dpč

V minulém roce se zaměstnavatelům nabídla nová forma příspěvku na stravování, a to v peněžní formě. Došlo k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

S blížícím se koncem roku se mohou zaměstnavatelé, resp. plátci ocitnout v situaci, které je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost. K 1. lednu se mění mnohé parametrické údaje důležité pro placení pojistného, k tomuto datu lze také změnit zdravotní pojišťovnu. Se závěrem roku končí pracovněprávní vztahy, které se následně obnovují, anebo také neobnovují. Zvláštní situace může nastat při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Na co by si proto měli dát plátci pozor na přelomu let 2021 a 2022?

Blíží se Vánoce, svátky klidu a míru, ale tradičně také období spojené se shonem a velkými nákupy. Právě před Vánoci se řada firem potýká s vyšší poptávkou po svých službách či zboží a začíná se poohlížet po dočasné výpomoci, takzvaných brigádnících. Z hlediska pracovního práva existuje řada možností, jak brigádníka zaměstnat. Volba konkrétního druhu pracovněprávního vztahu pak má vliv jednak na finanční stránku (zejména odlišný režim placení povinných odvodů), ale zcela zásadně se liší i práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele. Právě nyní je nejlepší čas připomenout si všechna důležitá pravidla a připravit se na blížící se vánoční nábor brigádníků.

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. Které postupy platí ve zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pro zaměstnavatele, případně pro pojištěnce?

Sociální pojištění studentů je každoročním tématem objevujícím se na konci školního roku, kdy studenti zjišťují, zda a jak platit pojistné na sociální zabezpečení, či nikoli. V tomto článku nejen studentům, ale i jejich rodičům odpovíme na otázky typu: Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám? Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím pracovat nebo na stáž do zahraničí? Musím po skončení studia platit sociální pojištění?

Zaměstnávání na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) patří mezi poměrně frekventované způsoby řešení pracovněprávního vztahu. V následujících příkladech z praxe si v právních podmínkách roku 2021 předvedeme postup zaměstnavatele při řešení vybraných situací. V příkladech č. 1 až 6 musí být při platbě pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak v příkladech č. 7 a 8 se bude jednat o zaměstnané osoby, u kterých nemusí být zákonné minimum 15 200 Kč dodrženo (viz § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). V závěru jsou pak shrnuty některé základní zásady platné u DPČ ve zdravotním pojištění.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Pandemie koronaviru covid-19 přinesla též větší uplatnění překážek v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemohl zaměstnancům z důvodů na své straně přidělovat práci, ačkoliv ti byli schopni a připraveni sjednanou práci konat. Tyto překážky v práci si spojujeme zpravidla s pracovním poměrem. Může ale vzniknout překážka v práci na straně zaměstnavatele také v rámci pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce? A přísluší pak zaměstnanci od zaměstnavatele nějaká náhrada odměny?

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění zejména u obou typů dohod. Pokud je u zaměstnance příslušné částky příjmu dosaženo, pak zaměstnavatel plní stanovené zákonné povinnosti a pojištěnec jako zaměstnanec má tímto zaměstnáním vyřešen pro daný kalendářní měsíc svůj pojistný vztah.

K zajištění svých potřeb uzavírají zaměstnavatelé se zaměstnanci buď „klasické“ pracovní smlouvy, nebo sjednávají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměříme se především na odlišnosti pracovních smluv a...

Karanténa může být nařízena jak zdravému zaměstnanci (z preventivních důvodů), tak i zaměstnanci, který již infekční nemocí onemocněl nebo má její příznaky. Příslušným dokladem je „Potvrzení o nařízení karantény“, vystavované i formou eNeschopenky. Zaměstnavatel je informován o karanténě svého zaměstnance prostřednictvím ČSSZ, obdobně jako u neschopenky. Rovněž se předpokládá, že i zaměstnanec bude o této překážce v práci na jeho straně zaměstnavatele informovat.

Je všeobecně známo, že až na výjimky je vznik pracovněprávního vztahu a výkon práce v jeho rámci spojen se vznikem účasti zaměstnance na zdravotním pojištění stejně jako na nemocenském pojištění (vznikem povinnosti platit z tohoto titulu pojistné). Údiv může mezi některými personalisty a mzdovými účetními vyvolávat skutečnost, že to nemusí být vždy k témuž dni.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – I. část 1. POUŽÍVÁNÍ SLOVENSKÉHO JAZYKA PŘI VÝKONU PRÁCE Na území České republiky...

Je možné se zaměstnancem, s nímž máme uzavřenou dohodu o provedení práce na úklidovou činnost, po naplnění 300 hodin sjednat návazně dohodu o pracovní činnosti na stejnou činnost?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru.

Dohoda o pracovní činnosti patří mezi tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Náležitosti dohody o pracovní činnosti si smluvní strany (zaměstnavatel a zaměstnanec) mohou do určité míry sjednat...

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Musí absolvovat vstupní prohlídku i zaměstnanci na základě dohod o provedení práce- DPP a dohod o pracovní činnosti – DPČ. Konkrétně bezpečnostní pracovník, který zajišťuje dohled nad žáky v posilovně.

Různé situace, související s nemocí zaměstnance, mohou mít, a mnohdy reálně i mají, přímý dopad do výše částky pojistného placeného zaměstnavatelem. Rovněž může dojít k situaci, kdy nemoc zaměstnance zapříčiní zánik účasti na zdravotním pojištění v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (poklesem příjmu pod „rozhodnou částku“) s potřebou následného řešení vzniklého stavu pojištěncem. V následujícím textu a v příkladech si předvedeme postup, který musí zaměstnavatel, případně sám pojištěnec, dodržet v případech bezprostředně souvisejících s nemocí zaměstnance pracujícího na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.