Zaměstnanost - strana 8

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 představují základní a závazné normy, které jsou svojí vahou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států. Tyto směrnice upravují mj. situace, kdy dochází k pohybu osob za účelem výkonu výdělečné činnosti v zemích dále uvedených.

Nejvyšší správní soud v rozsudku, který se týkal vyřazení uchazečky o zaměstnání v návaznosti na velice častou argumentaci, posuzoval situaci, kdy došlo k nenastoupení do zprostředkovaného zaměstnání, neboť uchazečka o zaměstnání namítala jeho nevhodnost z důvodu dosažené kvalifikace, avšak vzhledem ke všem okolnostem neměla tato její argumentace v daném případě úspěch.

Množství cizinců pracujících v ČR se rok od roku zvyšuje, cizinci jsou jako zaměstnanci v současnosti pro českou ekonomiku velmi důležití. Na živobytí si jich v tuzemsku vydělává 698 tis.,...

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo příručku, jaké dopady do oblasti zaměstnávání a sociálního zabezpečení bude mít vystoupení Velké Británie z Evropské unie, ke kterému má dojít do konce října...

Zaručená mzda a náhrada mzdy Dotaz se týká nejnižší úrovně zaručené mzdy v případě čerpání dovolené. Dosud jsme postupovali tak, že jsme celkový příjem v daném měsíci dopláceli do...

Po více než 20 letech od přijetí směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb („směrnice 96/71/ES“) se ukázalo jako nezbytné dosáhnout na úrovni EU lepší rovnováhy mezi podporou volného pohybu služeb a potřebou ochrany pracovníků, kteří jsou v rámci přeshraničního poskytování takových služeb vysíláni k výkonu práce do jiných členských států EU.

Jestliže se občan České republiky rozhodne vycestovat do některého z členských států Evropské unie, nastávají mu nové povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. Stejně tak při návratu do České republiky je nutné splnit veškeré povinnosti k českým institucím sociálního zabezpečení.

V době přezaměstnanosti mohou osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody znamenat řešení pro zaměstnavatele s nedostatkem pracovníků. Jejich zaměstnávání se často jeví jako problematické, avšak ve spolupráci zaměstnavatelů s příslušnými odborníky se zvyšuje šance, že konkrétní osoby při návratu do pracovního prostředí uspějí.

Jsme česká firma se sídlem v ČR. Někteří naši zaměstnanci jsou vysíláni na základě cestovního příkazu na pracovní cestu na Slovensko za účelem provedení stavebního dozoru. Tímto naším zaměstnancům vyplácíme mzdu v ČS korunách a jsou jim poskytovány cestovní náhrady. Naše firma má v místě stavby stálou provozovnu. Mzdové náklady i cestovní náhrady nejdou k tíži stálé provozovny. Letos dojde u některých zaměstnanců k překročení celkové doby 183 dnů strávených při výkonu práce na území Slovenska. Sociální a zdravotní pojištění je sráženo a odváděno podle českých předpisů. Rovněž zálohy na daň jsou sráženy a odváděny podle českých předpisů do českého systému. Poraďte nám prosím, jak máme postupovat u zaměstnanců, kteří překročí výše uvedenou dobu 183 dnů strávenou na Slovensku a jejich příjem za výkon práce by měl podléhat zdanění v tomto státě. Jedná se o zaměstnance - daňového rezidenta ČR. Byl by postup v případě daňového rezidenta ČR na základě daňového domicilu (trvalé bydliště na Slovensku) a rezidenta Slovenské republiky stejný? Lze očekávat, že k obdobné situaci pravděpodobně dojde (u daňového rezidenta ČR) při pracovních cestách mimo EU (Indie). Lze v tomto případě postupovat obdobně jako v případě pracovní cesty na Slovensko?

Zaměstnavatel přijal na DPČ občana Slovenska. Tento zaměstnanec prozatím čeká na určení příslušnost k právním přepisům. Rádi bychom se zeptali, do kterého státu máme odvádět zdravotní a sociální pojištění do chvíle, než obdržíme rozhodnutí o určení příslušnosti? 

Dne 16. července 2019 byla po více než rok trvajícím legislativním procesu vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 77 pod číslem 176/2019 Sb. novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb., dále jen „Zákon“). Tato novela byla již velmi očekávaná, a to nejen z důvodu potřeby implementovat směrnici 2016/801/EU, která měla být implementována již do 23. května 2018, a po tomto datu se tedy Česká republika ocitla v porušení evropského práva. Novela je významná i z pohledu jejího dopadu na současné existující procesy, v rámci kterých cizinci legalizují svůj výkon práce na území České republiky. Změnám souvisejícím s výkonem práce cizinců na území České republiky se bude věnovat i tento článek.

Občas se potkávám s otázkou, zda inspekce práce kontroluje pořád „švarcsystém“. Přiznám se, že mě ta otázka poněkud překvapí a odpovím: „Samozřejmě ano“. Ale to je asi tak jediné, co je na dané věci samozřejmé.

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento? 2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

V rámci projektu Enterprise Europe Network vznikla publikace "Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky", která se zaměřuje na přeshraniční poskytování služeb a zároveň se věnuje i právním a...

Cílem článku je na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu upozornit na problematickou oblast zprostředkování vhodného zaměstnání vztahující se ke kritériu dopravní dostupnosti, když je vždy nutné ze strany úřadu práce, který dané zaměstnání posoudí jako vhodné, aby individuálně vyhodnotil podmínky dopravní dosažitelnosti zaměstnání s ohledem na objektivní a subjektivní okolnosti případu.

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Do českých firem bude moci přijít dvojnásobný počet Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami než doposud. Ročně to má být místo 19 600 až 40 000 lidí, rozhodla o tom tento týden...

Současná velká poptávka po pracovní síle ze zahraničí a poměrně složitý a zejména časově náročný proces vyřizování příslušných povolení má velký vliv na výskyt nelegální práce cizinců. V praxi se lze setkat s případy, kdy je nelegální práce nejen otevřeně nabízena, např. ze stran tzv. nepravých agentur práce, ale i s případy, kdy zaměstnavatelé cizince nelegálně zaměstnávají nevědomky. Vzhledem k vysokým pokutám a dalším citelným sankcím, které z těchto situací pro zaměstnavatele vyplývají, je tedy velmi důležité znát základní podmínky pro výkon práce cizinců, ale i případy, kdy k nelegální práci může dojít.

Cizinec (Brazilec) žije s rodinou počínaje lednem 2018 v České republice v pronajatém bytě, zároveň zde má uzavřen pracovněprávní poměr. Jeho status jsme vyhodnotili jako daňový rezident České republiky. Manželka nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, dítě splňuje obecné podmínky § 35c zákona o daních z příjmů. Je v takovém případě nutné pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě v daňovém přiznání za rok 2018 žádat předem na finančním úřadě o potvrzení o daňovém domicilu poplatníka v České republice, nebo zda stačí ve formuláři DAP uvést, že poplatník je daňový rezident České republiky, resp. že není daňový nerezident?