Pracovněprávní aktuality (5. 3. 2019 - 3. 4. 2019)

Vydáno: 22 minut čtení

(sledované období: 5. 3. 2019 - 3. 4. 2019)

Vyhlášené Předpisy

Zákon o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 74/2019 Sb. dne 14. 3. 2019

O tomto zákonu, který již vyšel ve Sbírce zákonů, jsme vás podrobně informovali již v minulém vydání časopisu Práce a mzda. S ohledem na nejistou politickou situaci ve Spojeném království, které i po původně plánovaném termínu Brexitu (tedy 29. 3. 2019) je stále členem Evropské unie, není dosud jasné, zda vůbec dojde k odchodu z Evropské unie, kdy a zda bude schválena dohoda o vystoupení s Evropskou unií.

V případě, že by opravdu došlo k tzv. tvrdému Brexitu, tedy odchodu Spojeného království bez dohody s Evropskou unií, uplatní se pravidla stanovená v tomto zákoně, která po přechodnou dobu zvýhodňují občany Spojeného království oproti cizincům ze třetích zemí mimo EU. V zákoně je upraveno pouze postavení občanů Spojeného království v České republice, přičemž postavení českých pracovníků na pracovním trhu ve Spojeném království upravuje samotné Spojené království. Aby byl přístup českých občanů na trh práce ve Spojeném království zachován, je nezbytné požádat o tzv. settled status, který by měl být udělen tomu, kdo pobývá ve Spojeném království alespoň 5 let, případně o pre-settled status. Ostatní občané EU, kteří nemají trvalý pobyt ve Spojeném království, se budou muset podrobit standardnímu imigračnímu procesu a získat jak vízum, tak pracovní povolení.

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 91/2019 Sb. dne 2. 4. 2019

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 92/2019 Sb. dne 2. 4. 2019

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 93/2019 Sb. dne 2. 4. 2019

Přehled stavu projednávaných předpisů

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 85
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 9. 2018

Ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně se již nachází poslanecký návrh novely zákona o nemocenském pojištění, jehož cílem je úprava vyplácení peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Podle současné úpravy jsou tyto dávky vypočítávány z redukovaného vyměřovacího základu, což podle předkladatelů výrazně znevýhodňuje středně a vysokopříjmové rodiče. Navrhovaná úprava toto znevýhodnění zmírňuje faktickým zrušením redukce vyměřovacího základu tím, že sjednocuje procentuální úpravu u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro výpočet dávek peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství na 100 %.

O vývoji tohoto návrhu vás budeme informovat v některém z příštích vydání časopisu Práce a mzda.

Návrh zákona o zpracování osobních údajů

Sněmovní tisk: 138
Stav projednávání: Schváleno
Předpokládaná účinnost: vyhlášením

Poslanecká sněmovna schválila ve znění schváleném Senátem návrh zákona o zpracování osobních údajů, který jednak transponuje „trestněprávní“ směrnici (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jednak navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, známější pod zkratkou GDPR, které je přímo účinné již od 25. května 2018.

S ohledem na znění schválené v Senátu, Úřad pro ochranu osobních údajů nebude správně trestat (pokutovat) orgány veřejné moci, tj. obce, jimi zřízené příspěvkové organizace, veřejné školy atd. ÚOOÚ dále nebude odvolacím orgánem pro právo na informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jak bylo původně navrhováno.

Text schváleného návrhu tak bude předložen prezidentovi k podpisu.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů

Sněmovní tisk: 139
Stav projednávání: Schváleno
Předpokládaná účinnost: vyhlášením

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)

Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)

Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)

Sněmovní tisk: 203
Stav projednávání: Schváleno
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)

O návrhu tohoto zákona, kterým se plánuje zavést mimo jiné povinnost absolvovat po příjezdu do České republiky adaptačně-integrační kurz či zavedení víza k pobytu nad 90 dní za účelem podnikání či za účelem investování, jsme vás informovali již v minulosti. V současné době byl návrh zákona schválen v Poslanecké sněmovně a bude projednáván v horní komoře Parlamentu.

Poslanecká sněmovna schválila tento návrh včetně zajímavého pozměňovacího návrhu, který upravuje přenesení informační a evidenční povinnosti, kterou doposud musela plnit tuzemská přijímající fyzická nebo právnická osoba, na zahraničního zaměstnavatele, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce k právnické nebo fyzické osobě usazené na území České republiky, a rozšíření povinnosti uchovávat v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu pro všechny zahraniční zaměstnavatele vysílající své zaměstnance k výkonu práce k právnické nebo fyzické osobě usazené na území České republiky, a to z důvodu, že zaměstnavatel disponuje všemi potřebnými dokumenty a informacemi, které se týkají jeho zaměstnance, přičemž přijímající fyzická či právnická osoba na území České republiky nemusí mít vždy přesné informace o všech zaměstnancích, kteří působí v rámci jejích smluvních vztahů u dalších subjektů na našem území.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (odložení zavedení elektronické neschopenky)

