Náhrada mzdy - strana 4

Zaměstnanec měl plánovanou směnu ve svátek - pondělí. Kvůli počasí odpracoval v tento svátek pouze 3 hodiny (práce v zemědělství - kombajnér). Jak mu tento svátek zaplatím?

Ministerstvo práce a sociálních věcí uveřejnilo na svých webových stránkách postup, jakým mohou zaměstnavatelé, zasažení ničivým tornádem, podat od 12. 7. žádost o kompenzace z programu Tornádo na pokrytí mzdových...

Zaměstnanci i zaměstnavatelé z jižní Moravy a Lounska, které minulý týden zasáhlo tornádo, se dočkají pomoci od MPSV, které na ochranu pracovních míst a pomoc firmám vyhlásilo cílený program Tornádo....

Zaměstnanec má uzavřenou smlouvu na práci z domu (home office) s tím, že v pondělí a středu musí být přítomen na pracovišti. Má v tyto dva dny nárok na náhradu mzdy při návštěvě lékaře, když jinak má nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy? 

Jak jak přesně chápat ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) a § 203 písm. a) zákoníku práce? Podle těchto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za účast na táboře, v rozsahu 5 dnů za rok a zároveň v max. výši průměrného výdělku (pro rok 2021 se jedná o částku 34 611 Kč). Mám to chápat tak, že má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za 5 dní a tato je vypočítána z jeho průměrné mzdy, avšak z její maximální výše 34 611 Kč? Anebo je možné, pokud má tak vysokou průměrnou mzdu, vyplatit za těch 5 dnů maximální částku, která se rovná 34 611 Kč?

Má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy při doprovodu (umísťování) rodiče do domova seniorů, nebo jen na omluvení bez náhrady mzdy?

Novela zákona o zaměstnanosti, která přináší tzv. kurzarbeit, získala v Senátu podporu. Kurzarbeit, oficiálně „příspěvek v době částečné práce“, umožní zachovat pracovní místa při závažných hospodářských potížích. Díky kurzarbeitu půjde...

Prosím o potvrzení výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku (§ 271a ZP), kdy zaměstnanec při pracovním úrazu dostává náhradu mzdy, která se vypočítá jako rozdíl mezi hrubým průměrným výdělkem a náhradou od zaměstnavatele a výši nemocenské. Tato náhrada nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění, jen dani, tudíž zaměstnanec dostane více, než kdyby byl v práci. Je to tak správně?

Náleží pracovní volno s náhradou mzdy zaměstnancům za dobu očkování proti nemoci covid-19, když šel na očkování z vlastní vůle (nebylo nařízeno zaměstnavatelem, protože mu ho ani dle zákona nemůže nařídit)? Má nárok náhradu za celou směnu, pokud šel ráno, je tam totiž klidový režim po očkování a je řidič automobilu do 3,5t. Musí mu zaměstnavatel proplatit tyto hodiny?

Restaurace pobírá za květen 2021 dotaci Antivirus A+. Od 31. 5. 2021 včetně mohou být otevřené i vnitřní prostory provozovny. Restaurace nestihla z časových důvodů otevřít 31. 5., ale až 1. 6. 2021. Má restaurace nárok na dotaci za celý květen nebo pouze do 30. 5. 2021? Zaměstnanci jsou dne 31. 5. 2021 doma a pobírají náhradu mzdy. Reálně začínají pracovat od 1. 6. 2021.

Státní svátky a ostatní svátky, vyjmenované v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, jsou dle § 91 ZP dny pracovního klidu. Zaměstnavatel na ně sice může rozvrhnout pracovní dobu, vychází se ovšem z toho, že v den svátku budou mít zaměstnanci v běžných případech volno a nepřijdou kvůli tomu o finance. Zaměstnancům odměňovaným měsíční mzdou nebo platem se mzda/plat za daný měsíc kvůli volnu ve svátek nesníží. Zaměstnancům odměňovaným hodinovou či úkolovou mzdou, kterým v důsledku svátku mzda ujde, je pak zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy.

