Pohled osobnosti na současnou BOZP: Karel Řípa

15. díl

Seriál rozhovorů pokračuje již patnáctým dílem. Tentokrát jsme dali prostor nastupující generaci, kterou bychom také mohli nazvat „budoucností oboru bezpečnosti práce a ochrany zdraví“. Pan Karel Řípa je vhodný příklad zástupce skupiny, která bude rozvíjet obor BOZP v následujících letech.

Co Vás přivedlo k oboru BOZP?

K oboru mě přivedla čistá náhoda. Při řešení otázky následujícího studia po ukončení gymnázia, jsem objevil obor řízení bezpečnosti práce na Vyšší odborné škole v Chotěboři. Během tříletého studia mě obor oslovil a bylo jasné v jakém oboru budu do po dokončení studia pokračovat. Velkou zásluhu na tom měl pan Mgr. Rudolf Stára. Už během školní praxe jsem si mohl vyzkoušet profesi „bezpečáka“, zejména např. při tvorbě dokumentace a kontrol na pracovištích. Během studia jsem také získal odbornou způsobilost na úseku požární ochrany.

Jaké byly Vaše profesní začátky?

Profesní začátky nebyly jednoduché, ale to asi nemá většina absolventů, kteří ukončí studium a hledají uplatnění na trhu práce. Pracovní pozici jsem si hledal již před ukončením školy. A když mi úspěšně dopadlo absolutorium na VOŠ, nic mi již nebránilo v tom zahájit mou profesní kariéru v oboru BOZP. A začátek opravdu nebyl jednoduchý, nastoupil jsem do německé společnosti, která se zabývala výrobou nábytkové kování. Společnost v té době zaměstnávala kolem 600 zaměstnanců. Nebyl jsem zde naštěstí v oblasti BOZP sám, ale i tak se člověk musel rychle rozkoukat, učit se novým věcem – hlavně co se týče technologie výroby apod. Co nejdříve jsem získal odborně způsobilou odbornost v prevenci rizik, a když po několika měsících mého působení tehdejší kolega skončil v pracovní neschopnosti, musel jsem několik měsíců vše zvládnout sám, a to byl pro mě asi největší přínos při získávání pracovních zkušeností. Nejenže jsem se musel vypořádat s běžnými provozními úkoly a řešení různých otázek v provozu, provádět školení, aktualizovat dokumentaci apod., ale najednou jsem byl já tou odpovědnou osobou za systém BOZP při interním a externím auditu, dokonce i při recertifikačním auditu programu Bezpečný podnik.

Jaká byla Vaše profesní kariéra?

Jak už jsem zmínil v předešlé odpovědi, svoji profesní kariéru jsem zahájil ve strojírenské firmě na výrobu nábytkového kování, kde jsem měl na starost kompletní agendu BOZP a PO. Ve firmě probíhal celý proces výroby, to znamená od tlakového lití zinku, vstřikování plastu, vlastní nástrojárny, lisovnu oceli až po finální montáž produktů. Do toho samozřejmě interní logistika. Ve firmě jsem působil 4,5 roku. Následně jsem zatoužil poznat jiné odvětví a od roku 2017 působím ve dřevozpracující společnosti, kde pokračuji ve stejné profesi. Nejsme jenom pila, kterou si mnozí představí, ale v našem závodě ve Ždírci nad Doubravou, vyrábíme další produkty, jako jsou třeba konstrukční hranoly KVH, peletky na topení a v letošním roce spustíme výrobu stavebního panelu CLT – vrstvené masivní panely. Do toho máme vlastní kogenerační jednotku pro výrobu tepla a elektrické energie. Dřevozpracující výroba je obor, kde jsem opět naplno získával zkušenosti nejen z pohledu výroby, ale také v oblasti bezpečnosti a mohl se tak dál profesně rozvíjet.

Na jaké výsledky své práce v BOZP jste nejvíce hrdý?

