Články - strana 8

Příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu se ve většině případů jedná například o nedodržení pracovního postupu a návodu k obsluze, dále odstranění bezpečnostních prvků (krytů, vypínačů) a provádění úkonů za chodu stroje. Další významnou příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu jsou také i například nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, nedostatečná teoretická a praktická příprava k výkonu povolání.

Právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP , je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.

Pracovní činnost pracovníka výroby mléčných produktů je prováděna v upravených vnitřních prostorech, které jsou zpravidla klimatizované. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením neboi kombinací přirozeného a umělého osvětlení. V závislosti na charakteru výroby a velikosti podniku se mění podíl ruční práce a práce pomocí strojních zařízení. Při práci může docházet ke zvýšené fyzické námaze spojené s manipulací s výrobky.

Prach na pracovištích není jen nepříjemný, ale může vážně poškodit zdraví. Pravidelné vdechování i malého množství prachu po dlouhou dobu může způsobit vážná plicní onemocnění včetně rakoviny. Stavební dělníci mají vysoké riziko vzniku plicních onemocnění, protože mnoho běžných úkolů může vytvářet značné množství prachu. Profesním plicním onemocněním ovlivňujícím život lze předejít.

Pohyb osob za účelem získání zaměstnání v jiném státě není v poslední době jevem nijak mimořádným. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a také Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na jejichž občany a instituce se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení Evropské unie, budeme používat pojem „stát EU“. Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.

Nejen v období letních prázdnin využívají zaměstnavatelé studenty k provedení určitých prací, kdy s těmito zaměstnanci sjednávají buď „klasické“ pracovní smlouvy, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pro zaměstnavatele není rozhodující sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, ale celkové mzdové náklady. V Česku odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance vysoké povinné pojistné, proto jsou celkové mzdové náklady značně vyšší než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem.

Jedním z důležitých úkolů vedoucího je podpora týmového jednání spolupracovníků. Jeho podstatou je posílení jejich schopnosti i ochoty vycházet si vzájemně vstříc, předávat si informace, navzájem se zastoupit, a „táhnout“ s ostatními členy týmu za jeden provaz. Předpokladem týmového jednání osob je vhodné personální sestavení týmu, ale i odpovídající způsob jejich vedení a organizačního zakotvení týmu. Článek se zabývá tvorbou a vedením týmů, předpoklady jejich úspěšného fungování i tím, jak řešit případné osobní či organizační bariéry týmové spolupráce.

V dnešním dynamickém a vysoce konkurenčním prostředí je pro organizace nezbytné mít jasně definovanou personální strategii, která je v souladu s celkovou strategií organizace. Zejména totiž personální strategie hraje klíčovou roli při správě a využití lidských zdrojů, které jsou nezbytné pro dosažení strategických cílů. Soulad mezi těmito strategiemi přináší mnoho výhod, jako je optimální využití lidských zdrojů, zvýšení zaměstnanecké angažovanosti, posílení týmové spolupráce, zlepšené strategické rozhodování a dlouhodobá udržitelnost organizace. Nicméně, k dosažení skutečného úspěchu je třeba brát v úvahu i další faktory a proměnné, které ovlivňují řízení lidských zdrojů a úspěšnost personální strategie.

V dubnu 2023 byl do meziresortního připomínkového řízení rozeslán návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon), který upravuje řadu otázek spojených nejen s pobytovou problematikou cizinců, ale rovněž zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Navržená právní úprava dopadá na postavení agentur práce zprostředkujících zaměstnání cizincům ze třetích zemí, na možnosti a ochranu cizinců samotných a celkově na flexibilitu trhu práce. Termín pro podání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení byl stanoven na 9. června 2023. Z tohoto důvodu se věnujeme níže pouze legislativnímu návrhu, přičemž nemůžeme předjímat konečnou podobu schváleného zákona.

V rámci regulace činnosti agentur práce navrhuje sněmovní tisk č. 450/0 ukotvit úpravu podmínek pro činnost agentur při zprostředkování zaměstnání. Jako zásadní se jeví návrh konkrétních důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Podotýkáme, že vzhledem ke stavu legislativního procesu této novely zákona o zaměstnanosti může ještě dojít ke změnám v návrhu dotčené právní úpravy.

Nárůst výše nezabavitelných částek v posledních letech způsobil značný pokles srážek ze mzdy. Dochází k nevynutitelnosti práva, klesá míra uspokojování oprávněného a s prodlužováním doby trvání exekuce roste riziko vzniku mnohočetných exekucí. Autor proto navrhuje nový koncept srážek ze mzdy, který by zohlednil reálnou situaci, zprůhlednil celý proces a zároveň obsahoval i motivační prvek pro povinného.

V případě některých profesí je práce rozvrhována zaměstnavatelem zaměstnancům tak, že je vykonávána i v noci. Zákoník práce rozlišuje pojmy noční práce a zaměstnanec pracující v noci. Noční práce je odměňována příplatkem. Zaměstnavatelé někdy zaměňují „noční práci“ a „zaměstnance pracující v noci“ a mylně se domnívají, že pouze „zaměstnanci pracující v noci“ mají právo na příplatek za práci v noci.

Z dotazů čtenářů vyplývá, že v praxi stále přetrvávají nejasnosti v přístupu k přestávkám v práci, přiměřené době na jídlo a oddech a bezpečnostním přestávkám. Zároveň jsou opomíjeny situace, kdy je třeba mít i tyto přestávky podchyceny v evidenci.

Je v situaci, kdy má zaměstnanec se stejným zaměstnavatelem najednou uzavřeno více pracovněprávních vztahů, skutečně nutno dodržet pouze podmínku odlišného druhového vymezení práce a ničeho dalšího v kontextu kombinace více pracovněprávních vztahů nedbat?

(sledované období: 5. 5. 2023 – 5. 6. 2023)

Digitalizace se stává stále důležitější součástí moderního pracovního prostředí a ovlivňuje výkon práce v mnoha směrech. Jednou z oblastí, kde digitální transformace přináší zásadní změny, je i řízení lidských zdrojů. S narůstající složitostí personální agendy a s požadavky na rychlost, efektivitu a transparentnost procesů je digitalizace HR agendy klíčovou součástí úspěšného řízení zaměstnanců a rovněž i rozvoje podnikání.

  Novela zákoníku práce v bodech JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Dne 19.9.2023 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná a hojně diskutovaná novela zákoníku práce, která transponuje...

Letní období přináší nejen radosti s prožitím dovolené, ale zaměstnavatelům některé problémy s vytvářením příznivých podmínek na pracovišti. Dodržování povinností, zejména v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jim ukládá zejména zákoník práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je mnohdy pro mzdové účetní a personalisty složitou záležitostí. Je nutno rozlišovat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. Obě náhrady patří do kategorie tzv. opětujících se nároků na náhradu škody z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání.