Články - strana 6

Doručování pracovněprávních písemností patří mezi významná právní jednání v personální činnosti zaměstnavatelů. Podívejme se na některé aktuální problémy a jejich řešení, které při doručování personálních písemností vznikají a jsou upraveny ve schválené novele zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Jedná se i o písemnosti, které jsou v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je to např. sdělení zaměstnanci zaměstnavateli o výši náhrady škody za pracovní úraz, výpověď z pracovního poměru ze zdravotních důvodů, sdělení o výši vynaložených nákladů na léčení, oznámení o výši věcné škody apod.

Fyzioterapeut pracuje v léčebně-preventivních zařízeních, v lázeňských zařízeních, ústavech sociální péče a v rehabilitačních ústavech. Práce fyzioterapeuta jevykonávána ve vnitřních prostorách, převážně v tělocvičnách a místnostech s rehabilitačním vybavením, popřípadě v domácím prostředí klienta.

Dne 19. září 2023 byl publikován zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novela nabývá účinnosti 1. října 2023 s ohledem na potřebu urychlené transpozice směrnice WLB a směrnice TPWC do právního řádu ČR. Pouze změna spočívající v zavedení práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nabude účinnosti k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po dni vyhlášení zákona, tedy k 1. lednu 2024, neboť změny vztahující se k dovolené, která se určuje za období kalendářního roku, je vhodné vždy vázat k 1. lednu.

Uklouznutí, zakopnutí a pády jsou celosvětovým problémem a patří mezi nejčastější rizika na pracovišti. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů ve všech sektorech ekonomiky. V Evropské unii přibližně čtvrtina pracovních úrazů vznikne právě při uklouznutí nebo zakopnutí. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů žen a mohou způsobit vážná zranění, nebo dokonce i smrt. Většině incidentů s uklouznutím, zakopnutím a pádem lze předejít. I malé uklouznutí v práci může mít velký dopad na život žen.

V průběhu trvání pracovněprávního vztahu v některých situacích vyvstává potřeba zjistit průměrný výdělek zaměstnance. Typicky je používán, pokud je potřeba zaměstnanci poskytnout plnění za dobu, kdy nepracoval, a přesto by se výše plnění měla blížit výši výdělku za práci, tedy např. pro zjištění výše náhrady mzdy při překážkách v práci nebo za dobu čerpání dovolené. Rovněž jej používáme při výpočtu výše některých složek mzdy nebo platu, pokud je relevantní, aby výše příplatku byla ovlivněna výší výdělku zaměstnance (typicky tzv. režimové příplatky).

Zcela běžně dochází u zaměstnavatelů k situacím, kdy zaměstnanec z určitého důvodu a po různě dlouhou dobu nepracuje. Takovou nepřítomností může být třeba dohodnuté neplacené volno, neomluvená absence nebo také nemoc zaměstnance. Rozhodným obdobím pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Na základě konkrétních dotazů z praxe se v právních podmínkách roku 2023 podíváme na postupy zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec nevykonává pracovní činnost po celý kalendářní měsíc nebo po jeho část.

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Česko patří mezi členské země OECD s nejnižším rozdílem v míře zdanění práce mezi zaměstnancem pracujícím za podprůměrnou mzdu a zaměstnancem pracujícím za nadprůměrnou mzdu. Jak vysoké je zdanění práce u jednotlivých mezd v zemích OECD? Proč jsou daňové rozdíly v Česku jedny z nejnižších?

K faulům nedochází jen ve sportu. Běžné jsou i v komunikaci a argumentaci. Některé jsou známé a průhledné, a škodí spíš těm, kdo je používají, jiné tak viditelné nejsou. Nechceme-li jim podlehnout, je dobré o nich vědět a dokázat na ně reagovat. Stejně dobrá je však i snaha se k nim neuchylovat. Článek se zabývá nejčastějšími typy argumentačních faulů či logických a rétorických triků uplatňovaných v komunikaci, většinou ve snaze manipulovat druhým, i tomu, jak jim čelit.

Udržitelnost pod taktovkou EU nabrala rychlý spád a dostali jsme na stůl jasné požadavky. Investoři potřebují pro svá investiční rozhodnutí porovnávat data o udržitelnosti. A všichni chceme zabránit devastaci životního prostředí a chránit lidská práva.

U předčasného starobního důchodu nastaly podstatné změny od 1. října 2023 na základě zákona č. 270/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl zpřísnění podmínek pro přiznání tohoto důchodu i změny ve stanovení výše tohoto důchodu, které se týkají pravidel pro snižování výše důchodu za dobu od přiznání důchodu do dosažení důchodového věku. Tyto nové úpravy sledují omezení možností využívání předčasných starobních důchodů prostřednictvím snížení motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu a dosažení úspor výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

Dle zákoníku práce je mateřská dovolená důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Po dobu mateřské dovolené poskytuje zaměstnavatel zaměstnankyni pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy. Vznikají mu však nové povinnosti a omezení ohledně možnosti ukončit se zaměstnankyní pracovní poměr, sjednat za ni zástup či umožnit jí čerpat dovolenou.

Novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vztáhne s účinností od 1. 1. 2024 právní úpravu dovolené rovněž na zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak to u nich bude s posuzováním příslušných dob jako výkonu práce pro tento účel nebo s čerpáním dovolené?

(sledované období: 8. 8. 2023 – 4. 9. 2023)

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. Jsou ovšem některá odvětví, kde přesčasy ohrožují zdraví a bezpečnost práce významným způsobem. Zejména v případech, kdy se nedodržuje zákoník práce , který stanoví zákonné limity pro přesčasovou práci a překračuje se rozsah stanovené pracovní doby. Potvrzují to výsledky nedávného průzkumu spolku Mladí lékaři. Z celkem 560 sloužících lékařů 88 % uvedlo, že běžně odpracují průměrně měsíčně 77 hodin přesčasů.

Rozvrhování pracovní doby patří do výlučné pravomoci zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby tvoří základ pro určení dalších pracovněprávních oblastí, jako jsou překážky v práci, počet dní dovolené, rozsah práce přesčas, odpočinky mezi směnami a v týdnu apod. Záměrem je poskytnout zaměstnavateli maximální volnost při rozvrhování pracovní doby podle jeho provozních potřeb. Zaměstnavatel při vypracování rozvrhu pracovní doby sám rozhodne o délce směny (ta je jednotná a nesmí přesáhnout 12 hodin) a počtu hodin týdně.

Zákon o inspekci práce patří vedle zákoníku práce k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů. Mezi významné oblasti pracovněprávních vztahů, na které inspekční orgány soustřeďují velkou pozornost, patří bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Je nutné problematiku pracovních úrazů (PÚ), kde příčinou jsou pády z výšky, uklouznutí, zakopnutí a seskakování prezentovat? Dle mého názoru určitě ano, a to proto, že i v tomto případě jsou evidovány v informačním systému o pracovních úrazech nejen pracovní úrazy ostatní, závažné, ale i smrtelné (cca 8 % ze všech smrtelných PÚ), viz tabulky.

Technik výtahů zjišťuje, zda výtahy, hydraulické plošiny, schodišťová křesla a sedačky, pohyblivé schody a chodníky, splňují požadavky předpisů k zajištění jejichbezpečného provozu a odstraňuje zjištěné závady. Zpravidla se jedná o vnitřní pracoviště jako jsou výtahové klece, strojovny výtahů, výtahové šachty. Při práci jsoupoužívána ruční elektrická zařízení (vrtačka, úhlová bruska), ruční nářadí (šroubováky, utahovací klíče) a měřící přístroje. Při instalaci nových výtahů jsou prováděnysvářečské práce např. ocelových konstrukcí a jsou používána zdvihací zařízení. Jsou vykonávány práce ve výškách.

Dne 29. června 2023 bylo ve věstníku Evropské unie L165 zveřejněno nové nařízení o strojních zařízeních 2023/1230 ze dne 14. června 2023 o strojních zařízeních a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES a směrnice Rady 73/361/EHS ., které přijala Rada Evropské unie. Nová právní úprava sjednocuje základní požadavky a ochranu zdraví a bezpečnost strojních zařízení v EU, za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti pracovníků a občanů a současně prosazuje volný pohyb strojních zařízení.