(sledované období: 5.12.2017 – 8.1.2018)
Vyhlášené předpisy
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 406/2017 Sb. dne 7.12.2017.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 432/2017 Sb. dne 14.12.2017.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 436/2017 Sb. dne 15.12.2017.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (úprava podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením)
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 444/2017 Sb. dne 15.12.2017.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2017 pro účely zákona o zaměstnanosti
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 447/2017 Sb. dne 15.12.2017.
Ministerstvo práce a sociálních věcí každý rok vyhlašuje výši průměrné mzdy v národním hospodářství. Oproti roku 2016, kdy takto vyhlášená průměrná mzda činila 27 000 Kč, se v období 1. až 3. čtvrtletí roku 2017 zvýšila na 28 761 Kč.
Takto stanovená výše průměrné mzdy je pro oblast pracovního práva a práva sociálního zabezpečení klíčová, neboť právě z ní se následně vypočítává zejména výše podpory v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci či příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 451/2017 Sb. dne 15.12.2017.
Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 463/2017 Sb. dne 22.12.2017.
Jak jsme vás již informovali v předchozím vydání, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo vyhlášku, která stanoví výši stravného, průměrnou cenu pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad a jednotlivé sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel pro rok 2018.
Sazba za použití osobních silničních motorových vozidel nově činí 4,00 Kč za kilometr (přičemž dosud činila 3,90 Kč). Oproti údajům, jež jsme vám poskytli v předchozím vydání, se díky připomínkovému řízení dále navýšily částky, které se týkají stravného a průměrné ceny pohonných hmot.
Při pracovní cestě, která trvá 5 až 12 hodin, se tudíž pro rok 2018 stravné zvyšuje na 78 Kč (v roce 2017 72 Kč), při pracovní cestě nad 12 hodin na 119 Kč (v roce 2017 109 Kč) a nad 18 hodin na 186 Kč (v roce 2017 171 Kč) za každý kalendářní den pracovní cesty.
Vyhláškou stanovená průměrná cena pohonných hmot se ve srovnání s rokem 2017 taktéž mírně zvýší, a to na:
- 30,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
- 32,80 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
- 29,80 Kč u motorové nafty
za 1 litr pohonné hmoty.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2017 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Vyhlášeno ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 74/2017 Sb. dne 11.12.2017.
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1.1.2017 (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o úpravě podmínek pro uplatnění dlužných mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 21.5.2018
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 25.5.2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1.4.2018 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Stav projednávání: v připomínkovém řízení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti)
Sněmovní tisk: 22
Předkladatel: poslanci
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Navrhovaná novela zákoníku práce je prvním krokem čerstvě zvolené Poslanecké sněmovny v oblasti pracovního práva. Prozatím se však jedná o počin marginálního charakteru a navrhovaná úprava si klade za cíl odstranit nejistotu ohledně výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nově má být postaveno najisto, jakým způsobem se počítá výdělek pro účely náhrady v případě, kdy poškozenému nebyla placena náhrada předtím, než se stal uchazečem o zaměstnání. Za fiktivní poúrazový výdělek pro účely výpočtu se v takové situaci dle návrhu považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den zařazení uchazeče do evidence uchazečů o zaměstnání. Vláda k tomuto návrhu však vyjádřila nesouhlas, tak si budeme muset počkat, zda daný návrh i v takovém případě projde legislativním kolečkem.
Věcný záměr zákona o lobbingu
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálním podnikání
Stav projednávání: vláda
Mezinárodní smlouvy
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Tuniskou republikou
Stav projednávání: souhlas s ratifikací doručen prezidentovi
Úmluva Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Předkladatel: vláda
Stav projednávání: souhlas s ratifikací doručen prezidentovi
Státní úřad inspekce práce
Kontrolní akce v roce 2017
Státní úřad inspekce práce zveřejnil tiskovou zprávu týkající se provedených kontrolních akcí v prvním pololetí roku 2017. Z této zprávy vyplývá, že zaměstnavatelé nejčastěji porušovali své povinnosti v oblasti BOZP (povinnost zajistit bezpečnost práce zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví). K 31.8.2017 bylo zaevidováno celkem 19 610 pracovních úrazů, z toho 687 závažných a 53 smrtelných. Z dosud zveřejněných statistických výsledků tak lze usuzovat, že se potvrdí trend předchozích let a počet smrtelných pracovních úrazů za rok bude i nadále klesat.
Oblastní inspektoráty práce dále velmi často evidovaly také porušování povinností při sjednávání a ukončování pracovního poměru, nedodržování právního rámce pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a odměňování zaměstnanců.
V závěru roku se inspektoři Státního úřadu inspekce práce navíc důkladněji zaměřili na oblast agenturního zaměstnávání. Kontrolní akce probíhala v souvislosti s novelizací zákona o zaměstnanosti, podle kterého měly agentury práce s platným povolením ke zprostředkování zaměstnání složit do konce října na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce kauci ve výši 500 000 Kč. Pokud tak neučinily v této lhůtě, povolení ke zprostředkování zaměstnání jim ze zákona zaniklo.
Dle tiskové zprávy Státního úřadu inspekce práce tuto kauci nesložilo přes 500 agentur práce, přičemž mnohé z nich dle dostupných informací pokračovaly bez platného povolení ve své činnosti. Z toho důvodu byla zahájena celorepubliková kontrolní akce, která bude ukončena počátkem roku 2018.
Do konce roku 2017 bylo tímto způsobem zkontrolováno 107 zaměstnavatelů. Většina kontrol sice není v tuto chvíli uzavřena, avšak u 6 subjektů již byly nalezeny nedostatky, jež mohou vést až k pokutě ve výši 2 000 000 Kč.
Evropská komise
Návrh nařízení pro účely zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek
Evropská komise odhlasovala na konci prosince 2017 návrh nového nařízení pro účely zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek v rámci EU. Toto nařízení by mělo nahradit 26 let staré nařízení Rady 91/533/EEC a reagovat tak na nové flexibilnější formy zaměstnávání, jež jsou v posledních letech stále populárnější.
Dosud platné nařízení přitom není aplikovatelné na zaměstnance, kteří pracují méně než 8 hodin týdně nebo jejichž pracovní poměr trvá kratší dobu než 1 měsíc. Jedním z účelů nového nařízení je tak sladit v něm uváděnou definici zaměstnance s judikaturou Soudního dvora EU, a pokrýt tak dalších přibližně 2–3 milionů zaměstnanců v rámci EU.
Dále bude rozšířen počet informací, jež musí být zaměstnancům poskytnuty na počátku pracovního poměru. Nově by měl mít zaměstnanec kupříkladu nárok na to, aby mu byly sděleny veškeré informace, jež se týkají zkušební doby či odměňování za přesčasy. Zaměstnanci, kterým není rovnoměrně rozvrhována pracovní doba, by měli mít nově možnost vědět dopředu, kdy mohou být povoláni do práce. K tomu by tito zaměstnanci získali právo si zažádat i o přeložení na práci se stabilnější pracovní dobou a zaměstnavatel by byl povinen jim písemně odpovědět s náležitým odůvodněním.
Důležitou změnou je také zkrácení lhůty, v níž je zaměstnavatel povinen zaměstnancům veškeré tyto informace sdělit. Oproti současným 2 měsícům od začátku pracovního poměru (český zákoník práce stanoví 30 dní) by je měl mít nově zaměstnanec k dispozici nejpozději v den nástupu do práce.
Věc je v současnosti stále ve stádiu návrhu, který nyní v rámci řádného legislativního procesu poputuje do Rady a do Evropského parlamentu. Vzhledem k zastaralosti původního nařízení vůči poměrně rychle se vyvíjejícím pracovněprávním vztahům lze ovšem předpokládat, že jej obě uvedené instituce přijmou.