Našemu zaměstnanci byla v průběhu čerpání dovolené v období 10. – 12. 3. 2021 nařízena karanténa z důvodu pozitivity rodinného příslušníka na covid-19. Tento zaměstnanec tedy čerpal dovolenou 3 kalendářní dny, 2 kalendářní dny byl víkend (13. 3. - 14. 3). Od 15. 3. do 23. 3. 21 měl tedy mít nařízenou karanténu. V součtu toto období: 10. 3. - 23. 3. = celkem 14 kalendářních dní. Paní doktorka zapomněla v pondělí 15. 3. elektronickou neschopenku odeslat, po urgencí z naší strany odeslala tuto neschopenku zpětně, v pátek 19. 3. Protože neschopenku je možné vystavit zpětně jen za 3 dny, při odesílání na PSSZ uvedla v poznámce žádost, aby tato karanténa byla uznána zpětně od 15. 3. 2021. Z PSSZ mi dorazila elektronická neschopenka (začátek i konec) s uvedenou poznámkou, že se jedná o karanténu, s uvedenou dobou nemoci od 17. 3. do 23. 3. Se zaměstnancem jsem se tedy dohodla, že na dobu 15. 3. - 16. 3. mu poskytneme dodatečně dovolenou, aby mu nevznikla absence. Ve mzdách za březen mu tedy proplatím náhradu mzdy za 17. 3. - 23. 3. (5 pracovních dnů), a pokud dobře chápu nařízení o mimořádném příspěvku při karanténě, pak i 370 Kč x 7 kalendářních dnů karantény. Je to tak v pořádku? Nehraje roli, že oficiálně karanténa netrvala 14 kalendářních dní, ale pouze 7 kalendářních dní dle neschopenky za dobu 17. 3. - 23. 3.? Nemůže se mi stát, že PSSZ dodatečně, již po zpracování mezd za 3/21 uzná zpětně, neschopenku od 15. 3.? Jak bych v tomto případě postupovala? Myslím si, že bych mu ve mzdách za 4/21 musela srazit částku za dovolenou poskytnutou nyní na dny 15. 3. - 16. 3., nevím ale, jestli bych při výpočtu náhrady vycházela z průměru ze 4. čtvrtletí 2020 (stejně jako při proplacení této dovolené ve mzdách za 3/21, nebo bych již použila průměr vypočítaný z 1. čtvrtletí 2021, jelikož opravy dovolené bych prováděla již ve mzdě za duben ? Ve mzdě za duben bych mu pak dopočítala náhradu za dny 15. 3. - 16. 3. (dny dodatečně uznané). Dostal by pak i příspěvek 2 x 370 Kč i za tyto dny? Znamenalo by to tedy, že i když by se jednalo o zpětně uznanou jednu nemoc, ponížila bych odvody na sociální pojištění za 3/21 za dny 17. 3. - 23. 3. o 2 590 Kč = za 7 kalendářní dní a odvody za 4/21 za dodatečně uznané dny 15. 3. – 16. 3. o 720 Kč = 2 kalendářní dny? 

Pro výpočet náhrady mzdy (Antivirus B) je rozhodným obdobím 4.Q 2020, ale v tomto období už byly vypláceny náhrady z důvodu uzavření provozovny (zaměstnanci nemají odpracované dny). Jak zjistím průměrný výdělek pro výpočet náhrady v roce 2021?

Zaměstnanec vykonává práce ve 3. skupině prací a má stanovenou měsíční mzdu 18 500 Kč, úvazek 40 hodin/týden. Z důvodu uzavření provozu na základě usnesení vlády je celý měsíc únor na překážkách v práci s náhradou mzdy 100%. Na 1. čtvrtletí 2021 byla u něj vypočtena náhrada mzdy 109,50, takže jme u něj použili pro náhradu nejnižší úroveň zaručené hodinové mzdy pro 3. skupinu prací 110,30 Kč/hodina. Nyní v únoru je fond pracovní doby 160 hodin a náhrada mzdy za měsíc únor dosahuje jen 17 648 Kč. Musíme doplácet zaměstnanci částku do zaručené mzdy pro 3. skupinu prací 18 500 Kč? Doplatek by činil 852 Kč? Pokud musíme doplatek provést, je tento doplatek uznatelný v rámci programu ANTIVIRUS PLUS, kde budeme žádat o poskytnutí příspěvku? 

Zaměstnanec přinesl potvrzení z pohřební služby, že se zúčastnil pohřbu svého strýce. Má na základě tohoto dokumentu nárok na placené volno, nebo nikoliv. Se strýcem nežil ve společné domácnosti, ale navštěvoval ho, když bylo třeba nakoupil.

Úřad práce ČR upozorňuje na nejčastější chyby při dokládání vyúčtování, na jehož základě vám ÚP ČR může poskytnout příspěvek na náhradu mezd v rámci Programu Antivirus: 1. Zaměstnavatel nezašle současně obě...

Zaměstnanci mají ve společnosti uzavřenou pracovní smlouvu s pevnou měsíční mzdou ve výši 18 500,- dle 3 skupiny prací zaručené mzdy. Zaměstnanci v průběhu ledna, na základě nařízení vlády v oboru pohostinství nemohli vykonávat práci a byli na překážkách na straně zaměstnavatele. Průměr pro náhrady zaměstnancům vycházejí nižší než dle nejnižší úrovně zaručené mzdy. Počítá se průměr pro náhrady v případě, že vychází za předešlé čtvrtletí nižší, než v úrovni zaručené mzdy za rok 2021 výpočtem: 18 500/168=110,12 nebo se může použít průměr dle nejnižší úrovně zaručené mzdy v hodinové sazbě a to 110,30 pro 3 skupinu prací? Lze popřípadě stanovit vnitřním předpisem, "v případě průměru pro náhrady u měsíční mzdy vyjde výpočtem průměr pro náhrady menší, než je nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu, použije se pro výpočet náhrady průměr pro náhrady dle nejnižší úrovně zaručené mzdy v Kč za hodinu (v tomto případě tedy 110,30)?

Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?

Náš zaměstnanec má úvazek na 4 dny/týden v rozsahu 32 hod. V měsíci prosinci 2020 od 15. 12. 2020 - 23. 12. 2020 byl práce neschopen, od 24. 12. 2020 - nástup (svátek). Výpočet náhrady od 15. 12. - 18. 12. stanovíme celkem na 32 hod. a v týdnu od 21. 12. - 23. 12. 2020 vypočteme jako náhradu za celkem 16 hodin, když pak následují 2 dny svátky, aby byl dodržen týdenní úvazek 32 hodin?

Vláda v pondělí na návrh MPSV prodloužila program Antivirus režim A i B do konce února. Důvodem prodloužení programu je nepříznivá epidemická situace, i dosud neukončená jednání o kurzarbeitu, který...