Personalistika - strana 8

Srdečně Vás zveme na webinář (online seminář), který bude zaměřen na nejvýznamnější novinku, kterou přináší novela zákoníku práce s účinností již od 1. 1. 2021, a to v oblasti DOVOLENÉ....

Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, dne 5. 11. 2020 PRÁVNÍ POVAHA MIMOŘÁDNÝCH ODMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ V SOUVISLOSTI S COVID-19 Dne 5. 8. 2020 byl na webu...

Naše mozky jsou složité a naše mysl si s námi občas zahrává. I když nám ve většině případů obětavě slouží, jsou situace, kdy se k nám chová spíše jako nepřítel, a vede nás způsobem, který nám příliš nepomáhá. A to jak v práci, tak i v osobním životě. Nástrojem, který k tomu využívá, jsou určité klamné představy. Článek se zabývá tím, jak čelit představám, kterými nás naše mysl občas šálí, a ve svých důsledcích škodí.

Pokud chce zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením s tzv. odborovým funkcionářem, potřebuje k tomu předchozí souhlas příslušné odborové organizace. Absence tohoto souhlasu může mít totiž vliv na platnost rozvazovacího právního jednání. Stejně jako skutečnost, že o něj zaměstnavatel vůbec nepožádá.

Soudobá společnost je čím dál tím více soustředěna na výkon. Kvantifikovanou veličinu, která udává informaci o tom, jak je ta která jednotka či činnost efektivní. V rámci firemního prostředí je celkový výkon firmy determinován pracovním výkonem zaměstnanců. Bez výkonných zaměstnanců by většina firem nemohla dosáhnout pozitivních finančních výsledků. Jak tedy stimulovat pracovní výkon zaměstnanců? Jsou pro zvýšení pracovního výkonu důležitější fyzické aspekty, jako je pracovní prostředí, nebo spíše pocity a emoce, jako například pocit spokojenosti či důvěry v zaměstnavatele?

1) Je možné zaměstnanci zasílat naskenované kopie dokumentů ELDP, zápočtového listu a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel. Případně můžeme si obstarat souhlas zaměstnance s posláním těchto věcí na jeho e-mail, pokud by to bylo vyžadováno? 2) Pokud by e-mailovou cestou toto nešlo, tak je možné zaměstnanci dávat tyto dokumenty pouze jako papírové kopie originálů (tzn. není tam originální podpis účetní nebo jednatele za zaměstnavatele; originál leží u účetní nebo jednatele firmy). Dočetl jsem se, že je možné takto řešit ELDP, ale nevím, zda by to prošlo u dalších dvou zmiňovaných dokumentů.

Chyby spojené s nevhodným výběrem zaměstnanců jsou pro jakoukoli organizaci drahé. Nejen proto, že vedou k přijetí osob, jejichž úkoly jsou nad jejich schopnosti či další předpoklady, ale i z toho důvodu, že odstraňování následků nevhodného výběru je často nákladné. „Investice“ do správného výběru osob přitom nemusí být nijak závratné. Článek se zabývá zásadami správného vedení a organizace přijímacích rozhovorů i nejdůležitějšími zásadami a kritérii posuzování kandidátů včetně způsobu kladení otázek, a to bez ohledu na povahu obsazované pozice.

V nedávné době se Nejvyšší a Nejvyšší správní soud zabývaly otázkou, jakým okamžikem začíná odborová organizace u zaměstnavatele působit a od kdy je zaměstnavatel povinen vůči ní plnit své zákonné povinnosti. Ve svých rozhodnutích dospěly k názoru, že je odborová organizace nejprve povinna zaměstnavateli prokázat, že splňuje veškeré zákonné podmínky, zejména skutečnost, že mezi její členy patří alespoň 3 zaměstnanci v pracovním poměru u zaměstnavatele. V tomto článku se proto věnujeme nejen uvedeným rozhodnutím, ale i otázce, jakým způsobem lze tuto skutečnost v praxi prokázat.

Je z pohledu pracovně právního možné požadovat po zaměstnanci, aby absolvoval (dobrovolně, na základě domluvy) vzdělávací kurz mimořádného charakteru (jak obsahově, tak cenou), který by ale zasahovalo do jejich osobního volna? Je možné takovéto školení realizovat s písemným souhlasem jednotlivých zaměstnanců s tím, že nepožadují po zaměstnavateli pracovní volno s náhradou platu za dobu strávenou ve výuce? Jedná se o akreditovaný kurz s celostátní působností s rozsahem 24 hodin, kurz je ukončen osvědčením o absolvování. Ještě chci upozornit na skutečnost, že v organizaci jsou aktivní odbory, potřebujeme jejich souhlas?

Nad filozofií propouštění zaměstnanců v době krize se nyní moc zaměstnavatelů nezamýšlí, málokdo přemýšlí skutečně strategicky a efektivně. Je to dáno tím, že již málo firem má jednoho konkrétního vlastníka, je málo rodinných firem, firmy jsou v dnešní době vlastněny různými fondy, finančními skupinami a ty často přemýšlí pouze v dimenzích aktuálních zisků.

