zaměstnanci

Chcete nastavit konkurenceschopné mzdy a udržet klíčové talenty i v roce 2026? Společnost Reed zveřejnila Mzdový průvodce pro Českou republiku, který nabízí HR manažerům detailní benchmarking napříč deseti odvětvími a ukazuje, jak se mění očekávání kandidátů. Vedle mzdových dat přináší také přehled nejžádanějších dovedností a benefitů – včetně rostoucího významu technologického zázemí a flexibility, které dnes výrazně ovlivňují rozhodování uchazečů. Data z průzkumu mezi 500 zaměstnanci zároveň upozorňují na tlak, kterému HR čelí: 17 % lidí není spokojeno se mzdou a při změně zaměstnání očekávají v průměru navýšení téměř o 21 tisíc korun měsíčně polovina zaměstnanců má po pokrytí základních výdajů jen minimální rezervu přetrvávají i rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. Chcete znát detailní čísla a srovnání pro jednotlivé pozice? Stáhněte si kompletního průvodce a získejte přesná data pro vaše rozhodování. Zdroj: https://www.reedglobal.cz/zdroje/salary-guide

Skončení služebního poměru státních zaměstnanců představuje specifickou oblast pracovního práva, která se významně liší od běžného pracovního poměru v soukromém sektoru. Veřejnoprávní povaha služebního poměru se promítá nejen do jeho vzniku, ale zejména do způsobů a procesů jeho ukončení, které jsou přesně vymezeny zákonem o státní službě . Tento článek má za cíl přiblížit jednotlivé důvody skončení služebního poměru a procesní formu, jakou ke skončení služebního poměru v jednotlivých případech dochází, a nastínit možnosti obrany proti skončení služebního poměru. Text je určen jak státním zaměstnancům, tak personalistům a dalším zájemcům o tuto problematiku a nabízí přehledného průvodce současnou právní úpravou i připravovanými novinkami v této oblasti.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev českého trhu práce. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má problémy s obsazováním otevřených pozic 61 procent zaměstnavatelů v České republice a na globální úrovni dokonce více než sedm z deseti firem. Největší poptávka je po odbornících ve výrobě, technických a inženýrských oborech, IT a obchodu, ale zároveň i po lidech vybavených klíčovými měkkými dovednostmi, jako jsou kritické myšlení, adaptabilita či schopnost spolupráce. Firmy proto přehodnocují své náborové strategie, více investují do rekvalifikací a mění způsob organizace práce. Právě tyto posuny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.c

Dne 9. října 2025 Soudní dvůr Evropské unie v souvislosti se směrnicí o pracovní době konstatoval, že doba strávená přesuny, které jsou zaměstnanci povinni vykonat společně v čas stanovený jejich zaměstnavatelem služebním vozidlem, aby se přemístili z konkrétního místa určeného zaměstnavatelem do místa, kde je plněn specifický úkol stanovený v pracovní smlouvě uzavřené mezi těmito zaměstnanci a jejich zaměstnavatelem, je takového charakteru, že musí být považována za pracovní dobu zaměstnanců. Tento závěr má potenciál zcela změnit v České republice po dlouhá léta většinově tradované a zažité právní výklady nejen s ohledem na charakter doby, kdy zaměstnanec řídí služební vozidlo, ale dost možná i s ohledem na charakter doby, kdy se zaměstnanci služebním vozidlem pouze vezou jako spolujezdci. Tento článek podrobně rozebere právní důsledky nového rozsudku a jeho možný vliv na české pracovní právo, přičemž bude zkoumat zejména jeho možné dopady na kvalifikaci doby přesunu zaměstnanců služebním vozidlem do místa, kde budou plnit pracovní úkol v souladu s druhem práce sjednaným v jejich pracovních smlouvách, a zpět.

Převedení na jinou práci je jednostranným právním jednáním, kterým zaměstnavatel dočasně mění druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. V minulém příspěvku jsme se věnovali situacím, kdy je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci. Kromě těchto situací však zákoník práce předpokládá rovněž takové situace, kdy zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci může, ale nemusí. Co to znamená pro zaměstnance? Jaké mají možnosti a jaká pravidla platí? V tomto článku se podíváme na práva a povinnosti obou stran v těchto specifických situacích.

Způsob a důvod skončení pracovněprávního vztahu může mít vliv na vznik nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti nebo její výši. Od roku 2026 se tato vazba v jednom případě změní, účinnosti totiž nabyde zásadní změna zákona o zaměstnanosti , která ovlivní přístup zaměstnanců a zaměstnavatelů k rozvázání pracovněprávního vztahu. Novela odstraní penalizaci uchazečů o zaměstnání, kteří bez vážného důvodu ukončili svůj pracovněprávní vztah sami nebo dohodou se zaměstnavatelem.

Alkohol na pracovišti je častým a velmi problematickým tématem v pracovněprávních vztazích. Většina zaměstnavatelů totiž pohlíží na výkon práce pod vlivem jako na jeden z nejzávažnějších prohřešků na pracovišti. Velmi často proto zaměstnavatelé volí i nejpřísnější opatření, tedy okamžité zrušení pracovního poměru. Překvapit ale v tomto ohledu dokáže judikatura Nejvyššího soudu. Ta je totiž v otázkách alkoholu k zaměstnancům mnohem shovívavější. V nedávné době se ale proti Nejvyššímu soudu postavil Ústavní soud, který jej ostře zkritizoval. Ústavní soud tak ve svém nálezu ze dne 3. září 2025, sp. zn. II. ÚS 2881/24 , do jisté míry překonal závěry ustálené judikatury, ohledně posuzování případů odmítnutí dechové zkoušky. Jaké kroky by tedy měl zaměstnavatel podniknout, aby se vyhnul právním komplikacím a efektivně řešil alkohol na pracovišti?

Flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce bylo s účinností od 1. 6. 2025 zavedeno několik poměrně významných změn důležitých zejména pro rodiče pečující o malé děti a také pro jejich zaměstnavatele. Mezi tyto změny patří: * možnost výkonu druhově stejné práce v průběhu rodičovské dovolené na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, * výjimka z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů, * nová povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště také po skončení rodičovské dovolené. Jednou z klíčových změn je zavedení výjimky z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů. Tento nový právní rámec poskytuje zaměstnavatelům možnost neomezeného prodlužování pracovních poměrů v případě zástupů za zaměstnance čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou, čímž se výrazně zvyšuje flexibilita zaměstnávání rodičů. V článku podrobně zkoumáme tuto novinku a její praktické dopady na zaměstnavatele a zaměstnance.

Flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce bylo s účinností od 1. 6. 2025 zavedeno několik poměrně významných změn důležitých zejména pro rodiče pečující o malé děti a také pro jejich zaměstnavatele. Mezi tyto změny patří: * možnost výkonu druhově stejné práce v průběhu rodičovské dovolené na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, * výjimka z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů, * nová povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště také po skončení rodičovské dovolené. V článku se podrobně zabýváme některými z těchto změn a jejich praktickými dopady na zaměstnance i zaměstnavatele.

V předchozím příspěvku jsme vás informovali o prvním zahraničním – švédském – uceleném návrhu transpozice. Od té chvíle postoupily v alespoň částečné transpozici některé další státy – Polsko, Litva, Finsko, Nizozemí, Belgie a Malta, a to především v oblasti týkající se náboru zaměstnanců. V tomto díle se budeme věnovat jednomu z ucelenějších návrhů – transpozici v Litvě, a to za pomoci odpovědí litevských expertů z advokátní kanceláře COBALT z mezinárodní aliance Ius Laboris, která se věnuje pracovnímu právu.

Česká energetika stojí před personální výzvou, jakou dosud nezažila. Kvůli plánované výstavbě nových jaderných bloků, rozvoji malých modulárních reaktorů i souvisejícím projektům bude v následujících letech potřeba obsadit tisíce technických a odborných pozic. Už dnes je přitom řada těchto profesí na trhu práce nedostatková. Firmy i stát proto výrazně posilují nábor a sází na systematickou přípravu nové generace odborníků. Velkou roli hraje dlouhodobé předávání know‑how, kdy zkušení zaměstnanci zaškolují mladší kolegy. Zájem o energetiku mezi mladými lidmi díky těmto projektům roste, což potvrzují i školy – některé technické obory hlásí nárůst přihlášek, zejména v elektrotechnice a IT. Zaškolení v jaderném provozu ale trvá roky, a proto je potřeba začít včas. Přesto se českým firmám daří věkově omlazovat týmy a přitahovat uchazeče i v konkurenci zahraničí. Energetika se tak postupně mění z uzavřeného sektoru v atraktivní oblast s dlouhodobou perspektivou, která nabídne stabilní práci tisícům lidí napříč profesemi.

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky. Nárok musí zaměstnance uplatnit v předepsané formě v zákonem vymezené lhůtě a pouze mzdové nároky, které mu vznikly v určitém rozhodném období. Na koho přesně se tento zákon vztahuje, jaká období mzdových nároků jsou zahrnuta a jaké kroky musí zaměstnanci při uplatňování svých práv podniknout – to vše a mnohem více se dozvíte v našem článku.

