Články - strana 17

Ve dnech 5. a 6. října 2018 proběhnou volby do zastupitelstev obcí (včetně voleb do zastupitelstev městských částí a městských obvodů statutárních měst a voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev jeho městských částí). Ačkoliv člen zastupitelstva nevykonává svou funkci v rámci pracovněprávního vztahu, některé aspekty této činnosti se řídí zákoníkem práce. Členům okrskových volebních komisí a kandidátům pak v souvislosti s volbami vyplývají ze zákona některé nároky.

Pracovnělékařská prohlídka a ztráta na výdělku Mám dotaz k poskytování náhrady ušlé mzdy za dobu související s vyšetřením v rámci pracovnělékařské prohlídky. Zákoník práce v této souvislosti uvádí v...

Ve zdravotním pojištění řeší zaměstnavatelé problematiku dohod o pracovní činnosti (DPČ) tehdy, pokud zúčtovaný příjem (vyměřovací základ) činí u této dohody alespoň 2 500 Kč. V opačném případě, tedy při příjmu nižším než 2 500 Kč, se zaměstnavatelé nezabývají problematikou placení pojistného na zdravotní pojištění a ani neplní za zaměstnance v dané souvislosti žádné další povinnosti.

V době prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti finančně zabezpečuje zaměstnance zaměstnavatel, který nemocnému zaměstnanci poskytuje tzv. náhradu mzdy (platu) za pracovní dny (příp. dny, kdy měl zaměstnanec plánované směny). Peněžní náhradu zaměstnanec však dostává až od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, první tři pracovní dny (nejvýše 24 hodin) nedostává zaměstnanec nic, jedná se o tzv. karenční dobu.

Při posuzování právního postavení zaměstnance - rodiče v pracovněprávních vztazích je třeba brát na zřetel nejen zaměstnankyně, ale i zaměstnance - muže. Nejedná se přitom pouze o často probíranou pracovní dobu či vysílání na pracovní cesty, ale o celou řadu dalších souvislostí. Zároveň je třeba mít na paměti věk dítěte, o které zaměstnanec pečuje, a to v tom smyslu, že pokud budeme hovořit například o dítěti do jednoho roku jeho věku, jedná se zároveň o dítě mladší osmi let, deseti let, patnácti let apod. S ohledem na uvedené a pro určité zjednodušení se budeme zvolené problematice věnovat od nejnižšího možného věku dítěte, konkrétně začneme narozením dítěte.

Povinnost vzájemné spolupráce, předávání informací či podkladů, případně jiná součinnost vyplývá pro správní orgány působící v oblasti zaměstnanosti a inspekce práce hned z několika právních předpisů. Kromě správního řádu, kde můžeme nalézt základ součinnosti správních orgánů, a kontrolního řádu jsou to zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce. Vzájemná spolupráce by měla být imanentní řádnému výkonu správy i v této oblasti.

Nejvyšší soud vydal v nedávné době rozhodnutí, podle kterého je třeba na ustanovení zákoníku práce aplikovat občanskoprávní úpravu stavení prekluzivních lhůt účinnou od 1. 1. 2014. Po odpadnutí zákonné překážky, která způsobuje stavení lhůty, tak jednotlivé lhůty poběží ještě 6 měsíců, což s sebou v pracovním právu přináší celou řadu problémů.

O právu zaměstnavatele odvolat zaměstnance z dovolené slyšel pravděpodobně každý zaměstnanec. Málokdo to ale zažil. Není divu. Možnost odvolat zaměstnance z dovolené se jeví při bližším zkoumání v zásadě jako nemožná.

Velký senát Nejvyššího soudu svým rozsudkem ze dne 11. 4. 2018 sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 navázal na přelomový nález Ústavního soudu z minulého roku a vyjádřil se (snad již definitivně) k otázce přípustnosti tzv. souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu v rámci pracovního poměru na základě pracovní smlouvy.

Příspěvek představuje plánovaný projekt, který se zaměřuje na problematiku BOZP při zaměstnávání cizinců z neevropských zemí. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.

Velmi často zaměstnanec nesplní podmínky pro přiznání celého nároku na dovolenou, a proto je zaměstnavatel povinen přistoupit ke krácení tohoto nároku.

Od 29. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

V minulém čísle jsme se v I. části tohoto článku zabývali rozdíly mezi jednosměnným, vícesměnným a nepřetržitým pracovním režimem, včetně správného posouzení některých sporných příkladů, které tradičně v praxi činí obtíže. V této II. části na téma navážeme a budeme se podrobněji zabývat dalšími praktickými problémy uplatňování různých pracovních režimů.

Dětem začínají prázdniny a s nimi pro většinu našich zaměstnanců doba dovolených. Jak je to s čerpáním dovolené z hlediska zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), i zkušeností z praxe si uvedeme ve stručném přehledu, příkladech a aktuálních otázkách v tomto článku.

Neoprávněné nařízení neplaceného volna Firma nařídila čerpání dovolené od 22. 12. 2017 do 3. 1. 2018. Protože někteří zaměstnanci vyčerpali dovolenou před tímto datem, museli čerpat neplacené volno schválené...

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce je z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění zásadní výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší.

Je jediným dvoustranným právním jednáním vedoucím k rozvázání pracovního poměru. Je elegantním způsobem, jak předejít nebo minimalizovat riziko soudního sporu o platnost takového rozvázání. Je možné ji uzavřít velmi rychle a učinit jejím obsahem i další účelné věci. Není ale prosta určitých problémů a má samozřejmě také některá specifika.

Správné uplatnění slevy na dani a daňového zvýhodnění je častým předmětem dotazů plátců daně. Podmínky pro jejich uplatnění při zdaňování příjmů v roce 2018 jsou stanoveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Někdy činí zaměstnavatelům problém spočítat poměrnou část měsíční mzdy či platu, jestliže zaměstnanec neodpracuje celý měsíční fond pracovní doby z důvodu čerpání dovolené nebo překážek v práci, popřípadě je třeba vypočítat dosaženou mzdu z měsíční mzdy za práci přesčas. Tyto potíže se vztahují i k pružné pracovní době.

Právo na dovolenou lze bezesporu považovat za součást ústavně zaručeného práva na uspokojivé pracovní podmínky. Toto právo přiznává ústavní pořádek ČR výhradně zaměstnancům, přičemž ponechává na zákonodárci, aby upravil podrobnosti zákonem.1) Rovněž právní řády členských států EU zpravidla garantují právo na dovolenou pouze osobám vykonávajícím práci upravenou pracovněprávními předpisy.