Problém suchého vzduchu v zimních podmínkách

Vydáno: 4 minuty čtení

V poslední době ve většině nově budovaných objektů, ať už to jsou továrny pro výrobu potravinářských i nepotravinářských produktů, obchody a nákupní centra, administrativní objekty nebo školy, ale i budovy určené k bydlení, převládá trend, kdy v užívaných vnitřních prostorech bývá výměna vzduchu zajišťována nuceně, čili řízeně, pomocí systému vzduchotechniky.

Nucené větrání má své přednosti. K výhodám patří bezesporu jasně definovaná a kontrolovatelná výměna vzduchu. Použitím vhodné filtrace je možné zajistit požadovanou čistotu přiváděného vzduchu a díky začlenění předhřevu a příp. i chlazení je pod kontrolou i jeho teplota. Z pohledu energetiků při použití rekuperace nucené větrání významně snižuje tepelné ztráty objektu v chladném období.

Na druhou stranu má nucené větrání i svá úskalí. V roce 2017 byly pracovníky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě prováděny kontroly pracovních podmínek na pracovištích nájemních jednotek obchodních center. Při těchto kontrolách bylo mimo jiné zjištěno, že přestože teplota je v průběhu celého roku udržována v odpovídajícím rozmezí, nedaří se zajistit zejména v zimních měsících odpovídající relativní vlhkost přiváděného vzduchu. Bylo provedeno celkem 95 kontrol na pracovištích obchodních nájemních jednotek obchodních center v Ostravě. Ve 25 případech v období ledna až března byla orientačním měřením zjištěna relativní vlhkost nižší, než požaduje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, z toho v 5 případech v lednu až únoru byly zjištěny hodnoty relativní vlhkosti výrazně nižší (Rh <= 20 %). Zaměstnanci si stěžovali na suché rty, podráždění očí, škrábání v krku apod.

Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., tabulka č. 2, části A přílohy 1 má na pracovišti být relativní vlhkost v rozsahu 30-70 %.

V únoru roku 2018 byl přijat podnět zaměstnanců státního orgánu na nevhodné mikroklimatické podmínky, a to nedodržení minimální relativní vlhkosti v kancelářích objektu, v jehož pronajatých prostorách má tato instituce svá pracoviště. Při první kontrole bylo zjištěno, že si zaměstnanci stěžují na zdravotní potíže, které dávají do souvislosti s pobytem v těchto nuceně větraných prostorách. Nejčastěji byly uváděny problémy jako zarudlé, vysušené, podrážděné oči (syndrom suchého oka), suchá pokožka a vysušená sliznice. Po delším pobytu přichází bolesti hlavy, únava, špatně se dýchá apod. Provedeným orientačním měření v sedmi vytipovaných kancelářích byly při teplotách 22,3-25,5 °C zjištěny hodnoty relativní vlhkosti 19,6-22,0 %. V tomto případě bylo orientační měření pro větší průkaznost doplněno při následné kontrole akreditovanými měřeními mikroklimatických podmínek, průtoků vzduchu nuceného větrání a koncentrace CO2, provedenými přizvanou odborně způsobilou osobou Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Podle doloženého protokolu byly ve vytipovaných kancelářích při vyhovujících hodnotách výměny vzduchu (79,6-87,3 m3h-1/kancelář) a koncentrace CO2 (473-937 ppm) zjištěny prokazatelně nevyhovující hodnoty relativní vlhkosti v rozsahu 16,5-20,5 %.

Závěr

V zimních měsících je obsah vodních par ve venkovním vzduchu v důsledku nízkých teplot malý, protože při nízkých teplotách kondenzují nebo dokonce mrznou a padají k zemi. Vzduch přiváděný do interiéru je pak po ohřátí na vnitřní teplotu suchý, jeho relativní vlhkost klesá. Při nízké relativní vlhkosti vzduchu vysychají sliznice dýchacích cest, snižuje se tvorba hlenu a aktivita řasinek na nosní sliznici, a tím se oslabuje obranný mechanismus člověka proti vnikání mikroorganismů včetně alergenů do lidského organismu*.

Podle § 42 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. musí být přiváděný vzduch filtrován a v zimě ohříván. Není zde však dána povinnost přiváděný vzduch zvlhčovat. Pro vyžadování vlhčení vzduchu pro zimní období jako součást systému nuceného větrání už při posuzování projektu stavby orgán ochrany veřejného zdraví, což je příslušná krajská hygienická stanice, tak nemá v rámci preventivního dozoru odpovídající právní nástroj. Tyto problémy a vady kvality vnitřního prostředí pak bývají řešeny až v rámci prováděného státního zdravotního dozoru, kdy se na základě kontrolního zjištění zaměstnavatelům nařizuje přijímání dodatečných opatření, spočívajících např. v doplnění vhodných zvlhčovačů vzduchu na pracovištích apod.

* Miroslav Jokl: Zdravé obytné a pracovní prostředí, vydala ACADEMIA, nakladatelství AV ČR, Praha, 2002

Související dokumenty

Související články

Pachové látky v ovzduší hodnocené normativně a jejich vliv na pocity a zdraví člověka
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
Přístup k hodnocení podmínek vidění v pracovní činnosti
Hodnocení sluchu a řeči při komunikaci v podmínkách pracovního prostředí
Problematika monotonie v pracovním procesu
Pracovní podmínky v nájemních jednotkách obchodních center
Rizika pracovního prostředí v Moravskoslezském kraji
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů
Význam a užití barev pro úpravu pracovního prostředí
Několik poznámek k teplotě na pracovišti
Posouzení spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy
Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
K problematice vlivu mikroklimatických podmínek na člověka v pracovním procesu, 3. část - Ergonomické normy
Udušení nebo otrava zaměstnanců vlivem vzniku nebezpečné atmosféry
Poznatky o kosterně svalovém ústrojí a jejich promítnutí do pracovních procesů člověka

Související otázky a odpovědi

Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Krácení dovolené, pracovní úraz
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Náhrada za pracovní úraz
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Dopravně psychologické vyšetření a pracovní doba
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Zaměstnanec u lékaře
Profesní způsobilost řidiče
Doplňující otázka k ID: 19905 - DPP a prohlídky ve 2.kat.bez rizika

Související předpisy

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci