Staveniště je stále jedno z nejrizikovějších pracovišť

Vydáno: 30 minut čtení

Staveniště, vzhledem k prováděným činnostem a neustálým změnám pracovního prostředí a pracovních podmínek, patří mezi vysoce riziková pracoviště. Na staveništích se často provádějí velmi rizikové činnosti, z nichž nejnebezpečnější jsou práce ve výšce a manipulace a přemísťování předmětů a materiálů.

K nejvyššímu počtu smrtelných pracovních úrazů a úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů dochází na staveništích při pracích ve výškách, kde zdrojem úrazu je pád z výšky nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje.

Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky již několik let představují více než polovinu smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví. Na dalších místech vykazují nejvyšší úrazovost ve stavebnictví zemní práce, především práce v nezajištěných výkopech a při manipulaci s materiálem na staveništi a montážní práce.

1. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018

Mezi bezpečnostní a zdravotní nebezpečí a rizika při práci na staveništích patří:

  • práce ve výšce a nad volnou hloubkou (pád),
  • pohybující se vozidla a předměty (kolize se stroji a materiály),
  • chůze a práce na žebřících (uklouznutí, zakopnutí a pády),
  • hluk (poškození sluchu),
  • vibrace (onemocnění cév, nervů a pohybového aparátu horních končetin),
  • manipulace s materiálem (poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání),
  • sesutí stěn výkopu (zasypání a zavalení při výkopových pracích),
  • elektrický proud (zasažení zaměstnance elektrickým proudem),
  • prach a chemické látky (plicní choroby související s prací),
  • azbest (rakovina plic vlivem expozice azbestem),
  • práce v uzavřených prostorech (udušení, intoxikace).

Z výše uvedených nebezpečí a rizik se dále zaměříme na vysoce rizikové činnosti, a to práce ve výšce a nad volnou hloubkou, s rizikem pádu a na práce v blízkosti strojů, s rizikem kontaktu zaměstnance se strojem.

Zdroje vzniku pracovních úrazů v ČR

Nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (cca 30 %), jsou materiály, předměty, výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky, prach. Do této skupiny patři například břemena, stavební materiál, strojní součásti, spojovací části (šrouby, hřebíky, svorníky, nýty), zemědělské výrobky (včetně semen, slámy), skladované výrobky, zemina, kámen a jiné. Druhým nejčastějším zdrojem vzniku těchto pracovních úrazů jsou budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země i nad úrovní země (cca 25 %). Jedná se o veškeré budovy, konstrukce, výkopy, studně, příkopy, strmé svahy, tunely, podzemní prostory, schody, žebříky, silnice, cesty a jiné.

Nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky, přičemž převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá.

Inspekce práce se zabývá pracovními úrazy, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách.

Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky a prach.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů byly budovy, stavební konstrukce, povrchy, a to zejména nad úrovní země.

Příčiny pracovních úrazů v ČR

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika (cca 80 % procent ze všech úrazů). Další významnou příčinou u těchto úrazů jsou nedostatečné osobní předpoklady pro řádný výkon práce.

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů uváděnou zaměstnavateli byla opět příčina „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (cca 60 %). Další častou příčinou bylo „používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.

A u smrtelných pracovních úrazů byla rovněž nejčastější příčina „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a opět „používání

Související dokumenty

Související články

Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Skladování a stohové skladování na staveništích
Řízení expozice oxidu křemičitému ve stavebnictví
Posouzení spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování technických plynů
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Expozice karcinogenům na pracovištích
Azbest a zdraví
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Problematika psychické zátěže, stresu a násilí na pracovišti
Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Horká léta na pracovištích
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Ochrana před nanočásticemi v pracovním ovzduší
Předcházení stresu na pracovištích
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Psychosociální rizika

Související otázky a odpovědi

Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Šetření nemocí z povolání
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Odbornost zaměstnance školícího na zařízení HYRA
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka
Pes na pracovišti
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Krácení dovolené, pracovní úraz
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Zaměstnávání žáka

Související předpisy

201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úraze
262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích