Články - strana 10

Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaujímá kalendářní měsíc ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Jedním z důležitých principů v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění je existence minimálního vyměřovacího základu, který platí jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele - plátce pojistného), tak pro...

K zajištění svých potřeb uzavírají zaměstnavatelé se zaměstnanci buď „klasické“ pracovní smlouvy, nebo sjednávají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměříme se především na odlišnosti pracovních smluv a...

Ačkoli zaměstnavatelé neprovádějí výpočet dávek nemocenského pojištění, mají zásadní vliv na rychlost a správnost celého procesu. Jsou povinni příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předkládat potřebné podklady pro provedení výpočtu, zejména Přílohu k žádosti o dávku.

Z důvodu mimořádných opatření při epidemii koronaviru měl nárok na ošetřovné nejdéle do 30. 6. 2020 zaměstnanec, který nemohl vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě za podmínek stanovených v mimořádném zákoně č. 133/2020 Sb. a v zákoně o nemocenském pojištění. Základní podmínkou nároku zaměstnance na toto ošetřovné bylo nejdříve uzavření škol, mateřských škol, dalších dětských zařízení a zařízení určených pro zdravotně znevýhodněné osoby, v jejichž denní nebo týdenní péči dítě či zdravotně znevýhodněná osoba jinak je a posléze při splnění vymezených důvodů, proč dítě nemůže do školy nebo do zařízení docházet. Od 1. 7. 2020 se však všechny podmínky nároku na ošetřovné vrací k původní právní úpravě výhradně podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s pandemií koronaviru nemůžeme vyloučit případy, kdy bude docházet k hromadnému propouštění proto, že zaměstnavatelé nebudou mít pro zaměstnance práci nebo odbyt na vyrobenou produkci, anebo nebude zájem o jimi poskytované služby.

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem. Veškeré platby pojistného (například i doplatky do minima sražené zaměstnanci) probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, přinesl jednak dočasnou úpravu týkající se odložení placení pojistného na sociální zabezpečení, jednak některé změny trvalého charakteru, které se týkají provádění sociálního pojištění.

Dnem 30. června 2020 nabyl účinnosti zákon č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl pro zaměstnavatele se stanoveným počtem zaměstnanců prominutí pojistného na sociální pojištění v období červen až srpen 2020.

V době vyhlášeného nouzového stavu bylo realizováno mnoho omezujících opa-tření, které se u řady zaměstnavatelů projevily negativními dopady v ekonomické sféře. U značného počtu subjektů došlo zejména k omezení provozů, výrobní a obchodní činnosti.

V souvislosti s epidemiologickou situací, která nastala v průběhu března letošního roku, stát připravil řadu opatření, která mají pomoci v tíživé situaci občanů, rodin a firem. Mimo jiné byly upraveny podmínky nároku na ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavřených škol tak, aby podpora rodičům náležela po celou dobu trvání opatření.

Karanténa může být nařízena jak zdravému zaměstnanci (z preventivních důvodů), tak i zaměstnanci, který již infekční nemocí onemocněl nebo má její příznaky. Příslušným dokladem je „Potvrzení o nařízení karantény“, vystavované i formou eNeschopenky. Zaměstnavatel je informován o karanténě svého zaměstnance prostřednictvím ČSSZ, obdobně jako u neschopenky. Rovněž se předpokládá, že i zaměstnanec bude o této překážce v práci na jeho straně zaměstnavatele informovat.

V době nouzového stavu se mzdové účetní setkávají se zcela novými problémy, které obvykle samy nejsou schopny vyřešit. Následující příspěvek podává odpovědi na nejčastější dotazy v oblasti odměňování v době nouzového stavu a též upozorňuje na častá pochybení v souvislosti s ošetřovným, jejichž důsledkem je pak opožděná výplata ošetřovného příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, představují více než polovinu populace České republiky. Pro tyto pojištěnce má registrace ve „státní kategorii“ v příslušném kalendářním měsíci zásadní význam především z toho hlediska, že řeší jejich pojistný vztah, kdy pro tento účel není rozhodující, zda evidence v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.

Pandemie koronaviru a následně přijatá opatření změnily pro nadcházející období některé podmínky platné ve zdravotním pojištění pro jednotlivé skupiny plátců pojistného.

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým virem SARS-CoV-2 nařídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 10. března 2020 mimořádná opatření. Tato opatření významným způsobem zasáhla do fungování firem i do životů pracujících občanů, ať už zaměstnanců, nebo OSVČ. Jedná se zejména o nařízení karantény řadě osob a zejména pak zákaz výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách a dalších zařízeních.

Období registrace pojištěnce na Úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž se na něho po celé období registrace nevztahuje povinnost placení pojistného. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy si musí (od následujícího kalendářního měsíce) řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Pokud analyzujeme právní úpravu nemocenského a zdravotního pojištění, pak registrujeme jak společné znaky, tak určité odlišnosti. Budeme-li hledat ve zdravotním pojištění určitou návaznost na nemocenské pojištění, pak kromě výše příjmů (rozhodných částek) u dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, resp. u více těchto dohod u jednoho zaměstnavatele, nemůžeme pominout jednu z kategorií osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát.

Je všeobecně známo, že až na výjimky je vznik pracovněprávního vztahu a výkon práce v jeho rámci spojen se vznikem účasti zaměstnance na zdravotním pojištění stejně jako na nemocenském pojištění (vznikem povinnosti platit z tohoto titulu pojistné). Údiv může mezi některými personalisty a mzdovými účetními vyvolávat skutečnost, že to nemusí být vždy k témuž dni.

Je pravdou, že naprostá většina příjmů zaměstnanců převyšuje minimální mzdu. S ohledem na současnou nepříznivou ekonomickou situaci však může docházet k tomu, že se příjem zaměstnance může snížit a může tak z různých důvodů poklesnout i pod úroveň minimální mzdy. Alternativně může být takový příjem sjednán, třeba formou zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek anebo prostřednictvím některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.