Sněmovní tisk: 204
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 31. 12. 2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)

Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)

Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)

Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)

Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve Sbírce zákonů

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205 o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost

Sněmovní tisk: 277
Stav projednávání: Vzato na vědomí

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)

Sněmovní tisk: 297
Stav projednávání: 3. čtení

Předpokládaná účinnost: Vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 298
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (prodloužení délky základní výměry dovolené)

Sněmovní tisk: 317
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)

Sněmovní tisk: 333
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 352
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 424
Stav projednávání: zaslán vládě k vyjádření stanoviska
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení

Aby bylo možné efektivně odstraňovat tzv. systémovou diskriminaci, připravili poslanci novelu antidiskriminačního zákona, která má zavést možnost tzv. actio popularis, tj. možnost v diskriminačních záležitostech podat žalobu za větší nebo neurčitý počet osob. Tuto možnost by měla mít právnická osoba, (i) která byla na ochranu práv obětí diskriminace založena, nebo (ii) je-li ochrana před diskriminací předmětem její činnosti uvedené ve stanovách nebo statutu nebo taková skutečnost vyplývá z její činnosti nebo ze zákona.

Podle stávající právní úpravy je totiž v oblasti ochrany před diskriminací uplatňován tzv. individuální model, kdy zákon poskytuje ochranu výlučně konkrétní oběti, jež jediná má aktivní legitimaci domáhat se svých práv v rámci soudního nebo správního řízení. Výsledek takového řízení je přísně individualizovaný a zavazuje pouze strany sporu, aniž by měl jakýkoliv dopad na širší skupinu potenciálně diskriminovaných jednotlivců či obecnou praxi porušování základních lidských práv a svobod.

V souvislosti s touto změnou má dojít rovněž k novelizaci občanského soudního řádu, kde se navrhuje rozšířit přesun důkazního břemene v antidiskriminačních sporech na všechny spory podle antidiskriminačního zákona, tj. ve všech oblastech diskriminace a u všech diskriminačních důvodů. Podle stávající právní úpravy dochází k přesunu důkazního břemene jen z vyjmenovaných důvodů.

Dále se navrhuje upravit i soudní řád správní, který má nově umožnit podat výše uvedeným právnickým osobám žalobu za oběti diskriminace, a to v případech, kdy k diskriminačnímu jednání dochází ze strany správních orgánů v rámci správních řízení. Může se jednat např. o diskriminaci v oblasti služebního poměru úředníků ve státní správě, přístupu k sociálnímu zabezpečení či vzdělání.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení základní výměry důchodu)

Sněmovní tisk: 439
Stav projednávání: zaslán vládě k vyjádření stanoviska
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Poslanecký návrh novely zákona o důchodovém pojištění se snaží zvýhodnit postavení rodin (obecně rodičovství). Z tohoto důvodu se navrhuje možnost pro oba rodiče současně uplatnit vyloučenou dobu až do 10 let věku nejmladšího dítěte, o které rodiče pečují (v současnosti si může vyloučenou dobu uplatnit pouze 1 rodič, a to do 4 let věku nejmladšího dítěte), započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění i po 31. prosinci 1995 či zvýhodnit lidem před důchodem přijetí zkrácených úvazků nebo práce s nižším příjmem bez snížení důchodu nebo možnost u osob starších 55 let uplatnit vyloučenou dobu na příjem za posledních 10 let před odchodem do důchodu, aby nedošlo ke snížení vyměřovacího základu.

Návrh zákona mimo dalších úprav a prodloužení náhradních či vyloučených dob má za cíl také umožnit rodičům dřívější odchod do důchodu, zvýšit procentní výměry u vdovských a vdoveckých důchodů, a to ze současných 50 % na 80 %, upravit provázanost invalidního a vdovského důchodu, zvýšit starobní důchody o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě u matek (případně otců v náhradní roli) či prodloužit minimální délku pobírání vdoveckých důchodů.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení rodičovského příspěvku)

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona o lobbování

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení

Návrh zákona o sociálním podniku

Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona o hromadných žalobách

Stav projednávání: vláda (v připomínkovém řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

V návaznosti na věcný záměr zákona o hromadných žalobách, o kterém jsme vás informovali minulý rok, vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti návrh samotného zákona, který má do českého právního systému zavést nový (leč v zahraničí hojně užívaný) institut, který umožňuje velké skupině osob s podobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom řízení, což v některých případech vede nejen ke snížení nákladů u žalobce (platí se pouze jeden soudní poplatek, sepisuje jeden znalecký posudek, najímá jeden advokát) či žalovaného (který nemusí hradit náklady řízení stovkám žalobců), ale také na straně státu, neboť řízení povede pouze jeden soudce a svědci nebudou muset být vyslýcháni opakovaně.

Institut hromadných žalob bude mít největší dopad v oblastech, ve kterých činnost jednoho subjektu ovlivňuje široký okruh osob. Dotkne se tedy především problematiky ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitele či ve sporech pracovněprávní povahy. V pracovněprávních vztazích by se mohly hromadné žaloby typicky využívat např. v případě hromadné diskriminace (např. jsou-li na pracovišti hromadně diskriminovány ženy, lidé v předdůchodovém věku, lidé s handicapem apod.) či v případě vymáhání nevyplacených mezd.

Návrh zákona připouští, aby mimo člena, zástupce či správce skupiny (obstarává důkazy, informuje členy skupiny, komunikuje se členy atd.), podal hromadnou žalobu i zájmový spolek. V řízení o hromadné žalobě budou muset strany řízení být povinně zastoupeny advokátem.

Hromadné řízení bude možné podle návrhu vést zejména v případě, že:

  • skupina má dostatečný počet členů, který odůvodňuje vedení hromadného řízení,
  • práva a povinnosti, které jsou předmětem hromadného řízení, se vyznačují stejnými či obdobnými skutkovými nebo právními otázkami,
  • hromadné řízení je z hlediska svého účelu a oprávněných zájmů členů skupiny vhodným způsobem projednání sporu,
  • žalobce odpovídajícím způsobem zastupuje zájem skupiny, zejména s ním není ve střetu zájmů,
  • hromadná žaloba nebyla podána ve zjevně zneužívajícím úmyslu, zejména s cílem neoprávněně poškodit členy skupiny anebo osobu, která se účastní hospodářské soutěže.

Návrh zákona upravuje dva způsoby vedení hromadného řízení. První z nich představuje odhlašovací hromadné řízení, kdy bude řízení automaticky vedeno o všech nárocích všech členů skupiny, přičemž tito členové se budou moci z řízení odhlásit, nebudou-li chtít hromadné projednání. V takovém případě bude možné vést vedle hromadného řízení i individuální řízení standardním postupem. Odhlašovací hromadné řízení se povede jen za předpokladu, že dané pohledávky není účelné vymáhat jednotlivě (zpravidla výše pohledávky člena skupiny do 10 000 Kč). V tomto řízení bude muset správce skupiny doložit soudu, že má přiměřené finanční prostředky ke splnění případné povinnosti k náhradě nákladů hromadného řízení, náhradě újmy, vydání bezdůvodného obohacení či jiné povinnosti vzniklé v souvislosti s činností správce skupiny.

Druhý způsob vedení hromadného řízení představuje přihlašovací hromadné řízení, které se použije v ostatních případech, tj. za situace, že nejsou naplněny podmínky pro odhlašovací hromadné řízení. V tomto řízení se musí členové skupiny do řízení v určené lhůtě výslovným projevem vůle připojit. V řízení jsou následně projednávány nároky pouze těch, kteří se přihlásili.

Mimo standardní hromadné řízení či případné opravné prostředky upravuje návrh zákona také rejstřík hromadných žalob, který bude obsahovat seznam hromadných řízení a seznam správců skupiny. Správcem skupiny bude osoba, která splní stanovené podmínky (bezúhonnost, důvěryhodnost či odbornou způsobilost) a získá akreditaci k výkonu této činnosti ze strany Ministerstva spravedlnosti.

Podaří-li se připravovaný návrh schválit, bude mít veřejnost k dispozici nástroj, který jí usnadní uplatnění nároků, od jejichž vymáhání dříve jednotlivce odrazovaly příliš vysoké náklady řízení. Posílena přitom bude rovněž jednotnost rozhodování ze strany soudů.

O vývoji tohoto návrhu a jeho postupu v legislativním procesu vás budeme informovat v některém z příštích vydání časopisu Práce a mzda.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení základní výměry důchodu)

Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 30. 9. 2019

Za účelem zvýšení životní úrovně důchodců nad rámec obecných pravidel pro zvyšování důchodů vláda připravila novelu, která mimořádně zvýší procentní výměru důchodu o pevnou částku.

Pokud při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2020 u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu nedosáhne výše 900 Kč, přičte se k tomuto zvýšení procentní výměry důchodu jednotná částka v takové výši, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu, tohoto zvýšení procentní výměry důchodu a této částky odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč.

Pokud poživatel čerpá více důchodů, náleží mu dodatečná částka podle pravidel jen jednou, protože jinak by byli důchodci, kteří pobírají dva důchody, neodůvodněně zvýhodněni oproti důchodcům, kteří mají nárok na výplatu pouze jednoho důchodu.

