Články - strana 99

(sledované období: 7. 4. 2016 – 4. 5. 2016)

O mateřské a rodičovské dovolené z pohledu zákoníku práce bylo pojednáno v článku v minulém čísle1). V návaznosti na tento článek se nyní pojednává o tomto institutu z hlediska systémů sociálního zabezpečení, neboť v době mateřství a rodičovství jsou matky dětí zabezpečovány zejména prostřednictvím dávek nemocenského pojištění a dávek státní sociální podpory a mateřství a rodičovství se promítá též do oblasti důchodového pojištění.

Jednou z oblastí, kterou zákon o zaměstnanosti reguluje, je zaměstnávání osob se zdravotním postižením, když se nepochybně jedná o skupinu osob, které na trhu práce potřebují určitou pomoc za účelem usnadnění možnosti pracovního uplatnění. Institutů, které mají tomuto pracovnímu uplatnění napomoci, je v zákoně o zaměstnanosti zakotveno několik, nicméně elementárním prvkem pro posuzování toho, zda se na konkrétní fyzickou osobu tato část zákona o zaměstnanosti vztahuje, je nejprve definování osoby se zdravotním postižením pro účely zákona o zaměstnanosti, přičemž definování tohoto pojmu je úkolem tohoto článku.

Dle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel. Zákoník práce rozlišuje v obecné rovině dva základní typy rozvržení pracovní doby, totiž rovnoměrné a nerovnoměrné. Současně ale vymezuje některá specifika pro zvláštní způsoby rozvržení pracovní doby. Jedním z nich je pružné rozvržení ve smyslu ustanovení § 85 ZP. Na ně se z praktického hlediska zaměříme v následujících řádcích.

Výkon více zaměstnání (pracovněprávních vztahů) u jednoho zaměstnavatele není jevem nijak mimořádným. Proto se nyní blíže podívejme na některé situace, které mohou v praxi nastat, a na postupy zaměstnavatele při jejich řešení z pohledu zdravotního pojištění.

Pracovní doba je podle platné právní úpravy definována jako doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. V případě zaměstnanců, kteří nemají stálé pracoviště, však mohou nastat problémy s určením počátku a konce pracovní doby.

Důvod, proč někteří lidé své úkoly nevykonávají, jak by měli, nedodržují termíny, a občas dokonce brání v práci svým kolegům, nemusí spočívat jen v jejich nedostatečných odborných schopnostech. Častou příčinou je, že postrádají schopnosti potřebné k řízení či organizaci své práce. Schází jim, vyjádřeno jinak, osobní efektivita. Článek se zabývá významem a hlavními předpoklady osobní efektivity i tím, jak ji u sebe sama i u ostatních posílit.

Daňové zvýhodnění v roce 2016 Generální finanční ředitelství na svých internetových stránkách zveřejnilo v průběhu dubna Sdělení pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k daňovému zvýhodnění 2016....

Oznamování rozhodných skutečností patří ve zdravotním pojištění mezi nejdůležitější povinnosti pojištěnců a plátců. Jaké lhůty se k těmto povinnostem vztahují a jak určujeme jejich počátek, si vysvětlíme v tomto článku.

Se skrytými přesčasy se často bohužel setkáváme u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Jsou porušením zákona. Taková situace znamená, že je za vyrovnávací období rozvrženo více pracovních hodin, než má (a smí) být.

Způsoby řízení organizací se můžou poměrně odlišovat, někteří preferují operativní řízení, přičemž řeší jednotlivé věci, tak jak přicházejí, jiní dávají přednost systémovému řízení. Systémové řízení dává věcem řád, takže z dlouhodobého hlediska je rozhodně výhodnější.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

Zajistit školení, ověřovat znalosti, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování je povinností každého zaměstnavatele.

Jedno z nejrizikovějších pracovišť stále představuje staveniště. Vzhledem k širokému rozsahu zde vykonávaných pracovních činností napříč širokým spektrem různých odvětví se zde vyskytují také různorodá rizika. Proto také jeden z dlouholetých hlavních úkolů kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce (dále „SÚIP“) tvoří kontrola bezpečnosti práce ve stavebnictví.

Karta BOZP pro profesi: Kadeřník ke stažení v pdf ...

Byla vyhodnocena data zaslaná do Národního registru nemocí z povolání v Praze 16 hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v České republice jsou k dispozici na internetové stránce http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolaniaohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) od doby svého vzniku v roce 1994 přispívá k cíli učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro práci, a to i formou kampaní „Zdravé pracoviště“, které pořádá za podpory orgánů EU a evropských sociálních partnerů každé dva roky. Cílem kampaně na období let 2016–2017 s názvem „Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku“ je pomoci zaměstnavatelům řešit problémy související se stárnoucí pracovní silou a zvyšovat povědomí o významu udržitelné práce po celou dobu pracovního života zaměstnanců. Bezpečné a zdravé pracovní podmínky po celou dobu pracovního života jsou přínosné pro pracovníky, podniky i celou společnost.

Příspěvek vychází zejména z evidence pracovních úrazů vedený informačním systémem Státního úřadu inspekce práce u zdvihacích zařízení a závěsných a uchopovacích prostředků a dále také i z poznatků z kontrolní činnosti inspektorů specializace VTZ-ZZ.

V čísle 3/2016 byl otištěn článek „Školení BOZP a PO formou e-learningu z pohledu soudního znalce“, který vyvolal řadu souhlasných i nesouhlasných reakcí s využíváním e-learningu. Mají pravdu ti, kteří využití e-learningu pro školení BOZP a PO zatracují, nebo jejich odpůrci? Je e-learning vhodný pro tato školení nebo ne?

právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé...