BOZP pro OZO - strana 10

Srdečně zveme na jubilejní 10. ročník odborné konference k pracovnímu právu. Jak bude vypadat nový normál v pracovním právu? Mezi tématy budou novinky z judikatury, pracovnělékařské služby a uznávání nemocí...

Domníváme se, že je účelné a vhodné se zaměřit na nejzávažnější pracovní úrazy a tím jsou pracovní úrazy smrtelné. Informujeme Vás tedy, že v předcházejícím období zaznamenal Státní úřad inspekce práce 106 smrtelných pracovních úrazů. Což znamená nárůst oproti 95 případům z roku 2019.

V tomto článku se zaměříme na náležitosti týkající se praktické výuky chemie ve školách. Je bez jakékoli diskuse, že pro bezpečné nakládání s chemickými látkami (nejen ve školách) je odborná kvalifikace pedagogů zcela klíčová. Bohužel, ne vždy jí učitelé nebo vedoucí volnočasových kroužků či táborů opravdu disponují.

Dne 18. června 2021 podepsal pan prezident zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon zavádí dlouho očekávaný tzv. kurzarbeit. Zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení s dvěma výjimkami, takže nabývá účinnosti 1. července 2021.

Bezpečnost práce a požární ochrana z pohledu ženy, která stála za tvorbou požárně bezpečnostního inženýrství a u jeho zrodu, a tomuto oboru zasvětila celý svůj profesní život. Čtenář si zaslouží se o této výjimečné osobnosti dozvědět více také z jejího soukromého života. Protože si s paní Maturovou na základě dlouholeté spolupráce tykáme, bude veden i tento rozhovor neformálně.

Měnící se svět práce a s tím související výzvy a rizika, které mohou tyto změny sebou přinášet, ovlivňují psychickou pohodu každého člověka. V období pandemie jsou tyto změny ještě více razantní a zaměstnavatelé a zaměstnanci musí být na řízení negativních následků těchto změn připraveni, a to například rozvojem resilientní pracovní síly.

Do pracovního řádu v jedné firmě zařadili ustanovení, že „přes vrátnici nesmí být přenesena jediná láhev alkoholu.“ Zaměstnanci dobrou snahu zaměstnavatele obcházeli tím, že přenášeli dvě a více lahví alkoholu. Podobně postupují někteří zaměstnavatelé, když zakáží požívání alkoholu na „půdě“ pracoviště. Přitom kanceláře nebo výrobní prostory nejsou půdou a zákaz by tam při slovním výkladu stanovené povinnosti neplatil.

Statické skladovací systémy, v provedení nejčastěji jako kotvené, (mohou být ale i nekotvené) jsou vesměs instalovány do uzavřených skladových objektů. V posledním období, a to v narůstajícím rozsahu, jsou používány rovněž skladovací regálové systémy přesuvné – pohyblivé. Jejich pohon je nejčastěji motorický, může být ale i ruční. Bezpečnostně technickým požadavkům pro tento druh regálů je věnován dnešní článek.

Další díl seriálu rozhovorů s osobnostmi oboru BOZP navazuje na předchozí díl, který se z velké části věnoval vzdělávání na úrovni vyšší odborné školy. V žebříčku vzdělávání se posuneme na další stupeň a budeme se zabývat vysokoškolským studiem. O rozhovor jsme požádali Ing. Slavomíru Vargovou, PhD., odbornou asistentku na Fakultě logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Na začátku dnešního příběhu ze světa inspektorů BOZP byl covid. Všichni se ho báli, zavírali se doma, děti nechodily do školy a místo „neseď u počítače a běž ven“ slyšely „nechoď ven, seď u počítače“. Zodpovědní lidé omezovali osobní kontakty, aby se covid nešířil. Pojem home office se ze stránek sci-fi a společenských magazínů konečně začal přesouvat do praxe. Ta praxe zákonitě zasáhla i oblast bezpečnosti práce. Nebudu se zde věnovat BOZP při práci z domova. Naopak, chci se podělit o zkušenost, kterou tato éra přinesla do práce inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce.

Článek se věnuje problematice nového Evropského strategického rámce BOZP a jeho možné aplikační praxi.

V tomto článku se zaměříme na otázku bezprostředně související s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a to na přestávky v práci a na bezpečnostní přestávky.

Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.

O novinkách v oblasti BOZP se můžeme pravidelně dočítat nejen v tomto časopise, ale také se je dozvídat na nejrůznějších vzdělávacích akcích, seminářích či diskusních fórech. Ačkoli bylo těchto informací v poslední době poměrně dost, přesto se některé zajímavé novinky do všeobecného povědomí doposud příliš nedostaly. Lépe řečeno je patrně zaregistrovali pouze ti „bezpečáci“, kteří se o tu či onu oblast zajímají detailněji. Hloubavému čtenáři se nejspíš v tento moment vloudí na mysl všetečná otázka, co že to mám vlastně na mysli? Má odpověď bude ale poněkud šalamounská: kvalifikace – školy – šatny. Pokud Vás takto laděná odpověď neuspokojila, v což i doufám, pak se začtěte do následujících řádek. V tomto článku se věnuji prvnímu z uvedených témat, a to kvalifikaci.

Rakovina, ať už souvisí nebo nesouvisí s výkonem povolání, je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie. Je označována za jeden z hlavních faktorů přispívajících k předčasným úmrtím v EU a připadá na ni přibližně čtvrtina všech úmrtí. Rakovina má dopad nejen na zdraví jednotlivců a rodinný život, ale i na produktivitu a růst hospodářství. [1], [2]

Do dnešního dílu seriálu rozhovorů s osobnostmi BOZP nám kolega z České asociace prevence rizik, pan Michal Běhounek, doporučil svého pedagoga, pana Rudolfa Stáru. Spolu s kolegou jsme se vydali navštívit člověka, který svojí činností a zápalem ovlivnil začátek kariéry desítek „bezpečáků“.

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

Článek se věnuje problematice ochrany dýchacích cest, hodnocení rizik a pandemickým opatřením a jejich právních dopadů do pracovněprávních vztahů.

Informace se věnuje problematice současného stavu legislativního procesu rekodifikace vyhrazených technických zařízení.

Informační a komunikační technologie na jedné straně způsobily revoluci v komunikaci, ale na straně druhé, rovněž přinesly i nové výzvy a problémy pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Využívání digitálních technologií se v současnosti stalo běžným, a to jak v odvětví služeb, tak v průmyslovém sektoru. Vzhledem k této skutečnosti, je důležité posoudit, zda práce s digitálními technologiemi může mít negativní vliv na zdraví zaměstnanců. A to například z důvodu, že využívání elektronických informačních a komunikačních technologií může být spojeno s časovým tlakem a chybějícími hranicemi mezi prací a soukromým životem. V důsledku toho mohou být zaměstnanci následně vystaveni stresu, který se negativně projeví na jejich duševním a fyzickém zdraví.