Mezinárodní smlouvy

Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení

Sněmovní tisk: 165
Stav projednávání: 2. čtení

Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři

Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: 1. čtení

Úřad práce ČR

Úřad práce ČR zprostředkoval práci více než 1,1 mil. lidí

Úřad práce zveřejnil zajímavou statistiku ohledně jedné ze svých hlavních činností – zprostředkování zaměstnání. Za uplynulé 3 roky Úřad práce zprostředkoval zaměstnání celkem 1 131 751 uchazečů. V roce 2016 umístil Úřad práce na pracovním trhu celkem 418 811 uchazečů o zaměstnání, o rok později to bylo 387 820 osob a v průběhu loňského roku pak 325 120 nezaměstnaných. Absolutní počet v meziročním srovnání sice klesá, ale vzhledem k tomu, že celkově klesá i počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, jsou data srovnatelná.

Uchazeči nacházeli uplatnění nejčastěji jako pomocní pracovníci ve výrobě. V rámci zprostředkování zaměstnání Úřad práce ČR věnuje zvýšenou péči zejména skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost.

Celý text tiskové zprávy Úřadu práce ČR naleznete na adrese https://portal.mpsv.cz/upcr v sekci Pro média – Tiskové zprávy (Březen).

Česká správa sociálního zabezpečení

Výplata dávek sociálního zabezpečení v roce 2018

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila ve své tiskové zprávě informace ohledně výplaty sociálních dávek. ČSSZ vyplatila v roce 2018 téměř 3,6 milionu dávek nemocenského pojištění. Celkový počet vyplacených dávek ve srovnání s rokem 2017 vzrostl loni o více než pět procent.

Mezi tyto dávky patří nemocenská, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství či od února, resp. června 2018, také otcovská a dlouhodobé ošetřovné.

Celý text tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení naleznete na adrese https://www.cssz.cz/cz v sekci Pro média – Tiskové zprávy 2019.

Související dokumenty

Související články

Pracovněprávní aktuality (5. 2. 2019 - 4. 3. 2019)
Pracovněprávní aktuality (8. 1. 2019 - 4. 2. 2019)
Změny v právních předpisech za období od 20. 12. 2018 do 28. 12. 2018
Změny v právních předpisech za období od 30. 11. do 10. 12. 2021
Změny v právních předpisech za období od 23.12. 2021 do 31. 12. 2021
Změny v právních předpisech za období od 6. 1. 2022 do 4. 2. 2022
Pracovněprávní aktuality (5. 1. 2022 – 8. 2. 2022)
Pracovněprávní aktuality (9. 2. 2022 – 8. 3. 2022)
Pracovněprávní aktuality (9. 3. 2022 – 4. 4. 2022)
Pracovněprávní aktuality (5. 4. 2022 – 3. 5. 2022)
Pracovněprávní aktuality (4. 5. 2022 – 8. 6. 2022)
Pracovněprávní aktuality (9. 6. 2022 – 9. 8. 2022)
Pracovněprávní aktuality (10. 8. 2022 – 6. 9. 2022)
Pracovněprávní aktuality (7. 9. 2022 – 4. 10. 2022)
Pracovněprávní aktuality (7. 12. 2021 – 4. 1. 2022)
Pracovněprávní aktuality (3. 12. 2019 – 9. 1. 2020)
Pracovněprávní aktuality (10. 1. 2020 – 6. 2. 2020)
Pracovněprávní aktuality (7. 2. 2020 – 5. 3. 2020)
Pracovněprávní aktuality (6. 3. 2020 – 9. 4. 2020)
Pracovněprávní aktuality (10. 4. 2020 – 7. 5. 2020)
Pracovněprávní aktuality (8. 5. 2020 – 11. 6. 2020)
Pracovněprávní aktuality (12. 6. 2020 – 6. 8. 2020)
Pracovněprávní aktuality (7. 8. 2020 – 10. 9. 2020)

Související otázky a odpovědi

Novela zákoníku práce - dodatek prodloužení dohody o provedení práce
Zpětné rozhodnutí o přiznání důchodu bez výplaty
Elektronické uzavření pracovní smlouvy
Legislativní změny u dohod o provedení práce
Počítání lhůty pro dohled lékaře na pracovišti
Sleva na dítě
Změny v legislativě u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti od 1. 1. 2024
Nezabavitelná částka pro rok 2024
Změny v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u dohod o provedení práce

Související předpisy

106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
262/2006 Sb., zákoník práce
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
259/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
92/2018 Sb. , kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
586/1992 Sb. o daních z příjmů
340/2006 Sb. o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
72/2000 Sb. o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)
99/1963 Sb. občanský soudní řád
150/2002 Sb. soudní řád správní
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
247/2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů
455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
74/2019 Sb. o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie
595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
91/2019 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
92/2019 Sb. o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
93/2019 Sb. o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění