Články - strana 8

Pokud zaměstnancům vzniknou jakékoliv výdaje, je jim zaměstnavatel povinen poskytnout související náhrady (viz ust. § 151 ZP). Mezi nejčastější výdaje, které zaměstnanci vznikají při výkonu práce pro zaměstnavatele, patří výdaje při cestování.

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Nařízením vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, došlo opětovně ke změně hodnot normativních nákladů na bydlení. Podkladem pro tuto změnu byly údaje Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb.

Od 1. 1. 2019 dochází ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje ze 73,20 Kč na 79,80 Kč při 40 hodinách týdně podle nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2019 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Dnem 1. ledna 2019 dojde ke změně všech prováděcích nařízení vlády k šesté části zákoníku práce, která upravuje odměňování zaměstnanců v pracovním poměru. Některé z těchto změn se promítnou i v úpravě platových poměrů státních zaměstnanců.

Zaměstnanecké akcie představují zajímavý participativní prvek zaměstnanců na společnosti, který známe spíše z velkých nadnárodních korporací z anglosaského, resp. globálního prostředí. Český právní řád však v souladu se soudobými trendy zavedení takového motivačního systému nejen umožňuje, ale liberálním pojetím úpravy cenných papírů k takovému kroku přímo vybízí. Jedná se však o právně poměrně složitý proces, který zasahuje do vlastnické struktury obchodní korporace a jejích základních dokumentů.

Dne 7. prosince 2018 bylo vyhlášeno nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Leden 2019 přinese v pojistném na sociální zabezpečení mnohem více změn než roky předchozí, a to zejména v oblasti pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. Nyní se však soustředíme na změny platné od ledna roku 2019 v číslech. S dalšími novinkami vás postupně podrobněji seznámíme v následujících článcích.

Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2019.

Pro poskytování náhrady mzdy, platu, eventuálně odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v době prvních 2 týdnů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) či karantény budou v roce 2019 platit dále uvedené sazby redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Otázky a odpovědi na témata: měsíční mzda a svátek, neoprávněný požadavek dlužníka, exekuce a součinnost. 

V rámci snahy stabilizovat personální zajištění svých činností může zaměstnavatel využít zvláštní typy odměn, jako jsou odměny při životních a pracovních výročích či odměny věrnostní a stabilizační povahy, v případě mimořádně obtížné životní situace pak může přikročit i k sociální výpomoci.

V současné době, kdy je v některých profesích nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží pro své zaměstnance vytvořit co nejvýhodnější podmínky. V této oblasti hrají významnou roli zaměstnanecké benefity, neboť jsou součástí odměňování zaměstnanců za jejich práci. Mnozí zaměstnavatelé postupují ve strategii odměňování v podobě mzdy (platu) a benefitů systematicky, kdy se jednotlivé oblasti odměňování vzájemně doplňují a přinášejí výsledky v podobě loajality a stabilizace stávajících zaměstnanců a také jsou motivačním prostředkem pro získání nových perspektivních zaměstnanců.

V nominálním vyjádření stoupla průměrná hrubá mzda v členských zemích OECD mezi roky 2011 až 2017 více než v Česku pouze v devíti zemích, inflace však v Česku byla v daném období nižší, takže reálný růst průměrných mezd v Česku je jeden z nejvyšších z vyspělých zemí světa.

Spočítat správně mzdu či plat zaměstnanci za práci přesčas, ve svátek, v noci, v sobotu a neděli dělá v praxi problémy často i zkušeným mzdovým účetním. Spoléhat na to, že to „přece počítá počítač“, nelze, protože „počítač spočítá“ pouze to, co mu mzdová účetní (správně či nesprávně) zadá. Navíc každá mzdová účetní musí umět spočítat výplatu ručně, aby ji v případě žádosti (reklamace) zaměstnance mohla zaměstnanci uspokojivě vysvětlit.

V předchozím článku jsme se zmínili o nejčastěji poskytované zaměstnanecké výhodě, kterou je bezesporu závodní stravování. Nyní upozorníme na další frekventované benefity, jejich přednosti, ale i složitosti.

V současné době, kdy je na trhu práce převažující nabídka volných pracovních míst a nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží získat nové zaměstnance poskytováním nejrůznějších výhod. Současně však hledají cesty, jak udržet stávající zaměstnance, kteří jsou lákáni vyššími mzdami a nejrůznějšími zaměstnaneckými výhodami k jiné společnosti.

V současné době, kdy je pro zaměstnavatele stále obtížnější sehnat nové pracovníky, nabývá při jejich získávání a také udržení stávajících zaměstnanců na významu i nabídka nejrůznějších benefitů, tedy dalších plnění poskytovaných zaměstnancům vedle mzdy nebo platu, z nichž nejoblíbenější jsou ty, které jsou u zaměstnance osvobozené od daně a zaměstnavatel si výdaje spojené s jejich pořízením či poskytnutím mohou uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedním z nejoblíbenějších benefitů pak je zajištění stravování.

Poskytování závodního stravování ze strany zaměstnavatelů zaměstnancům se stalo běžnou součástí jejich pracovních podmínek. Cenově zvýhodněné závodní stravování poskytuje značná část zaměstnavatelů, a to buď odběrem jídel ve vlastním zařízení (provozované buď zaměstnavatelem samým nebo smluvním dodavatelem formou služby), nebo prostřednictvím stravenek, jimiž zaměstnanci hradí jídlo a nápoje v restauračních zařízeních. Pracovněprávní úpravu obsahuje ustanovení § 236 zákoníku práce (ZP).