Údržba a rizika spojená s externími poskytovateli služeb

Vydáno: 30 minut čtení

V Evropě 10 až 20 % všech pracovních úrazů a 10 až 15 % smrtelných pracovních úrazů je připisováno činnostem při údržbě. Údržba, často zajišťovaná externími poskytovateli služeb, je prováděna ve všech odvětvích a různých druzích pracovního prostředí. Jelikož se jedná o nerutinní činnost, zaměstnanci údržby jsou vystavováni nečekaným situacím, na které musí okamžitě reagovat.

1. Úvod

Nová norma ISO 45001:2018 pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví hovoří o tom, že organizace zajistí, že zaměstnanci jsou kompetentní, včetně schopnosti identifikovat nebezpečí, prostřednictvím odpovídajícího vzdělání, školení nebo zkušeností. Zaměstnanci musí být kompetentní jak k provedení vlastní činnosti, tak i k identifikování nebezpečí.

Tato norma dále uvádí, že organizace by měla před započetím práce ověřit, že dodavatelé jsou schopni provádět jejich úkoly, a to například ověřením, že u dodavatelů byly stanoveny a dodrženy kritéria pro kvalifikaci, zkušenosti a kompetence jejich zaměstnanců.

2. Rizikové faktory a rizika při údržbě

V poslední době dochází k mimořádným událostem právě při činnostech spojených s údržbou a opravami zařízení zajišťované externími dodavateli. Organizace by měly nastavit pravidla a přijmout preventivní opatření, která minimalizují tato rizika, včetně jasně definovaných smluvních podmínek a jejich vyžadování a kontrolu u dodavatelů.

Typická rizika při údržbě:

  • chybějící nebo nedostatečný rutinní postup (každá situace může být pro zaměstnance nová),
  • neznámé prostředí (údržba není každodenní rutinní činností, mění se pracovní prostředí i situace, čímž mohou vznikat nová rizika),
  • časová tíseň (tlak na zaměstnance, aby pracovali spíše rychle než bezpečně),
  • nedostatečná komunikace mezi zaměstnanci výroby a údržby (údržba často probíhá při běžném provozu).
Příklad z praxe:

Řešení ke snížení stresu (Německo)

Výrobce automobilů, za účelem snížení úrovně rizika spojeného s údržbou, požádal o pomoc Sdružení pro pojištění kovoprůmyslu. Bylo navrženo uspořádat seminář o snižování rizik, zaměřený na prevenci a snižování expozice zaměstnanců údržby rizikovým faktorům s nepříznivým účinkem jak na krátkodobé, tak dlouhodobé zdraví. Bylo zapotřebí zvýšit povědomí zaměstnanců a jejich manažerů o rizicích a vypracovat proveditelná řešení.

Uskutečnil se dvoudenní seminář pro zaměstnance, který byl založen na diskuzi. Na začátku semináře byly popsány konkrétní úrazy při údržbě. Zaměstnanci byli požádáni, aby uvažovali o jejich pracovních činnostech, se zaměřením na kritické situace, které by mohly vést k pracovním rizikům v průběhu údržby.

Jejich náměty byly shrnuty a prezentovány na tabuli. Zaměstnanci byli dále požádáni o návrh opatření ke snížení rizik, které identifikovali. Z důvodu možného ovlivnění diskuze se této fáze nezúčastnili manažeři.

Příslušní manažeři byli pozváni až na závěrečné setkání, na kterém jim byly prezentovány výsledky diskuze se zaměstnanci. Manažeři společně se zaměstnanci prodiskutovali navrhované přístupy ke snížení nebo prevenci rizik.

Faktory úspěchu - čeho bylo dosaženo?

Seminář zvýšil povědomí zaměstnanců o pracovních rizicích, kterým jsou vystaveni a umožnil zaměstnancům diskutovat a vypracovat strategie k prevenci nebo snížení těchto rizik.

Zaměstnanci souhlasili, že údržba je často nepředvídatelná a zahrnuje rychlé reakce na mimořádné události pod časovou tísní. Toto je často ztíženo i obtížnými pracovními podmínkami, jako například špatným přístupem do míst údržby, teplo, hluk a práce v uzavřených prostorech.

Při diskuzi o rizikových faktorech s manažery odpovědných za údržbu, bylo jasné, že rizikové chování zaměstnanců provádějících údržbu je často viděno, jako chování ke zmírnění časové tísně (zaměstnanci pod časovým tlakem často porušují bezpečnostní pravidla). Údržbáři uváděli, že časová tíseň je typická, každodenní součást jejich práce, zejména, v případě nefunkčního stroje nebo systému, které vážně ohrožuje výrobu.

