Není to jen prach, je to oxid křemičitý

Vydáno: 27 minut čtení

Člověk je v průběhu svého života vystaven působení škodlivých faktorů životního a pracovního prostředí. Při výkonu pracovní činnosti, v závislosti na druhu vykonávané práce, jsou však zaměstnanci vystaveni působení těchto škodlivých faktorů ve větší míře, než v běžném životě, což klade vyšší nároky na prevenci v oblasti zdravotních rizik.

1. Úvod

Za předpokladu, že člověk vnímá více rizikové činnosti, které je schopen rozpoznat jako nebezpečné, je tak důležité nezapomenout i na zdravotní rizika spojená s pracovní činností. Pracuje-li zaměstnanec například s kotoučovou pilou na kámen, určitě vnímá větší mírou akutní riziko pořezání, než riziko spojené s dlouhodobým působením křemenného prachu na jeho zdraví.

Samozřejmě míra vnímání rizikového faktoru v případě jeho opožděného účinku na zdraví zaměstnance bude závislá na tom, zda vůbec nebo jakým způsobem byly zaměstnanci předány informace o škodlivosti jednotlivých rizikových faktorů, a především o zdravotních následcích při nedodržení přijatých opatření k minimalizaci daného rizikového faktoru.

V souvislosti s expozicí zaměstnance prachu na pracovištích je důležité rovněž si uvědomit, že „zaprášený obličej si umýt můžeme, ale u zaprášených plic to možné není“.

2. Stručný pohled na danou problematiku

Nádorová onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací v Evropské unii, přičemž se na jejich celkovém počtu podílejí 53 %. Evropská komise tak navrhuje lepší ochranu pracovníků před chemickými látkami způsobujícími rakovinu.

Zásady ochrany pracovníků před karcinogeny v EU jsou vymezeny v rámcové směrnici 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Podle této směrnice musí být rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků odstraněna nebo snížena na minimum.

Chemickými riziky se konkrétně zabývají směrnice 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci a směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci.

Zaměstnavatelé musí hodnotit rizika pro pracovníky spojená s expozicí konkrétním karcinogenům a mutagenům a zabránit jejich expozici, v případě existujícího rizika. Je-li to možné, měla by být karcinogenní látka nahrazena méně nebezpečnou látkou nebo expozice snížena na co nejnižší možnou úroveň. Různorodost nebo absence vnitrostátních limitních hodnot expozice na pracovišti (OEL – Occupational Exposure Limit) v některých zemích EU a na základě podnětů vědců, zaměstnavatelů, pracovníků, zástupců členských států a inspektorů práce, Komise EU navrhla limitní hodnoty pro 13 položek, jež naleznete na stránce http://europa. eu/rapid/press-release_MEMO-16-1655_cs.htm (součástí tam uvedených grafů jsou i stávající vnitrostátní hodnoty OEL a počty pracovníků vystavených v jednotlivých členských státech respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého, prachu z tvrdého dřeva a chromu).

K zlepšení ochrany zdraví zaměstnanců před účinky chemických látek způsobujících rakovinu Komise EU navrhuje změny ve směrnici 2004/37/ES, přičemž stanovuje limitní hodnoty u třinácti těchto typů látek.

Jednou z těchto položek navržených Komisí EU je i následující látka:

Chemická látka Navržená hodnota OEL Příslušné odvětví Způsobené rakoviny / jiné choroby Počet expo. pracovníků
respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého 0,1 mg/m3 těžba, výroba skla, stavebnictví a odvětví dodávek elektrické energie, plynu, páry a horké vody rakovina plic, silikóza 5300000

Křemen je přírodní minerál přítomný v mnoha přírodních nebo vyrobených stavebních materiálech. Křemen rozmělněný na jemný prach je znám jako respirabilní krystalický oxid křemičitý, který vzniká při běžné činnosti, jako je například řezání, vrtání a broušení.

Expozice respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého jsou hlavní příčinou onemocnění plic, a to konkrétně silikózy a rakoviny plic spojené s prací. Odvětví stavebnictví reprezentuje téměř 70 % všech zaměstnanců vystavených působení respirabilního prachu krystalického oxidu křemičitého.

