Petr Bukovjan

V souvislosti se vznikem pracovního poměru si zaměstnavatel se zaměstnancem běžně sjednávají zkušební dobu. Právní úprava omezuje její maximální délku. Je možné zkušební dobu prodloužit nad rámec zákonného minima? A pokud ano, v kterých případech a jakým způsobem?

Žádný územní samosprávný celek nemá zájem na tom, aby u něho pracoval úředník, který se chová vůči klientům neslušně. Jak ale takové jednání právně kvalifikovat a jaký se v tomto případě nabízí zaměstnavateli výpovědní důvod?

Ukázka z nového, 7. vydání publikace „Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy podle zákoníku práce od 1. 1. 2024“.

Pracovní cestou pro účely cestovních náhrad je též cesta zaměstnance mimo jeho pravidelné pracoviště. Jak se pravidelné pracoviště pro tento účel určuje a za jakých podmínek může dojít k jeho změně?

Je-li zaměstnanec odvolán z vedoucího pracovního místa nebo se tohoto pracovního místa vzdá, má vůči němu zaměstnavatel tzv. nabídkovou povinnost, tj. povinnost mu nabídnout jiné pracovní zařazení (jinou práci) odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jak přistoupit ke splnění této povinnosti v rámci organizační složky státu s širší územní působností, členěné na několik organizačních útvarů?

Výkladová stanoviska AKV (XXXII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 1. Nařízení práce na dálku a úhrada nákladů * Dle ustanovení § 317 odst. 3 zákona č. 262/2006...

Výkladová stanoviska AKV (XXXI.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar Přijatá na jednání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 10. 11. a 11. 11. 2023 15. NESPLNĚNÍ...

Jednou z podmínek pro působení odborové organizace u zaměstnavatele a její právo jednat je, že je k tomu oprávněna podle svých stanov. Jakým způsobem je potřeba splnění této podmínky prokázat? Musí odborová organizace stanovy zaměstnavateli předložit?

Jedním z případů, kdy je zaměstnavatel povinen za stanovených podmínek uvolnit zaměstnance ze zaměstnání a poskytnout mu v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno, jsou vybrané činnosti zaměstnance na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež. Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP “), řadí tento případ mezi překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Právní úpravu této překážky v práci s účinností od 1. 1. 2024 významným způsobem změnil zákon č. 321/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to včetně zákoníku práce . Účelem následujících řádků je na tyto změny zaměstnavatele i zaměstnance upozornit a blíže je vysvětlit.

Výkladová stanoviska AKV (XXXI.) – 1. část JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar Přijatá na jednání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 10. 11. a 11. 11....

Jednou z ochranných dob, v nichž nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci (zaměstnankyni) až na výjimky výpověď z pracovního poměru, je těhotenství. Jak je to ale s prokazováním jeho existence v rámci soudného sporu?

Lze přísná pravidla doručování uvedená v zákoníku práce vztáhnout i na písemnosti, které nejsou pro tento účel vyjmenovány přímo právním předpisem?

Jednou z možných složek platu je příplatek za vedení. Vedoucímu zaměstnanci přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Lze jeho výši určit procentuální částkou ze základny stanovené zákonem? Co má zaměstnavatel napsat v takovém případě do platového výměru?

Novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vztáhne s účinností od 1. 1. 2024 právní úpravu dovolené rovněž na zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak to u nich bude s posuzováním příslušných dob jako výkonu práce pro tento účel nebo s čerpáním dovolené?

Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže s ním být rozvázán pracovní poměr výpovědí pro jeho nadbytečnost v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně. Co když se ale zaměstnavatel nebo jeho část ruší?

Pokud zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr neplatně, a zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Jsou ale doby, které nárok na tuto náhradu z povahy věci vylučují.

Ke konci legislativního procesu se chýlí novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP “). Přinese též novou právní úpravu dovolené zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Může se stát, že i přes existenci dočasné pracovní neschopnosti začne zaměstnanec pro zaměstnavatele znovu konat práci. Může být za porušení jeho povinnosti a důvod k rozvázání pracovního poměru považováno to, že takovou práci zase konat přestane?

Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušení pracovní kázně“). Jaké okolnosti a v jaké míře zvažovat při hodnocení intenzity takového porušení a pro volbu způsobu rozvázání pracovního poměru?

Pro úředníka územního samosprávného celku vyplývají povinnosti mj. ze zvláštních právních předpisů. Je porušením některé z takových povinností a důvodem k případnému rozvázání pracovního poměru to, že včas nevydá správní rozhodnutí?