Antonín Daněk

  • Článek
Problematika zdravotní péče a zdravotního pojištění je složitá a liší se hlavně tím, zda se v rámci pohybu osob mezi jednotlivými státy jedná o výdělečnou, nebo nevýdělečnou činnost v zemích Evropské unie a v dalších zemích, postupujících podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo o takový pobyt v ostatních zemích. Proto bude v dalším textu důležitým kritériem právě posouzení situace, kdy český občan vyjíždí do zahraničí buď za účelem výkonu výdělečné činnosti, anebo naopak v situaci, kdy při takové cestě předmětem jeho zájmu výkon výdělečné činnosti primárně není.
Vydáno: 03. 04. 2024
  • Článek
Systém veřejného zdravotního pojištění je založen na principu, kdy plátci pojistného odvádějí do tohoto systému povinné platby pravidelně každý měsíc. Tato základní povinnost je podmínkou pro zajištění jeho bilanční vyrovnanosti neboli zdravotní pojišťovny musejí mít na tzv. příjmové stránce dostatečné zdroje na úhradu zdravotních (hrazených) služeb, poskytnutých a následně pak vykázaných jejich smluvními partnery – poskytovateli, což jsou nemocnice, soukromí lékaři, lázně, ozdravovny apod.
Vydáno: 02. 04. 2024
  • Článek
Porušení některé z povinností vyjmenovaných v právní úpravě zakládá nárok zdravotní pojišťovny na uložení sankčního postihu ve formě pokuty. Na rozdíl od plošně povinného vyměřování penále za opožděné úhrady nebo neplacení pojistného (záloh na pojistné) je možnost uložení pokuty fakultativní –volitelné – povahy, to znamená, že zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění plátce včetně případného dopadu konkrétního pochybení do finanční (příjmové) stránky systému.
Vydáno: 20. 02. 2024
  • Článek
Mateřská a navazující rodičovská dovolená jsou obdobími delší nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) na pracovišti. Tato situace vyžaduje od zaměstnavatele řešení jak z pracovněprávního pohledu, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel musí jednak přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti v oblasti pracovního práva a zdravotního pojištění.
Vydáno: 16. 02. 2024
  • Článek
Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023 se od 1. 1. 2024 zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně poměrná část tohoto minima.
Vydáno: 26. 01. 2024
  • Článek
Zaměstnavatelé jsou ve zdravotním pojištění plátci pojistného za sebe a za své zaměstnance. Aby mohli odvádět pojistné v souladu se zákonem, musí mít řádně vedenou evidenci o všech zaměstnancích u jednotlivých zdravotních pojišťoven. Tito zaměstnanci musejí být zaměstnavatelem u zdravotní pojišťovny v zákonné lhůtě řádně přihlášeni a při skončení zaměstnání pak odhlášeni.
Vydáno: 26. 01. 2024
  • Článek
Zaměstnávání osob v důchodovém věku není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých zkušeností, má tato forma zaměstnávání ve zdravotním pojištění některé přednosti. Nezanedbatelnou výhodou je z finančního hlediska skutečnost, že jak zaměstnavatel, tak OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.
Vydáno: 21. 12. 2023
  • Článek
Pravidelnou změnou pro podnikatele k datu 1. 1. je zvýšení minimální zálohy. Jaká je od ledna 2024 minimální záloha osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)? Postupy OSVČ jsou právní úpravou nastaveny i v případě souběžných příjmů. Musí podnikající osoba platit zálohy v situaci, kdy je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů? Existuje určitá úleva či zvýhodnění, když se podnikatelsky nedaří? Lze například požádat o snížení měsíčně placené zálohy na pojistné? Které možnosti řešení pojistného vztahu přicházejí v úvahu, když OSVČ svoji činnost ukončí nebo přeruší? Na tyto a další dotazy naleznete odpověď v následujícím textu, kdy se zaměříme na podmínky platné od 1. ledna 2024.
Vydáno: 21. 12. 2023
  • Článek
Koordinační nařízení Evropské unie stojí na dvou základních principech, co se týče zdravotního pojištění – princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a princip jednoho pojištění. Účast v českém systému zdravotního pojištění je tak vázána na pracovněprávní vztahy cizinců, přičemž se liší situace pracovníků z EU a z třetích zemí.
Vydáno: 30. 10. 2023
  • Článek
Zcela běžně dochází u zaměstnavatelů k situacím, kdy zaměstnanec z určitého důvodu a po různě dlouhou dobu nepracuje. Takovou nepřítomností může být třeba dohodnuté neplacené volno, neomluvená absence nebo také nemoc zaměstnance. Rozhodným obdobím pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Na základě konkrétních dotazů z praxe se v právních podmínkách roku 2023 podíváme na postupy zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec nevykonává pracovní činnost po celý kalendářní měsíc nebo po jeho část.
Vydáno: 22. 09. 2023
  • Článek
Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.
Vydáno: 22. 09. 2023
  • Článek
Při zaměstnávání na dohodu (dohody) o provedení práce platí ve zdravotním pojištění speciální podmínky, a to především v přímé návaznosti na rozhodnou částku příjmu 10 000 Kč a dále při plnění oznamovací povinnosti, tedy při přihlašování a odhlašování osoby jako zaměstnance. S ohledem na probíhající legislativní vývoj lze s velkou pravděpodobností očekávat u dohod o provedení práce změny tehdy, bude-li v navržené podobě přijat tzv. konsolidační neboli ozdravný balíček.
Vydáno: 28. 08. 2023
  • Článek
Poživatelé důchodu jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami.
Vydáno: 28. 08. 2023
  • Článek
Právní úprava zdravotního pojištění ukládá zaměstnavatelům spoustu povinností, kdy tou nejdůležitější je placení pojistného každý měsíc za sebe a za své zaměstnance. V této souvislosti zaměstnavatelé dle situace přihlížejí k tomu, zda se musejí (anebo naopak nemusejí) zabývat problematikou minimálního vyměřovacího základu.
Vydáno: 28. 08. 2023
  • Článek
Pohyb osob za účelem získání zaměstnání v jiném státě není v poslední době jevem nijak mimořádným. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a také Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na jejichž občany a instituce se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení Evropské unie, budeme používat pojem „stát EU“. Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.
Vydáno: 23. 06. 2023
  • Článek
Nejen v období letních prázdnin využívají zaměstnavatelé studenty k provedení určitých prací, kdy s těmito zaměstnanci sjednávají buď „klasické“ pracovní smlouvy, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Vydáno: 23. 06. 2023
  • Článek
Základem bezproblémového vztahu mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou je důsledné plnění oznamovací povinnosti, tedy přihlašování a odhlašování zaměstnanců a oznamování „státních kategorií“, jakož i řádné placení pojistného. V následujícím textu si ukážeme správné postupy zaměstnavatele a zároveň možnosti nebo povinnosti zdravotních pojišťoven v situaci, kdy zaměstnavatel poruší zákon.
Vydáno: 26. 05. 2023
  • Článek
V pracovněprávních vztazích platí, že na poskytnutí neplaceného volna se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Neplacené volno nesmí zaměstnavatel zaměstnanci určit a prostřednictvím neplaceného volna nelze ani řešit výrobní či provozní problémy zaměstnavatele, jako je například nedostatek zakázek.
Vydáno: 26. 05. 2023