Články - strana 6

V době nouzového stavu se mzdové účetní setkávají se zcela novými problémy, které obvykle samy nejsou schopny vyřešit. Následující příspěvek podává odpovědi na nejčastější dotazy v oblasti odměňování v době nouzového stavu a též upozorňuje na častá pochybení v souvislosti s ošetřovným, jejichž důsledkem je pak opožděná výplata ošetřovného příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.

Je pravdou, že naprostá většina příjmů zaměstnanců převyšuje minimální mzdu. S ohledem na současnou nepříznivou ekonomickou situaci však může docházet k tomu, že se příjem zaměstnance může snížit a může tak z různých důvodů poklesnout i pod úroveň minimální mzdy. Alternativně může být takový příjem sjednán, třeba formou zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek anebo prostřednictvím některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.

Po zvýšení nezabavitelné částky od 1. 1. 2020 následují další změny v parametrech pro její výpočet. K 1. 4. 2020 dochází ke zvýšení životního minima jednotlivce a k 1. 7. se mění výpočet nezabavitelné částky na osobu povinného.

Srážky z cestovních náhrad Máme dotaz k provádění srážek ze mzdy u nadlimitních cestovních náhrad. Zaměstnavatel poskytuje cestovní náhrady nad limity dané zákoníkem práce. Z nadlimitního plnění odvádíme daň...

Mzda, plat a v některých případech i odměna náležející zaměstnancům konajícím práci na základě některých z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou chráněny několika instituty. U mzdy a platu se jedná mj. o minimální a zaručenou mzdu, splatnost, pravidla pro výplatu mzdy a platu, o povinnost zaměstnavatele při měsíčním vyúčtování mzdy (platu), o pravidla pro provádění srážek a další.

Nařízení vlády č. 349/2019 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2020, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy.

Jako každý rok se i od 1. ledna letošního roku změnila vlivem zvýšení normativních nákladů na bydlení (nařízení vlády č. 349/2019 Sb.) základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka i na vyživované osoby (manželka, nezaopatřené děti) a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2020, které se provádí v průběhu února 2020.

Nezaměstnanost v Česku je nejnižší z členských zemí Evropské unie, zkušení personalisté se snaží přilákat kreativní zaměstnance nejenom adekvátním mzdovým ohodnocením, ale i nabídkou zkrácených úvazků nebo umožnění práce z domova.

Nařízení vlády č. 347/2019 Sb., o minimální mzdě S účinností od 1. ledna 2020 se zvyšuje minimální mzda z 13 350 Kč v roce 2019 na 14 600 Kč...

Zaměstnanec, který vykoná pracovní cestu (případně cestu mimo pravidelné pracoviště), má nárok na cestovní náhrady. Jednotlivé druhy cestovních náhrad jsou vymezeny v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Jedná se o náhradu jízdních výdajů, stravného, výdajů za ubytování a nutných vedlejších výdajů.

S účinností od 1. 1. 2020 byla novelizována všechna nařízení vlády, která upravují nebo významně ovlivňují platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.

Od 1. 1. 2020 dochází ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z 13 350 Kč na 14 600 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje ze 79,80 Kč na 87,30 Kč při 40 hodinách týdně.

K datu 1. ledna 2020 musejí zbystřit pozornost jak zaměstnavatelé, tak samoplátecké skupiny pojištěnců, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Všech těchto plátců pojistného, jakož i skupiny tzv. státních pojištěnců a potažmo zdravotních pojišťoven se bezprostředně dotýká další zvýšení povinných, resp. minimálních plateb. Na co se musejí jednotlivé subjekty připravit?

Výše minimální mzdy je závazná pro všechny zaměstnavatele podnikatelské i nepodnikatelské sféry, tedy pro ty, kteří odměňují své zaměstnance mzdou i platem. Podle zákoníku práce se minimální mzda vztahuje i na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, to je na odměnu z dohody o provedení práce i z dohody o pracovní činnosti.

Nařízení vlády č. 260/2019 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2020.

Leden 2020 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 260/2019 Sb.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.

Osobní automobily a jiná motorová vozidla jsou dnes již nedílnou součástí našich životů. Je proto pochopitelné, že hrají velmi důležitou roli též ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že užití firemních či vlastních vozů zaměstnanci při výkonu práce má mnohé dopady do pracovněprávních vztahů, je vhodné tyto právní aspekty shrnout. Cílem tohoto příspěvku je proto takové shrnutí a obecný výklad k právnímu režimu užívání firemních vozidel zaměstnanci.