Komise EU a dalších 5 Evropských organizací podepsaly dne 25. května 2016 smlouvu k dobrovolné podpoře zvýšení povědomí o rizicích spojených s expozicí karcinogenů na pracovištích a výměně dobré praxe (její signatáři vytvořili „Roadmap“ pro roky 2016-2019). EU-OSHA bude propagovat tuto „Roadmap“ kampaní v letech 2018-2019, jejímž tématem budou nebezpečné látky (podrobnosti naleznete na stránkách https://osha.europa. eu/en/highlights/new-eu-roadmap-carcinogens). (1)

3. Prach na pracovišti

Hmotné částice rozptýlené ve vzduchu nazýváme aerosol a podle jejich skupenství je dělíme na aerosoly tuhé a kapalné. Podle mechanismu vzniku a velikosti částic se pak tuhý aerosol dělí na prach, kouř a dým, včetně látek biologického původu – bioaerosol (pyl, spóry plísní mikroorganismy). U kapalného aerosolu vzniklého kondenzací vodní páry hovoříme o mlze. V hygienické praxi se pod pojmem prach rozumějí obvykle veškeré tuhé aerosoly. Aerosoly jsou charakterizovány jejich koncentrací, velikostí částic, fyzikálními a chemickými vlastnostmi těchto částic.

Člověk a jeho dýchací systém je v pracovním prostředí vystaven působení škodlivým látkám, které působí místně nebo celkově. Do organismu pronikají látky ve skupenství plynném (plyny a páry), kapalném a pevném v podobě aerosolů (prach, kouř, mlha). Místo poškození dýchacího systému, jeho charakter a závažnost ovlivňuje řada faktorů, jako jsou chemické vlastnosti látky, její koncentrace, velikost, tvar částic, rozpustnost ve vodě a délka expozice.

Podle složení se prach dělí na:

  • organický,
  • anorganický,
  • smíšený.

Aerosoly podle mechanismu vzniku a velikosti částic dělíme na:

  • prach (drcením pevných hmot),
  • kouř (spalováním organických látek),
  • dým (oxidací anorganických látek).

Z hlediska působení na člověka dělíme prach na:

  • toxický,
  • bez toxického účinku (nebezpečné je jeho fibrogenní působení).

Velikost prašných částic je 1 až 100 µm, částice větší než 30 µm bývají označovány jako hrubý prach (rychle sedimentují). Velikost částic je ohraničená dolní hranicí 0,001 µm, menší částice jsou dýmy (jemně rozptýlené pevné látky ve vzduchu). Za horní hranici pro vdechnutí se pokládá velikost 100 µm. Částice menší než 0,1 mikrometrů se neusazují téměř vůbec. Do nižších částí dýchacích cest pronikají většinou jen částice do 10 µm, do plicních sklípků (alveolů) pak částice menší než 2,5 µm, přičemž částice menší než 5 µm se všeobecně označují jako respirabilní.

Rozdělení prachů pro hodnocení prašnosti v pracovním prostředí (prachy bez toxického účinku):

  • prachy s převážně fibrogenním účinkem – prachy, které obsahují fibrogenní složku vyvolávající zvýšené bujení vaziva v plících – křemen, kristobalit, tridymit – krystalické formy oxidu křemičitého SiO2, popř. gama-oxid hlinitý (za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1 % fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně, například dinas, grafit, prach černouhelných dolů, koks, šamot, horninové prachy, slévárenský prach),
  • prachy s možným fibrogenním účinkem prachy, u kterých je výskyt fibrogenní složky pravděpodobný – amorfní SiO2, svářečské dýmy, bentonit (v případě obsahu fibrogenní složky vyšší než 1 % se považují za prachy s fibrogenním účinkem),
  • prachy s převážně nespecifickým účinkem – prachy, které nemají výrazný biologický účinek – zjistit, zda v aktuálním prachu nejsou přítomny složky fibrogenní nebo toxické – pokud obsahuje více než 1 % fibrogenní složky, opět se hodnotí jako prach s fibrogenním účinkem; v případě obsahu toxické složky musí být tato také hodnocena (například cement, ocelárenská a vysokopecní struska, oxidy železa, popílek, saze, škvára, vápenec),
  • prachy s převážně dráždivým účinkem – textilní, živočišné, rostlinné, prachy ze dřeva, jiné prachy s dráždivým účinkem (například syntetická vlákna textilní, peří, mouka, prach obilní, prach z tvrdých dřevin, prach epoxidových pryskyřic),
  • minerální vláknité prachy – přírodní minerální a umělá minerální vlákna (například azbestová, keramická, skleněná a strusková).
DŮLEŽITÉ:

Účinek prachu v plících mohou vyvolat pouze částice menší než 5 µm (respirabilní frakce prachu).

Základní používané pojmy

Kromě chemických, fyzikálních a biologických vlastností má velký význam z hlediska ohrožení lidského zdraví velikost částic prachu a pro zhodnocení zdravotního rizika je důležitá skutečnost jak hluboko se částice dostanou do dýchacího ústrojí.

Jednotlivé frakce prachu:

  • vdechovatelná (inhalable) frakce – hmotnostní frakce polétavého prachu, která je vdechnuta nosem a ústy,
  • thorakální (thoracic) frakce – hmotnostní frakce vdechovaných části pronikající za hrtan,
  • respirabilní (respirable) frakce – hmotnostní frakce vdechovaných částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků.

Příslušné normy:

  • ČSN EN 481 Ovzduší na pracovišti. Vymezení velikostních frakcí pro měření polétavého prachu, 10/1999
  • ČSN EN 1540 Ovzduší na pracovišti – Terminologie, 9/1999
  • ČSN ISO 7708 Kvalita ovzduší – Definice velikostních částic pro odběr vzorků k hodnocení zdravotních rizik, 1/1998
DŮLEŽITÉ:

Uvědomíme-li si, že velikost lidského vlasu je přibližně 40 – 100 µm a respirabilní částice jsou menší než 5 µm, je dokonalá těsnost poskytnutých osobních ochranných pracovních prostředků pro ochranu dýchacích cest zásadní. Ochranné prostředky používejte v souladu s návodem pro použití dodaným výrobcem. V případech použití celoobličejových masek nebo polomasek s filtry musí být zaměstnanec řádně oholen.

Fibrogenní složka:

  • křemen,
  • kristobalit,
  • tridymit,
  • gama-oxid hlinitý.

Fibrogenní prach je schopen vyvolat tvorbu plicních fibróz (zvýšené bujení vaziva v plicích).

Přibližný obsah krystalického SiO2 v různých materiálech
Pískovec 70-90 %
Beton, malta 25-70 %
Střešní krytina 30-45 %
Žula 20-45 %, obvykle 30 %
Břidlice 20-40 %
Cihla až do 30 %
Vápenec  2 %
Mramor 2 %
DŮLEŽITÉ:

Respirabilní krystalický oxid křemičitý je příliš malý, aby byl vidět za normálního osvětlení.

Přípustný expoziční limit (PEL) pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro respirabilní frakci prachu PELr.

PEL:

  • celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době, aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti.
DŮLEŽITÉ:

Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky.

U prachů jejichž specifický účinek se projevuje až v plicích (fibrogenní), je zapotřebí stanovit podíl jemného prachu (respirabilního) v celkovém prachu, a to pomocí dvoustupňového měření (současné stanovení celkové prašnosti a respirabilní frakce a stanovení obsahu fibrogenní složky v respirabilní frakci).

Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance (uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší).

Hodnocení inhalační expozice (NV č. 361/2007 Sb., Příloha 3, ČÁST C):

Jestliže v pracovním ovzduší nelze s jistotou vyloučit přítomnost jedné, či více látek v plynné formě nebo jako aerosolu, musí se zhodnotit jejich koncentrace a zjistit všechny skutečnosti, které mohou být relevantní pro expozici:

  • látky používané nebo vyráběné,
  • technická zařízení a technologické operace a
  • časové a prostorové rozdělení koncentrací látek.

Limitní hodnota pro prach v pracovním ovzduší je dodržena, jestliže hodnocení ukáže, že ji koncentrace ve vzduchu dýchací zóny nepřekračuje. Pokud jsou podklady nedostatečné pro kvalifikované posouzení, zda jsou limitní hodnoty dodrženy, musí být provedeno další šetření a měření.

