Články - strana 2

Počty a platy takzvaných úředníků jsou často terčem veřejných proklamací politiků i výpadů účastníků více či méně odborných diskusí. Přinejmenším ti první by ovšem měli mít jasno v tom, kdo je vlastně úředník, jakou agendu vykonává a kolik jich je k naplnění této agendy třeba. Stejně tak by bylo dobré se zamyslet nad smysluplností výše „tarifů“ v platové sféře, jestliže se v některých případech ocitají pod nejnižší úrovní zaručené mzdy.

Svátky patří mezi tzv. dny pracovního klidu a zároveň mezi doby odpočinku. V tyto dny mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé přesně vymezené práce. Práce v tyto dny je specificky odměňována.

V porovnání s ostatními členskými zeměmi EU není Česká republika, co se rovného přístupu k odměňování na základě pohlaví týče, žádným premiantem. Ba naopak, statistiky dokládají, že odměňování v prostředí českého trhu práce je stále založeno na významné genderové předpojatosti vyvěrající z tradičního nazírání na muže jako hlavní živitele rodiny a na ženy jako pečovatelky, kterým jejich mateřství mnohdy brání či podstatně ztěžuje plnohodnotné zapojení do pracovního života včetně souvisejícího kariérního růstu.

Dne 30. prosince 2022 byla ve Sbírce zákonů, mimo jiné, publikována i dvojice nařízení vlády (č. 464/2022 Sb. a č. 465/2022 Sb.), jež s účinností od 1. ledna 2023 mění některé podmínky pro odměňování zaměstnanců a státních zaměstnanců.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „zákoník práce“ nebo „ZP“) v ust. § 151 ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce. Mezi tyto povinné výdaje patří také cestovní náhrady vzniklé zaměstnanci při cestách vymezených v ust. § 152 ZP (při pracovní cestě, při cestě mimo pravidelné pracoviště, při přeložení, při cestě do práce mimo rozvrh směn atd.). Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu za cestu, která není v ust. § 152 ZP vymezena, nejedná se o povinné cestovní náhrady dle ZP a hodnota plnění podléhá v plné výši dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a současně vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného.

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování nejen v naturální formě, ale i ve formě peněžní. Došlo tak k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Jako každý rok i od 1. ledna letošního roku dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Zvýšila se částka životního minima i normativních nákladů na bydlení, u normativních nákladů na bydlení se přitom změnila i metodika stanovování jejich výše. Došlo však i ke změně nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách). Vlivem těchto změn se zvýšila základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka, snížila nezabavitelná částka na další vyživované osoby a zvýšila částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2023, které se provádí v průběhu února 2023.

Od 1. ledna 2023 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 441/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

S účinností od 1. ledna 2023 se zvyšuje minimální mzda na částku 17 300 Kč. Jaké jsou důsledky tohoto opatření pro oblast zdravotního pojištění?

V současné době vzhledem k aktuální ekonomické situaci a související finanční situaci zaměstnavatelů se množí dotazy ze strany zaměstnanců týkající se problematiky platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. jaká práva a nároky mají zaměstnanci v případě, že jejich zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti.

Každoroční změny částek důležitých pro platby pojistného na zdravotní pojištění postupně probíhají, avšak hodnoty odvozené od výše minimální mzdy nebyly v době zadávání tohoto příspěvku do tisku známé. Nicméně na částky vycházející z tzv. průměrné mzdy pro rok 2023 se již můžeme připravit, jejich dopad do jednotlivých oblastí zdravotního pojištění upravuje postupy plátců při plnění zákonných povinností, jak je dále uvedeno.

Vody pracovního práva a personalistiky rozvířilo nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 138/2022, které mnozí zaměstnavatelé uvítali s otevřenou náručí. V praxi totiž čím dál tím víc docházelo k tomu, že inspekce práce jednání zaměstnavatelů obdobná tomu, které posuzoval Nejvyšší správní soud, považovala za porušení zákoníku práce a udělovala za ně pokuty.

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

Dne 1. 10. 2022 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 289/2022 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro období do 31. prosince 2022 zvyšují částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení a mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

Již počtvrté v letošním roce dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Dvakrát se v letošním roce zvýšilo životní minimum (1. 4. a 1. 7.), již potřetí se zvyšují normativní náklady na bydlení (v lednu 2022 dvakrát a nyní od 1. 10.). Dochází tak k dalšímu zvýšení základní nezabavitelné částky na osobu dlužníka i na vyživované osoby a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.

Dne 22. 8. 2022 nabyla účinnosti vyhláška č. 237/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, kterou se zvyšují sazby stravného při tuzemské pracovní cestě.

Nařízením vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima zveřejněném ve Sbírce předpisů v částce 92/2022 Sb., došlo od 1. 7. 2022 ke zvýšení životního minima jednotlivce na 4 620 Kč.

S vysláním zaměstnance na pracovní cestu souvisí poskytování cestovních náhrad. Vzhledem ke zdražování v posledních měsících se zvýšily v roce 2022 také některé cestovní náhrady pro zaměstnance na pracovní cestě.

Zaměstnavatel, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce do zahraničí, musí počítat s celou řadou povinností, které mu ukládají tuzemské i zahraniční právní předpisy a mezinárodní smlouvy. V dnešním příspěvku se zaměříme na problematiku poskytování služeb v rámci EU prostřednictvím vyslaných zaměstnanců, a to ve vazbě na poskytování cestovních náhrad a také na odvody daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.