Zaměstnanci údržby dále uváděli, že musejí pracovat pod obtížnými podmínkami, jako například testování stroje, které je stále v provozu nebo práce při vypnutém ochranném zařízení. V případě selhání stroje nebo systému byli údržbáři nuceni improvizovat a obnovit výrobu tak rychle, jak je možné.

Časovou tíseň související se selháním stroje a systému rozhodně nelze vyloučit, ale může být snížena vytvořením toho, co je známo jako „mitigation plan - plán zmírnění“. Manažer nejdříve popíše úkol, který je zapotřebí udělat příslušným zaměstnancům. Úkoly jsou poté prodiskutovány a konečná rozhodnutí přijata, k pokrytí každé situace, která může při údržbě nastat. Vytvoření plánu dává zaměstnancům sebejistotu, že je schopen zvládnout každou situaci.

Komentář:

Samozřejmě, výše uvedené lze realizovat pouze v organizaci, která k tomu poskytne příslušné zdroje (personální, finanční a časové). V dlouhodobém výhledu se to samozřejmě organizaci vyplatí. Je však otázkou, kolik organizací uvažuje v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví v dlouhodobém horizontu.

3. Rizika spojená s externími poskytovateli služeb

Údržba, nápravná i preventivní, je většinou zajišťována externími poskytovateli služeb. U subdodavatelů je často vykazována vyšší míra pracovních úrazů. Outsourcing představuje významnou změnu organizace práce, přičemž klíčovým prvkem je začlenění externích zaměstnanců do řídicích procesů odběratele.

Rizikové faktory:

  • neznámé pracovní prostředí a neznámá rizika pro zaměstnance dodavatelů (málo času na seznámení se situací),
  • komplikovanost organizace práce, úloh a odpovědností (zaměstnanci dodavatele v areálu odběratele),
  • přítomnost zaměstnanců odběratele a dodavatele (vyšší požadavky na koordinaci prací a komunikaci),
  • rizika pro zaměstnance odběratele (při používání zařízení a dopravních prostředků dodavatele),
  • rozdílná kultura bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • nedostatečné porozumění bezpečnostním pravidlům a pokynům (informace srozumitelné - gramotnost),
  • nekvalifikovaní zaměstnanci (při dočasné nebo sub-dodavatelské práci častější).

Konkurence mezi sub-dodavateli může vést k situaci, kdy je snížení nákladů dosahováno na úkor zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při zadávání zakázek by měl odběratel stanovit kritéria kvality.

Odběratel by měl:

  • ve spolupráci s dodavatelem provést adekvátní hodnocení rizik,
  • poskytnout dodavateli veškerou relevantní dokumentaci, včetně hodnocení rizik (v případech nápravné údržby dokumentaci evidence poruch),
  • dohodnout s dodavatelem bezpečné pracovní postupy a pravidla sdílení nebo převzetí pracoviště,
  • poskytnout dodavateli veškeré potřebné informace o pracovišti, požadovaných osobních ochranných pracovních prostředcích, havarijních plánech atd.,
  • zvážit dopad činností údržby na ostatní osoby a informovat osoby, které by mohly být ohroženy,
  • jmenovat odpovědného zaměstnance dozoru za odběratele pro komunikaci s dodavatelem.

V další části jsou uvedena tři základní rizika/práce, u kterých, v případě provádění externími poskytovateli, často dochází ke smrtelným pracovním úrazům. Jedná se o „hot works“, údržbu strojů a zařízení a práce v uzavřených prostorech.

Rizika spojená s „Hot works“

„Hot work“ je jakákoliv činnost, která vytváří plamen, vysoké teplo nebo jiskry, jako je například svařování, pájení, pálení, řezání, broušení, vrtání, tj. činnosti, které za jistých podmínek jsou schopné způsobit požáry nebo výbuchy v případě přítomnosti hořlavé látky.

Na pracovištích, na kterých jsou skladovány hořlavé kapaliny (benzín, motorová nafta a topný olej), v případě použití svařovacího hořáku nebo rozbrušovací pily na povrchu nebo v blízkosti nádrže nebo nádoby obsahující hořlavý materiál (pevný, tekutý nebo výpary) může dojít k výbuchu. Nádoby, které se zdají být prázdné, obvykle stále obsahují jejich zbytky na dně, ve spojích a ostatních dutinách.

DŮLEŽITÉ:

Uvědomme si, že pouze čajová lžíce benzínu v sudu může být dostatečná ke způsobení exploze v případě jeho zahřátí.

Před provedením „hot works“ by mělo být provedeno důkladné hodnocení rizik. Měly by být zváženy bezpečnější způsoby provedení práce, jako jsou například „opravy za studena“ nebo použití hydraulických nůžek.

Jeli však provedení hot works jedinou možností, musí být riziko sníženo na minimum za použití bezpečných postupů, jako je například inertizace nebo gas-freeing (vhánění vzduchu).

Příklad z praxe:

Zaměstnanec byl vážně zraněn, když válcová nádrž na palivo explodovala. Použití kyslíko-propanového hořáku při rozřezávání nádrže.

Technicko-organizační opatření:

Systém povolení k práci

Povolení uvádí podmínky, za kterých může být práce provedena. Písemné povolení k práci vede k vyššímu standardu péče o zaměstnance a dohledu. Systém by měl být také platný pro dodavatele a subdodavatele. Hot work by neměla být provedena, pokud není povolena oprávněnou osobou a řádně dohlížena zkušeným zaměstnancem se znalostmi o způsobu práce, spojených rizicích a přijatých opatřeních.

Školení

Nádrže a ostatní nádoby, pokud obsahovaly nebo mohly obsahovat hořlavé materiály, by neměly být opravovány nebo rozřezávány, pokud zaměstnanec neobdržel adekvátní školení o spojených rizicích a přijatých opatřeních.

Alternativní metody

Studené řezání a oprava by měla být použita, pokud je to možné. Studené řezání zahrnuje použití hydraulických nůžek nebo pneumatického sekáčku, méně obvyklou metodou je abrazivní vodní tryskání a použití pneumatické pily na kov. Studené metody opravy zahrnují použití materiálů jako je epoxidová pryskyřice a skleněného vlákna (laminát) k utěsnění prasklin a děr. I studené řezání však může vytvářet teplo a není tak úplně bez rizika (důkladné posouzení v rámci hodnocení rizik).

Dále může být použita chladicí voda na místo, které bude řezáno. Samozřejmě je prvotní vyčištění nádoby. Je-li nádoba rozřezávána, je doporučeno odstranit všechny vrchní části studenými metodami řezání, což umožní kontrolu vnitřního prostoru a rovněž poskytne snížení tlaku.

Příprava nádrže před hot works by měla být považována jako důležitá část hodnocení rizik (identifikována příslušná opatření).

Izolace (zdrojů zapálení)

Nádrže by měly být izolovány od ostatního zařízení (preferuje se například odstranění potrubního úseku). Jeli možné, odpojte malé nádrže a převezte je na bezpečné místo. Nespoléhejte pouze na izolaci ventilů, dokonce malé úniky můžou mít závažné následky.

Vyprázdnění

Vypouštění kapaliny do vhodné nádoby.

Čištění

Ve většině případů bude nutné čištění nádoby. Čištění zahrnuje mytí nebo tryskání vody nebo mycího roztoku a parní čištění. Zavedení opatření, k ujištění toho, že čištění je prováděno bezpečně.

„Gas-freeing“

Výpary a další těkavý materiál může být v některých případech odstraněn vháněním vzduchu nebo páry do nádrže (gas-freeing). Ovzduší by mělo být monitorováno.

Samotné gas-freeing je zřídka dostatečné, neboť většina nádrží bude stále obsahovat kapalinu nebo pevné zbytky zachycené ve spojích a dutinách. Detektor plynů nemusí být schopen identifikovat tyto zbytky, které však mohou být stále schopné vyprodukovat nebezpečné hořlavé páry v případě zahřátí při hot works.

Kontrola

Kontrola nádoby s omezenými otvory je obtížná (zrcátko, baterka). Použité osvětlení musí být v nevýbušném provedení, tj. navržené pro použití v hořlavých atmosférách.

Detektor plynů nebo explosimetr muže být použit ke kontrole par. Důkladné školení k použití měřicího přístroje. Myslete na to, že přístroj nedetekuje pevné materiály nebo netěkavé kapaliny.

Inertizace (zajištění nevýbušného prostředí, vytlačení hořlavých médií)

Jedná se o další způsob snížení rizika exploze. Náhrada vzduchu v nádrži vyplněním prostoru vodou nebo inertním plynem, jako je například dusík. Užitečné v případech, kdy čištění je obtížné. Přesto, nádrž by měla být vyčištěna tak, jak je jen možné. Používá-li se voda, větrací otvor pro páru nutný. Používá-li se inertní plyn, je složité zabránit úniku plynu a vzduch se dostává zpět, proto je zapotřebí měřit koncentraci kyslíku.

DŮLEŽITÉ:

Žádný zaměstnanec by neměl opravovat nebo rozřezávat nádrže, pokud neobdržel adekvátní školení o spojených rizicích a přijatých opatřeních.

Povolení k „hot work“ je dokumentovaný systém sloužící ke kontrole určitých typů práce, které jsou potenciálně nebezpečné. Povolení přitom specifikuje konkrétní práci a opatření, která musí být přijata. Povolení je důležité organizační opatření zajišťující bezpečné provádění prací v rámci mnoha údržbářských činností. Povolení umožní začít práci pouze po definování bezpečných postupů práce a poskytuje doložitelný záznam, že všechna předvídatelná nebezpečí byla zvážena.

Zjednodušeně můžeme hovořit o potřebě povolení prací se zvýšeným nebezpečím v případech, kdy není možné provést údržbu za standardních provozních podmínek a opatření nebo v případech nebezpečí, která jsou způsobena samotnou prací. Systém povolování prací je prostředkem komunikace mezi obsluhou zařízení a údržbou.

Nehody v chemickém průmyslu jsou často spojené s údržbou. V mnoha případech byla příčinou právě absence nebo nedostatky v povolování prací.

Při povolování prací se zaměřte na:

  • adekvátní kontrolu systému povolování prací,
  • dostatečnou identifikaci potencionálního nebezpečí,
  • řádnou izolaci zařízení,
  • správný výběr osobního ochranného pracovního prostředku,
  • důkladné převzetí pracoviště po ukončení prací.

Rizika spojená s údržbou a opravami strojů a zařízení

Systém LOTO (Lockout - Uzamkni / Tagout - Označ) se uplatňuje při opravách, seřízeních, servisu nebo kontrolách stojů nebo zařízení s cílem minimalizace pracovních rizik a zvýšení ochrany zdraví a životů zaměstnanců. Zaměstnanci pracující na strojích a zařízeních nebo provádějící jejich údržbu jsou ohroženi poškozením zdraví v případě nečekaného spuštění stroje nebo zařízení. Systém LOTO zahrnuje postupy pro bezpečné vypnutí nebo odstavení strojů a zařízení v případě provádění údržby nebo oprav těchto strojů a zařízení.

Uzamknutí se provádí za pomocí speciálního uzávěru a visacího zámku, který znemožní nechtěnému zapnutí stroje nebo zařízení. Uzávěr se následně opatří visačkou, na které je uvedena informace, že na uvedeném stroji nebo zařízení právě probíhá údržba nebo oprava. Na visačce je dále jméno odpovědného zaměstnance a datum ukončení prací.

Klíčové body LOTO:

  • uzamčení/označení zařízení můžou provádět pouze pověření zaměstnanci, a to za účelem provedení údržby nebo opravy zařízení,
  • na štítku musí být uvedeno jméno zaměstnance, který štítek umístil,
  • zámky se nesmí používat k jiným účelům,
  • před zahájením práce na zařízení se musí pověřený zaměstnanec ujistit, že je zařízení odpojeno od všech zdrojů energie,
  • odstranění zámku a štítku může provést pouze zaměstnanec, který je na zařízení umístil.

V případě, že na zařízení současně pracuje několik zaměstnanců, pak každý zaměstnanec uzamkne tento uzávěr vlastním visacím zámkem.

Základní kroky pro zavedení systému LOTO:

  • provedení analýzy současného stavu a zjištění potřeb pro implementaci systému LOTO (identifikace rizik),
  • stanovení plánu prací a určení zodpovědných zaměstnanců,
  • vytvoření a implementování interních předpisů pro zavedení a řízení systému LOTO,
  • zajištění prvků pro bezpečné odpojení/odstavení stroje (speciální uzávěr a visací zámek),
  • seznámení zaměstnanců se systémem LOTO a ověření jejich znalostí,
  • kontrola a udržování funkčnosti systému LOTO v praxi.

Použití systému LOTO na základě identifikace nebezpečí a posouzení rizika. Správně zavedený a udržovaný systém LOTO podstatně zvýší celkovou bezpečnost zaměstnanců provádějících opravy, údržbu nebo čištění strojů a zařízení. Systém LOTO je tak jedním z preventivních nástrojů před poškozením zdraví zaměstnanců, který napomáhá eliminovat chyby lidského činitele. Program musí obsahovat minimální požadavky a jednoznačné pokyny (standardizované) pro bezpečné odstavení stroje nebo zařízení.

Na základě provedené analýzy rizik při zavádění systému LOTO musí být jasně stanovena související rizika na pracovištích. V prostředí, kde jsou jednoznačně stanoveny pracovní postupy a zodpovědnosti, je sníženo riziko vzniku mimořádné události.

Systém LOTO přispívá k bezpečnosti zaměstnanců tím, že izoluje příslušné zdroje energie po dobu provádění prací na stroji nebo zařízení a eliminuje tak riziko nekontrolovaného spuštění stroje nebo zařízení.

Uzamčení/zajištění kritických míst/rizika:

  • s mechanickým rizikem (zabránění nechtěnému pohybu zařízení),
  • s chemickým rizikem (zamezení výskytu kapaliny a plynu v potrubí),
  • s elektrickým rizikem (eliminace rizika úrazu elektrickým proudem).

Příslušní zaměstnanci v systému LOTO:

  • oprávnění/pověření zaměstnanci zodpovědní za uzamčení a označení (zaměstnanci provádějící údržbu, opravy a servis),
  • dotčení/zainteresovaní zaměstnanci (zaměstnanci obsluhující stroje a zařízení a zaměstnanci pohybující se v okolí strojů a zařízení).

Zaměstnanci musí být seznámeni se systémem LOTO, riziky a následcích při nedodržení stanoveného způsobu bezpečného odpojení/odstavení strojů a zařízení.

DŮLEŽITÉ:

Při provádění prací nezapomínat na informování zaměstnanců pohybujících se v okolí strojů a zařízení.

Rizika spojená s uzavřenými prostory

Za uzavřený prostor se považuje každý prostor, který splňuje následující podmínky:

  • je dostatečně veliký pro vstup a práci zaměstnance v něm,
  • má omezené možnosti vstupu, výstupu, případně evakuace v případě mimořádné události a za běžných provozních podmínek je do něho vstup zakázán nebo omezen,
  • není stálým pracovištěm zaměstnanců.

Jedná se tak o nádrže, jímky, potrubí, kanalizace, technologická zařízení, prostory pod úrovní terénu, technologické kanály, zásobníky sypkých hmot, železniční a silniční cisterny. Za uzavřené prostory se považují i prostory částečně uzavřené, v kterých se můžou hromadit ve spodních částech nebezpečné plyny a páry těžší než vzduch.

Považujte všechny uzavřené prostory za zdraví a životu nebezpečné, a to až do okamžiku, kdy je jednoznačně potvrzeno, že prostory jsou bezpečné. Dále vždy předpokládejte, že všechny uzavřené prostory musí mít zaveden „systém povolování vstupu“, dokud kompetentní osoba nepotvrdí, a to na základě hodnocení rizik, že tento systém organizace práce není nutné zavádět.

Práce v uzavřeném prostoru patří mezi práce se zvýšeným rizikem. Nebezpečným aspektem těchto prací je, že podmínky uvnitř uzavřeného prostoru se můžou velice rychle měnit, a to z bezpečného na životu a zdraví ohrožující. Z uvedeného důvodu je důležité provádět kontinuální monitorování pracovního ovzduší, a to s ohledem na fyzikální a chemické vlastnosti nebezpečných škodlivin, které byly stanoveny v rámci hodnocení rizik. Osobní monitorování je důležitým prvkem pro řádné zajištění bezpečnosti práce zaměstnance.

Vzhledem k faktu, že v uzavřeném prostoru je ztíženo přirozené větrání, dochází v nich často k akumulaci hořlavých, výbušných a toxických plynů a par. Nesmíme však samozřejmě zapomenout i na riziko související s plyny, které jsou těžší než vzduch a které mají schopnost vytěsňovat kyslík, jako je například oxid uhličitý, vznikající při rozkladných procesech.

Nebezpečí s fatálními následky jsou tak právě často skryta v ovzduší uzavřených prostorů. Je to například nedostatek nebo přebytek kyslíku, hořlavé, výbušné nebo toxické látky v ovzduší těchto prostorů. Můžou to být i škodliviny vznikající při vlastních pracích zaměstnanců v těchto prostorech, jako je svařování.

Více než 50 % smrtelných pracovních úrazů je způsobeno nebezpečnou atmosférou v uzavřeném prostoru. Častou příčinou je neprovádění důsledného monitorování ovzduší nebo nezajištění dostatečného větrání. Mezi smrtelně zraněnými zaměstnanci jsou ve velké míře i osoby, které mají provádět dozor nad těmito pracemi nebo záchranné a evakuační práce.

Důvodem mnohých smrtelných a závažných pracovních úrazů je nedostatečná informovanost zaměstnanců o rizicích, jejich následcích a přijatých opatřeních pro minimalizaci rizik souvisejících s touto prací. Dále nejsou zaměstnanci adekvátně vybaveni ochrannými a záchrannými prostředky, nejsou dostatečně seznámeni s používáním těchto prostředků a záchranné a evakuační práce nejsou pravidelně procvičovány.

Nebezpečí v uzavřených prostorech:

  • nedostatek kyslíku, tj. pod 19,5 % (příčinou může být vytěsnění kyslíku jinými inertními plyny, jako jsou plyny z rozkladných procesů, spotřebování kyslíku při termických nebo oxidačních procesech, atd.); musíme si uvědomit, že jediný způsob detekce nedostatku kyslíku je monitorováním ovzduší; je-li obsah kyslíku pod 16 %, nastanou vážné potíže s dýcháním, je-li pak pod 10 %, přichází bezvědomí a následně smrt (údaje jsou pouze orientační),
  • přebytek kyslíku, tj. nad 23,5 % (příčinou může být únik kyslíku z tlakové láhve), v tomto případě existuje zvýšené riziko požáru,
  • hořlavé plyny nebo páry v ovzduší,
  • toxické plyny nebo páry v ovzduší,
  • mechanické (pohyblivé části strojů a zařízení),
  • elektrické,
  • biologické,
  • uklouznutí, zakopnutí, pády,
  • zachycení, uváznutí,
  • fyzikální - hluk, teplota.

Výčet zde uvedených nebezpečí nemusí být úplný, neboť vždy záleží na posouzení konkrétních rizik na daném pracovišti.

Vyhodnocení rizika a přijmutí opatření k minimalizaci rizik, jako je:

  • zamezení neoprávněnému vstupu (například uzavřením a označením vstupu),
  • vyčištění, vypuštění nebo vyčerpání obsahu, a to bezpečným způsobem,
  • zajištění bezpečného uzavření technologických vstupů látek do zařízení,
  • zajištění bezpečného uzamčení pohybujících se částí,
  • zajištění bezpečného odpojení elektrických částí,
  • zajištění dostatečného a spolehlivého větrání (pozor na neefektivní ventilaci),
  • nastavení způsobu monitorování,
  • zavedení systému povolování vstupu a prací v nebezpečném prostoru a systému komunikace,
  • zavedení systému evakuace v případě mimořádné události,
  • zajištění dozoru nad pracemi (zaměstnanec u vstupu do nebezpečného prostoru jistící zaměstnance uvnitř prostoru a zaměstnanec provádějící dozor),
  • zavedení systému přezkumu a aktuálnosti dokumentace,
  • stanovení způsobu archivace.

Zaměstnavatel musí:

  • předcházet rizikům, tj. nevytvářet uzavřené prostory, prvotně provádět práce z pracovišť před uzavřeným prostorem, atd. („eliminovat rizika“),
  • pokud nelze riziko eliminovat, musí přijat opatření k jeho minimalizaci.

Technická opatření:

  • zamezení neoprávněnému vstupu do uzavřeného prostoru například tím, že pro vstup je vždy zapotřebí překonat určitý druh zabezpečení,
  • opatření, kterými se odstraní nebezpečné látky z uzavřených prostorů, a to například vyčištěním, vypláchnutím, inertizací, atd. (pozor na výběr těchto opatření - nesmí vytvořit další riziko),
  • odstavení zařízení z provozu, uzavření médií (například zaslepením, vyjmutím části potrubí, odpojením elektrické energie, atd.) a označení (systém LogOut, TagOut),
  • zajištění dostatečného a nepřetržitého větrání (zakázáno vhánět kyslík - zvyšuje riziko požáru), je-li nebezpečná atmosféra detekována nebo větrání přerušeno, musí se prostor okamžitě opustit; dále je důležité si uvědomit, že přirozené větrání je obvykle nedostatečné a nespolehlivé, přiváděný vzduch musí být prost škodlivin, musí být zaveden systém identifikace a informování o nefunkčnosti zařízení; ventilace má své charakteristiky a parametry, tj. pozor na účinnost ventilace a vytváření neodvětraných prostorů,
  • poskytnutí nářadí z nejiskřivého materiálu, zařízení v nevýbušném provedení,
  • provádění kontinuálního měření obsahu kyslíku a měření koncentrace toxických a hořlavých plynů a par (nejlépe osobními detektory s nastaveným alarmem), a to před vstupem a během prací,
  • vybavení adekvátními a účinnými osobními ochrannými pracovními prostředky - OOPP - podle druhu rizik za účelem minimalizace kontaktu s nebezpečím (ochranné přilby, protiprašné respirátory, masky s příslušnými filtry pro ochranu před identifikovanými škodlivinami, izolační dýchací přístroje v případě nedostatku kyslíku, atd. - rozsah a druh vždy na základě hodnocení rizik),
  • vybavení dozorujícího zaměstnance stejnými prostředky, tento zaměstnanec nesmí vstoupit do uzavřeného prostoru, pokud není přítomna jiná pověřená osoba zajišťující dozor.

K mnoha smrtelným pracovním úrazům dochází, když dozorující zaměstnanec vstoupí do uzavřeného prostoru, aby zachránil jiného zaměstnance a většinou, už tam také zůstane. Zaměstnanec ve snaze pomoci svému kolegovi vstoupí do tohoto prostoru bez jištění dalším zaměstnancem a bez použití adekvátních OOPP. Z toho plyne, nikdy nevstupovat do uzavřeného prostoru bez jištění dalším zaměstnancem a bez použití příslušných OOPP. Dalším opatřením jsou pravidelná cvičení zaměstnanců provádějících záchranné práce, tj. zaměstnanci by měli být psychicky a prakticky připraveni na řešení těchto událostí.

