bezpečnost na pracovišti

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.

Pro práce ve výšce v Česku platí, že při špatné povětrnostní situaci např. silný vítr (cca 8+ m/s), bouře, krupobití, sněžení či mráz (–10 C°) dohlednost v místě prací menší než 30m se musí práce ve výšce přerušit. Jak se toto ustanovení řeší například na zahraničních pracovištích, kde jsou teploty stále pod –10 (např. finské venkovní pracoviště s teplotou –15 až –20). Když pominu bezpečností přestávky na práci v chladu, dá se za nějakých opatření taková práce ve výšce započít? Zejména práce na lešení, v MEWP, v závěsném koši a na ocelové konstrukci za použití OOPP proti pádu. A silný vítr se týká i práce na klasickém pevném lešení (nepojízdné)? 

Podle § 104 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům kromě OOPP ještě mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb. , též ochranné nápoje.

Elektromagnetická kompatibilita je definována jako schopnost zařízení, systému či přístroje vykazovat správnou činnost nejen v prostředí, v němž působí jiné zdroje elektromagnetických signálů, ať přírodních nebo umělých, ale současně svou vlastní elektromagnetickou činností nepřípustně neovlivňovat své okolí, tj. nevyzařovat signály, jež by byly rušivé pro jiná zařízení. Název „elektromagnetická kompatibilita“ (z anglického „Electromagnetic Compatibility“, z něhož pochází i mezinárodně užívaná zkratka EMC). EMC tedy vyjadřuje schopnost současné správné funkce, tj. koexistence zařízení nebo systémů nacházejících se ve společném elektromagnetickém prostředí bez závažného ovlivňování jejich normálních funkcí.

Obsahem příspěvku je upozornit provozovatele, dále také i odborníky v oblasti zdvihacích zařízení na některé nové změny požadavků na zajištění bezpečnosti, a to v návaznosti na zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o VTZ) a nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti (nařízení vlády), které nabylo účinnosti dne 1. 7. 2022. V příspěvku také i uvedeme vybrané otázky a odpovědí, které k dané problematice obdržel Státní úřad inspekce práce (SÚIP).

Bezpečnost práce má řadu aspektů ve všech oblastech hospodářské činnosti, mimo jiné i v dopravě. Zde lze identifikovat celou řadu problémových okruhů počínaje ústrojovou kázní (promítající se především ve využívání vhodné bezpečné obuvi při řízení) a konče snížením rizika únavy a mikrospánku, což může vést ke kritickým situacím v dopravě, v extrémním případě k dopravním nehodám s různě závažnými následky.

Riziko vzniku rakoviny související s prací je mnohem méně zřejmé než riziko pádu nebo zranění při práci. Přesto je to velmi reálné riziko. Stejně jako zaměstnavatelé a zaměstnanci musí přispívat ke zvýšení bezpečnosti na pracovišti a snažit se eliminovat rizika nehod, je pro ně stejně důležité identifikovat karcinogeny a hrát aktivní roli při snižování expozice.

Právní věta V situaci, kdy na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu, na jejímž základě je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen...

Kluzné podložky stále představují málo známou součást systému doplňujícího palety, jejich normální – tj. bezpečné používání je ale stále téměř velká neznámá. Bezpečný provoz a použití kluzných podložek také vyvolává celou řadu dosud nezodpovězených otázek, na které je ale třeba začít urychleně odpovídat!

Současná společnost se stále více zaměřuje na ekonomiku 24/7 a očekávání lidí, že budou pracovat ve kteroukoli denní dobu. Mnoho lidí pracuje na směny, pracuje v noci nebo pracuje velmi dlouhou dobu, což může mít nepříznivé účinky na zdraví. Práce na směny a nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků. Únava, která je s touto formou práce spojena, musí být řízena, jako každé jiné nebezpečí, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti vystaveni.

Dosahovanou úroveň bezpečnosti práce bychom měli, ve všech možných případech, hodnotit komplexně – včetně ekonomického pohledu.

Terciární sektor, neboli také sektor služeb, patří v 21. století mezi největší sektor světového hospodářství. Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce v oblasti terciární sféry je již dlouhodobě zaměřena na kontrolu zajišťování BOZP v rámci vybraných služeb vůči veřejnosti. Nedodržování požadavků právních předpisů k zajištění BOZP, která jsou při kontrolách zjišťována, se může negativně odrazit na pracovní úrazovosti zaměstnanců v organizaci. Je tak zapotřebí v organizacích zavést kulturu prevence v oblasti BOZP, kdy dodržování předpisů je nezbytným základem pro dosažení bezpečných a zdravých pracovišť.

V letním dvojčísle našeho časopisu byl otištěn článek Skid Belt = posunovač palet, společnosti s ručením omezeným Skid Belt, ke kterému autor cítí potřebu se vyjádřit (1). V článku je úvodem konstatováno, že současné techniky vykládky ložených palet a zboží z dodávkových vozidel, jsou jednak ekonomicky nerentabilní, a současně představují bezpečnostní rizika pro zúčastněné osoby. K posouzení ekonomické otázky nemá ale autor potřebnou kvalifikaci, proto je nucen ji ignorovat.

Významnou povinnost ukládá zaměstnavatelům zákoník práce v ustanovení § 104. Jsou povinni poskytovat těm zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví spoluobčanů, k bezplatnému používání potřebné ochranné pracovní prostředky a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, jsou povinni zaměstnancům rovněž poskytovat jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců. Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou? Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

V důsledku současné epidemiologické situace způsobené koronavirem, resp. SARS-CoV-2, příspěvek reflektuje a navrhuje opatření ke snížení rizika šíření COVID-19. V dané rovině se zaměřujeme na přizpůsobení pracoviště pro návrat jeho zaměstnanců a jeho přizpůsobení ke snížení možnosti cesty přenosu onemocnění v prostorách pracoviště.

Zaměstnavatel má povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu a přijímat opatření proti jejich opakování. Pro účinné předcházení opakování pracovních úrazů jsou klíčové dva faktory, první je nalezení skutečné, „kořenové“, příčiny pracovního úrazu a druhý je poučení se z tohoto úrazu.

Skladování z pohledu bezpečnosti práce, a to již dlouhodobě, tvoří jednu z nejnebezpečnějších činností v rámci celého logistického řetězce. Stohové skladování pak představuje technologii, při které dochází nejen k maximálnímu počtu pracovních úrazů vykazovaných při skladování, ale dokonce tvoří nejrizikovější způsob skladování jako celku.

Svařování je činnost spojená s celou řadou nebezpečí, zvláště jedná-li se o přechodná svářečská pracoviště. Z tohoto důvodu se zde prolínají požadavky na zajištění bezpečnosti jak z oblasti požární ochrany, tak i z oblastí bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.

Nebezpečné látky se nacházejí v zemědělství, zdravotnictví, stavebnictví a dalších odvětvích průmyslu. Mezi povolání vzbuzující stále větší obavy a při nichž zaměstnanci čelí vysokému riziku, že přijdou do kontaktu s nebezpečnými látkami, patří zpracování odpadů a stavebnictví.