Články - strana 3

Prezentace nové úpravy Whistleblowingu v médiích může vyvolávat dojem, že ochrana zaměstnance před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele je v českém právním řádu novinkou, a že zaměstnanec je tak chráněn jen v souvislosti s jeho oznámením o možných protiprávních jednáních u zaměstnavatele. Důležitou a paralelní ochranu proti odvetným opatřením ale poskytuje zaměstnanci rovněž zákoník práce , podle kterého zaměstnanec nesmí být ze strany zaměstnavatele sankcionován za to, že se zákonnou cestou domáhá svých práv, jež mu vyplývají z pracovněprávního vztahu.

Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.

Ke konci legislativního procesu se chýlí novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP “). Přinese též novou právní úpravu dovolené zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V dubnu 2023 byl do meziresortního připomínkového řízení rozeslán návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon), který upravuje řadu otázek spojených nejen s pobytovou problematikou cizinců, ale rovněž zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Navržená právní úprava dopadá na postavení agentur práce zprostředkujících zaměstnání cizincům ze třetích zemí, na možnosti a ochranu cizinců samotných a celkově na flexibilitu trhu práce. Termín pro podání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení byl stanoven na 9. června 2023. Z tohoto důvodu se věnujeme níže pouze legislativnímu návrhu, přičemž nemůžeme předjímat konečnou podobu schváleného zákona.

V rámci regulace činnosti agentur práce navrhuje sněmovní tisk č. 450/0 ukotvit úpravu podmínek pro činnost agentur při zprostředkování zaměstnání. Jako zásadní se jeví návrh konkrétních důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Podotýkáme, že vzhledem ke stavu legislativního procesu této novely zákona o zaměstnanosti může ještě dojít ke změnám v návrhu dotčené právní úpravy.

V případě některých profesí je práce rozvrhována zaměstnavatelem zaměstnancům tak, že je vykonávána i v noci. Zákoník práce rozlišuje pojmy noční práce a zaměstnanec pracující v noci. Noční práce je odměňována příplatkem. Zaměstnavatelé někdy zaměňují „noční práci“ a „zaměstnance pracující v noci“ a mylně se domnívají, že pouze „zaměstnanci pracující v noci“ mají právo na příplatek za práci v noci.

Je v situaci, kdy má zaměstnanec se stejným zaměstnavatelem najednou uzavřeno více pracovněprávních vztahů, skutečně nutno dodržet pouze podmínku odlišného druhového vymezení práce a ničeho dalšího v kontextu kombinace více pracovněprávních vztahů nedbat?

Digitalizace se stává stále důležitější součástí moderního pracovního prostředí a ovlivňuje výkon práce v mnoha směrech. Jednou z oblastí, kde digitální transformace přináší zásadní změny, je i řízení lidských zdrojů. S narůstající složitostí personální agendy a s požadavky na rychlost, efektivitu a transparentnost procesů je digitalizace HR agendy klíčovou součástí úspěšného řízení zaměstnanců a rovněž i rozvoje podnikání.

  Novela zákoníku práce v bodech JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Dne 19.9.2023 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná a hojně diskutovaná novela zákoníku práce, která transponuje...

Dne 15. 5. 2023 byl pod sněmovním tiskem č. 450/0 rozeslán poslancům vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh právního předpisu má kromě jiného ambici komplexně upravit oblast zprostředkování zaměstnání agenturami práce.

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zejména zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků ze strany úřadu práce.

Po řadě dosud neúspěšných pokusů to nyní konečně vypadá, že nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon“) bude definitivně přijat a nabude účinnosti pravděpodobně již 1. 8. 2023.

Zpráva z Olomouckých právnických dnů – sekce pracovního práva JUDr. Petr Podrazil Ph.D. Ve dnech 18. a 19. 5. 2023 se v prostorách Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci...

V rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“ nebo „SDEU“) sp. zn. C-344/20 se dostala do střetu svoboda náboženského vyznání vyjadřovaná daným oděvem, který osoba v rámci své víry chtěla nosit, a interní pravidla zaměstnavatele stanovující neutrální vyjadřování náboženského vyznání na pracovišti.

Ustanovení § 301a zákoníku práce (dále jen ZP ) nazvané „jiné povinnosti zaměstnance“ ukládá na rozdíl od předchozího § 301 ZP povinnosti nesouvisející s výkonem práce. Pracovněprávní předpisy tradičně ukládají zaměstnancům povinnosti, které z logiky věci souvisí s výkonem práce. Tomuto pojetí se však zcela vymyká právě § 301a ZP . Kromě toho ukládá zaměstnancům povinnosti, které již mají na základě jiného právního předpisu. Tím jiným právním předpisem není právní úprava z oblasti pracovněprávní, ale z oblasti práva sociálního zabezpečení, tj. typicky na rozdíl od pracovního práva z oblasti veřejnoprávní. Jedná se o zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o NP“), který ve svém § 56 upravuje povinnost pojištěnců dodržovat režim dočasně práce neschopného.

Pokud poskytovatel pracovnělékařských služeb uvede v lékařském posudku, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, je to pro zaměstnavatele důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Co ale rozumět pod pojmem „dosavadní práce“, aby byl takový výpovědní důvod skutečně naplněn?

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu (v číslech 1/2022 a 4/2022) věnovali problematice přiměřených opatření pro zaměstnance se zdravotním postižením. Poukazovali jsme na to, že mnoho zaměstnanců a zaměstnavatelů o tomto institutu nemá dostatečné povědomí. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2536/2022, který ve svém článku v tomto čísle rozebírá JUDr. Petr Bukovjan, jsme však zjistili, že tato povinnost zaměstnavatelů nic neříká ani soudům. Jak jinak si vysvětlit, že soudy všech úrovní ji ve svém rozhodování pominuly a Nejvyšší soud setrval na své ustálené rozhodovací praxi, která je, dle názorů autorů, v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU vztahující se k této problematice.

Chtějí-li smluvní strany pracovního poměru omezit dobu jeho trvání, musí ho výslovně sjednat na dobu určitou. A v té souvislosti se řídit obecnými pravidly obsaženými v ustanovení § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“).

Je nepřetržitý denní odpočinek nedílnou součástí nepřetržitého týdenního odpočinku, nebo se jedná o dva samostatné typy odpočinků s odlišným účelem, které je třeba vždy posuzovat odděleně?

Občané Ukrajiny a v některých případech i příslušníci dalších tzv. třetích států, kteří uprchli před ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, měli v minulém roce možnost požádat v členských státech EU o dočasnou ochranu, která byla těmto osobám úvodem poskytnuta v rozsahu jednoho roku.