zaměstnanci

Dne 9. října 2025 Soudní dvůr Evropské unie v souvislosti se směrnicí o pracovní době konstatoval, že doba strávená přesuny, které jsou zaměstnanci povinni vykonat společně v čas stanovený jejich zaměstnavatelem služebním vozidlem, aby se přemístili z konkrétního místa určeného zaměstnavatelem do místa, kde je plněn specifický úkol stanovený v pracovní smlouvě uzavřené mezi těmito zaměstnanci a jejich zaměstnavatelem, je takového charakteru, že musí být považována za pracovní dobu zaměstnanců. Tento závěr má potenciál zcela změnit v České republice po dlouhá léta většinově tradované a zažité právní výklady nejen s ohledem na charakter doby, kdy zaměstnanec řídí služební vozidlo, ale dost možná i s ohledem na charakter doby, kdy se zaměstnanci služebním vozidlem pouze vezou jako spolujezdci. Tento článek podrobně rozebere právní důsledky nového rozsudku a jeho možný vliv na české pracovní právo, přičemž bude zkoumat zejména jeho možné dopady na kvalifikaci doby přesunu zaměstnanců služebním vozidlem do místa, kde budou plnit pracovní úkol v souladu s druhem práce sjednaným v jejich pracovních smlouvách, a zpět.

Převedení na jinou práci je jednostranným právním jednáním, kterým zaměstnavatel dočasně mění druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. V minulém příspěvku jsme se věnovali situacím, kdy je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci. Kromě těchto situací však zákoník práce předpokládá rovněž takové situace, kdy zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci může, ale nemusí. Co to znamená pro zaměstnance? Jaké mají možnosti a jaká pravidla platí? V tomto článku se podíváme na práva a povinnosti obou stran v těchto specifických situacích.

Způsob a důvod skončení pracovněprávního vztahu může mít vliv na vznik nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti nebo její výši. Od roku 2026 se tato vazba v jednom případě změní, účinnosti totiž nabyde zásadní změna zákona o zaměstnanosti , která ovlivní přístup zaměstnanců a zaměstnavatelů k rozvázání pracovněprávního vztahu. Novela odstraní penalizaci uchazečů o zaměstnání, kteří bez vážného důvodu ukončili svůj pracovněprávní vztah sami nebo dohodou se zaměstnavatelem.

Alkohol na pracovišti je častým a velmi problematickým tématem v pracovněprávních vztazích. Většina zaměstnavatelů totiž pohlíží na výkon práce pod vlivem jako na jeden z nejzávažnějších prohřešků na pracovišti. Velmi často proto zaměstnavatelé volí i nejpřísnější opatření, tedy okamžité zrušení pracovního poměru. Překvapit ale v tomto ohledu dokáže judikatura Nejvyššího soudu. Ta je totiž v otázkách alkoholu k zaměstnancům mnohem shovívavější. V nedávné době se ale proti Nejvyššímu soudu postavil Ústavní soud, který jej ostře zkritizoval. Ústavní soud tak ve svém nálezu ze dne 3. září 2025, sp. zn. II. ÚS 2881/24 , do jisté míry překonal závěry ustálené judikatury, ohledně posuzování případů odmítnutí dechové zkoušky. Jaké kroky by tedy měl zaměstnavatel podniknout, aby se vyhnul právním komplikacím a efektivně řešil alkohol na pracovišti?

Flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce bylo s účinností od 1. 6. 2025 zavedeno několik poměrně významných změn důležitých zejména pro rodiče pečující o malé děti a také pro jejich zaměstnavatele. Mezi tyto změny patří: * možnost výkonu druhově stejné práce v průběhu rodičovské dovolené na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, * výjimka z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů, * nová povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště také po skončení rodičovské dovolené. Jednou z klíčových změn je zavedení výjimky z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů. Tento nový právní rámec poskytuje zaměstnavatelům možnost neomezeného prodlužování pracovních poměrů v případě zástupů za zaměstnance čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou, čímž se výrazně zvyšuje flexibilita zaměstnávání rodičů. V článku podrobně zkoumáme tuto novinku a její praktické dopady na zaměstnavatele a zaměstnance.

Flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce bylo s účinností od 1. 6. 2025 zavedeno několik poměrně významných změn důležitých zejména pro rodiče pečující o malé děti a také pro jejich zaměstnavatele. Mezi tyto změny patří: * možnost výkonu druhově stejné práce v průběhu rodičovské dovolené na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, * výjimka z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů, * nová povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště také po skončení rodičovské dovolené. V článku se podrobně zabýváme některými z těchto změn a jejich praktickými dopady na zaměstnance i zaměstnavatele.

Zájem o pracovníky v energetice výrazně roste. Kvůli výstavbě jaderných bloků v Dukovanech, chystaným malým modulárním reaktorům nebo případné dostavbě Temelína bude v tomto odvětví do roku 2040 potřeba nabrat asi čtyři tisíce nových zaměstnanců, sdělil generální ředitel dukovanské elektrárny Petr Závodský. Tyto profese jsou přitom na tuzemském trhu práce nedostatkové. Zájem o technické obory ale i díky zmiňovaným projektům roste.

V květnovém čísle časopisu Práce a Mzda č. 5/2025 jsme vás informovali o prvním zahraničním – švédském – uceleném návrhu transpozice https://www.praceamzda.cz/clanky/18927/transparentnost-odmenovani-v-ramci-eu-svedsko . Od té chvíle postoupily v alespoň částečné transpozici některé další státy – Polsko, Litva, Finsko, Nizozemí, Belgie a Malta, a to především v oblasti týkající se náboru zaměstnanců. V tomto díle se budeme věnovat jednomu z ucelenějších návrhů – transpozici v Litvě, a to za pomoci odpovědí litevských expertů z advokátní kanceláře COBALT z mezinárodní aliance Ius Laboris, která se věnuje pracovnímu právu.

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky. Nárok musí zaměstnance uplatnit v předepsané formě v zákonem vymezené lhůtě a pouze mzdové nároky, které mu vznikly v určitém rozhodném období. Na koho přesně se tento zákon vztahuje, jaká období mzdových nároků jsou zahrnuta a jaké kroky musí zaměstnanci při uplatňování svých práv podniknout – to vše a mnohem více se dozvíte v našem článku.

Výběr nejvhodnějších uchazečů na vrcholné pozice ve veřejné správě není vůbec snadný proces. Jednak se tento postup řídí přísnějšími pravidly zákona o státní službě , zákon ale současně neupravuje žádná zvláštní pravidla, kterými by se mělo výběrové řízení řídit. V tomto ohledu proto judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS) dovozovala, že takové řízení vůbec nepodléhá soudnímu přezkumu, protože ani neexistují pravidla, jejichž dodržování by bylo možné posuzovat. Přestože dříve Ústavní soud mlčky tento postup akceptoval, nyní se postavil do opozice a na tuto problematiku přináší zcela nový pohled. Ve svém nálezu ze dne 23. července 2025, sp. zn. I. ÚS 830/24 Ústavní soud představil postup, kterým je možné přezkoumání výběrového řízení veřejných funkcí docílit.

Flexinovela zákoníku práce , ve spojení s novelou § 34 a § 35 občanského zákoníku , přinesla od 1. 6. 2025 v oblasti zaměstnávání mladistvých jednu zásadní změnu, a sice možnost zaměstnávat mladistvé od 14 let a mladistvé, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku. Tuto skupinu zaměstnanců bude však možné zaměstnávat jen za splnění celé řady podmínek a jen v období hlavních „letních“ prázdnin. Odlišná pravidla se týkají především samotné práce, kterou mohou tito mladiství vykonávat, úpravy pracovní doby, nepřetržitého denního odpočinku a „večerní“ a noční práce.

Řádné doručení druhé straně pracovněprávního vztahu patří mezi předpoklady účinnosti právního jednání obsaženého v doručovaném dokumentu. Od okamžiku doručení se také odvíjí počítání dob a lhůt významných pro práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance a jejich uplatňování. Správnost doručení tudíž nelze podceňovat vzhledem k tomu, že může mít velmi významné dopady pro účastníky pracovněprávního vztahu. Chyba v doručování například výpovědi z pracovního poměru nebo okamžitého zrušení pracovního poměru může pro zaměstnavatele znamenat neúspěch v případě soudního sporu. Právní úprava doručování písemností v pracovněprávních vztazích prošla v posledních letech několika novelizacemi. Tento článek se podrobně zaměřuje na principy správného doručování a na to, jak se vyhnout obvyklým chybám, které mohou ovlivnit právní účinnost doručovaných dokumentů.