Vždy mě potěší, když zaměstnanec přijme BOZP, jako součást své každodenní činnosti. A to nejen v zaměstnaní, ale když si naučené bezpečnostní návyky přenese i do soukromého života. Důležité je změnit u některých zaměstnanců jejich postoj k bezpečnosti, způsob myšlení a následně jejich chování. Můžete mít spoustu technických opatření, zabezpečení, ale pokud zaměstnanec nezačne přemýšlet o své vlastní bezpečnosti, a zároveň se sám aktivně nezapojí do bezpečnosti, je pak o to složitější předcházet i těm nejlehčím úrazům.

V začátcích profesní kariéry mě vždy potěšil dobře zvládnutý audit, zejména ten od OIP v rámci Bezpečného podniku.

Čemu se aktuálně věnujete?

Věnuji se naplno své pracovní činnosti. S nástupem covidu jsme zažili složité období, které mělo vliv i na naše aktivity v bezpečnosti. Museli jsme se rychle přizpůsobit, přistupovat ve spoustě věcech jinak, než jsme byli zvyklí. Když jsme už doufali v lepší časy, opak byl pravdou. Nyní již snad situace bude lepší, co se týče covidu, ale nyní jsou ve světě jiné události, které mohou ovlivnit naše aktivity a životy.

S příchodem covidu jsme paralelně začali v našem závodě s výstavbou nové výroby, kterou bychom měli dokončit v letošním roce. Do toho nové výzvy a projekty v naší stávající výrobě, kde se stále snažíme nejen po organizační, ale i po technické stránce o zvyšování úrovně bezpečnosti. Času na jiné profesní aktivity moc nezbývá.

Jak hodnotíte současnou situaci v oboru BOZP? (legislativa, vzdělávání)

Během mé desetileté praxe nedošlo z mého pohledu k nějaké revoluci v legislativě. Určitě zde bylo několik důležitých novelizací, ale nejsem si jistý, zda naše legislativa koresponduje s evropskou legislativou či s interními nástroji, standardy, které běžně dneska používají velké společnosti. Když se podívám na interní nástroje a pravidla mnohých firem, ve spoustě věcí jsou přísnější než požadavky legislativy a mnohá pravidla by mohly být standardem pro všechny. Toto mě mrzí, ačkoliv vím, že legislativní proces není jednoduchý.

Kde vidíte největší problémy nebo naopak silné stránky?

Velkým benefitem je, pokud vrcholové vedení klade důraz na bezpečnost a bere ji jako součást své činnosti. Tím se stává bezpečnost jedním z hlavních cílů společnosti, veškeré porady začínají vždy bezpečností, může své zaměstnance motivovat. Snadněji se realizují opatření ve výrobě.

Co je důležité, je komunikace. Pokud komunikace funguje správně, zaměstnanci snadněji přijmout změny (např. nová povinnost ohledně OOPP), pokud management nedostatečně komunikuje, zaměstnanci mohou změnu špatně pochopit a proces změny je složitější, a ne vždy musí zaměstnanci změnu přijmout. Interní komunikace je důležitá na všech stupních řízení, je potřeba o bezpečnosti mluvit.

Návrhy na zlepšení a možný přínos odborníků z praxe?

Nesmíme zapomínat na ochranu zdraví při práci, konkrétně mám na mysli pracovní polohu a ergonomii na pracovišti. Tam kde to lze, dochází vlivem automatizace k eliminaci manuálních prací a tím přibývají pracovní pozice, kde zaměstnanci obsluhují technologii např. z velínu, to znamená sedavé zaměstnání. Často se také řeší lokální svalová zátěž. To jsou věci, které s sebou přináší nemalý vliv na zdraví zaměstnanců. V této oblasti je důležité úzce spolupracovat s poskytovatelem lékařských služeb ba přímo s odborníky z této oblasti.

Chcete na závěr něco vzkázat našim čtenářům.

Čtenářům a kolegům bych popřál vytrvalost, aktivní spolupráci s vedoucími zaměstnanci, bez kterých se nelehce zlepšuje bezpečnostní kultura, mnoho nových podnětů ke zlepšení a čas na jejich realizaci. Buďte pro ostatní zaměstnance vzorem. Vrať se ve zdraví domů, každý den.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů v další práci.

Klíčová slova

Související články