Domníváme se, že je účelné a vhodné se zaměřit na nejzávažnější pracovní úrazy a tím jsou pracovní úrazy smrtelné. Informujeme Vás tedy, že v předcházejícím období zaznamenal Státní úřad inspekce práce 106 smrtelných pracovních úrazů. Což znamená nárůst oproti 95 případům z roku 2019.
Ke zvýšení počtu pracovních úmrtí došlo navzdory tomu, že ekonomika byla dlouhé měsíce omezena kvůli pandemií COVID-19. Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Ústeckém (18), Jihomoravském (14) a Plzeňském (11). Pouze k jedinému smrtelnému pracovnímu úrazu došlo v Libereckém kraji.
Zároveň v 6 případech došlo k smrtelnému pracovnímu úrazu při činnosti vykonávané v zahraničí.
Nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (34 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které se staly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků (manipulačních vozíků) na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách. Druhým nepočetnějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů byly budovy, konstrukce, povrchy, kdy se jedná hlavně o pády z výšky a do hloubky (15). Třetím nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly kategorie materiály, předměty výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky a prach, kdy se jedná převážně o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování, zvedání, manipulaci a převážení (9).
Příčiny smrtelných pracovních úrazů, podobně jako v předcházejícím období, které se v loni staly, a to v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř v 56 % (61 úmrtí). Další významnou příčinou je také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (12). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.
Vrátíme-li se ke kategorii smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků (manipulačních vozíků) na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách, pak zde jednoznačně převažuje přimáčknutí nebo sražení (přejetí) postiženého manipulačním vozíkem, dále špatná viditelnost případně i vliv klimatických podmínek. Vybíráme tedy ze spektra smrtelných pracovních úrazů následující.
Při nakládce zboží na europaletách došlo k přimáčknutí řidiče nákladního vozidla k bočnici. Obdobným smrtelným pracovním úrazem při použití manipulačního vozíku bylo přimáčknutí postiženého na stěnu budovy. Společným jmenovatelem obou případů byla například špatná organizace práce a nestanovení bezpečných postupů tak, aby zaměstnanci nebyli ohroženi dopravou na pracovišti. Dále nevyhodnocení konkrétních rizik. Co je však k zamyšlení, a tím je přístup zaměstnavatelů tzn. splnění zákonné povinnosti, kterou je přijetí opatření proti opakování pracovního úrazu (§ 105 odst. 5 zákoníku práce). Jeden ze zaměstnavatelů přijal okamžité technické řešení, čímž byl nákup zařízení, které signalizuje přítomnost osoby v manipulačním prostoru. Druhý zaměstnavatel se rozhodl, že přijme technické opatření, až se něco obdobného stane.
Z informačního systému Státního úřadu inspekce práce je také i zřejmé, že na řadě pracovních úrazů (smrtelných, závažných) v souvislosti s provozem manipulačních vozíků se podílí klimatické podmínky například zimní období nebo déšť, dále špatné osvětlení, blížící se konec například noční směny, stres, ale může to být také i špatný technický stav manipulačního vozíku.
Zaměříme-li se na další nejpočetnější zdroj smrtelných, ale i závažných pracovních úrazů, pak se jedná o pády z výšky nebo do hloubky. Vybíráme závažný pracovní úraz, kterým je pád do hloubky.
Stručný popis události
Zraněný při telefonování se pohyboval v části haly na výrobu dřevěných polotovarů a následně spadl do nezabezpečeného otvoru v podlaze (šachty, viz obr.) po demontovaném dopravníku. Rozměr otvoru 1,5 x 2,9 m hloubka 3 m. Otvor z jedné strany byl zabezpečen pouze umělohmotnou páskou, viz obr. Při pádu si postižený poranil hrudník a žebra.
Kontrolou na místě bylo zjištěno, že zraněný při telefonování v rámci kontroly svěřené zakázky pohyboval v části haly a spadl do řádně nezabezpečeného otvoru v podlaze (šachty) po demontovaném dopravníku (viz obr.). Dále bylo zjištěno, že otvor byl ze tří stran zabezpečen ochranným zábradlím a z jedné strany byl zabezpečen pouze umělohmotnou páskou. Původní zábradlí této strany bylo odříznuto z důvodu demontáže dopravníku a nebylo již opětovně namontováno.
Zamyslíme-li se nad tímto závažným pracovním úrazem, zdůrazňujeme, že došlo k poranění hrudníku a žeber, pak lze v zásadě konstatovat, a na tom se asi i shodneme, že se stát nemusel, kdyby…… stačilo například více zodpovědnosti, důslednosti.
Kontrolní zjištění
Vzhledem k tomu, že kontrolovaná osoba dostatečně nezajistila pevným zábradlím otvor v podlaze ve výrobní hale (šachtu), nezabezpečila pracoviště, tak aby zaměstnanci nebyli ohroženy pádem do hloubky, nesplnila ustanovení dle § 2 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a dále § 4 odst. 1 příloha bod přílohy 3.3.6 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí tzn. „Všechny otvory nebo nebezpečné prohlubně v podlahách musí být zakryty nebo ohrazeny“.
Na co zaměstnavatelé velmi často zapomínají například v případě pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky. Povinností zaměstnavatele je přijímat opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky tak, jak je uvedeno v nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, ve znění pozdějších předpisů.
Třetím nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných (závažných) pracovních úrazů byly kategorie materiály, předměty výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky a prach, kdy se jedná převážně o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování, zvedání, manipulaci a převážení. Příkladem může být níže uvedený závažný pracovní úraz
Stručný popis události
Při demontáži ocelové nádoby (Obr. č. 1) zaměstnanci použili vyřazené, zkorodované („pravděpodobně“) i poškozené ocelové lano, které navlékli do oka v horní části nádoby a pomocí tohoto lana břemeno zavěsili na nepoužívaný řetízkový kladkostroj umístěný na ocelové traverze pod stropem haly (Obr. č. 2). Traverza i s kladkostrojem se však nacházela mimo osu demontované části nádoby (břemene) a došlo tak k šikmému tahu v zavěšení. Následně zaměstnanci pomocí plamene odřezali vrchní část nádoby a vlivem šikmého tahu od kladkostroje došlo ke zhoupnutí oddělené části, následnému prasknutí ocelového lana a k zasažení nohy postiženého (nedostatečný volný pracovní prostor), čímž mu byl způsoben pracovní úraz, který si vyžádal hospitalizaci postiženého delší než pět dnů.
Při kontrole byly předloženy například následující dokumenty:
- Obecný Technologický postup pro pracovní činnosti demontáží.
- Rizika: pád z výšky, pád břemene z výšky, poranění očí, špatná manipulace s lešením s následkem poranění, respektive smrt, poranění elektrickým proudem, popřípadě smrt.
- Návod k používání řetízkového kladkostroje, který, mimo jiné, obsahuje, že obsluha musí k dispozici dostatečně volný pracovní prostor.
Při kontrole nebyly předloženy například níže uvedené vyžadované dokumenty:
- Návod výrobce použitého ocelového lana a plán následných kontrol.
- Plán následných kontrol řetízkového kladkostroje.
Závažné zjištění však bylo, že demontáž nefunkčních rozvodů technologie logicky obecný technologický postup demontáží tyto konkrétní činnosti neobsahoval. Dále zaměstnavatel po závažném pracovním úrazu technická ani organizační opatření nepřijal.
Jaká byla porušení ze strany zaměstnavatele
V souvislosti s tímto závažným pracovním úrazem bylo zjištěno, že zaměstnavatel nesplnil povinnost organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, jak je stanoveno v § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále zaměstnavatel nesplnil povinnost uloženou v § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí tzn.: „Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob“. Zaměstnavatel při kontrole předložil návod výrobce řetízkového kladkostroje, ale nepředložil návod výrobce použitého ocelového lana.
V případě řetízkového kladkostroje a použitého ocelového lana zaměstnavatel nepředložil doklady (plán) o následných kontrolách těchto technických zařízení (§ 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2