Na konci 90. let 20. století započal boom s publikacemi typu „War for talent” nebo například „The Talent Edge”. Právě tyto tituly přišly s poznatkem, že s ohledem na vývoj pokročilých technologií je poptávka po talentech zaměstnanců vyšší než nabídka, což následně způsobilo, že trh talentů je nejkonkurenceschopnějším trhem za poslední desetiletí. Bylo to období první fáze boje o talenty v procesech řízení lidských zdrojů. Jak se však situace vyvinula a umí již firmy plně využívat talent management? Jak využít plný potenciál talent managementu k zamezení fluktuace zaměstnanců?

Na situaci spojenou se šířením onemocnění COVID-19 zareagoval Operační program Zaměstnanost vyhlášením výzvy ve výši půl miliardy korun na podporu zaměstnanců ohrožených propouštěním. Ta zajistí prostřednictvím projektu Outplacement Úřadu práce...

Strategie podniku v oblasti lidských zdrojů je jednou z dílčích podnikových strategií, jejímž cílem je podpořit celkovou či základní strategii podniku. Ta pochopitelně může být v různých podnicích i dalších organizacích odlišná. Důvodem jsou nejen odlišné trhy, na kterých firmy působí, ale i různé konkurenční výhody, o které se jejich strategie opírá, a různé cíle, které si kladou. Článek se zabývá tvorbou personální strategie podniku jako nástrojem podpory podnikové strategie.

Téměř desetina zaměstnanců v České republice si není vždy jista, co je od nich v rámci pracovního úkolu požadováno. V mezinárodním kontextu je situace horší jen v šesti dalších zemích Evropské unie, příkladem v Polsku, Maďarsku či Španělsku. Právě tyto výsledky vyplynuly z posledního Evropského průzkumu pracovních podmínek. Otázkou ale zůstává, zda bez pochopení cíle práce může být pracovník k práci motivován a zda cíl práce má potenciál naopak pracovníka motivovat?

Odborové organizace si nemohou jednostranně diktovat, jaké prostředky jim má zaměstnavatel poskytnout k výkonu odborové činnosti.

Je tzv. práce na zkoušku řádnou závislou prací podle zákoníku práce? Jak nahlížet na úrazy při tzv. práci na zkoušku?

Zahraniční mateřská společnost zajistila pro zaměstnance své české dceřiné společnosti možnost využít službu spočívající v zajištění asistenčního programu, který poskytuje zaměstnanci okamžitou a důvěrnou pomoc s jakýmkoli problémem, který se týká práce, zdraví či osobní života, kde jsou k dispozici psychologové a další specialisté na bezplatné lince. Blíže se jedná například o služby typu jak zlepšit komunikaci, jak se vyrovnat se stresem, úzkostí a depresemi, jak vyřešit osobní a emocionální problémy, jak řešit manželské a vztahové problémy apod. Službu tedy zaměstnanec může využít bezplatně, zároveň je na principu důvěrnosti, zaměstnavatel se tedy ani nedozví, zda a kdo službu využil. Mateřská společnost rozúčtuje své celkové náklady na zajištění služby na dceřiné společnosti na základě alokačního klíče, kterým je počet zaměstnanců v dceřiných společnostech. Dotaz: na straně tuzemské dceřiné společnost je faktura nedaňovým nákladem. Jak je to se zdaněním na straně zaměstnance? Pokud se nejedná o příjem osvobozený, kdo by ho měl zdanit, protože společnost nemá informace o odebrání služby?

Ve srovnání s „řadovou“ funkcí vyžaduje vedoucí pozice zcela nové schopnosti, mimo jiné schopnosti organizovat, koordinovat a kontrolovat práci ostatních, nebát se rozhodovat a nést za svá rozhodnutí i za své spolupracovníky odpovědnost. Článek rozebírá hlavní pracovní změny, které vedoucí funkce přináší, a nejčastější chyby, kterých se začínající vedoucí dopouštějí. Zabývá se i jejich příčinami a způsoby, jak je překonat.

Jsme IT telco společnost a někteří naši zákazníci požadují osobní údaje našich zaměstnanců (dat. nar., číslo pasu apod.), aby jim umožnili přístup do jejich systémů a mohli dělat podporu našim produktům přímo v systémech u zákazníka (zákazníci jsou ze zahraničí - Norsko, Německo atd.). Je možné něco takového poskytnout z hlediska GDPR apod.?

Zákoník práce chrání zaměstnance pro případ rozvázání pracovního poměru různými způsoby. Jsou jimi mj. ochranná doba v režimu právní úpravy zákazu výpovědi (ze strany zaměstnavatele), ale ve vztahu k tzv. odborovým funkcionářům též podmínka předchozího souhlasu odborové organizace s výpovědí nebo okamžitým zrušením jejich pracovního poměru. Je mezi nimi nějaká spojitost?