Články - strana 4

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce.

Nařízením vlády č. 451/2022 Sb. byla k 1. lednu 2023 změněna výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Zároveň byla výše bodu stanovena obecně, aby se mohla měnit každý rok bez nutnosti novelizace nařízení vlády.

V legislativním procesu se v současnosti nachází návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh právního předpisu mimo jiné zasahuje do zákoníku práce. Jakkoliv momentálně navržená novela, u které je plánována účinnost od 1. 1. 2024, je teprve projednávána Vládou ČR a její osud a konkrétní podobu zatím nelze s určitostí předjímat, vzbudila značnou pozornost v meziresortním připomínkovém řízení zejména u zaměstnavatelských subjektů. Smyslem tohoto článku je představení a shrnutí předmětné problematiky, která spočívá právě v ukotvení nových pravidel pro dočasné přidělení při agenturním zaměstnávání v zákoníku práce.

V oblasti pracovního práva se stává, že nejen zákoník práce sám o sobě, ale následně i konkrétní pracovněprávní judikatura vykazuje určitý nesoulad s právem Evropské unie a s judikaturou Soudního dvora EU. Z čerstvé právní analýzy vypracované Svazem průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s advokátní kanceláří Randl Partners vyplývají některé návrhy, nad nimiž by bylo vhodné se do budoucna vážně zamyslet.

Konto pracovní doby je způsobem rozvržení pracovní doby, který má svoje specifika. Jedno z nich se vztahuje též k otázce odměňování, a to formou tzv. stálé (měsíční) mzdy.

Na konci srpna 2022 přijala vláda usnesení, které je označováno jako Antibyrokratický balíček a jehož cílem je ulevit mj. zaměstnavatelům od leckdy zbytečných povinností a administrativy s tím související. Jedna z částí tohoto balíčku se přitom týká též oblasti pracovnělékařských služeb.

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců jsou nejen častým předmětem odborných diskusí, ale i častým předmětem kontrol ze strany inspektorátů práce. Nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. prosince 2022 ve věci C-311/21 však už tak neklidné vody českého agenturního zaměstnávání ještě více rozvířil. Autoři se snaží v článku nastínit jeho možné důsledky pro praxi agenturního zaměstnávání v České republice.

Jedním z parametrů pro správné zjištění průměrného výdělku je rozhodné období. Jak ho ale určit v případě, že zaměstnanci vznikne právo na odstupné v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů?

Existují situace, kdy ačkoliv jsou splněny výpovědní důvody, zákoník práce poskytuje zaměstnanci tzv. ochrannou dobu, ve které zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí. Právní úprava vychází z toho, že je třeba zaměstnance chránit v situacích, kdy se mohou důsledky výpovědi z pracovního poměru projevit zvlášť tíživě.

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti. Nejinak tomu bude i za rok 2022. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

Aby měl zaměstnavatel vůči odborové organizaci povinnosti podle právních předpisů (poskytnout příslušné informace, některé záležitosti projednat, vyžádat si k některým jednáním předchozí souhlas, kolektivně vyjednávat, umožnit kontrolu nad stavem BOZP nebo poskytnout materiální a technické zabezpečení její činnosti), musí být najisto postaveno, že odborová organizace u zaměstnavatele skutečně působí, a že jsou tedy splněny podmínky, které pro tento účel stanoví § 286 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

V současné době vzhledem k aktuální ekonomické situaci a související finanční situaci zaměstnavatelů se množí dotazy ze strany zaměstnanců týkající se problematiky platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. jaká práva a nároky mají zaměstnanci v případě, že jejich zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti.

Mnoho zaměstnavatelů už se kvůli tomu spálilo. Totiž že k rozvázání pracovního poměru výpovědí nezvolili ten správný výpovědní důvod dle ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Právě takovým případem se nedávno zabýval Nejvyšší soud a rozhodl o něm svým rozsudkem ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3710/2020. Zde se v úvaze zaměstnavatele střetla nadbytečnost zaměstnance v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně a jeho neuspokojivé pracovní výsledky.

V současné době je jedním z velmi diskutovaných témat souvisejících se situací na trhu práce v České republice, ale i v rámci Evropské Unie, problematika agenturního zaměstnávání, které je považováno za jednu z forem flexibilního zaměstnávání. Podstatným znakem této flexibilní a atypické formy zaměstnávání je dočasnost přidělení agenturního zaměstnance. Za závislou práci se podle § 307a zákoníku práce považují také případy, kdy agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Právě aspektem dočasnosti přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli se budeme zabývat v následujícím článku, neboť současné znění zákoníku práce v komplexu provázanosti možností smluvních ujednání účastníků právních vztahů v tzv. agenturním zaměstnávání vyvolává legitimní otázky o vhodnosti současného pojetí znaku dočasnosti v českém národním právu.

Vážné provozní důvody nebo zvláštní povaha vykonávané práce mohou být zaměstnavateli důvodem, aby po něm nebylo lze spravedlivě požadovat sjednání pracovního poměru jinak než jen na dobu určitou a nemusel v té souvislosti dodržet obecná omezující pravidla týkající se uzavření takového pracovního poměru. Důvod sám o sobě ale nestačí. Je potřeba postup zaměstnavatele formalizovat ještě písemnou dohodou s odborovou organizací, pokud u něho působí, popř. vnitřním předpisem, jestliže takových zástupců zaměstnanců není.

Podle ministerstva zdravotnictví je cílem návrhu odstranění aplikačních nedostatků u vstupních, periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou nově nastavena pravidla při zajišťování vstupních a periodických prohlídek zaměstnavatelem.

Ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), definuje důvody, na jejichž základě může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. V následujícím textu si blíže rozebereme výpovědní důvody podle písmen a) až e) tohoto ustanovení včetně navazujících souvislostí zdravotního pojištění.

Personalisté si poměrně často kladou otázku, jak dlouhá neomluvená absence zaměstnance (kolik neomluveně zameškaných směn) postačuje k tomu, aby to bylo oprávněně hodnoceno jako porušení "pracovní kázně" zvlášť hrubým způsobem a zaměstnavatel mohl se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením. Byť délka neomluvené absence je jen jedním z parametrů při hodnocení intenzity onoho porušení, má svůj význam. Nedávno se takovou situací zabýval též Nejvyšší soud, a to ve svém rozsudku ze dne 15. 7. 2022, sp. zn. 21 Cdo 733/2022.

Je všeobecně známo, že od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. A z důvodů dále uvedených se může stát, že zaměstnanec nárok na dovolenou přečerpá. Jak se taková situace odrazí v odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Začala u vás působit odborová organizace a vy netušíte, co to pro vás znamená? Obáváte se kontroly inspekce práce, že plníte vše, jak máte? Tento článek vám poskytne souhrnný přehled povinností spojených s existencí odborové organizace u zaměstnavatele.