Výběr nejvhodnějších uchazečů na vrcholné pozice ve veřejné správě není vůbec snadný proces. Jednak se tento postup řídí přísnějšími pravidly zákona o státní službě , zákon ale současně neupravuje žádná zvláštní pravidla, kterými by se mělo výběrové řízení řídit. V tomto ohledu proto judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS) dovozovala, že takové řízení vůbec nepodléhá soudnímu přezkumu, protože ani neexistují pravidla, jejichž dodržování by bylo možné posuzovat. Přestože dříve Ústavní soud mlčky tento postup akceptoval, nyní se postavil do opozice a na tuto problematiku přináší zcela nový pohled. Ve svém nálezu ze dne 23. července 2025, sp. zn. I. ÚS 830/24 Ústavní soud představil postup, kterým je možné přezkoumání výběrového řízení veřejných funkcí docílit.

Flexinovela zákoníku práce , ve spojení s novelou § 34 a § 35 občanského zákoníku , přinesla od 1. 6. 2025 v oblasti zaměstnávání mladistvých jednu zásadní změnu, a sice možnost zaměstnávat mladistvé od 14 let a mladistvé, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku. Tuto skupinu zaměstnanců bude však možné zaměstnávat jen za splnění celé řady podmínek a jen v období hlavních „letních“ prázdnin. Odlišná pravidla se týkají především samotné práce, kterou mohou tito mladiství vykonávat, úpravy pracovní doby, nepřetržitého denního odpočinku a „večerní“ a noční práce.

Řádné doručení druhé straně pracovněprávního vztahu patří mezi předpoklady účinnosti právního jednání obsaženého v doručovaném dokumentu. Od okamžiku doručení se také odvíjí počítání dob a lhůt významných pro práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance a jejich uplatňování. Správnost doručení tudíž nelze podceňovat vzhledem k tomu, že může mít velmi významné dopady pro účastníky pracovněprávního vztahu. Chyba v doručování například výpovědi z pracovního poměru nebo okamžitého zrušení pracovního poměru může pro zaměstnavatele znamenat neúspěch v případě soudního sporu. Právní úprava doručování písemností v pracovněprávních vztazích prošla v posledních letech několika novelizacemi. Tento článek se podrobně zaměřuje na principy správného doručování a na to, jak se vyhnout obvyklým chybám, které mohou ovlivnit právní účinnost doručovaných dokumentů.

V praxi se může stát, že mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem jeden pracovněprávní vztah vznikne a další na něho bezprostředně naváže. To má pak vliv na to, jak správně posoudit právo zaměstnance na dovolenou za příslušný kalendářní rok. Po novele s účinností od 1. 6. 2025 došlo ke změně ustanovení § 216 odst. 1 ZP a spojení „pracovní poměr“ bylo nahrazeno obecným označením „základní pracovněprávní vztah“. Nová právní úprava dopadá tedy i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a stejně tak se vztahuje i na případy, kdy na sebe mezi stejnými smluvními stranami bezprostředně navazují jakékoliv pracovněprávní vztahy.

Představte si zaměstnance, který podává skvělé pracovní výkony, ale současně vystavuje kolegy nebezpečí pracovního úrazu nebo neplní další povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů. Může zaměstnavatel takovému zaměstnanci odepřít roční bonus či jinou odměnu? Nešlo by o zakázaný peněžitý postih? A je možné tomuto zaměstnanci vedle odepření bonusu dát i výpověď, nebo by se jednalo o nepřípustný dvojí postih téhož jednání? Těmto otázkám se mj. věnoval nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3471/2024 ze dne 30. 4. 2025.

Pojem „souběh funkcí“ představuje situaci, kdy je fyzická osoba zaměstnancem korporace a souběžně je členem statutárního orgánu téže společnosti. Právo rozlišuje mezi tzv. pravým a nepravým souběhem funkcí. V příspěvku zrekapitulujeme, jak na souběh funkcí nahlížely soudy v minulosti a jak se k této problematice staví v současné době. Seznámíme vás s několika přelomovými rozsudky Ústavního a Nejvyššího soudu, které změnily dosavadní přístup. Podíváme se také na aspekty zdanění příjmů, které plynou členovi statutárního orgánu obchodní korporace ze smlouvy o výkonu funkce a z manažerské smlouvy, a to i z pohledu smluv o zamezení dvojího zdanění.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u několika zaměstnavatelů. Pro zdravotní pojištění platí pravidlo, že se pro účel odvodu pojistného a současně dodržení zákonného minima jednotlivé příjmy sčítají. To však neplatí v absolutní rovině. Které příjmy se tedy berou v úvahu?