Články - strana 2

Zákoník práce v § 1a ZP stanoví, že smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřuje i pět základních zásad pracovněprávních vztahů. Pro naše další pojednání jsou důležité dvě zásady, a to zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a zásada uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek.

Umělá inteligence se postupně stává součástí téměř všech aspektů našeho života. Využití příležitostí umělé inteligence je zásadní pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Integrování umělé inteligence do pokročilých výrobních technologií a systémů může výrazně přispět ke zlepšení kvality produktů a procesů. Umělá inteligence tak může průmyslové výrobě významně pomoci, přičemž zásadní bude vybudování důvěry v tyto nové technologie.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě cestovní náhrady vymezené v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce (dále jen „ZP “ nebo „zákoník práce “). Jedná se např. o náhradu jízdních výdajů, výdajů za ubytování, náhradu zvýšených stravovacích výdajů (stravného) apod. Zaměstnanec musí obdržet všechny náhrady, na které mu vznikne nárok, alespoň v minimální výši stanovené zákoníkem práce .

Porušení některé z povinností vyjmenovaných v právní úpravě zakládá nárok zdravotní pojišťovny na uložení sankčního postihu ve formě pokuty. Na rozdíl od plošně povinného vyměřování penále za opožděné úhrady nebo neplacení pojistného (záloh na pojistné) je možnost uložení pokuty fakultativní –volitelné – povahy, to znamená, že zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění plátce včetně případného dopadu konkrétního pochybení do finanční (příjmové) stránky systému.

Mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance, kterou obdrží na bankovní účet, se výrazně liší. Hlavním důvodem jsou platby na povinném pojistném. Ve většině vyspělých zemí totiž odvádí povinné pojistné ze své hrubé mzdy nejenom zaměstnanec, ale navíc jej platí i zaměstnavatel za zaměstnance. Jak vysoká je souhrnná sazba povinného pojistného v členských zemích OECD?

Je-li zaměstnanec odvolán z vedoucího pracovního místa nebo se tohoto pracovního místa vzdá, má vůči němu zaměstnavatel tzv. nabídkovou povinnost, tj. povinnost mu nabídnout jiné pracovní zařazení (jinou práci) odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jak přistoupit ke splnění této povinnosti v rámci organizační složky státu s širší územní působností, členěné na několik organizačních útvarů?

Zvláště v aktuálním období nízké nezaměstnanosti hledají mnozí zaměstnavatelé další způsoby, jak získat novou pracovní sílu. Jednou z cest může být i zahájení spolupráce se střední či vyšší odbornou školou, v jejímž rámci budou žáci či studenti na pracovišti zaměstnavatele vykonávat praktickou část svého vzdělávání a naváží tak se zaměstnavatelem první kontakt. V takovém případě je však nezbytné věnovat pozornost řadě souvisejících právních povinností, přičemž mezi nejdůležitější z nich patří zajištění povinných lékařských prohlídek žáků či studentů. Zanedbání tohoto aspektu praktické výuky může totiž mít značné negativní konsekvence vzhledem k odpovědnosti osob, na jejichž pracovišti studující činnost konají, za potenciálně vzniklou újmu v důsledku úrazu praktikanta.

Společným znakem řady personalistů, ale také manažerů je značná snaha o zodpovězení otázky „Jak motivovat zaměstnance?“. Přičemž znalosti základních teorií, jako je Maslowova pyramida (potřeb) a dalších teorií zaměřených na identifikaci a škálování potřeb, v praxi nemusí vždy zcela pomoci. Ač jsou teorie motivace k vytvoření efektivních motivačních programů důležité, jednoznačně nejsou tím jediným, co by mělo motivační program formovat.

(Sledované období: 11. 1. 2024 – 2. 2. 2024)

Informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci je klíčovou součástí jakéhokoliv pracovněprávního vztahu, která napomáhá vytvářet transparentní, předvídatelné a spravedlivé pracovní prostředí. V důsledku loňské novely zákoníku se významným způsobem rozšířily informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, především pak informační povinnosti související s obsahem pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Článek se ale zabývá také dalšími informačními povinnostmi plynoucími nejen ze zákoníku práce .

Mateřská a navazující rodičovská dovolená jsou obdobími delší nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) na pracovišti. Tato situace vyžaduje od zaměstnavatele řešení jak z pracovněprávního pohledu, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel musí jednak přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti v oblasti pracovního práva a zdravotního pojištění.

Přijetím tzv. konsolidačního balíčku, tj. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, došlo i ke změnám v oblasti mezd a platů. Došlo mimo jiné k omezení daňových slev a nezdanitelných částí základu daně, k velkým změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, rozšířila se progrese daně z příjmů fyzických osob, znovu se také zavedla sazba nemocenského pojištění pro zaměstnance atd.

Pracovní úrazy a nemoci z povolání v nemálo případech zanechávají důsledky na zdraví zaměstnanců. Mnohdy jsou tak závažného charakteru, že zaměstnanec nemůže z těchto důvodů vykonávat dosavadní práci. Když pak není možné převést zaměstnance na jinou práci, může zaměstnavatel nebo zaměstnanec přistoupit ke skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Jaký je správný postup?

Nejdůležitějším zdrojem v jakékoli ekonomice nebo organizaci je její lidský kapitál, který zahrnuje kolektivní znalosti, vlastnosti, dovednosti, zkušenosti a zdraví pracovní síly. Lidský kapitál představuje pro průměrného jednotlivce dvě třetiny bohatství, přičemž pracovní zkušenosti tvoří téměř polovinu této hodnoty. Další oblastí, která je úzce spojena s člověkem v pracovním procesu, je selhání lidského faktoru, které je často považováno za příčinu vzniku úrazů a havárií. Je toto selhání spíše důsledkem než příčinou a jejich původ není ani tak v lidské povaze, jako spíše v systémových faktorech? Podívejme se na dva pohledy lidského selhání, které je možné v současnosti uplatnit při hledání kořenové/skutečné příčiny vzniku úrazů a nehod. [1]

Řidič tramvaje na základě příslušného průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla řídí kolejové vozidlo na tramvajové dráze a přepravuje bezpečně cestující v kolejové síti dopravce.

VZOR Směrnice k poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) Zaměstnavatel …… (název, adresa) Zapsaný v Obchodním rejstříku …… vydává tímto v dohodě s odborovou organizací …… k provedení §...

Povinnosti zaměstnavatele týkající se poskytování OOPP jsou upraveny přímo v § 104 ZP . Zákonodárce výslovně stanoví, že není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

Je všeobecně známo, že evropská směrnice 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby hned v preambuli stanoví, že ustanovení směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci jsou i nadále plně použitelná pro oblasti, na něž se vztahuje tato směrnice, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení v ní obsažená. Tím je naznačena provázanost těchto dvou směrnic, rámcová směrnice o BOZP musí být vůdčí ideou pro právní úpravu pracovní doby.

Zaměstnavatelé jsou ve zdravotním pojištění plátci pojistného za sebe a za své zaměstnance. Aby mohli odvádět pojistné v souladu se zákonem, musí mít řádně vedenou evidenci o všech zaměstnancích u jednotlivých zdravotních pojišťoven. Tito zaměstnanci musejí být zaměstnavatelem u zdravotní pojišťovny v zákonné lhůtě řádně přihlášeni a při skončení zaměstnání pak odhlášeni.

Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023 se od 1. 1. 2024 zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně poměrná část tohoto minima.