V praxi se může stát, že mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem jeden pracovněprávní vztah vznikne a další na něho bezprostředně naváže. To má pak vliv na to, jak správně posoudit právo zaměstnance na dovolenou za příslušný kalendářní rok. Po novele s účinností od 1. 6. 2025 došlo ke změně ustanovení § 216 odst. 1 ZP a spojení „pracovní poměr“ bylo nahrazeno obecným označením „základní pracovněprávní vztah“. Nová právní úprava dopadá tedy i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a stejně tak se vztahuje i na případy, kdy na sebe mezi stejnými smluvními stranami bezprostředně navazují jakékoliv pracovněprávní vztahy.

Představte si zaměstnance, který podává skvělé pracovní výkony, ale současně vystavuje kolegy nebezpečí pracovního úrazu nebo neplní další povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů. Může zaměstnavatel takovému zaměstnanci odepřít roční bonus či jinou odměnu? Nešlo by o zakázaný peněžitý postih? A je možné tomuto zaměstnanci vedle odepření bonusu dát i výpověď, nebo by se jednalo o nepřípustný dvojí postih téhož jednání? Těmto otázkám se mj. věnoval nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3471/2024 ze dne 30. 4. 2025.

Pojem „souběh funkcí“ představuje situaci, kdy je fyzická osoba zaměstnancem korporace a souběžně je členem statutárního orgánu téže společnosti. Právo rozlišuje mezi tzv. pravým a nepravým souběhem funkcí. V příspěvku zrekapitulujeme, jak na souběh funkcí nahlížely soudy v minulosti a jak se k této problematice staví v současné době. Seznámíme vás s několika přelomovými rozsudky Ústavního a Nejvyššího soudu, které změnily dosavadní přístup. Podíváme se také na aspekty zdanění příjmů, které plynou členovi statutárního orgánu obchodní korporace ze smlouvy o výkonu funkce a z manažerské smlouvy, a to i z pohledu smluv o zamezení dvojího zdanění.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u několika zaměstnavatelů. Pro zdravotní pojištění platí pravidlo, že se pro účel odvodu pojistného a současně dodržení zákonného minima jednotlivé příjmy sčítají. To však neplatí v absolutní rovině. Které příjmy se tedy berou v úvahu?

Jednou z jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance, s níž je spojeno jeho právo na pracovní volno, je doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno přísluší zaměstnanci jen tehdy, pokud nebylo poskytnuto za stejným účelem jinému rodinnému příslušníkovi, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, a byl-li doprovod nezbytný a „uvedené úkony“ nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Jaké konkrétní úkony tvoří onu dobu, která je kryta pracovním volnem?

Mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci probíhal soudní spor o doplatek platu zaměstnancům. Zaměstnavatel nyní řeší platební rozkazy, na kterých je uvedena částka doplatku, úroky a náklady řízení (soudní poplatky), které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům doplatit. Z doplatku a úroků je povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení. Je potřeba odvést též pojistné ze soudních poplatků?

Vyhlášené předpisy Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích...

Na základě uzavřené kvalifikační dohody bylo umožněno zaměstnanci zvýšení jeho kvalifikace (náklady-kurzovné a náhradu platu za pracovní volno uhradil zaměstnavatel, zaměstnanec se zavázal setrvat po dobu 2 let v pracovním poměru u zaměstnavatele, při dřívějším ukončení PP uhradit náklady na zvýšení kvalifikace). Nyní ale, ještě před ukončením dohodnuté lhůty setrvání v PP u zaměstnavatele, byl se zaměstnancem na jeho žádost ukončen pracovní poměr (dohodou). Lze současně s vyplacením poslední výplaty provést zápočet úhrady nákladů na zvýšení kvalifikace a vypláceného platu zaměstnanci? Pokud ano, jakou formou (dohoda o srážce z platu nebo přímo zápočet pohledávek) a do jaké výše lze zápočet provést?