Přibližně v 60 % dochází ke zranění zasahujících osob. Z uvedeného důvodu je prioritní důkladné vyškolení a vybavení zasahujících osob.

Pořadí testování atmosféry uzavřeného prostoru (příklad):

  • ověřte přítomnost kyslíku a jeho množství,
  • ověřte přítomnost hořlavých látek a par,
  • ověřte přítomnost toxických látek, jako je H2S, CO.

Při nastavení způsobu monitorování musíme vzít v úvahu fyzikálně-chemické vlastnosti škodlivin:

  • plyny lehčí než vzduch, například metan, amoniak,
  • těžší než vzduch, například H2S, CO2,
  • přibližně rovné, například CO.

Monitorování ovzduší musí potvrdit, že:

  • obsah kyslíku je dostatečný (19,5 až 23,5 %),
  • nejsou přítomny toxické, výbušné a hořlavé plyny a páry,
  • větrání je dostatečné, účinné a funkční,
  • prostředí je bezpečné.

Monitorování se provádí kontinuálně před vstupem a v průběhu prací v prostoru a to ve všech částech tohoto prostoru (ze strany na stranu a shora dolů). Naměřené údaje se zapisují do „povolení ke vstupu“, společně s měřící metodou, která byla použita.

Pokud naměříme hodnoty škodlivin nepřesahující pro ně stanovené limity u vstupu do nebezpečného prostoru, neznamená to, že celý prostor je bezpečný.

U hořlavých nebo výbušných plynů a par je důležitým indikátorem bezpečnosti ovzduší dolní a horní mez výbušnosti. U látek toxických je to pak přípustný expoziční limit a nejvýše přípustná koncentrace.

Mezi základní technické vybavení pro vstup do uzavřených prostorů patří:

  • účinný systém pro odvětrání prostoru,
  • detektor k monitorování ovzduší v uzavřeném prostoru,
  • zařízení k vyproštění zaměstnance v případě mimořádné události.
DŮLEŽITÉ:

Nikdy nevěř svým smyslům (zrak a čich), že prostor je bezpečný.

Organizační opatření:

  • nastavení limitu nebo situace, při které se musí prostor opustit (např. 10 % dolní meze výbušnosti, přípustný expoziční limit, nejvýše přípustná koncentrace),
  • stanovení postupu v případě mimořádné události (§ 102 odst. 6 ZP),
  • příkaz, povolení ke vstupu a k pracím v uzavřeném prostoru.

Povolování ke vstupu a k pracím v uzavřeném prostoru:

Důležitým organizačním opatřením pro prevenci rizik v uzavřených prostorech je povolování ke vstupu a pracím v těchto prostorech („povolení k pracím“). Využití tohoto druhu opatření vychází z posouzení rizik v daném uzavřeném prostoru. Pokud nebude tento systém využíván je vstup možný, pouze když budou všechna nebezpečí odstraněna nebo zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnance jiným adekvátním způsobem.

Požadavky na povolení k pracím:

  • určení prostoru, do kterého se bude vstupovat,
  • doba trvání prací,
  • nebezpečí v prostoru,
  • způsob izolace prostoru od médií,
  • podmínky vstupu do prostoru (způsob komunikace, způsob monitorování, přijatá technická opatření, přijatá organizační opatření, přijatá výchovná opatření, způsob schvalování a seznámení),
  • způsob evakuace,
  • nástroje, zařízení používané při práci,
  • použité OOPP.

Všeobecně se systém povolování používá v prostorech s následujícími charakteristikami:

  • nebezpečná atmosféra,
  • nebezpečí uváznutí,
  • vnitřní konfigurace (svažující se nebo šikmé stěny a podlahy).
DŮLEŽITÉ:

Řádná komunikace zaměstnance vstupujícího do uzavřeného prostoru a zaměstnance zajišťujícího dozor nad pracemi je z hlediska zajištění bezpečnosti práce klíčová.

Výchovná opatření:

Informování zaměstnance o riziku a jeho následcích a umístění bezpečnostního značení u vstupu do uzavřeného prostoru (zaměstnanci odborně a zdravotně způsobilí, seznámeni, včetně praktického výcviku).

Zajistěte, že zaměstnanci jsou podrobně seznámeni a řádně pochopili přijatá bezpečnostní opatření spojené se vstupem do uzavřeného prostoru a související rizika a jejich následky. Toto seznámení a pochopení si prokazatelně ověřte a dokumentujte.

DŮLEŽITÉ:

Vyjasnění vzájemných vztahů a rizik na pracovišti se zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů je zásadní pro zajištění bezpečnosti práce.

