Náhrada mzdy - strana 7

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Naši zaměstnanci často doprovázejí svoje staré rodiče k lékaři. Na co mají nárok? Jsme povinni, případně můžeme jim proplácet např. celý den doprovodu, i když nemají stejné bydliště s rodiči? Tzn. rodiče žijí v jiném domě, případně v jiném zařízení než jeho syn – náš zaměstnanec. Doplňující otázka: Píšete, že je nárok maximálně na 1 den. Za jaké období? Co když někdo potřebuje mít doprovod 3x v týdnu?

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.

Základní informace § 199 ZP Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 ZP (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti), je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, je uveden v souladu s § 199 odst. 2 ZP v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Může se jednat např. o následující případy překážek v práci: vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, znemožnění cesty do zaměstnání, svatba, převoz manželky při narození dítěte, úmrtí rodinného příslušníka, doprovod příbuzného k lékaři, pohřeb spoluzaměstnance, přestěhování zaměstnance, vyhledání nového zaměstnání. V případě zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou je třeba při nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání z důvodu osobních překážek v práci měsíční mzdu poměrově krátit. Zaměstnanci tak přísluší pouze poměrná část mzdy podle poměru odpracované doby na celkovém pracovním fondu. Při mzdě úkolové se samozřejmě vyplácí úkolová mzda, tzn. přesně stanovená odměna za vykonanou činnost, při hodinové mzdě pak mzda za odpracované hodiny. Případná náhrada mzdy nebo platu za dobu důležitých osobních překážek v práci pak v definovaných případech přísluší ve výši průměrného výdělku.

Od 1. ledna 2020 se mění vystavování tzv. neschopenek na straně lékaře a zpracování podkladů pro OSSZ k výplatě dávky na straně zaměstnavatele. K dispozici bude již systém eNeschopenky. Cílem...

Zaměstnankyně pracuje v pravidelném režimu (7,5 hod./den; PO-PÁ 6:00 - 14:00 hod.). V květnu byla první svátek doma a ve druhý svátek šla pracovat. Odpracovala celých 7,5 hod. od 6:00 do 14:00 hod. Dostala proplacený první svátek průměrem, protože byla doma. Za druhý svátek dostala mzdu za odpracované hodiny + 100% příplatek za svátek. Zaměstnankyně ale vyžaduje ještě proplacení svátku průměrem navíc. Domníváme se, že máme pravdu my a že zaměstnankyni náleží peníze za odpracované hodiny + 100% příplatek za práci ve svátek (žádná mzda jí v důsledku svátku neunikla). Na výplatním lístku vidí 1x proplacený svátek; 1x mzdu za odpracované hodiny, 1x příplatek za práci ve svátek 100%. Chybí jí ale ještě 1x proplacený svátek. Navíc si myslí, že jí vznikl přesčas, což si nemyslíme. Přesčas by vznikl v případě odpracování práce např. v sobotu (mimo harmonogram) - je to tak? Jak by to vypadalo při práci ve svátek, kdyby začala pracovat již ve 3:00 hod. ráno, anebo naopak až v 15:00 hod. odpoledne?

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Jak je to s náhradou za rehabilitaci po „neveřejném“ stanovisku MInisterstva zdravotnictví a vyjádření kolegia - platit nebo neplatit? Jakou váhu mají stanoviska AKV (Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů)?    

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

Rozvazuje-li zaměstnavatel pracovní poměr zejména výpovědí nebo okamžitým zrušením, nese to s sebou riziko, že zaměstnanec platnost takového právního jednání napadne, bude trvat na dalším zaměstnávání, podá v příslušné lhůtě žalobu a v soudním sporu bude nakonec úspěšný. Kromě následku spočívajícího v tom, že pracovní poměr neskončil a zaměstnavatel bude muset zaměstnanci práci znovu přidělovat, to má i rozměr finanční.

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Městys Bohdalov je členem lesního družstva obcí, do jehož statutárního orgánu má voleného zástupce. Tento zástupce je neuvolněný zastupitel městyse, který má příjem v zaměstnaneckém poměru. Zastupitelstvo městyse tomuto zástupci schválilo usnesením dle § 71 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, náhradu ušlého výdělku ve výši 11 000 Kč ročně. Jakým způsobem bude probíhat odvod pojistného a zdanění těchto příjmů z pohledu neuvolněného člena zastupitelstva a z pohledu městyse? 

Jsme hotel, máme zaměstnance s nerovnoměrně i rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Pracuje se celý rok včetně víkendů, ale na dobu vánočních svátků byl hotel zavřený. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou neměli tedy na období 24. - 26. 12. stanovenou směnu, tedy nemají nárok na náhradu mzdy za tyto svátky. Ostatní zaměstnanci pracující běžně po-pá rovněž nebyli v práci. Má se aplikovat stejný postup - tedy neměli stanovenou směnu na období 24. - 26. 12. a nemají mít náhradu mzdy za svátek, anebo se to bere jako běžný svátek připadající na pracovní den, a tedy mají nárok na náhradu mzdy za svátek?

Pracovnice je v dlouhodobé pracovní neschoponosti, v jejím průběhu dostala výpověď z pracovního poměru. Považovala to za nesprávné, odvolala se. Proběhlo soudní řízení, které ji dalo za pravdu. Zaměstnavatel souhlasí a vyplatil zaměstnankyni 120 000 Kč s posvěcením soudního smíru. Zaměstnavatel zaúčtoval po dotazu, jak naložit s výplatou 120 000 Kč, že se podle něj jedná o "NÁHRADU ŠKODY" a zaúčtoval jako ostatní provozní výnosy. Nyní tedy řešíme u zaměstnankyně, jak naložit s daní a odvody. Zzaměstnavatel nevykázal jako mzdu, tedy odvody OSSZ a ZP nejsou, protože za ně odpovídá při výplatě zaměstnavatel? Daň ze mzdy podle § 6 ZDP také ne, přichází do úvahy § 10 ZDP jako jiný příjem, nebo jde čistý příjem pracovnice = náhrada škody? 

Zaměstnanci nemají klasický třísměnný provoz (nestřídají se na jedné lince: ranní – odpolední - noční). Máme zaměstnance na noční směny, kteří začínají svou první směnu v neděli. Pokud na středu připadne státní svátek, tak tito zaměstnanci odpracují 4 dny + svátek (započítáno do odpracované doby - měsíční mzda). Stejně jako ti, co mají ranní nebo odpolední směnu. Ale pokud připadne svátek na neděli, kdy oni začínají směnu - půjdou v neděli ve svátek do práce pouze, když firma bude chtít, aby na tento svátek šli, a dostanou za to 100% příplatek? Jinak by do práce v neděli ve svátek nešli (stejné jako by svátek připadl např. na středu) a odpracovali by 4 dny + svátek v měsíční mzdě, i když je to neděle? Oproti směně ranní a odpolední by odpracovali v daném týdnu skutečně o jednu směnu méně - nebo by jim směna za nedělní svátek chyběla. Zajímalo by mne, co je správně. Pak by mne zajímalo správné proplácení odpracované doby ve svátek - 100% příplatek. Jsou správné dva postupy odměňování práce ve svátek? PŘÍKLAD: Svátek připadne na středu. Noční směny. a) Když jde zaměstnanec na noční z úterý na středu, dostane 100% příplatek za 00:00-6:00 (minus přestávka). Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostal by zaplaceno 22:00-00:00. To, co skutečně odpracoval ve svátek. b) Pokud by šel z úterý na středu - nedostane nic. Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostane 100% příplatek za celou svou odpracovanou směnu. Jsou oba způsoby správné a je jen na firmě, který způsob odměňování zvolí? Musí si to uvést v pracovním řádu nebo kolektivní smlouvě? 

Pro poskytování náhrady mzdy, platu, eventuálně odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v době prvních 2 týdnů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) či karantény budou v roce 2019 platit dále uvedené sazby redukovaného průměrného hodinového výdělku.

V nominálním vyjádření stoupla průměrná hrubá mzda v členských zemích OECD mezi roky 2011 až 2017 více než v Česku pouze v devíti zemích, inflace však v Česku byla v daném období nižší, takže reálný růst průměrných mezd v Česku je jeden z nejvyšších z vyspělých zemí světa.

Spočítat správně mzdu či plat zaměstnanci za práci přesčas, ve svátek, v noci, v sobotu a neděli dělá v praxi problémy často i zkušeným mzdovým účetním. Spoléhat na to, že to „přece počítá počítač“, nelze, protože „počítač spočítá“ pouze to, co mu mzdová účetní (správně či nesprávně) zadá. Navíc každá mzdová účetní musí umět spočítat výplatu ručně, aby ji v případě žádosti (reklamace) zaměstnance mohla zaměstnanci uspokojivě vysvětlit.

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 20. 8. 2018. Od 15. 8. 2018 je na dočasné pracovní neschopnosti, která pravděpodobně skončí až po 20. 8. 2018. Mám pravdu, když si myslím, že: Zaměstnavatel bude v tomto případě vyplácet náhradu mzdy pouze do 20. 8. 2018? Poté zaměstnavatel dne 20. 8. 2018 vystaví potvrzení o zaměstnání a pošle ho zaměstnanci poštou? Zaměstnanec bude i nadále odevzdávat zaměstnavateli potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a její ukončení, které zaměstnavatel bude předávat ČSSZ?

V červenci jsme změnili délku směny ve výrobě. Do června byla směna 11 hodin, nově od července 13 hodin. Zároveň zaměstnanec čerpal v červenci dovolenou. Za kolik hodin má dostat zaplacenou dovolenou za 11 nebo 13 hodin - a je třeba provést nějaký přepočet celkového nároku? 

Dětem začínají prázdniny a s nimi pro většinu našich zaměstnanců doba dovolených. Jak je to s čerpáním dovolené z hlediska zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), i zkušeností z praxe si uvedeme ve stručném přehledu, příkladech a aktuálních otázkách v tomto článku.