Ladislav Jouza

  • Článek
Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2024 je to průměrná mzda za toto období v roce 2023. Byla vyhlášena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 365/2023 Sb. a je pro účely zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve výši 42 427 Kč. Ve stejné výši je vyhlášena sdělením MPSV č. 366/2023 Sb. pro účely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Jak se nová výše průměrné mzdy pro rok 2024 promítá do pracovněprávních předpisů, zejména v oblasti náhrady škody za pracovní úrazy?
Vydáno: 11. 01. 2024
  • Článek
Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby. Mezi tyto právní předpisy patří nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , o ochraně zdraví při práci. Dne 18. října 2023 schválila vláda zásadní změny v tomto právním předpise. Jejich účinnost nastane 1. ledna 2024.
Vydáno: 09. 11. 2023
  • Článek
Titulek aktuální úvahy mi vyplynul ze schválené novely zákoníku práce a z obsahu tzv. úsporného balíčku vlády. Realizaci titulku v praxi potvrzují i názory některých významných podnikatelských subjektů (zaměstnavatelů), kteří zaměstnávají větší počet pracovníků na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáře).
Vydáno: 12. 10. 2023
  • Článek
Jedním z důvodů pro schválenou novelu zákoníku práce 2023 byl požadavek na zapracování některých závěrů ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
Vydáno: 12. 10. 2023
  • Článek
Doručování pracovněprávních písemností patří mezi významná právní jednání v personální činnosti zaměstnavatelů. Podívejme se na některé aktuální problémy a jejich řešení, které při doručování personálních písemností vznikají a jsou upraveny ve schválené novele zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Jedná se i o písemnosti, které jsou v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je to např. sdělení zaměstnanci zaměstnavateli o výši náhrady škody za pracovní úraz, výpověď z pracovního poměru ze zdravotních důvodů, sdělení o výši vynaložených nákladů na léčení, oznámení o výši věcné škody apod.
Vydáno: 12. 10. 2023
  • Článek
Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. Jsou ovšem některá odvětví, kde přesčasy ohrožují zdraví a bezpečnost práce významným způsobem. Zejména v případech, kdy se nedodržuje zákoník práce , který stanoví zákonné limity pro přesčasovou práci a překračuje se rozsah stanovené pracovní doby. Potvrzují to výsledky nedávného průzkumu spolku Mladí lékaři. Z celkem 560 sloužících lékařů 88 % uvedlo, že běžně odpracují průměrně měsíčně 77 hodin přesčasů.
Vydáno: 14. 09. 2023
  • Článek
Rozvrhování pracovní doby patří do výlučné pravomoci zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby tvoří základ pro určení dalších pracovněprávních oblastí, jako jsou překážky v práci, počet dní dovolené, rozsah práce přesčas, odpočinky mezi směnami a v týdnu apod. Záměrem je poskytnout zaměstnavateli maximální volnost při rozvrhování pracovní doby podle jeho provozních potřeb. Zaměstnavatel při vypracování rozvrhu pracovní doby sám rozhodne o délce směny (ta je jednotná a nesmí přesáhnout 12 hodin) a počtu hodin týdně.
Vydáno: 14. 09. 2023
  • Článek
Zákon o inspekci práce patří vedle zákoníku práce k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů. Mezi významné oblasti pracovněprávních vztahů, na které inspekční orgány soustřeďují velkou pozornost, patří bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
Vydáno: 14. 09. 2023
  • Článek
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci podle ustanovení § 271 zákoníku práce (ZP ) v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody (§ 271 odst. 1 věta první ZP ).
Vydáno: 25. 08. 2023
  • Článek
Pracovní cesta je časové omezení vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce (§ 42 zákoníku práce – dále ZP ). Protože jde o výkon práce na dobu nezbytné potřeby, musí s vysláním na pracovní cestu zaměstnanec souhlasit. Cestu pak vykoná podle pokynu zaměstnavatele na pracoviště, které je buď mimo obvod obce jeho pravidelného pracoviště nebo v obvodu obce jeho bydliště. Vždy tedy jde o plnění úkolů (podle pokynů zaměstnavatele) na jiném místě, než je místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Pravidelným pracovištěm je třeba chápat místo výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo na které byl zaměstnanec převeden nebo přeložen.
Vydáno: 23. 08. 2023
  • Článek
Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). V tomto předpise sice došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2002 Sb. k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovnělékařské péče, ale i nadále jsou platná pravidla pro poskytování lékařských služeb u zaměstnavatele.
Vydáno: 21. 08. 2023
  • Článek
Zákoník práce č. 262/2006 Sb. jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v níž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako „ochranná doba“ v pracovním poměru.
Vydáno: 17. 08. 2023
  • Článek
Letní období přináší nejen radosti s prožitím dovolené, ale zaměstnavatelům některé problémy s vytvářením příznivých podmínek na pracovišti. Dodržování povinností, zejména v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jim ukládá zejména zákoník práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Vydáno: 09. 06. 2023
  • Článek
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je mnohdy pro mzdové účetní a personalisty složitou záležitostí. Je nutno rozlišovat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. Obě náhrady patří do kategorie tzv. opětujících se nároků na náhradu škody z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání.
Vydáno: 09. 06. 2023
  • Článek
Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.
Vydáno: 08. 06. 2023
  • Článek
Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.
Vydáno: 11. 05. 2023
  • Článek
Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?
Vydáno: 13. 04. 2023