Jestliže hodnocení ukáže, že:

  • nejsou limitní hodnoty dodrženy, musí být zjištěny důvody, pro které byla limitní hodnota překročena a musí být zavedena co nejrychleji odpovídající opatření pro nápravu situace a hodnocení se musí zopakovat,
  • jsou limitní hodnoty dodrženy, musí se podle potřeby v pravidelných intervalech provádět následná měření, aby se potvrdilo, že dosavadní situace stále trvá; čím více se zjištěná hodnota blíží hodnotě limitní, tím častěji se musí měření provádět nebo že
  • nedochází současně k podstatným změnám v podmínkách pracoviště, které by mohly pravděpodobně vést ke změně expozice zaměstnance, může být snížena frekvence kontrol dodržení limitní hodnoty měřením; v takových případech musí být však pravidelně kontrolováno, zda hodnocení vedoucí k tomuto závěru je stále ještě použitelné.

Jestliže jsou zaměstnanci vystaveni současně nebo následně více než jedné látce, musí být tato skutečnost brána v úvahu při hodnocení zdravotního rizika, jemuž jsou vystaveni.

Hodnocení zdravotních rizik:

  • potenciál k expozici prachem,
  • kontrola současných opatření,
  • účinnost současných opatření,
  • použití OOPP pro ochranu dýchacích cest (údržba v souladu s pokyny výrobce),
  • údržba, kontrola a zkoušení technicko-organizačních opatření,
  • monitorování expozice a zdravotní dohled,
  • informace, instrukce a školení zaměstnanců.

Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, který je při práci exponován prachu, zahrnuje:

  • zjištění přítomnosti prachu na pracovišti,
  • zjištění nebezpečných vlastností prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance,
  • využití údajů z bezpečnostního listu a z dalších zdrojů týkajících se chemické bezpečnosti,
  • zjištění úrovně, typu a trvání expozice,
  • popis technologických a pracovních operací spojených s vývinem prachu,
  • využití dat o přípustných expozičních limitech nebo o monitorování expozice z dostupných zdrojů,
  • posouzení účinku opatření, která byla přijata k ochraně zdraví zaměstnance při práci,
  • využití závěrů z již provedených lékařských prohlídek a vyšetření, využití závěrů z mimořádných událostí a dalších informací z dostupných zdrojů,
  • podmínky, za nichž může v důsledku mimořádné události dojít k nadměrné expozici.

Hodnocení zdravotního rizika prachu musí dále zahrnovat i práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce, při nichž může být zaměstnanec exponován nadměrné expozici prachu. (2), (3)

4. Poškození zdraví zaměstnance z pohledu legislativy

Podíváme-li se na druhy poškození zdraví zaměstnance v souvislosti s prací (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále ZP), hovoříme o:

  • pracovním úrazu,
  • nemoci z povolání,
  • ohrožení nemocí z povolání,
  • jiné škodě na zdraví.

§ 271k odst. 1 až 4 ZP:

  • pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
  • jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů,
  • pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět,
  • nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu (nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů).

§ 271n odst. 2 ZP:

  • jde-li o jinou škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech.

Plněním pracovních úkolů (§ 273 odst. 1 a 2 ZP):

  • výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty,
  • činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (§ 274 odst. 1 a 2 ZP):

  • úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět; takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele,
  • školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

§ 274a odst. 1 a 2 ZP:

  • cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět,
  • cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

§ 347 odst. 1 ZP:

  • ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání; lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání; vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají.
DŮLEŽITÉ:

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku.

5. Spojená zdravotní rizika s expozicí prachu a jejich prevence

Vdechováním respirabilního krystalického oxidu křemičitého může vzniknout následující onemocnění plic:

  • silikóza (obtížnější dýchání),
  • chronická obstrukční plicní nemoc (omezený průtok vzduchu v průduškách – zánětlivá reakce na škodlivé látky ve vdechovaném vzduchu),
  • rakovina plic.

Pneumokoniózy:

  • pneumokoniózy (silikóza, azbestóza) – vdechnutím minerálního prachu do plic; prach vyvolá reakci plicních buněk a zvýšenou produkci vaziva – plicní fibrotizace, důsledkem porucha plic a problémy s dýcháním,
  • chronické onemocnění plic způsobené vdechováním respirabilního prachu; prach se usazuje v plicích, poškozuje plicní tkáň a způsobuje zjizvení; fibróza; ztížené dýchání; vazivová tkáň postupně nahrazuje normální plicní tkáň,
  • profesionální nenádorová onemocnění, která vznikají inhalací anorganického (minerálního) prachu v plicích a reakcí tkáně na jeho přítomnost,
  • způsobeny respirabilním prachem (částice menší než 5 mikrometrů), které pronikají až do periférie dýchacích cest, alveolů.

Podle reakce plicní tkáně na prach se pneumokoniózy dělí na:

  • kolagenní,
  • nekolagenní.

Mezi kolagenní pneumokoniózy (plicní fibrózy vyvolané fibrogenními prachy) patří:

  • silikóza,
  • uhlokopská pneumokonióza,
  • azbestóza.

Mezi nekolagenní pneumokoniózy (vyvolány nefibrogenním prachem) patří například:

  • sideróza a svářečské plíce (ukládání anorganických sloučenin železa v tkáni, například v plicích s následným vznikem fibrózy – oxidy železa).
DŮLEŽITÉ:

Osoby trpící silikózou jsou vystaveny zvýšenému riziku vzniku rakoviny.

Rizikové profese (silikóza):

  • horníci hlubinných rudných dolů, minéři při ražení tunelů, cídiči odlitků ve slévárnách, dělníci kamenolomů a kameníci pracující s pískovcem, žulou a rudou, dělníci v keramickém průmyslu (porcelánky, šamotky), při výrobě ohnivzdorných cihel a práci s nimi (stavba a opravy pecí v hutích a sklárnách – „bílí zedníci“).

Doporučená opatření:

  • prvním krokem k řízení jakéhokoliv identifikovaného chemického nebezpečí je provedení hodnocení rizik,
  • vyhledání náhrady za materiál obsahující křemen vhodnou alternativou, je-li to možné,
  • používání bezpečného způsobu provádění práce (mokré metody pro odstranění prachu),
  • lokální odsávání nebo izolování, kde je vhodné,
  • změna technologie (řezání vodním paprskem, tryskání odlitků kovovými broky místo pískem),
  • uzavření zdrojů prašnosti (kapotování strojů, přesypů),
  • zařízení s odsáváním, svařování na odsávaných stolech,
  • izolování zaměstnance od prostředí (velíny),
  • kontrola účinnosti přijatých opatření,
  • údržba zařízení k zajištění funkčnosti přijatých opatření,
  • školení (správné používání zařízení, ověření správnosti jejich funkce, údržba a čištění, používání a údržba osobních ochranných pracovních prostředků),
  • dohled nad zaměstnanci (používají přijatá opatření, dodržují stanovené postupy),
  • snížení počtu zaměstnanců a zkrácení jejich expozice,
  • určení rizikových prací (kategorizace prací),
  • posuzování zdravotní způsobilosti k práci,
  • zabraňovat zviřování usazeného prachu (úklidem, postřik podlah),
  • nošení vhodných osobních ochranných pracovních prostředků.
DŮLEŽITÉ:

Neodstraňovat usazený prach „ofukem“ (odsávání nebo „mokrý úklid“).

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

U prachu, který mají dráždivý nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbytné zajistit, aby zaměstnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem. Při práci s prachem musí být zajištěno dostatečné a účinné větrání a místní odsávání od zdroje prachu a uplatněna technická a technologická opatření, která napomáhají ke snížení úrovně prachu v pracovním ovzduší.

Minimální opatření k ochraně zdraví před účinky nadměrné expozice

Pokud v případě mimořádné události nepostačují dostupná technická opatření k omezení nadměrné expozice zaměstnance prachu na přijatelnou míru, musí být:

  • do doby odstranění příčin stavu, který v důsledku mimořádné události vedl k nadměrné expozici prachu, na tomto pracovišti omezen počet zaměstnanců na ty, kteří provádějí nezbytné práce,
  • zaměstnanci, který provádí výše uvedené práce, poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající prachu a očekávané míře expozice,
  • kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jde-li o mimořádnou událost spojenou s únikem prachu do pracovního prostředí a vymezení kontrolovaného pásma je účelné vzhledem k povaze uniklé látky, směsi a jejímu množství,
  • doba expozice prachu zaměstnance, který vykonává v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, zkrácena na co nejmenší míru,
  • po odstranění příčin mimořádné události zajištěno kontrolní měření prachu vždy, pokud lze očekávat jejich přítomnost v pracovním prostředí i po ukončení všech opatření směřujících k likvidaci mimořádné události.

Přijatelnou mírou rozumí snížení expozice prachu nepřekračující jejich přípustný expoziční limit. (4), (5), (6)

6. Nemoci z povolání

Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, který v kapitole III, položce č. 1, 12 a 13, uvádí následující nemoci z povolání:

  • silikóza, nebo pneumokonióza uhlokopů (nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci),
  • rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci),
  • chronická obstrukční plicní nemoc (nemoc vzniká při těžbě v podzemí černouhelných dolů po dosažení nejméně 80 % nejvyšší přípustné expozice a je nově zjištěna nejpozději do dvou let po skončení práce s rizikem fibrogenního prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého).
DŮLEŽITÉ:

Rozlišovat nemoci spojené s prací (work related diseases) – onemocnění, o kterých se lze důvodně domnívat, že vznikla a rozvinula se v souvislosti s prací, avšak nejsou u nás považována za nemoci z povolání ani odškodňována.

7. Ztížené pracovní prostředí

V souvislosti s expozicí prachu na pracovištích je možné připomenout právní předpis upravující vymezení ztíženého pracovního prostředí, kterým je nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který v § 6 uvádí: Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle ZP je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícím vlivem se rozumí:

  • prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem,
  • chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem, nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem,
  • směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2,
  • pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem,
  • ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem překračuje 145 dB,
  • vibrace přenášené na ruce nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení Lahv,8h nebo průměrná vážená hladina zrychlení Law,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 17 dB,
  • pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek stanovené zvláštním právním předpisem a ani při používání dostupných použitelných osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu práce nelze vyloučit poškození zdraví,
  • vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus typu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace, Mycobacterium tuberculosis,
  • zvýšený tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů,
  • radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu,
  • pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění.

8. Závěr

Nikdo z nás si asi nechce svévolně ničit své zdraví. Na některých pracovištích však můžeme vidět, „vlastně nevidět“, zaměstnance v oblaku prachu. Cílem článku však není hledání příčin tohoto stavu, kdy jsou zaměstnanci vystaveni nadměrné expozici prachu na pracovištích, cílem je upozornit na zdravotní rizika s tím spojená. Jedním z možných nástrojů prevence je dostatečná informovanost zaměstnanců o rizicích jejich práce, kdy zaměstnancům jsou poskytovány dostatečné informace o bezpečném způsobu provádění prací a upozornění na zdravotní dopady při jejich nedodržování.

POUŽITÁ LITERATURA

(1) http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-16-1655_cs.htm

(2) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

(3) MUDr. Karel Hrnčíř, Škodliviny v pracovním prostředí, PRACH, vydal Rožnovský vzdělávací servis s.r.o., 2006-2008

(4) Control of exposure to silica dust, A guide for employees, published by the Health and safety Executive, 2014, INDG463

(5) Construction dust, Construction Infomation Sheet No 36 (Revision 2), published by the Health and safety Executive, 2013

(6) MUDr. Květa Švábová, CSc. a kolektiv, Vybrané kapitoly z pracovního lékařství, Díl 1, Pracovnělékařské služby, pracovní prostředí, nemoci z povolání, ergonomie, vydal Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2015

Související dokumenty

Související pracovní situace

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Související články

Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Rizika pracovního prostředí v Moravskoslezském kraji
Nanočástice, nanotechlonogie a nanoprodukty a jejich vazba na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Rizika pracovního prostředí v Moravskoslezském kraji
Zdraví škodlivé pracovní prostředí a příplatky za něj
Expozice karcinogenům na pracovištích
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
Udušení nebo otrava zaměstnanců vlivem vzniku nebezpečné atmosféry
"Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou"
Nanočástice, nanotechlonogie a nanoprodukty a jejich vazba na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Negativní vliv azbestu jako příčiny nemocí z povolání nadále přetrvává
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Azbest a zdraví
Staveniště je stále jedno z nejrizikovějších pracovišť
Problematika psychické zátěže, stresu a násilí na pracovišti
Problém suchého vzduchu v zimních podmínkách
Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Horká léta na pracovištích
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování hořlavých kapalin

Související otázky a odpovědi

Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Ohrožení nemocí z povolání
Šetření nemocí z povolání
Délka pracovní doby
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Stávka a její vliv na dovolenou
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Bezpečnostní listy na pracovišti
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka
Pes na pracovišti
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem

Související předpisy

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
262/2006 Sb., zákoník práce
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
104/2012 Sb. o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání)
567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí