(sledované období: 4. 4. 2017 - 8. 5. 2017)
Vyhlášené předpisy
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 98/2017 Sb. dne 5. 4. 2017
Novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou lépe upravena kritéria pro posouzení situace žadatele o sociální dávku ve formě doplatku na bydlení. Tuto dávku je možné přiznat jen v mimořádných situacích, které doposud nebyly definované a žadatel tak neměl žádnou právní jistotu, zda mu nárok na dávku vznikne.
Nově se bude hodnotit, jestli má žadatel určité sepětí s místem, kde se fakticky zdržuje a kde o dávku žádá, tedy kde má zaměstnání či kde je zařazen v evidenci uchazečů o zaměstnání, kde má rodinné vazby nebo kde studuje. Dále se bude hodnotit, jestli v místě, kde o doplatek na bydlení žádá, není jiné přiměřené dostupné bydlení a není u něj předpoklad, aby si dostupné bydlení získal a udržel jinak.
S každým žadatelem, kterému na základě splnění uvedených kritérií vznikne na dávku nárok, bude navíc vypracován motivační plán. A to z důvodu, aby osobám nebyla ze strany státu poskytována jen materiální pomoc, ale taky pomoc nemateriální, která jim umožní mít vliv na změnu jejich nepříznivé bytové situace. Žadatel o dávku musí však při přípravě motivačního plánu aktivně spolupracovat, v opačném případě by jeho situace nebyla vyhodnocena jako mimořádná a nárok na dávku by mu nevznikl. Úmyslem je tedy docílit stavu, aby si osoba nebo rodina byla schopna nalézt přiměřené standardní bydlení.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 115/2017 Sb. dne 13. 4. 2017
Sdělení MPSV o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 120/2017 Sb. dne 13. 4. 2017
Sdělení MPSV, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 121/2017 Sb. dne 13. 4. 2017
Sdělení MPSV o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2016 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 132/2017 Sb. dne 26. 4. 2017
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
Senátní tisk: 77
Předkladatel: Senát (předložil PS dne 28. 4. 2016)
Stav projednávání: podepsal prezident
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (otcovská poporodní péče)
Senátní tisk: 81
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 27. 5. 2016)
Stav projednávání: podepsal prezident
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 9. měsíce po vyhlášení
O návrhu nové dávky nemocenského pojištění ve formě tzv. otcovské poporodní péče jsme informovali již v čísle 3/2016 Práce a mzdy, kdy byl teprve odeslán do meziresortního připomínkového řízení. Tento návrh si v mezidobí prošel svou cestu legislativního procesu, podepsal jej prezident a v blízké době tak bude taky vyhlášen.
Nárok na „otcovskou“ bude mít otec dítěte, ale také ten, kdo převezme dítě do péče nahrazující péči rodičů, pokud dítě není starší 7 let věku ke dni takového převzetí. Tato dávka bude náležet v maximálním rozsahu jednoho týdne a jen v tom případě, že zaměstnanec nastoupí na „otcovskou“ v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Zaměstnanec přitom může na „otcovskou“ nastoupit i v poslední den prvních 6 týdnů a pobíral by pak dávku až v průběhu sedmého týdne ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče.
Z pohledu zákoníku práce půjde o překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel tak bude povinen omluvit jeho nepřítomnost v práci po dobu, kdy bude dávku pobírat. Zaměstnanec předá žádost na speciálním formuláři zaměstnavateli, který ji předá okresní správě sociálního zabezpečení a ta bude mít na starost vyplácení této dávky. Za každý kalendářní den bude zaměstnanci náležet dávka ve výši 70 % denního vyměřovacího základu s tím, že podpůrčí doba nastane dnem, který si zaměstnanec určí. Zaměstnanec nebude potřebovat k nástupu na „otcovskou“ souhlas zaměstnavatele.
Protože zákon bude účinný až 1. dnem 9. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení, bude účinný nejdříve v únoru příštího roku.
Návrh zákona o zahraniční službě a změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) Senátní tisk: 84
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 15. 12. 2016)
Stav projednávání: podepsal prezident
Předpokládaná účinnost: 1. dnem měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (flexibilita čerpání rodičovského příspěvku)
Sněmovní tisk: 854
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 30. 6. 2016)
Stav projednávání: doručen Senátu
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (posudková péče a pracovnělékařské služby)
Sněmovní tisk: 874
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 21. 7. 2016)
Stav projednávání: doručen Senátu
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, a další související zákony
Sněmovní tisk: 880
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 26. 7. 2016)
Stav projednávání: doručen Senátu
Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (transpoziční novela)
Sněmovní tisk: 990
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 13. 12. 2016)
Stav projednávání: doručen Senátu
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (agenturní zaměstnávání)
Sněmovní tisk: 911
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 16. 9. 2016)
Stav projednávání: doručen Senátu
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (maximální hranice důchodového věku)
Sněmovní tisk: 912
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 16. 9. 2016)
Stav projednávání: doručen Senátu
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 1015
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 2. 2. 2017)
Stav projednávání: doručen Senátu
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zjednodušení placení pojistného pro OSVČ)
Sněmovní tisk: 926
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 3. 10. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 3. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 6. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (koncepční novela)
Sněmovní tisk: 903
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 9. 9. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2017 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (valorizace pojistného placeného státem)
Sněmovní tisk: 1018
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 2. 2. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy (transpoziční novela)
Sněmovní tisk: 688
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 23. 12. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 5. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dlouhodobé ošetřovné)
Sněmovní tisk: 1029
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 2. 2. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 9. měsíce po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (zaměstnávání OZP/rekvalifikace)
Sněmovní tisk: 1072
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 23. 3. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního čtvrtletí po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (změny redukčních hranic pro výpočet PPM)
Sněmovní tisk: 730
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 29. 2. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 9. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (karenční doba)
Sněmovní tisk: 744 Předkladatel: Senát (předložil PS dne 22. 3. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů
Sněmovní tisk: 799
Předkladatel: poslanec Andrej Babiš (předložil PS dne 29. 4. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona o pobytu cizinců z nebezpečných zemí
Sněmovní tisk: 833
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 7. 6. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení (nesouhlas vlády)
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dozor ÚP nad stavem/střízlivostí uchazeče o zaměstnání)
Sněmovní tisk: 892
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 19. 8. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení (nesouhlas vlády)
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu)
Sněmovní tisk: 979
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 2. 12. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení (nesouhlas vlády)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ošetřovatelská dovolená)
Sněmovní tisk: 1008
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 24. 1. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení (nesouhlas vlády)
Předpokládaná účinnost: 1. dnem měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání Sněmovní tisk: 1034
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 17. 2. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 1081
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 30. 3. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (diferenciace sazeb pojistného na SZ)
Sněmovní tisk: 1096
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 18. 4. 2017)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Skutečnost, že poplatník pojistného pečuje o nezaopatřené děti, se zatím v oblasti pojistného na sociální zabezpečení dosud nijak neprojevuje. Toto chce změnit MPSV, a tak do prvního čtení v Poslanecké sněmovně poslalo návrh, jehož cílem je posílení principu zásluhovosti pracujících rodičů na výchově dětí, posílení příjmové situace rodin s více dětmi a podpora zvyšování počtu dětí v rodině.
Novela navrhuje u zaměstnanců i u OSVČ diferencovat sazbu pojistného, a to podle počtu dětí, o které tito poplatníci pečují. Místo dosavadní jediné sazby pro obě skupiny pojištěnců zavádí 4 sazby (stávající sazba bude platit pro ty poplatníky, kteří nepečují o žádné nebo jen o jedno nezaopatřené dítě), a to následovně:
- 4 nezaopatřené děti – pro zaměstnance bude sazba nulová, OSVČ ve výši 22,7 % (OSVČ budou muset i v tomto případě uhradit to pojistné, které z vyměřovacího základu zaměstnance platí jeho zaměstnavatel)
- 3 nezaopatřené děti – 2,5 %
- 2 nezaopatřené děti – 5 %.
Podle navrhovatelů bude mít výše uvedené pozitivní finanční dopad na rodiny s dvěma a více nezaopatřenými dětmi, neboť jeden z oprávněných v takové rodině bude platit pojistné v nižších sazbách, což se příznivě projeví na příjmové situaci rodiny.
Navrhované změny budou naopak mít nepříznivý dopad na podnikatelské prostředí zejména v důsledku zvýšení administrativní náročnosti výběru a odvodu pojistného zaměstnavateli.
Zaměstnavatelé budou muset posuzovat stanovení konkrétní sazby pojistného u jednotlivých zaměstnanců, kontrolovat správnost a úplnost vyplnění příslušných tiskopisů předkládaných zaměstnanci a včasnost jejich předložení, vést ve své evidenci více údajů pro účely správného stanovení a doložení sazby pojistného a budou též muset oznamovat OSSZ více údajů. Rovněž budou muset archivovat více dokladů ohledně placení pojistného ve srovnání se současným právním stavem a vystavovat též zaměstnancům příslušná potvrzení. Budou též řešit přeplatky na pojistném zaviněné pojištěnci (svými zaměstnanci) a vymáhat na nich úhradu přeplatku, neboť zaměstnavatelé jako plátci pojistného odpovídají objektivně za správnost odvedeného pojistného.
Nárok na stanovení pojistného v nižších sazbách z důvodu péče o nezaopatřené děti mají
- rodič dítěte,
- osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
- osoba, která byla pěstounem, pokud dítě přestalo být v pěstounské péči z důvodu nabytí svéprávnosti nebo zletilosti,
- manžel nebo registrovaný partner osob uvedených v písmenech a) až c).
Návrh zákona o evidenci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a o změně zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2017
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálních pracovnících
Stav projednávání: vláda
Návrh věcného záměru zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Mezinárodní smlouvy
Protokol k Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 29 o nucené práci
Sněmovní tisk: 563
Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Tuniskou republikou
Sněmovní tisk: 690
Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 k přechodu z neformální do formální ekonomiky
Sněmovní tisk: 969
Předkladatel: vláda
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Nejvyšší soud
Diskriminace z důvodu věku při poskytování odstupného
Zaměstnankyně, která u zaměstnavatele pracovala 36 let, se při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů domáhala vyplacení zvýšeného odstupného poté, co jí bylo zaměstnavatelem vyplaceno pouze zákonné odstupné ve výši trojnásobku výdělku, přičemž v kolektivní smlouvě bylo sjednáno, že v případě, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele více než 30 let, náleží mu odstupné ve výši čtrnáctinásobku výdělku.
Zaměstnavatel odmítl vyplatit zvýšené odstupné z toho důvodu, že kolektivní smlouva obsahovala ustanovení, že toto zvýšené odstupné náleží jen těm zaměstnancům, kterým v okamžiku skončení pracovního poměru nevznikl nárok na starobní důchod. Protože ale této zaměstnankyni již před skončením pracovního poměru nárok na starobní důchod vznikl, zaměstnavatel zvýšené odstupné nevyplatil.
Protože zaměstnankyně měla tento přístup za diskriminační z důvodu věku, obrátila se se svým nárokem na soud. Okresní soud žalobu zaměstnankyně zamítl s tím, že účelem a funkcí odstupného je pomoci zaměstnanci překlenout dočasný výpadek příjmů, než si najde nové zaměstnání. Zvlášť pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje delší dobu, je zvýšené odstupné poskytováno, aby zaměstnanec nestrádal, než se mu v předdůchodovém věku podaří zaměstnání najít, nebo do doby, než bude moci požádat o starobní důchod. Okresní soud dospěl k závěru, že postup zaměstnavatele diskriminační nebyl, neboť zaměstnankyně již mohla zažádat o starobní důchod, tudíž se neocitla ze dne na den bez měsíčního příjmu, a nebyla tak ve srovnatelné situaci s mladšími zaměstnanci bez nároku na něj. S tímto závěrem se ztotožnil i soud odvolací a diskriminaci zaměstnankyně z důvodu věku neshledal.
Případ se tak dostal až k Nejvyššímu soudu, který zdůraznil, že v pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace zaměstnance z důvodu věku. Takový zákaz má zabránit právě tomu, aby se věk zaměstnance nestal kritériem, které bude zaměstnavatel používat při úpravě práv zaměstnanců. Nejvyšší soud má za to, že odstupné představuje určitou formu odškodnění za nezaviněnou ztrátu zaměstnání a že pro vznik práva na něj není rozhodné, zda si zaměstnanec následně najde jiné zaměstnání nebo je poživatelem starobního důchodu či zabezpečen svým majetkem. Uvedené zvýšené odstupné podle odpracovaných let navíc mělo představovat určitou formu odměny za dlouholetou práci, kdy jeho nevyplacení zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracují tak dlouho, že jim již vznikl nárok na starobní důchod, tento smysl naprosto postrádalo.
Nejvyšší soud proto uzavřel, že ustanovení kolektivní smlouvy, že zvýšené odstupné náleží jen těm zaměstnancům, kterým v okamžiku skončení pracovního poměru nevznikl nárok na starobní důchod, je z důvodu porušení zákazu diskriminace neplatné. Zrušil oba rozsudky předchozích soudů a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že tento právní názor Nejvyššího soudu je závazný.