Články - strana 2

S účinností od 3. 3. 2021 je mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví ČR zavedeno povinné testování zaměstnanců při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele.

Článek se věnuje problematice modernizace a předpokládaného vývoje v procesu digitalizace v otázkách bezpečnosti práce, hodnocení rizik a pandemických opatření.

Je tomu již téměř rok, co nejen tuzemské firmy pocítily vliv pandemie na své podnikání. Za posledních 12 měsíců se pod vlivem dynamických změn v podobě vládních restrikcí i změn na trhu transformovala firemní kultura řady organizací. V některých případech se jednalo o změny pozvolné, v jiných případech/oborech byly změny markantní na první pohled. Ač už se jednalo o změny dílčí či celkové, klíčové je, že firemní kultura přímo ovlivňuje výkon zaměstnanců, a to jak žádoucím, tak nežádoucím směrem, přičemž je potřeba nezapomínat na fakt, že právě HR oddělení je odpovědné za budování a pěstění firemní kultury. Jak se tedy změnila firemní kultura, jaké to může mít důsledky a jak ochránit vlastní firemní kulturu nejen v době pandemie?

V souvislosti se situací zapříčiněnou pandemií je doporučováno zaměstnavatelům, aby – pokud to jen trochu umožňují jejich provozní podmínky a organizace práce – zaměstnancům přidělovali práci mimo pracoviště. Práci mimo pracoviště zaměstnavatele řadíme do kategorie tzv. flexibilních forem práce. Flexibilních forem práce je celá řada, řadíme sem práci na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a konto pracovní doby a samozřejmě též homeworking, teleworking a home office.

Máme za sebou zpracování lednových mezd, u kterých jsme poprvé aplikovali nová pravidla zdaňování. Nová pravidla, nové sazby daně a novou výši slevy na dani nám přinesl zákon č....

Vláda ČR v pondělí dne 18. ledna 2021 uveřejnila usnesení č. 54 o přijetí krizového opatření, které bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 17/2021 Sb. Usnesení vlády umožnilo od 19. října 2020, a to po dobu platnosti nouzového stavu, odlišný postup výkonu některých pracovnělékařských služeb, tedy posuzování zdravotní způsobilosti k práci, nežli tomu je nastaveno dotčenými mezinárodními úmluvami a mezinárodními nebo národními předpisy upravujícími posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon práce nebo služby.

Stejně jako na jaře i na podzim nařídila vláda ČR a Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobené novým virem SARS-CoV-2 mimořádná opatření. Tato opatření znovu významných způsobem zasáhla do fungování firem, do životů zaměstnanců i OSVČ. Vláda proto i na podzim připravila různé kompenzační programy pro firmy a OSVČ a tzv. krizové ošetřovné pro zaměstnance.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Vláda ČR ve středu dne 16. října 2020 usnesením č. 1049 o přijetí krizového opatření umožnila od 19. října 2020, a to po dobu platnosti nouzového stavu, odlišný postup...

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vstoupilo v účinnost k 1. 1. 2008 jako prováděcí právní předpis zákona č. 309/2006 Sb., v souladu s ustanovením § 21 písm. a) citovaného zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Nyní je předkládána již sedmá novela. Nařízení vlády doznalo v důsledku nezbytných transpozic směrnic Evropského parlamentu, Komise a Rady úpravy zejména v klasifikovaném seznamu biologických činitelů. Novelou nastal významný posunu podmínek ochrany zdraví pracovníků při práci s biologickým činitelem, a to při práci s novým typem koronaviru SARS-CoV-2 způsobující COVID-19.

Vláda ČR přijala dne 16. října 2020 usnesení č. 1049, kterým se řeší mj. možnost ve stanovených případech nahradit provedení pracovnělékařské prohlídky čestným prohlášením dané fyzické osoby. Snahou tohoto příspěvku je jednak popsat jednotlivé možnosti použití čestného prohlášení, jednak upozornit na to, v kterých případech naopak pracovnělékařská prohlídka provedena být musí.

Ministryně financí promíjí vybraným subjektům daň, příslušenství daně a zálohy na daň V říjnu roku 2020 byly Ministerstvem financí vydány finanční zpravodaje č. 22/2020 a č. 25/2020, smyslem obou...

Stres má negativní dopad na lidské zdraví, podniky a hospodářství jednotlivých států. Stres související s prací může být způsoben špatnou organizací práce, neuspokojivými pracovními podmínkami a nedostatkem podpory ze strany kolegů a nadřízených. V současné době zde nastupuje i další významný stresor, a to je pandemie COVID-19, která může mít negativní vliv na duševní i fyzické zdraví lidí. Strach a nejistota ohledně rizika infekce můžou prohloubit pracovní tlaky na zaměstnance, což může sebou přinést i vyšší riziko pracovních úrazů.

Během předcházejících měsíců došlo v oblasti placení pojistného na sociální zabezpečení k několika nestandardním situacím, se kterými zaměstnavatelé neměli zkušenosti, a správný postup při odvodu pojistného se mohl stát problematickým, jak vyplývá z četných dotazů. Tento článek přiblíží témata, která se jeví jako aktuální.

Vláda ČR ve středu dne 16. října 2020 přijala usnesení č. 1049 o přijetí krizového opatření, které umožňuje upravit od 19. října 2020 po dobu platnosti nouzového stavu postup pro výkon některých pracovnělékařských služeb, tedy posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

Přestože nouzový stav skončil již 17. května a mnozí zaměstnavatelé se vracejí k původnímu režimu, nároky na hygienická opatření zůstávají vyšší, než jsme byli zvyklí v době před vypuknutím...

Ačkoli zaměstnavatelé neprovádějí výpočet dávek nemocenského pojištění, mají zásadní vliv na rychlost a správnost celého procesu. Jsou povinni příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předkládat potřebné podklady pro provedení výpočtu, zejména Přílohu k žádosti o dávku.

Z důvodu mimořádných opatření při epidemii koronaviru měl nárok na ošetřovné nejdéle do 30. 6. 2020 zaměstnanec, který nemohl vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě za podmínek stanovených v mimořádném zákoně č. 133/2020 Sb. a v zákoně o nemocenském pojištění. Základní podmínkou nároku zaměstnance na toto ošetřovné bylo nejdříve uzavření škol, mateřských škol, dalších dětských zařízení a zařízení určených pro zdravotně znevýhodněné osoby, v jejichž denní nebo týdenní péči dítě či zdravotně znevýhodněná osoba jinak je a posléze při splnění vymezených důvodů, proč dítě nemůže do školy nebo do zařízení docházet. Od 1. 7. 2020 se však všechny podmínky nároku na ošetřovné vrací k původní právní úpravě výhradně podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Důsledky jarní koronavirové vlny mají mnoho podob a tváří. Je realitou, že rozvazování pracovních poměrů výpovědí v důsledku organizačních opatření ze strany zaměstnavatele mezi ně patří (a nejspíš i nadále patřit bude). Tato situace je vhodnou příležitostí pro uvedení několika praktických poznámek - k řádnému vymezení výpovědních důvodů, k jednomu upozornění na možné neblahé důsledky nesprávné právní kvalifikace výpovědního důvodu a k vyhodnocení významu pohnutky zaměstnavatele při rozvazování pracovního poměru v důsledku organizačních opatření.

Protikrizový daňový balíček První červencový den letošního roku nabyl účinnosti zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, a zákon č....