Články - strana 3

  • Článek
U zaměstnavatele odměňujícího své zaměstnance mzdou je zcela běžné, že součástí jeho mzdového systému jsou i plnění benefitního charakteru, která právní úprava nezná (a znát nemusí) a pro něž si zaměstnavatel sám stanoví podmínky pro jejich přiznání a výši. Samozřejmě také na ně se vztahuje pravidlo o rovném zacházení v odměňování, jak vyplývá z ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 04. 03. 2022
  • Článek
S účinností od 1. 1. 2022 byla novelizována nařízení vlády, která upravují nebo významně ovlivňují platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nařízením vlády č. 531/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se valorizují a v některých případech nově definují stupnice platových tarifů. Nařízením vlády č. 391/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje zařazení nových prací do platových tříd, některé práce se zařazují do vyšších platových tříd nebo se blíže a přesněji specifikuje vymezení těch prací, jejichž zařazení do platových tříd činilo v praxi problémy. Nařízením vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví nové sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy.
Vydáno: 25. 02. 2022
  • Článek
V minulém roce se zaměstnavatelům nabídla nová forma příspěvku na stravování, a to v peněžní formě. Došlo k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.
Vydáno: 28. 01. 2022
  • Článek
Jako každý rok se i od 1. ledna letošního roku změnila vlivem zvýšení normativních nákladů na bydlení (nařízení vlády č. 580/2021 Sb.) základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka i na vyživované osoby (manželka, nezaopatřené děti) a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2022, které se provádí v průběhu února 2022. Zcela novou záležitostí je pak zavedení nároku plátce mzdy (zaměstnavatele) na paušální náhradu nákladů za provádění srážek ze mzdy.
Vydáno: 21. 01. 2022
  • Článek
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“) ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady. Tyto náhrady zaměstnanci náleží v případech, které jsou vymezeny v ust. § 152 ZP (tj. při pracovních cestách, při cestách mimo pravidelné pracoviště, při cestách do místa výkonu práce mimo rozvrh směn, při přeložení atd.). Při poskytování cestovních náhrad musí zaměstnavatel mimo zákoník práce aplikovat celou řadu dalších právních předpisů, protože cestovní náhrady je mimo jejich správné vyčíslení nutné zaúčtovat a daňově posoudit. V současné době musí zaměstnavatelé řešit také aktuální problémy spojené s elektromobilitou nebo se specifikou cestovních náhrad při práci z domova. Zaměstnavatelé, kteří vysílají své zaměstnance do členských států v rámci nadnárodního poskytování služeb, v některých případech musí poskytovat náhrady podle cizího práva.
Vydáno: 21. 01. 2022
  • Článek
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.
Vydáno: 13. 01. 2022
  • Článek
Od 1. 1. 2022 dochází ke zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy. Změny jsou uvedeny v nařízení vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Vydáno: 04. 01. 2022
  • Článek
V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).
Vydáno: 23. 12. 2021
  • Článek
Svátky lze z hlediska pracovního práva považovat za dobu odpočinku. V tyto dny mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé přesně vymezené práce. Specifické je také odměňování práce ve svátek.
Vydáno: 03. 12. 2021
  • Článek
Jako každoročně uvádíme přehled parametrických údajů v oblasti mzdového účetnictví. Základem pro jejich výpočet jsou údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022, obsahuje i redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměru důchodu pro rok 2022 a zvýšení důchodů v roce 2022.
Vydáno: 03. 12. 2021
  • Článek
Je obhajitelným parametrem pro posouzení práva zaměstnance na stejnou odměnu za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty sociálněekonomický charakter regionu, ve kterém koná pro zaměstnavatele s širší územní působností práci? V dané věci už se vyslovil také Ústavní soud.
Vydáno: 26. 11. 2021
  • Článek
Problematika tzv. souběhu funkcí je projednávána českými soudy více než 25 let, přičemž v různých obměnách se jednotlivé aspekty a dopady souběhu funkcí neustále vrací. Předmětem tohoto článku je shrnutí dosavadních závěrů o (ne)možnosti vzniku pracovněprávního vztahu z uvedeného důvodu (souběhu funkcí) v kontextu unijního rámce uspokojování mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Právě v dotčené oblasti totiž Nejvyšší správní soud předložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, přičemž její posouzení může mít závažný dopad především do oblasti veřejného práva.
Vydáno: 22. 10. 2021
  • Článek
Svátky hrají v pracovním právu důležitou roli, zejména pak v oblasti pracovní doby (doby odpočinku) a odměňování. Dle ustanovení § 115 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že „zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku“.
Vydáno: 01. 10. 2021
  • Článek
Je nesporné, že pokud jde o odměňování zaměstnanců za práci konanou v pracovním poměru, před soud se dostane spíše otázka týkající se mzdy než platu. Je to dáno tím, že pravidla pro odměňování zaměstnance platem jsou právními předpisy stanovena poměrně přísně a zaměstnavatel nemá v tomto ohledu příliš velký manévrovací prostor.
Vydáno: 27. 08. 2021
  • Článek
Zákon č. 38/2021 Sb. rozšířil právní materii občanského soudního řádu (OSŘ) v části výkonu rozhodnutí o nový institut, kterým je chráněný účet. Původní účinnost od 1. 4. 2021 byla prostřednictvím zákona č. 155/2021 Sb. (tzv. lex COVID justice III) odložena až na 1. 7. 2021.
Vydáno: 20. 08. 2021
  • Článek
Pro zaměstnavatele vyplývá ze zákoníku práce povinnost odměňovat za stejnou práci či za práci stejné hodnoty stejně. Pokud zvažuje možnost poskytnout zaměstnanci odměnu vyšší, musí pro jeho hodnocení použít taková kritéria, která souvisejí s povahou dané pracovní pozice, pracovními podmínkami, případně s výkonem zaměstnance. Kritérium ovládání jazyka na úrovni rodilého mluvčího se v tomto směru může jevit jako značně problematické, neboť jazyk zaměstnance úzce souvisí s jeho národností a při jeho použití se tak zaměstnavatel může snadno dopustit diskriminace.
Vydáno: 20. 08. 2021
  • Článek
Home office se během pandemie osvědčil. Mnoho zaměstnavatelů zjistilo, že zaměstnanci pracující v režimu home office odvádějí efektivní práci. Vnímání home office se proto změnilo. Dříve byl vnímán jako forma určitého pracovního benefitu. Nyní se z něj místo benefitu stává běžná alternativa pracovního dne.
Vydáno: 02. 07. 2021
  • Článek
1) Výpočet pravděpodobného hodinového průměrného výdělku Zaměstnavatel pobírá dotace z programu Antivirus A plus z důvodu uzavření provozovny vládním nařízením. Zaměstnancům byla vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku...
Vydáno: 02. 07. 2021
  • Článek
Zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., dále jen „OSŘ"), nabývá účinnosti 1. 7. 2021. Právní úprava chráněného účtu je uvedena v ustanoveních § 304c až § 304e OSŘ. Chráněný účet má fungovat jako jiný běžný účet v bance, ovšem soudní exekutor nebude moci finanční prostředky na tomto účtu zabavit. Finanční prostředky na chráněném účtu tak budou po celou dobu plně k dispozici jeho vlastníkovi.
Vydáno: 02. 07. 2021
  • Článek
Při nevyplacení mzdy či platu zaměstnavatelem má zaměstnanec možnost bránit se soudní cestou. Pokud je však zaměstnavatel v platební neschopnosti, rozšiřují se možnosti zaměstnance o další veřejnoprávní nástroje určené zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 02. 07. 2021