Články - strana 5

Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021 se týkají všech skupin plátců, kterými jsou zaměstnavatelé (za zaměstnance i za sebe), osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a také stát, který platí pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce.

Dne 1. ledna 2021 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 487/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Výše minimální mzdy je závazná pro všechny zaměstnavatele podnikatelské i nepodnikatelské sféry, tedy pro ty, kteří odměňují své zaměstnance mzdou i platem. Podle zákoníku práce se minimální mzda vztahuje i na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, to je na odměnu z dohody o provedení práce i z dohody o pracovní činnosti.

Leden 2021 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 381/2020 Sb.

Nařízení vlády č. 381/2019 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2021.

Co se v souvislosti s pandemií koronaviru Covid-19 skloňovalo a pořád v určitých souvislostech skloňuje, je poskytnutí mimořádné odměny jako speciálního finančního ohodnocení zaměstnanců v sociálních službách a ve zdravotnictví. Příslušná ministerstva vypsala pro tento účel dotační tituly a uvádějí v nich, že jde o způsob zvláštního ocenění státu pro zaměstnance za jejich práci ve ztíženém pracovním prostředí, kdy "byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy z důvodu nezbytného soustavného přímého osobního kontaktu s jinými fyzickými osobami při výkonu sjednaného druhu práce nebo ztíženého provozu v souvislosti s aplikací opatření proti šíření nákazy Covid-19".

Při porovnání průměrné mzdy a minimální mzdy v Česku a u našich sousedů zjistíme, že nejvíce od roku 2015 do letošního roku stoupla minimální mzda právě v Česku. Průměrná mzda v nominální hodnotě rychleji rostla pouze v Polsku. Jak se vyvíjí průměrná a minimální mzda od roku 2015?

Budoucnost práce stojí na čtyřech pilířích: flexibilita, efektivita, udržitelnost a schopnost se učit. HR se může zcela redefinovat jako strategický a lidský partner byznysu.

Jednou z cestovních náhrad, které zaměstnanci příslušejí při pracovní cestě, je stravné, v případě zahraniční pracovní cesty (mimo území České republiky) zahraniční stravné. Jak známo, koncem každého kalendářního roku se ve Sbírce zákonů objeví vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví výše základních sazeb zahraničního stravného pro následující kalendářní rok a pro jednotlivé státy.

Z členských zemí OECD se nejvíce liší zdanění práce zaměstnance pracujícího za podprůměrnou mzdu a zaměstnance pracujícího za nadprůměrnou mzdu v Irsku, v Izraeli, v Lucembursku, ve Francii a v Belgii. Naopak Česko patří mezi desítku zemí s nejnižším rozdílem v míře zdanění.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“), byl v novelizován zákonem č. 285/2020 Sb., kterým se kromě ZP mění i další související zákony. Jedním z důvodů této novely byla nutnost implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb. V první části textu se zmíním o upřesnění časových pásem ve vazbě na tuzemské i na zahraniční stravné. Ve druhé části se budeme zabývat závažnější problematikou, která se týká cestovních náhrad zaměstnanců zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, který je vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky. V příspěvku se budeme zabývat pouze změnami, které souvisejí s poskytováním cestovních náhrad zaměstnancům.

Územní působnost řady zaměstnavatelů je široká (mají svá pracoviště v různých částech České republiky). Ve vzduchu už delší dobu „visela“ otázka, obhájí-li si zaměstnavatel případné rozdílné odměňování zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty na jednotlivých regionálních pracovištích právě s ohledem na sociálněekonomický charakter toho kterého regionu. Názor Nejvyššího soudu na tuto otázku už známe.

Vysílání agenturních zaměstnanců na pracovní cestu představuje téma, kterému byla a je odbornou veřejností věnována značná pozornost. Jde o problematiku stále aktuální, neboť v kontextu vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb se jí dílčím způsobem dotýká také zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, který nabyl dělenou účinnost dne 30. 7. 2020.

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí Vládní návrh zákona, kterým se ruší zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (sněmovní tisk č. 866), prošel...

Řada zaměstnavatelů využila nabídky státu a v nelehké situaci vyvolané pandemií koronaviru Covid-19 požádala v rámci cíleného programu podpory zaměstnanosti "Antivirus" o příspěvek na úhradu nákladů spojených s poskytnutím náhrady mzdy zaměstnancům za dobu vybraných překážek v práci. Ne všichni na něj ale dosáhli, ačkoliv s tím počítali.

Nejeden představený řeší otázku, komu přidělit práci, která zbyde, pokud se vyhoví některému zaměstnanci a povolí se mu zkrácení služební doby. Řešením by měly být doplňkové úvazky, ale...

Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, nabyl účinnosti 24. 4. 2020. Tímto právním předpisem dochází k mnoha změnám, přičemž některé jsou dočasného charakteru, jiné jsou změnami trvalými. Změny se týkají zmírnění dopadů epidemie koronaviru zvláštním ustanovením o možnosti prominutí zmeškání lhůt, zvláštním opatřením k insolvenčnímu právu, zvláštním opatřením k právnickým osobám, zvláštním opatřením ve vztahu k výkonu rozhodnutí a exekucím, zvláštním opatřením ve vztahu k výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu a zvláštním opatřením ve vztahu k prodlení.

Ve Sbírce zákonů již vyšla dne 26. 6. 2020 dlouho očekávaná novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony), která přináší pro personální praxi mnoho zajímavých a praktických novinek. Systematicky tato novela navázala na plánovanou novelu z roku 2016, která nakonec nebyla schválena.

Při provádění srážek z mezd se postupuje podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ), a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách).