale čtenář by měl odhalit univerzální moment každé události aplikovatelný ve zcela libovolném oboru.

Tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení (Tab. č. 1, Tab. č. 2), ale také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále pak z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce u zdvihacích zařízení a související manipulací s břemeny značně podceňují.

„Planetu Zemi máme jen jednu, ale do roku 2050 dosáhne světová spotřeba takové úrovně, jako bychom měli planety tři.“, je první větou oficiálního dokumentu Evropské komise s názvem „Nový akční plán pro oběhové hospodářství“, který se zabývá hospodařením Evropské unie se zdroji. Evropská komise je si tak vědoma neudržitelnosti současné spotřeby, a proto se zavázala posouvat Evropu směrem k udržitelné budoucnosti. Tato „zelená vize“ má dva základní kameny, a to dosažení klimatické neutrality (do roku 2050) a vytvoření oběhového hospodářství (CE – Circular Economy). Lineární model „vzít-vyrobit-použit-vyhodit“ neposkytuje výrobcům dostatečnou motivaci k tomu, aby jejich výrobky lépe splňovaly požadavky oběhovosti. Model, splňující požadavky oběhovosti, by měl být založen na „snížit-znovu použít-recyklovat“. Přechod na oběhové hospodářství však ovlivní jak pracovní místa, tak bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. [1]

Použití ochranných krytů a ochranných zařízení umístěných na strojních zařízeních může občas vést k falešnému pocitu bezpečí, zejména není-li správně instalováno. Častokrát je možno nalézt ochranné kryty, které lze snadno obejít tím, že lze dosáhnout přes něj, kolem nebo skrz. Další z oblastí, která je často přehlížena, je stanovení minimální bezpečné vzdálenosti nebo výšky, ve které by mělo být ochranné zařízení nainstalováno. Obdobně světlené závory se někdy instalují příliš blízko nebezpečného místa, kdy po přerušení světelné závory může stále existovat zbytkové riziko. Z výše uvedených důvodů je správné stanovení bezpečné vzdálenosti zásadní pro zajištění správné funkce bezpečnostního zařízení.

Povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku úrazu je uložena v § 105 odst. 1 ZP. Podrobnosti ohledně evidence pracovních úrazů a zpracování záznamů v knihách úrazů, resp. přímo záznamů o úrazu obsahuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu splnit za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a dále za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP.

V roce 2018 vyšel v časopisu Bezpečnost a hygiena práce článek dr. Miroslava Valty týkající se odborných periodických prohlídek OOP proti pádu 1). Nedávno jsem se setkal se zaměstnavatelem, který v dobré víře, řídě se informacemi z předmětného článku, neplnil své povinnosti 2). Je tedy nezbytné uvést některé skutečnosti na pravou míru.

Dovednosti a znalosti tvoří lidský kapitál, na kterých závisí jednotlivé ekonomiky a společnosti. Schopnost globálních společností využít růstový potenciál nových technologií je v současnosti omezován nedostatkem dovedností na trhu práce. Je tak zapotřebí rozvíjet všechny druhy dovedností, abychom jako lidstvo přežili ve 21. století. Práce budoucnosti se budou pravděpodobně velmi lišit od současné podoby práce, takže je důležité dát lidem dovednosti, a to například prostřednictvím celoživotního vzdělávání.

Bezpečnostní značky a značení jsou jednou ze základních součástí zajištění prevence bezpečnosti práce. Požadavky na ně, jakož i na jejich používání, vyplývají z několika právních předpisů a technických norem. Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, a to jsou prakticky všechna, neboť bezpečné pracoviště neexistuje, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se BOZP. V § 6 to po něm požaduje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Firmy si jsou v současné době velmi dobře vědomy významu zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců. Žádná firma přece nechce, aby na pracovištích docházelo k pracovním úrazům, zejména ne při provozu strojních zařízení. Avšak, i přes toto pochopení se v různých firmách můžeme setkat se celou řadou důvodů, proč nelze aplikovat bezpečnostní prvky ke zvýšení ochrany zaměstnanců. Obtíže související s aplikací bezpečnostních prvků lze úspěšně překonat, má-li firma o toto řešení systémově zájem. Mezi způsoby, jak toho dosáhnout patří – vzdělávání zaměstnanců, hodnocení rizik a řešení, která jsou implementována tak, aby splňovaly konkrétní podmínky.

Náš seriál úspěšně vykročil do druhého ročníku. Již z jeho názvu je zřejmé, že představujeme kolegy, které lze z nějakého důvodu považovat za osobnost oboru. Pod tímto pojmem si jistě každý představíme něco jiného. Pro autory tohoto seriálu je osobností každý, kdo nabízí k dispozici své znalosti a zkušenosti. A to tak, že mu jde v první řadě o osvětu, vzdělávání ostatních a přínos oboru bezpečnosti práce. Takovou osobností se člověk stane pouze tím, že na sobě pracuje tak, aby byl užitečný ostatním. Zkrátka myslí nejprve na druhé a potom na sebe. Během doby, kdy píšeme tyto rozhovory, jsme se také opakovaně setkali se zajímavým jevem. Čím větší nadšení pro obor, tím více byl dotyčný překvapený, že je někým považován za osobnost. To je i případ kolegy z tohoto čísla. Pana Josefa Baču známe mnoho let a nepřestává nás překvapovat tím, s jakým nadšením, a zároveň pokorou, ke své práci přistupuje. Z jeho odpovědí na naše otázky to jistě poznají i naši čtenáři. O jeho lidském přístupu svědčí i to, že při výčtu svých úspěchů nezapomíná zmínit svoji manželku a poděkovat ji tím za spolupráci a podporu.

Seriál rozhovorů pokračuje již dvanáctým dílem. Představujeme zde osobnosti oboru BOZP se zajímavými názory na stav a vývoj bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Dále chceme dát prostor lidem, kteří se nebojí dát své know-how k dispozici ostatním a tímto způsobem zvyšují úroveň celého oboru. A to je i případ osobnosti tohoto čísla.

V souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci jsou v personální praxi časté pochybnosti, co je možné a nutné posuzovat jako pokyny k bezpečné práci. Správný výklad má pro zaměstnavatele důležité právní důsledky. Při jejich porušení zaměstnancem se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz.

Svařování je činnost spojená s celou řadou nebezpečí, zvláště jedná-li se o přechodná svářečská pracoviště. Požadavky na zajištění BOZP a PO při této činnosti vyplývají z nejednoho předpisu a netýkají se jen nebezpečí vzniku požáru. Podívejme se alespoň na ta základní.

V podnikatelském prostředí je řízení rizik zcela zásadní pro přežití na současném trhu, který je charakteristický dynamickými změnami. Podnikání se zrychluje, a i samotné riziko je dynamičtější, než tomu bývalo před pandemií. Tato současná podnikatelská rizika dokládají, že musíme být dynamičtější, protože svět je dynamičtější. Tento trend má kořeny v digitalizaci, která urychluje obchodní operace a rozhodování.

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.

Poskytovatelé zdravotní péče patří k jednomu z největších zaměstnavatelů v České republice. Jednotliví poskytovatelé zdravotné péče poskytují velice širokou paletu služeb v oblastech prevence, ošetřování a zvládání chorob a ochrany duševního a fyzického zdraví s využitím služeb zdravotního, ošetřujícího a pomocného personálu. Zdravotníci jsou tedy při své práci vystaveni velice pestré směsi faktorů, které mohou dosahovat i vysokých úrovní.

Další díl seriálu o osobnostech oboru BOZP představuje Ing. Michaelu Hájkovou, kterou odborná veřejnost zná z četných vystoupení na seminářích a kurzech k poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Nejen o nové legislativě k poskytování OOPP se dočtete v našem rozhovoru.

Terciární sektor, neboli také sektor služeb, patří v 21. století mezi největší sektor světového hospodářství. Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce v oblasti terciární sféry je již dlouhodobě zaměřena na kontrolu zajišťování BOZP v rámci vybraných služeb vůči veřejnosti. Nedodržování požadavků právních předpisů k zajištění BOZP, která jsou při kontrolách zjišťována, se může negativně odrazit na pracovní úrazovosti zaměstnanců v organizaci. Je tak zapotřebí v organizacích zavést kulturu prevence v oblasti BOZP, kdy dodržování předpisů je nezbytným základem pro dosažení bezpečných a zdravých pracovišť.