Články - strana 4

1) Výpočet pravděpodobného hodinového průměrného výdělku Zaměstnavatel pobírá dotace z programu Antivirus A plus z důvodu uzavření provozovny vládním nařízením. Zaměstnancům byla vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku...

Zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., dále jen „OSŘ"), nabývá účinnosti 1. 7. 2021. Právní úprava chráněného účtu je uvedena v ustanoveních § 304c až § 304e OSŘ. Chráněný účet má fungovat jako jiný běžný účet v bance, ovšem soudní exekutor nebude moci finanční prostředky na tomto účtu zabavit. Finanční prostředky na chráněném účtu tak budou po celou dobu plně k dispozici jeho vlastníkovi.

Při nevyplacení mzdy či platu zaměstnavatelem má zaměstnanec možnost bránit se soudní cestou. Pokud je však zaměstnavatel v platební neschopnosti, rozšiřují se možnosti zaměstnance o další veřejnoprávní nástroje určené zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V roce 2018 jste možná zaznamenali rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci hasiče Rudyho Matzaka. Pracovní pohotovost tohoto dobrovolného hasiče z Belgie byla unijním soudem posouzena jako pracovní doba, a to především z důvodu, že do šibeničních 8 minut nejenže musel reagovat na výzvu zaměstnavatele, ale musel být již na své stanici. Letos na jaře se unijní soud ve dvou podobných případech opět zabýval otázkou, zda pracovní pohotovost „na zavolání“ (tedy ta, během které nemá zaměstnanec povinnost zůstat na pracovišti – tj. pracovní pohotovost i ve smyslu našeho zákoníku práce) představuje ve smyslu unijní směrnice (viz níže) dobu odpočinku, nebo pracovní dobu. Přitom velmi názorně ukázal, k čemu je nutno přihlížet a jaké okolnosti jsou naopak při tomto posuzování irelevantní.

V současné době není výjimečné, že zaměstnancům, kterým již byly provedeny srážky ze mzdy a nezabavitelná část mzdy zaslána zaměstnavatelem na jejich účet, byl tento účet (včetně nezabavitelné části...

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

Finanční zpravodaj č. 19/2021 Dne 22. dubna 2021 vydalo Ministerstvo financí Finanční zpravodaj č. 19/2021 o výši a konstrukci výpočtu úroků z prodlení po novele daňového řádu účinné od...

V článku „Nepeněžní a peněžní příspěvek na stravování v souvislostech“ zveřejněném v čísle 4 tohoto časopisu se řešily téměř všechny situace související s poskytováním peněžitého příspěvku na stravování. Dalším, neméně důležitým případem je situace, kdy zaměstnavatel uplatňuje pružné rozvržení týdenní pracovní doby.

Pokud zaměstnanec vykoná pro zaměstnavatele odměňujícího mzdou práci přesčas, přísluší mu za ni dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, popř. po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno v rozsahu konané práce přesčas namísto tohoto příplatku. Není ale vyloučeno, že se zaměstnanci za práci přesčas ničeho nedostane, protože jeho mzda je dle ustanovení § 114 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů sjednána již s přihlédnutím k takové práci.

Stanovisko CzELA k právním otázkám institutu home office 4.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neobsahuje zákoník práce ani zvláštní právní předpisy specifickou úpravu...

Novinka pro rok 2021 v podobě stravenkového paušálu umožňuje zaměstnavatelům poskytovat zaměstnancům daňově zvýhodněný příspěvek na stravování v peněžní formě. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „zákoník práce“ nebo „ZP“) v ust. § 236 stanoví zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům v průběhu pracovní směny stravování. To však neznamená, že zaměstnavatel je povinen stravu zaměstnancům zajistit nebo na ni přispívat. Povinnost umožnit stravování znamená např. zajištění, aby zaměstnanec v době přestávky mohl ve vhodném prostoru sníst své jídlo nebo se mohl vzdálit z pracoviště a najíst se např. v restauraci, bufetu apod.

Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru nestačí poměřovat s minimální mzdou, ale ve smyslu ustanovení § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, až na výjimky s příslušnou skupinou prací (stupněm) nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ty jsou konkrétně upraveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. jednak co do výše, jednak co do obecných charakteristik skupin prací a konkrétních příkladů podle oborů (v příloze tohoto nařízení).

Do nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb. byl zaměstnavatel povinen dlužníkovi zabavit daňový bonus bez ohledu na to, jednalo-li se o daňový bonus měsíční nebo roční, pokud byla soudním exekutorem zaslána plátci mzdy exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“). V rámci ročního zúčtování za rok 2019 byl zaměstnavatel povinen na tuto exekuci zabavit i případný roční daňový bonus.

Ačkoliv není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování svých zaměstnanců, patří příspěvek na stravování mezi nejfrekventovanější benefity. Kromě dosud používaných forem příspěvku na stravování v nepeněžní formě se nově objevuje od roku 2021 i peněžitý příspěvek označovaný jako stravovací paušál.

V roce 2021 došlo ke zvýšení platů v sociálních službách. Přestože si zaměstnanci v sociálních službách zvýšení platů zcela jistě zaslouží, způsob, jakým je navýšení realizováno, je třeba označit za velmi problematický.

S účinností od 1. ledna 2021 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.

Nařízením vlády č. 580/2020 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2021 ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

Jako každý rok se i od 1. ledna letošního roku změnila vlivem zvýšení normativních nákladů na bydlení (nařízení vlády č. 580/2020 Sb.) základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka i na vyživované osoby (manželka, nezaopatřené děti) a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2021, které se provádí v průběhu února 2021.

Při výkonu kontrolní činnosti se zdravotní pojišťovny zaměřují zejména na to, zda je při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ zaměstnance, nebo zda má zaměstnavatel relevantní důvod k tomu, aby příslušné minimum dodržet nemusel. Proto musí zaměstnavatel kontrolnímu orgánu řádně doložit, že je k odvodu pojistného ze skutečně dosaženého příjmu (tedy nižšího než povinné minimum) oprávněn.

Zaměstnanec, který vykoná pracovní cestu (případně cestu mimo pravidelné pracoviště), má nárok na cestovní náhrady. Jednotlivé druhy cestovních náhrad jsou vymezeny v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Jedná se o náhradu jízdních výdajů, stravného, výdajů za ubytování a nutných vedlejších výdajů.