JUDr. Jan Přib

Na základě zákona č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla zavedena sleva na pojistném pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají určené skupiny zaměstnanců za stanovených podmínek. Tato sleva je zavedena s účinností od 1. února 2023 a týká se jen zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnanců. Účelem zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „sleva na pojistném“) pro zaměstnavatele je podpořit zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců. Sleva na pojistném se týká toho pojistného, které odvádějí zaměstnavatelé jako poplatníci.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Dnem 1. prosince 2022 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Součástí tohoto zákona je též dílčí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále navazující novela zákoníku práce.

Na základě zákona o důchodovém pojištění se pro každý kalendářní rok mění základní parametry pro výpočet důchodů a dále se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů a příplatků k důchodu stanoví vláda svým nařízením do 30. září předchozího kalendářního roku.

V nemocenském pojištění dochází od 1. dubna 2022 k dílčí úpravě oznamovací povinnosti zaměstnavatelů, a to na základě zákona č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Součástí tohoto zákona je též novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

V oblasti nemocenského pojištění nastávají od 1. ledna 2022 některé změny na základě zákona č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tyto změny se týkají dávky otcovské poporodní péče, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného a spočívají v rozšíření nároků na tyto dávky.

Zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, přinesl jednak dočasnou úpravu týkající se odložení placení pojistného na sociální zabezpečení, jednak některé změny trvalého charakteru, které se týkají provádění sociálního pojištění.

V souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými k ochraně obyvatelstva a prevenci vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem, která mají negativní dopady také na podnikání občanů, byla přijata zvláštní opatření také pro osoby samostatně výdělečně činné v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění. Tato zvláštní opatření jsou obsažena v zákoně č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020; tento zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení, tj. dnem 27. března 2020.

V důchodovém pojištění mají zásadní význam hodnoty stanovených základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý jednotlivý kalendářní rok; pro rok 2020 se jedná o nařízení vlády č. 260/2019 Sb. Tyto parametry mají přitom význam též pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se též pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění.

V oblasti důchodového pojištění se každoročně mění základní parametry pro výpočet důchodů, přičemž hodnoty těchto parametrů mají význam i pro další oblasti, tj. pro nemocenské a zdravotní pojištění, pojistné na sociální pojištění a pro náhradu mezd a platů v době dočasné pracovní neschopnosti podle zákoníku práce. Tyto parametry důchodového pojištění stanoví vláda svým nařízením, které současně upravuje zvýšení vyplácených důchodů v lednu každého kalendářního roku; pro rok 2020 vláda schválila příslušné nařízení dne 30. září 2019.

V sociálním pojištění, tj. v důchodovém a nemocenském pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý jednotlivý kalendářní rok; pro rok 2019 se jedná o nařízení vlády č. 213/2018 Sb.

Pro každý jednotlivý kalendářní rok se na základě pravidel stanovených v zákoně o důchodovém pojištění mění hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Tyto základní parametry pro rok 2019, které mají širší význam pro celou oblast sociálního pojištění, stanovilo nařízení vlády č. 213/2018 Sb., které upravilo též zvýšení vyplácených důchodů.

V oblasti nemocenského pojištění dochází s účinností od 1. června 2018 k zavedení další nové dávky, a to dlouhodobého ošetřovného. Tato dávka byla zavedena na základě zákona č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jedná se o odlišnou dávku od dosavadního ošetřovného (v praxi se hovoří o tzv. krátkodobém ošetřovném), které zůstává beze změny.

S účinností od 1. února 2018 je zavedena v nemocenském pojištění nová dávka, a to „dávka otcovské poporodní péče“ (takto zní zákonný název nové dávky). Tato dávka byla zavedena na základě zákona č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Pro tuto dávku je v zákoně o nemocenském pojištění zavedena legislativní zkratka otcovská, kterou se v praxi tato nová dávka běžně také označuje.

Rok 2017 jako volební rok se vyznačoval bohatou legislativní činností, která se významně dotkla též oblasti nemocenského pojištění. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, byl podstatně dotčen více...

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale též pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se též pro účely pojistného na zdravotní pojištění.

Zákonem č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (který byl uveřejněn v částce 52/2017 Sbírky zákonů rozeslané dne 22. května 2017), byla zavedena nová dávka nemocenského pojištění - tzv. otcovská.

Pro oblast sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok.

V částce č. 82 Sbírky zákonů byl publikován zákon č. 212/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon s účinností od 1. srpna 2016 přinesl jedinou změnu, a to změnu pravidel zvyšování vyplácených důchodů. Tato změna se promítá již do zvýšení důchodů v roce 2017.

V důchodovém pojištění patří mezi klíčové instituty doba pojištění, která ovlivňuje nárok na přímé důchody, tj. důchody starobní a invalidní, a jejich výši. V rámci dob pojištění se tradičně rozlišují vlastní doby pojištění, za které se platí pojistné, a náhradní doby, za které se pojistné neplatí (takzvané nepříspěvkové doby); obě tyto kategorie dob pojištění mají v důchodovém pojištění různý způsob hodnocení. V tomto článku se upozorňuje zejména na praktický význam náhradních dob.