Klíčové faktory úspěchu v prevenci rizik při údržbě:

Podpora ze strany vrcholového vedení a kultura BOZP v organizaci

Pro každou iniciativu ke zlepšení BOZP při údržbě je nezbytný závazek a podpora vrcholového vedení, které demonstruje jejich závazek činy a postojem, například přidělováním zdrojů pro BOZP iniciativy a kladením BOZP na stejnou úroveň jako výrobu. Je důležité, aby vrcholové vedení bylo přesvědčeno o důležitosti BOZP iniciativ a uvědomovali si obchodní výhody, které můžou přinést.

Zapojení a účast zaměstnanců

Je důležité zapojit zaměstnance do celého procesu řízení údržby, a to od plánování až po konečné vyhodnocení.

Adekvátně provedené hodnocení rizik

Zapojení zaměstnanců do hodnocení rizik před započetím práce. V průběhu údržby může vyplynout potřeba provedení dalšího hodnocení rizik.

Kombinace preventivních opatření

Přijatá opatření jsou více funkční, když jsou používána v kombinaci, například provádění hodnocení rizik by mělo být podpořeno zavedením „Behaviour Based Safety“.

Bezpečné pracovní postupy a jasné návody pro údržbu

Jasně stanovený pracovní postup pro každý úkol, hodnocení rizik a bezpečné pracovní postupy komunikovány.

Efektivní a neustálá komunikace

Relevantní informace, které jsou potřebné k bezpečné práci, by měly být sdíleny mezi všemi zúčastněnými. To nezahrnuje jen zaměstnance a zaměstnance dodavatele přímo zúčastněné, ale i zaměstnance, kteří jsou pracovní činnosti negativně ovlivněni, nebo pracují v blízkosti.

4. Závěr

Údržba, zajišťovaná externími poskytovateli služeb, je z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví kritickou oblastí, a v případě nedodržení výše uvedených požadavků a principů často končí smrtelnými pracovními úrazy. Vzhledem ke komplexnosti a složitosti pracovních rizik je v praxi téměř nemožné dosáhnout nulové úrazovosti, a v případě, že je dosažena, dochází často k podceňování pracovních rizik. Organizace, nezávisle na počtu pracovních úrazů, by měly neustále přijímat proaktivní opatření, která snižují pravděpodobnost výskytu těchto mimořádných událostí.

POUŽITÁ LITERATURA

  1. Bezpečná údržba: Práce s dodavateli a subdodavateli, E-FACTS 62, EU-OSHA - Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2010
  2. Safe maintenance in practice, Working environment information, EU-OSHA - European Agency for Safety and Health at Work, 2010, ISBN 978-92-9191-338-1
  3. Hot work on small tanks and drums, published by HSE, INDG314 (rev1), 2013
  4. Permit-to-work systems, published by HSE, INDG98 (rev3), 2002
  5. Seven Key Lessons to Prevent Worker Deaths During Hot Work In and Around Tanks, Effective Hazard Assessment and Use of Combustible Gas Monitoring Will Save Lives, February 2010, CSB, U.S. Chemical Safety and Hazard Investigation Board, Safety Bulletin, No. 2009-01-SB
  6. Control of Hazardous Energy, Lockout/Tagout, OSHA 3120, 2002 (Revised), OSHA - Occupational Safety and Health Administration
  7. Code of Practice for Working in Confined Spaces, HSA 0341, ISBN No: 978-1-84496-135-1, HSA - Health and Safety Authority

Související dokumenty

Související články

Zvažování rizik, kompetence a povědomí v systémovém řízení
Důsledky zanedbávání prevence rizik
Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik
Nástroje pro hodnocení rizik v mikro a malých podnicích
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - pokračování
Vyhodnocování rizik a vhodný nástroj pro malé podniky a mikropodniky
Předcházení zdravotním rizikům u pracovníků úklidu
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
"Job Hazard Analysis" a bezpečné pracovní postupy
Chemická bezpečnost na pracovišti
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce"
Výsledky průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2)
Pilíře bezpečnosti ve stavebnictví a ostatních odvětvích
Motivační faktory a bariéry pro hodnocení rizik a řešení otázek BOZP
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance
Zamyšlení nad pojmem "Bezpečnost při práci"
Digitalizace a dynamické hodnocení rizik jako vize budoucnosti
Problémy při zajištění bezpečnosti strojních zařízení

Související otázky a odpovědi

Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pes na pracovišti
Pracovní postup
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Aktualizace směrnic BOZP
Bezpečnostní listy na pracovišti
Šetření nemocí z povolání
Práce ve výškách
Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Pracovní úraz

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce

Související komentovaná judikatura

Předcházení rizikům a náhrada škody