Články - strana 20

Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...

Povaha závislé práce vede k tomu, že mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká ekonomicky velmi silné pouto. Zaměstnanec si v pracovním poměru vydělává na obživu sebe a své rodiny, zaměstnavatel naopak práci zaměstnance využívá k dosahování hospodářského zisku. Pracovní poměr je proto zpravidla dlouhodobou záležitostí a zákoník práce1) na ochranu obou jeho stran omezuje možnosti jeho jednostranného skončení. Zaměstnanec je omezen především (nejméně) dvouměsíční výpovědní dobou, zaměstnavatel kromě toho i zákonem vypočtenými výpovědními důvody.

V Německu platí od 1. dubna tohoto roku nový zákon o dočasném přidělování zaměstnanců (Arbeitnehmerüberlassungsgesetz, AÜG). V oblasti poskytování právního poradenství lze v poslední době zaznamenat zvýšenou potřebu českých zaměstnavatelů (českých agentur práce) přizpůsobit se německým pravidlům. Zavedením nové právní úpravy došlo k jejich podstatnému zpřísnění.

V rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dále jen „směrnice o vysílání pracovníků“) mohou své zaměstnance nadnárodně vysílat také agentury práce a poskytovat je jako pracovní sílu dalším subjektům (podle české úpravy uživatelům) usazeným v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska (dále jen „členský stát“). V následujícím textu se proto zaměříme na některé specifické aspekty činnosti agentur práce s přihlédnutím k unijním a vnitrostátním právním předpisům i judikatuře.

V předešlém čísle byl čtenář obecně informován o zákonných omezeních pracovního poměru na dobu určitou. V navazujícím příspěvku bych se ráda zaměřila již na konkrétní úskalí tohoto druhu pracovního poměru, a to na problematiku změn pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou s poukázáním na současný velmi zajímavý přístup Ústavního soudu, který si zaslouží zajisté patřičnou pozornost.

Možnost zaměstnavatelů vysílat své zaměstnance v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dále jen „směrnice o vysílání pracovníků“) je jedním ze základních pilířů svobody poskytování služeb na vnitřním trhu Evropské unie (dále jen „EU“) již řadu let. V současnosti je však tato problematika intenzivně diskutována zejména s ohledem na návrh již druhé revize této směrnice, která může významně změnit ráz současného vysílání zaměstnanců.

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Jedním ze základních pojmů, které definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), ve svém obecném ustanovení § 78 o pracovní době [konkrétně v odstavci 1 a písmenu h)], je pojem „pracovní pohotovost“. Rozumí jí dobu, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Stejný právní předpis v témže paragrafu poznamenává, že pracovní pohotovost může být zaměstnancem držena pouze na místě dohodnutém se zaměstnavatelem a odlišném od jeho pracovišť.

Na výkon výdělečné činnosti našich občanů v zahraničí a navazující řešení zdravotního pojištění má vliv existence Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen Nařízení).

Rozvázání pracovního poměru je tradičním tématem pracovněprávních článků, knih i odborných seminářů. Jde o téma, ke kterému existuje velmi rozvinutá judikatura, protože kdy jindy by se měli zaměstnanec a zaměstnavatel soudit, než když už jeden z nich pracovní poměr rozvázal. A přesto současná situace na trhu práce, zejména nízká nezaměstnanost, píše ještě jiné příběhy, než na jaké jsme byli dosud zvyklí.

Pracovní poměr je vedle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jedním ze základních a zároveň nejčastějších pracovněprávních vztahů. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou nebo ve stanovených případech jmenováním. Zákoník práce preferuje sjednávání pracovních poměrů na dobu neurčitou, což je vyjádřeno v ustanovení § 39 odst. 1 zákoníku práce tím, že pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání, a dále také zákonným omezením tohoto druhu pracovního poměru.

Změna v posuzování členů statutárních orgánů právnické osoby ve vztahu ke zdravotnímu pojištění platí již od roku 2008. Pokud takovému členu plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, je považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance.

Dohoda o provedení práce Dohoda o provedení práce (DPP) je pracovněprávním institutem upraveným v § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. DPP jsou vedle pracovního poměru a dohod...

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.

Na seminářích či v dotazech z praxe se neustále objevují otázky ohledně překážek v práci: kdy jde o překážky v práci, jaká má zaměstnanec práva a povinnosti při překážkách, jaké povinnosti a možnosti má zaměstnavatel, jak dělí překážky v práci a jaká pravidla stanoví právní předpisy.

Cílem tohoto článku je upozornit na jeden z nejnovějších rozsudků Nejvyššího správního soudu1), který se obsahově zabýval správním deliktem spočívajícím v umožnění výkonu nelegální práce. Specifičnost tohoto rozsudku, který byl vydán v oblasti, v níž je rozhodovací činnost správních soudů relativně bohatá, spočívá jednak v poměrně razantní výši uložené pokuty (7 300 000 Kč), a zejména pak v tom, že v daném případě byla nelegální práce zastírána smlouvou o sdružení2), tedy způsobem, který se v dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu naopak v takové míře neobjevuje.

1. Povinné náležitosti mzdového listu Povinné náležitosti mzdového listu jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), v těchto ustanoveních:...

V rámci kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce se inspektoři zaměřují mimo jiné na kontrolu evidence pracovní doby, od které se následně odvíjí i kontrola jiných institutů v rámci zákoníku práce. Článek se zabývá problematikou evidence pracovní doby z pohledu případné kontroly orgánu inspekce práce, která může u zaměstnavatele proběhnout. Tato problematika vykazuje u výše uvedených kontrolních orgánů poměrně konzistentní zjištění co do jejich počtu, když se průměrně řadí do horní poloviny evidovaných nedostatků.

Je všeobecně známo, že zatímco zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, zaměstnavatel tak může učinit pouze z důvodů vyjmenovaných v ust. § 52 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“).

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují svým charakterem – nejen ve zdravotním pojištění – značně specifickou problematiku. Ve zdravotním pojištění existuje na straně jedné návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění, a to výší částky rozhodné pro účast na pojištění, na straně druhé má zdravotní pojištění samostatnou právní úpravu týkající se plnění oznamovací povinnosti.